Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

238/1924 Sb. znění účinné od 7. 11. 1924 do 31. 12. 2023

Všeobecný fond peněžních ústavů byl zrušen na základě § 1 zákona č. 157/1949 Sb. dnem 31. prosince 1948 bez likvidace a veškerá práva a závazky přešly dnem 1. ledna 1949 na československý stát, tím se tento předpis stal překonaným.

238

 

Zákon

ze dne 10. října 1924,

kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zřízení, účel a organisace.

§ 1.

Aby byla podporována spořivost zvýšením bezpečnosti vkladů a příznivý rozvoj peněžnictví byl co možná zabezpečen, zřizuje se Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, dále označovaný pouze slovem "fond".

§ 2.

Fond jest samostatná právnická osoba a jeho sídlem jest Praha.

§ 3.

(1)

Příslušníky fondu, t. j. subjekty, které za předpokladů předepsaných zákonem mají nárok na výpomoc z fondu, jsou tyto, v tuzemsku sídlící, peněžní ústavy:

a)

zemské úvěrní ústavy, vydávající vkladní knížky (listy), a spořitelny ve smyslu zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen, zahrnujíc v to spořitelny uvedené v §u 21, odst. 1., a §u 33, odst. 3., cit. zákona;

b)

záložny všeho druhu a úvěrní společenstva (družstva), t. j. společenstva (družstva), která úvěrní obchody provozují ve skutečnosti i podle stanov jako svou hlavní činnost, pokud vydávají vkladní knížky (listy) nebo přijímají vklady na běžný účet;

c)

společnosti akciové a společnosti s ručením obmezeným, provozující bankovní a peněžní obchody, vydávají-li vkladní knížky (listy) nebo přijímají-li vklady na běžný účet.

(2)

Příslušníky fondu stávají se peněžní ústavy, existující již v den vyhlášení tohoto zákona, vyhlášením zákona a ústavy, vzniklé po vyhlášení zákona, dnem, kdy započne jejich právní existence.

(3)

Bez újmy práv již nabytých zaniká příslušenství k fondu vyhlášením konkursu nebo při jinakém zániku peněžního ústavu dnem, kdy tento ústav přestal právně existovati.

(4)

Likvidace nebo povolené příročí nevylučují dalšího trvání příslušenství k fondu.

§ 4.

Příslušníci fondu jsou povinni přihlásiti se písemně u kuratoria fondu (§ 7) do 30 dnů po tom, kdy vzniklo jejich příslušenství. K přihlášce dlužno připojiti stanovy. K žádosti kuratoria jsou příslušníci povinni předložiti mu i jiné doklady a zprávy, jichž kuratorium potřebuje k založení a vedení katastru příslušníků.

§ 5.

(1)

Příslušníci fondu zařaďují se do tří skupin.

(2)

Skupina I. sestává ze zemských úvěrních ústavů, komunálních spořitelen a okresních záložen hospodářských.

(3)

Skupina II. pozůstává ze záložen, okresní záložny hospodářské vyjímajíc, z úvěrních společenstev (družstev; § 3, odst. 1., lit, b) a ze spořitelen, které připuštěny jsou sice záhonem spořitelním, ale nejsou spořitelnami komunálními.

(4)

Skupinu III. tvoří ostatní příslušníci fondu.

(5)

Vládním nařízením mohou býti po slyšení zájemníků v rámci skupin (odst. 2. až 4.) utvořeny dílčí skupiny a určen okruh účastníků každé z nich.

(6)

V pochybnosti o tom, zda ten který ústav jest příslušníkem fondu čili nic, nebo do které skupiny (dílčí skupiny) jest zařaděn, rozhoduje s konečnou platností ministerstvo financí, dohodnouc se s příslušnými ministerstvy.

§ 6.

(1)

Fond se tvoří z příspěvků placených příslušníky podle výše vkladů (§ 11) a z výnosů vlastního jmění.

(2)

Z příspěvků každé jednotlivé skupiny (dílčí skupiny) a z přírůstku těchto příspěvků se tvoří skupinový fond (dílčí fond skupinový), na který příslušníci jiných skupin (dílčích skupin) nemají nároku.

§ 7.

