Všechna písemná podání na patentní úřad přijímá podatelna.

Je-li zároveň s podáním zapraviti nějaký poplatek, připojiti dlužno k podání příslušnou stvrzenku poštovního šekového úřadu.

Kdo předává podatelně nějaké písemné podání, může žádati, aby mu příjem jeho potvrzen byl hodinovým razítkem na rubrice současně předložené.

Ve všech podáních na patentní úřad, jež se vztahují k záležitosti již projednávané, jest udati značku spisovou, pokud byla již předchozím vyřízením straně sdělena, a číslo příslušného vyřízení, k němuž se nové podání vztahuje.

Na složenkách poštovního úřadu šekového, jimiž se zasílají peněžité částky patentnímu úřadu, jest přesně udati účel platby (na př․ přihláškový, roční, stížnostní poplatek atd.) a ke které věci tato patří; zejména nutno při současném zaslání více poplatků jednou složenkou přesně uvésti, jaké poplatky se úhrnnou částkou zapravují (na př. přihláškový poplatek pro N. N., parní turbina; druhý roční poplatek za patent číslo 8560-125 Kč; stížnostní poplatek N. N. do usnesení číslo . . . 100 Kč atd.). Nebude-li účel platby sdělen patentnímu úřadu ve lhůtě platební, nastanou účinky stanovené zákonem pro zmeškání této.

V patentním úřadě a jeho odděleních jest vésti nutné rejstříky a záznamy, aby každý spis mohl býti vždy rychle a bezpečně vyhledán a aby konec lhůt, od nichž závisí další vyřízení věci, byl patrný.

Všechny spisy, týkající se uděleného patentu, jest chovati ve společném obalu, spisy patentů přídavkových s poukazem na spisy příslušného patentu hlavního.

Při přihláškách nevyřízených dovoleno jest před vyložením sděliti osobám třetím pouze jméno přihlašovatele, jeho zástupce, dobu podání a název přihlášky a zda a na koho byla práva z přihlášky převedena.

Při ostatních spisech, mimo případy vytčené v § 65 pat. zákona, může příslušný referent povoliti osobám třetím po průkazu odůvodněného právního zájmu, aby nahlédly do spisů těch a opatřily si opisy jejich, pokud není tak možno již podle §§ 45 a 57 nebo podle § 81 patentního zákona.

Z nahlédnutí vyloučeny jsou vždy protokoly poradní a spisy, týkající se výlučně vnitřního úředního postupu.

Úřední hodiny patentního úřadu stanoví ministr obchodu.

Předseda patentního úřadu může návštěvu stran omeziti na určité hodiny.

Příslušná opatření v tomto směru uveřejňují se v "Patentním věstníku".

V neděli a o svátcích státem uznaných se služba v patentním úřadě nekoná.

Podatelna jest však k převzetí podání taktéž v těchto dnech od 9-12 hod. otevřena.

Lhůty zákonem stanovené nemohou býti prodlouženy, leč by zákon jich prodloužení výslovně dovoloval.

Ostatní patentním úřadem v jednotlivých případech stanovené lhůty (lhůty úřední) lze prodloužiti ze závažných důvodů; okolnosti k ospravedlnění návrhu uvedené buďtež na vyzvání osvědčeny.

Lhůta počíná okamžikem, kdy nastane událost určená v patentním zákoně, podle níž se lhůta má počítati, nebo dobou, kdy se doručí straně usnesení, v němž lhůta je stanovena, nebo prohlášením usnesení, jestliže se toto usnesení straně nedoručuje, nýbrž pouze prohlašuje a zapisuje do protokolu; při počítání lhůty podle dní nepočítá se však den, kterého se událost nebo doručení stane anebo se prohlásí usnesení, podle něhož se počátek lhůty má říditi. Lhůty určené týdny, měsíci nebo roky končí uplynutím toho dne posledního týdne, měsíce nebo roku, který svým pojmenováním nebo číslem souhlasí se dnem, kterého lhůta počala běžeti.