(1)

Fond spravuje a na venek zastupuje kuratorium, pozůstávající z 12 členů, kteří si zvolí ze svého středu předsedu a 2 jeho náměstky.

(2)

Členy kuratoria jmenuje vláda po návrhu ministra financí a ministra vnitra, učiněném po slyšení svazů a jiných ústředí příslušníků, a to tak, aby byla zastoupena v kuratoriu každá skupina příslušníků (§ 5) čtyřmi kurátory. Obdobným způsobem jmenuje vláda pro každou skupinu po 2 náhradnících, celkem tudíž 8 náhradníku.

(3)

Osoby nevolitelné do poslanecké sněmovny Národního shromáždění nemohou se státi členy kuratoria.

(4)

Členové kuratoria i jejich náhradníci jmenují se na dobu 5 let. Jejich úřední období se počíná doručením jmenovacích dekretů a se končí jmenováním nástupců. Před uplynutím úředního období zaniká úřad člena kuratoria (náhradníka) úmrtím, odstoupením, ztrátou volitelnosti do poslanecké sněmovny Národního shromáždění a odvoláním. Odvolán může býti člen kuratoria (náhradník) vládou po návrhu ministrů financí a vnitra, jestliže porušuje nebo hrubě zanedbává své povinnosti.

(5)

Úřad člena kuratoria jest úřadem čestným a bezplatným.

(6)

Členové kuratoria a jejich náhradníci jsou povinni zachovávati mlčenlivost o poměrech příslušníků fondu, jež seznali při vykonávání svého úřadu; této povinnosti mohou býti zbaveni jen příslušníkem, o jehož poměry jde. Porušení povinné mlčenlivosti jest důvodem odvolání.

§ 8.

(1)

Předpisy o tom, jakým způsobem má kuratorium vykonávati svou působnost a jak projevuje na venek svoji vůli, dále jak má býti postaráno o vnitřní správu skupinových fondů (dílčích fondů skupinových), obsahujž jednací řáď, který kuratorium sdělá v dohodě s ministerstvem financí do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona.

(2)

Dokud nebude jednací řád sdělán, podpisuje se fond pravoplatně tak, že pod jeho zákonné označení (§ 1), kýmkoliv napsané nebo vytištěné, připojí své podpisy předseda nebo jeden z jeho náměstků a jeden člen kuratoria.

§ 9.

Účetní, pokladní a kancelářskou službu fondu obstarává Zemská banka v Praze, u níž dlužno uložiti volné hotovosti, cennosti a listiny fondu. Vzájemná práva i povinnosti buďtež upraveny zvláštní smlouvou mezi kuratoriem a Zemskou bankou.

§ 10.

Kuratorium sestaví ke dni 1. prosince každého roku celkové výkazy příjmů a vydání jakož i seznam jmění a dluhů fondu a do 30. dubna každého roku předloží obé ministerstvu financí na vědomí a ke schválení a uveřejní v úředním listě republiky Československé.

O příspěvcích.

§ 11.

(1)

Příslušníci fondu jsou povinni po dobu svého příslušenství z každé úrokové částky, která jimi byla komukoli, fond vyjímajíc, vyplacena, připsána nebo súčtována ve prospěch ze vkladů v běžném účtě, na vkladní knížky (listy) a pokladniční poukázky, odváděti 1 1/2 % Zemské bance do 90 dnů po ukončení každého kalendářního pololetí. Z příspěvků včas neodvedených platí se úrok z prodlení ve výši přesahující o 2 % eskontní sazbu cedulového ústavu.

(2)

Při stanovení příspěvkové základny nelze přihlížeti ani k jiným zákonným dávkám, postihujícím úroky, ani k úrokům z dlužných pohledávek v běžném účtě.

(3)

Ve lhůtě, uvedené v odst. 1., předloží příslušníci fondu kuratoriu výkaz o odvedených příspěvcích spolu s hrubou bilancí za pololetí, jehož se výkaz týče. Kuratorium jest oprávněno vyžádati si od příslušníků fondu vysvětlivky, potřebné k přezkoušení výkazu nebo zjistiti jejich správnost nahlédnutím v knihy příslušníků.

(4)

Zjistí-li kuratorium, že bylo na příspěvcích méně odvedeno, než příslušelo, vybere od dotyčného příslušníka nedoplatek i s úroky z prodlení. Zjištěný přeplatek se vrátí nebo se súčtuje ve prospěch příspěvků budoucích.

(5)

Lhůty v odst. 1. a 3. uvedené mohou býti kuratoriem prodlouženy ústavům, u nichž se úroky ke kapitálu nepřipisují pololetně.

(6)

Kuratorium může příspěvky prominouti, ohlásí-lí příslušník, který je má odváděti, likvidaci nebo bylo-li příslušníku tomu povoleno příročí.

§ 12.

(1)

Jakmile dosáhne fond některé skupiny (§ 6, odst. 2.) takové výše, že se dosažení jeho účelu jeví býti zabezpečeno, zastaví vláda na návrh kuratoria a ministra financí placení příspěvků do tohoto skupinového fondu.

(2)

Vláda jest oprávněna na návrh kuratoria a ministra financí příspěvky znovu zavésti, objeví-li se toho potřeba k zajištění účelu fondu.

O použiti fondových prostředků.

§ 13.

Pokud tento zákon jinak neustanovuje, může býti prostředků fondu použito jen k výpomocem příslušníkům fondu a to způsobem dále vytčeným. Výpomoci takové se poskytují z fondu té skupiny (dílčí skupiny), ku které příslušník výpomoci potřebný přináleží.

§ 14.

Každý peněžní ústav, který jest alespoň 5 let příslušníkem fondu, má v mezích tohoto zákona nárok na výpomoc fondu, jestliže utrpěl ztráty nebo pozbyl mobility svých prostředků takovou měrou, že jest tím jeho existence a zájem vkladatelů ohrožen.

§ 15.

Způsob a rozsah výpomoci buďtež stanoveny tak, aby v mezích fondových prostředků mohly býti stejnoměrně nebo aspoň obecným zájmům přiměřeně uspokojeny veškeré známé takové potřeby příslušníků téže skupiny (dílčí skupiny), jakož i aby ústav, kterému se výpomoc poskytuje, byl co možná do té míry ozdraven, aby mohl své hospodářské poslání dále plniti. Pokud to tento účel výpomoci dopouští, buďtež výpomoci udělovány zásadně jen v podobě zápůjček.

§ 16.

Nelze-li ústav, výpomoci se dožadující, zachrániti proto, že jeho pasiva i po úplném použití vlastního jmění nejsou z převážné části kryta aktivy, budiž, dovolují-li to fondové prostředky, poskytnuta nejvýše taková výpomoc, aby věřitelé všeobecní, t. j. věřitelé, jichž pohledávky by náležely v konkursu do 3. třídy, na Slovensku pak a v Podkarpatské Rusi do 2. nebo 3. třídy, mohli býti do 80 % těchto svých pohledávek uspokojeni. Jestliže bylo kuratoriem zjištěno, že ztráty ústavu třeba jen částečně vznikly vinou odpovědných činitelův ústavu, dlužno výpomoc snížiti o dobytelné náhradní nároky ústavu proti vlastním zodpovědným činitelům, nebo, nedají-li se takové náhradní nároky spolehlivě určiti, nejméně o 5 % výše uvedených pohledávek všeobecných věřitelů. Kuratorium jest také oprávněno až do výše poskytnuté výpomoci vymáhati na zodpovědných činitelích náhradní nároky ústavu.

§ 17.

Každý příslušník fondu jest povinen ihned, jakmile pozná nebo z okolností poznati musil, že utrpěl nebo pravděpodobně očekávati může ztráty, které převyšují jeho reservy, zasahujíce nebo ohrožujíce i polovici základního kapitálu, oznámiti to fondu. Neučiní-li tak, může mu býti výpomoc, žádá-li za ni později, odepřena, ačli nejde o výpomoc podle §u 16.

§ 18.

Dojde-li oznámení podle §u 17 nebo žádost za výpomoc, musí kuratorium stav ústavu, o nějž jde, zevrubně vyšetřiti.

§ 19.

(1)

Výpomoc může býti vázána předchozím splněním určitých podmínek. Jakožto podmínky pro poskytnutí výpomoci může kuratorium zejména stanoviti:

a)

povolení zákonného příročí,

b)

provedení reorganisace podle plánu schváleného kuratoriem,

c)

fusi s ústavem, který bude kuratoriem uznán za vhodný,

d)

ohlášení likvidace.