Schází-li onen den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Opatření potřebná k připravení věci pro usnesení (doručení, výslech stran, znalců, svědků atd.) učiní referent k tomu ustanovený.

O slyšení stran, pokud nejde toliko o nápravu formálních vad podání, pak o slyšení svědků nebo znalců sepíše referent, resp. zapisovatel za účasti práva znalého člena vždy protokol.

Příděl patentových přihlášek dle tříd jednotlivým referentům obstará předseda patentního úřadu nebo náměstek téhož, resp. řádný technický člen patentního úřadu předsedou k tomu ustanovený. Při tom jest dbáti, aby přihlášky určité třídy neb oddělení byly přidělovány, pokud se tak státi může, témuž referentu a aby referent pro jednu přihlášku nebyl bezdůvodně měněn.

Vyjde-li při předběžné zkoušce najevo, že přihláška má vady, jež se netýkají způsobilosti vynálezu k patentování, vyzve se přihlašovatel, aby tyto vady v určité lhůtě odstranil (§ 55 patentního zákona).

Vyjde-li při předběžné zkoušce najevo, že tu patrně jsou překážky, jež jsou způsobilosti přihlášky k patentování na závadu, vyrozumí se o tom přihlašovatel s vyzváním, aby se v určité lhůtě vyjádřil nebo aby popis svého vynálezu příslušně omezil nebo změnil.

Přihlašovateli, jehož přihláška shledána byla vadnou, jest možno dostaviti se ve lhůtě stanovené k odstranění nedostatků nebo k podání vyjádření o vadách jeho přihlášky osobně do úřadovny příslušného referenta, aby podal vysvětlení způsobilá k odstranění vad a k opravě přihlášky.

Příslušný referent rozhodne dle svého uvážení, zda se vady odstraniti mají opravou v původně podaných vyhoveních popisu, či zda jest třeba, aby předloženy byly nové opravené popisy.

Vyřízení zásadního významu jest předkládati před vypravením presidiu k nahlédnutí.

Vyžaduje-li vyřízení nějaké přihlášky posudku s hlediska práva znalého člena, resp. s hlediska referentů různých tříd, vyžádá si příslušný referent tento posudek cestou písemnou.

Práva znalý člen má zejména býti dotázán v těchto případech:

Seznamy přihlášených patentů zasílati jest pravidelně ministerstvům národní obrany a financí.

Prokáže-li předběžná zkouška dostatečný důvod k domněnce, že vynález zasahuje zcela nebo z části do státních práv monopolních, vyžádá si referent vyjádření příslušného monopolního úřadu.

Patentní úřad požádá v případě potřeby příslušná ministerstva, aby jmenovala osoby, které budou podávati znalecká vyjádření o příslušných vynálezech a které bude možno ve smyslu § 37, odst 3., patentního zákona přibrati k poradě.

Při předběžné zkoušce jest dbáti, aby podstatný předmět vynálezu byl v popisu s největší jasností a zřetelností popsán v úpravě, hodící se k tisku, a aby patentové nároky a název patentu, který se má uděliti, byly obsahem popisu úplně vystiženy.

Jedná-li se o postup výroby nové látky (§ 110 patentního zákona), nutno vytknouti novost látky v názvu a v patentových nárocích se vší určitostí.

Pro přihlášky jest voliti název předmětu vynálezu co nejstručněji tak, aby z něho odborníci mohli seznati, do kterého oboru techniky přihláška náleží; znění prohlášky (§ 57 patentního zákona) stanoví referent zároveň s usnesením o uveřejnění.

Ve výkladě nutno chovati uveřejněné přihlášky s jich přílohami a patentní spisy o udělených patentech k volnému nahlédnutí. Vyhotovení výkresu určené k tisku se nevyloží.

Uveřejněné přihlášky jest seznamenati tak, aby každá vyložená přihláška mohla dle jména přihlašovatele nebo dle třídy, do níž patří, snadno a rychle býti vyhledána. Výkladna jest obecenstvu přístupna v obvyklých hodinách úředních (§ 6); půl hodiny před uplynutím jich se však přihlášky nebo patentní spisy nevydávají. Přihlášky a patentní spisy, vypůjčené návštěvníky, vyžádají se po uplynutí úředních hodin zpět a opětně se uloží.

Kdo si vypůjčí ve výkladně přihlášku nebo patentní spis, vyhotoví o tom stvrzenku, na níž se poznamená počet vypůjčených spisů. Nahlédnutí do vypůjčených přihlášek a patentních spisů dovoleno jest návštěvníku pouze na místě jemu vykázaném.

Návštěvník může si obsah přihlášek poznamenati a vyhotoviti náčrtky výkresů. Tyto předloží pak úředníku správou výkladny pověřenému.

Jestliže si kdo pořídil úplnou kopii popisů nebo výkresů, upozorní jej zmíněný úředník výslovně na ochranu původskou, jež přísluší vyloženému popisu a výkresu podle § 57, odst. 8., patentního zákona, a opatří kopii příslušným razítkem.

Poté přesvědčí se tento úředník o tom, zda vrácené spisy jsou úplné, a vrátí stvrzenku nebo ji zničí.

Úředník správou výkladny pověřený pečuje též o zachování klidu a pořádku ve výkladně. Protiví-li se návštěvník jeho opatřením, může předseda patentního úřadu zakázati rušiteli návštěvu výkladny trvale nebo na určitou dobu. Jedné straně možno předložiti zároveň více přihlášek a patentních spisů k nahlédnutí pouze tehdy, potřebuje-li je k porovnání.

O uveřejnění přihlášky (vyložení, § 57 patentního zákona) vyrozumí se přihlašovatel přípisem, který se zašle na zpáteční lístek nebo na stvrzenku, s připomínkou, že první roční poplatek nutno zaplatiti do tří měsíců po dni, kterého uveřejnění se stalo, jinak že by bylo pokládáno za to, že přihláška byla odvolána.

Právní důsledky nezaplacení prvního ročního poplatku nastupují i tehdy, jestliže přihlašovatel vyrozumění neobdržel; patentní úřad není v ohledu to nijak odpověděn.

Další roční poplatky dospívají každého roku příslušným kalendářním dnem, kterého bylo uveřejnění přihlášky v "Patentním věstníku" (§ 57 patentního zákona) oznámeno. Po tomto dnu lze s právním účinkem platiti do tří měsíců, a to pouze s přirážkou 20 korun.

Nebude-li roční poplatek zaplacen do 1 měsíce po dni splatnosti s přirážkou, zašle patentní úřad bez závazku a aniž bere na sebe jakoukoli odpovědnost, majiteli patentu nebo jeho zmocněnci na adresu v rejstříku zapsanou upomínku, v níž upozorní, že nebylo dosud placeno a že nutno platiti s přirážkou do 3 měsíců ode dne splatnosti, který se v upomínce uvede.

Zaplatí-li se roční poplatek po dni splatnosti bez přirážky, vyzve patentní úřad odesilatele peněz, aby zaplatil přirážku ve shora uvedené lhůtě tříměsíční; nezaplatí-li přirážku v této lhůtě, vrátí se mu zaplacený roční poplatek a provede se zánik patentu.

Také v tomto případě nepřejímá patentní úřad odpovědnosti a účinky nezaplacení poplatku, resp. přirážky nastupují bez ohledu na to, zda upozornění shora zmíněné bylo doručeno čili nic.

Pokud zákon patentní něco jiného nenařizuje, budiž ve stížnostním oddělení s níže uvedenými úchylkami obdobně šetřeno předpisů daných pro řízení v oddělení přihláškovém.

Předseda stížnostního oddělení určí ze členů tohoto oddělení referenta, a to buď práva znalého neb odborně technického dle toho, zda se jedná o otázku právnickou nebo technickou. Je-li třeba, mohou býti ustanoveni referenti dva, jeden práva znalý a druhý technický.

Je-li referentem dočasný člen patentního úřadu, pověří se provedením předběžného řízení podle jeho návrhů člen stálý.