(2)

Kuratorium musí dále, povolujíc výpomoc, ustanoviti u ústavu, jemuž se výpomoc poskytuje, a na jeho útraty svého důvěrníka nebo zvláštní 2 až 3člennou dozorčí komisi. Důvěrník i tato dozorčí komise mají právo a povinnost dohlížeti všestranně na hospodaření ústavu; bez jejich svolení nesmí býti žádné usnesení správních orgánů ústavu provedeno. Ústav, který zřejmě zamezuje výkon povinnosti důvěrníka nebo dozorčí komise anebo jejich pokynů při vedení obchodů nedbá, může býti po návrhu kuratoria a po vyšetření věci vládou zrušen. Tímto ustanovením zůstávají nedotčena práva vyrovnávacího správce a dozorčího komisaře ustanoveného u ústavu, jemuž bylo povoleno příročí.

§ 20.

(1)

Nároků na výpomoc nelze proti fondu uplatňovati soudně.

(2)

Oprávnění příslušníci fondu (§ 14) mohou si stěžovati do usnesení kuratoria, kterým bylo rozhodnuto o jejich žádosti za výpomoc, k rozhodčímu výboru do 30ti dnů od doručení vyrozumění o rozhodnutí kuratoria.

(3)

Rozhodčí výbor sestává z 5 členů jmenovaných vládou po návrhu ministrů financí, vnitra a spravedlnosti. Kromě členů jmenuje vláda stejným způsobeni také 3 náhradníky členů, kteří zastupují členy, nemohou-li dočasně vykonávati svého úřadu. Aspoň 2 členové a jeden náhradník buďteŽ jmenováni z osob práva znalých.

(4)

Ustanovení §u 7, odst. 4. až 7., platí obdobně i pro členy rozhodčího výboru a jejich náhradníky s tou úchylkou, že jejich odvolání navrhuje ministr spravedlnosti s ministrem financí a ministrem vnitra.

(5)

Členové rozhodčího výboru volí ze svého středu předsedu a jeho náměstka.

(6)

Uprázdní-li se místo některého člena anebo náhradníka člena, jest předseda rozhodčího výboru (jeho úřadující náměstek) povinen oznámiti to neprodleně ministrům financí, vnitra a spravedlnosti.

(7)

Rozhodčí výbor činí svá usnesení po slyšení stěžovatele i kuratoria v neveřejných schůzích. K platnosti usnesení se vyžaduje, aby rozhodčí výbor byl úplný a aby se pro usnesení vyslovily aspoň 3 hlasy.

(8)

Bližší ustanovení o řízení před rozhodčím výborem obsahuje jednací řád rozhodčího výboru. Tento jednací řád sdělá rozhodčí výbor a předloží do 3 měsíců od vyhlášení tohoto zákona ministerstvu spravedlnosti ke schválení v dohodě s ministerstvem financí.

(9)

Rozhodčí výbor rozhoduje s konečnou platností a jeho rozhodnutí jest pro obě strany závazné.

§ 21.

Jmění fondu, nepoužité k vlastním účelům fondu, budiž uloženo u Zemské banky na úrok obvyklý pro dlouhodobé vklady. Pokud by tím nebylo ohroženo řádné plnění úkolů fondu, může býti části tohoto jmění použito k poskytování krátkodobých lombardních zápůjček příslušníkům fondu na úrok ne vyšší, než jest lombardní sazba cedulového ústavu. Takové zápůjčky možno však poskytovati pouze:

a)

na vlastní dlužní úpisy fondu (§ 33) až do 90 % jmenovité hodnoty,

b)

na státní dluhopisy až do 80 % kursovní hodnoty,

c)

na zástavní listy a jiné dluhopisy sirotčí jistoty až do 75 % kursovní hodnoty.

O fondových dluhopisech.

§ 22.

(1)

Nestačí-li běžné prostředky fondové k plnění úkolů fondu, může si fond opatřiti se svolením ministra financí potřebný kapitál vydáním dluhopisů (pokladničních poukázek) svědčících majiteli a zúročitelných nejméně 4 %.