Je-li záležitost k zasedání dostatečně připravena, předloží referent spis předsedovi, který ustanoví den zasedání.

Je-li třeba, mohou býti vyslechnuty strany, svědci a znalci před stížnostním senátem a mohou před tímto provedeny býti i jiné důkazy.

O průvodním řízení a opatřeních v předběžném řízení, jakož i o řízení před stížnostním senátem jest sepsati protokol přísežným zapisovatelem. Protokol musí obsahovati podstatné výsledky řízení předběžného a řízení před senátem stížnostním.

V předběžném řízení připraví referent spornou látku pro ústní líčení tak, aby mohlo býti provedeno úplně a bez přerušení. Referent má tudíž zjistiti, zejména vyslechnutím stran nebo vyžádav si jejich vyjádření, které nároky jimi uplatněné jsou nesporné a která skutková tvrzení nejsou popřena; uzná-li odpůrce některý nárok žalobní nebo některé tvrzení, jest to zjistiti protokolem.

Referent mající, aby opatřeny byly průvodní prostředky a aby byly provedeny důkazy, jež při ústním líčení nelze provésti nebo jež k jich zajištění nutno provésti ihned. Za důkaz, jejž nelze při ústním líčení provésti, pokládati jest zejména místní ohledání, výslech svědků přespolních cestou dožadovací, ohledání znalecké, vyžadující delšího času, jakož vůbec všechny důkazy, jejichž provedení při ústním líčení by zřejmě toho podstatně stížilo nebo nepoměrně zdrželo.

Ke každému provedení důkazu pozvati jest obě strany nebo jejich zástupce. Pro provedení důkazů platí obdobně ustanovení §§ 266 až 370 civilního řádu soudního ze dne 1. srpna 1895, č. 113 ř. z. Nedostaví-li se strany, není to provedení důkazů na závadu.

Při tom jest míti na zřeteli, že účelem předběžného řízení jest pouze příprava ústního líčení, že tudíž provedení důkazů, jež jest vyhrazeno ústnímu líčení, má s výsledky předběžného řízení tvořiti jasný a úplný přehled celého sporu pro jednání oddělení zrušovacího.

Je-li pro tutéž skutečnost nabídnuto několik svědků, zjistí referent nejdříve výslechem stran nebo jiným vhodným způsobem, kteří z těchto svědků mohou nejspíše spornou skutečnost objasniti, a podle toho navrhne jich předvolání k ústnímu líčení.

Referentu jest v řízení předběžného vždy toho dbáti, aby strany uvedly skutečnosti a průvodní prostředky, k odůvodnění jich nároků vhodné, úplně a zevrubně, a upozorniti strany na to, že opožděné uplatněné skutečnosti a důkazy možno podle §§ 74 a 75 patentního zákona a §§ 179, 181, 275 a 278 zák. č. 113/1895 ř. z. zamítnouti.

O provedení důkazův a opatření v řízení předběžném buď sepsán protokol.

Roky v předběžném řízení ustanoví referent a zpraví o nich strany nebo jejich zástupce; referent má v předběžném řízení práva a povinnosti příslušející podle §§ 180 až 185 zák. č. 113/1895 ř. z. v soudním řízení předsedovi.

Týž může naříditi provedení důkazů v předběžném řízení a důkazy buď sám provésti nebo je dáti provésti dožadovací cestou soudy (§ 83 patentního zákona). Přísežný výslech stran není v předběžném řízení přípustný.

Vyhotovení patentního úřadu opatří se označením "Patentní úřad", k němuž se připojí název oddělení ("Přihláškové oddělení", "Stížnostní oddělení", "Zrušovací oddělení"). Rozhodnutí a usnesení podepíše v oddělení přihláškovém příslušný člen patentního úřadu, v oddělení stížnostním a zrušovacím předseda téhož.

Věci presidiální opatří se označením "Presidium Patentního úřadu" a podepíše je předseda patentního úřadu nebo jeho zástupce.