(2)

Bližší ustanovení o těchto dluhopisech obsahujž jednací řád fondu.

§ 23.

Fondové dluhopisy smějí býti jen v takovém rozsahu vydány, aby roční peníz, potřebný k jejich zúrokování a umořování, nepřesahoval 3/4 % běžných fondových příjmů z příspěvků v době vydání, že tato podmínka byla splněna, budiž na každém dluhopisu potvrzeno ministerstvem financí anebo vládním komisařem fondu (§ 31, odst. 1.).

§ 24.

(1)

Zemská banka obstarává úrokovou i umořovací službu dluhopisů podle §u 23 vydaných a jest povinna z fondových příjmů vyloučiti a v patrnosti chovati peníz potřebný k jejich zúročení a umořování. Kuratoriu není volno s touto částí fondových příjmů nakládati.

(2)

Za správné zúročení a splacení dluhopisů ručí podpůrně stát.

§ 25.

Dluhopisů, které byly v mezích tohoto zákona vydány, lze užíti jednak k úročnému uložení peněz sirotčích, svěřeneckých, depositních, nadačních, dále peněz ústavů, podléhajících veřejnému dozoru, a poštovního úřadu šekového, jednak za služební a obchodní kauce, tyto však jen do výše bursovního kursu, nikoliv nad jmenovitou hodnotu.

§ 26.

Každý příslušník fondu jest na žádost kuratoria povinen převzíti fondové dluhopisy (§ 23) za jejich jmenovitou hodnotu až do 1/4 % všech svých vkladů, přijatých v běžném účtě nebo na vkladní knížky (listy) a pokladniční poukázky.

§ 27.

Dosáhnou-li skupinové fondy (§ 6, odst. 2.) výše, která podle §u 12, odst. 1., jest důvodem, aby vláda zastavila placení příspěvků, jest kuratorium oprávněno používati výtěžků fondového jmění i jinak, než až posud bylo v tomto zákoně naznačeno, ku podpoře a zvelebení československého peněžnictví.

Daňová, poplatková a všeobecná ustanovení.

§ 28.

K plnění povinností, uložených v §u 11, odst. 3., mohou býti liknaví příslušníci fondu donuceni kuratoriem pořádkovými pokutami až do 10.000 Kč. Tyto pokuty plynou do fondu skupiny (dílčí skupiny), k níž dotyčný příslušník přináleží.

§ 29.

Pořádkové pokuty, jakož i nedoplatky příspěvků s příslušenstvím vymáhají se soudní exekucí; výkazy kuratoria fondu o nezaplacených pořádkových pokutách nebo příspěvcích, opatřené kuratoriem doložkou o vykonatelnosti, tvoří exekuční titul.

§ 30.

(1)

Fond jest osvobozen od daně rentové, a to jak od daně placené přímo, tak i od daně srážené dlužníkem.

(2)

Dluhopisy vydané podle §u 23 jsou osvobozeny od poplatků a jejich úroky i od poplatků i od daně rentové.

(3)

Nálezy rozhodčího výboru (§ 20) jsou prosty poplatků i kolků.

(4)

Výpomoci poskytnuté z fondu jeho příslušníkům nejsou započitatelnou příjmovou položkou při vyměřování daně výdělkové podle II. hlavy zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., a daně zárobkové podniků veřejně účtujících podle uh. zák. čl. ze dne 16. října 1916, č. XXXIV.

§ 31.

(1)

Státní správa dozírá, zdali se ustanovení tohoto zákona o správě fondu přesně zachovávají. Za tím účelem ustanoví vláda na návrh ministra financí, učiněný v dohodě s ostatními příslušnými ministry, u tohoto fondu jednoho nebo více vládních komisařů.

(2)

Kuratorium jest povinno umožniti řádný výkon dozoru.

§ 32.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

T. G. Masaryk v. r.

Švehla v. r.,

též za ministra Dr. Beneše.

Dr. Dolanský v. r.

Bečka v. r.

Habrman v. r.

Dr. Hodža v. r.

Dr. Franke v. r.

Dr. Markovič v. r.

Šrámek v. r.

Udržal v. r.

Malypetr v. r.

Srba v. r.

Novák v. r.

Stříbrný v. r.

Dr. Kállay v. r.