Počet zaměstnanců budiž omezen na míru nezbytně nutnou k obstarávání úkolů státu. Ve kterých jednotlivých oborech státní správy a v jaké míře počet zaměstnanců má býti omezen, stanoví vláda.

V roce 1925 budiž však snížen celkový počet zaměstnanců alespoň o 10%.

Vláda určí postup a lhůty, jak omezení sluší provésti. Další opatření uvnitř resortu provede příslušný ministr, jenž je povinen sděliti vládě do 30ti dnů od jejího usnesení plán redukce.

Přijímání nových sil do státní služby jest až do stanovení normální potřeby počtu sil (§ 2, č. 3.) nepřípustné. Přijetí proti tomuto zákazu provedené jest právně neúčinným.

Výjimky z nutných služebních ohledů povoluje vláda k souhlasnému návrhu ústředního úřadu a ministerstva financí, jestliže nelze potřebu krýti podle ustanovení §u 8.

Předpisy zakládající nárok na jmenování neb ustanovení (definitivní ustanovení, stabilisaci), přeřadění nebo postup do vyšší kategorie (skupiny platového schematu, statusu) nevztahují se až do nové úpravy služebních poměrů státních zaměstnanců na zaměstnance, u nichž všechny podmínky nároku toho nebyly splněny nejpozději v den 1. dubna 1925.

Po tutéž dobu není přípustno povýšení zaměstnanců, leč by šlo o nutné obsazení uprázdněného systemisovaného místa a od posledního povýšení uplynuly alespoň 3 roky anebo šlo o časové povýšení.

Ustanovení odst. 1. nevztahuje se na čekatele ve službě přípravné.

V případech nutné potřeby mohou k souhlasnému návrhu příslušného ústředního úřadu a ministerstva financí býti se souhlasem vlády

Při opatřeních podle ustanovení odst. 4. písm. a) budiž při výběru v úvahu přicházejících osob dána za předpokladu stejné kvalifikace přednost zaměstnanci s delší služební dobou před zaměstnancem s kratší služební dobou.

Předpisy vydané po 1. lednu 1919, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí pro zaměstnance, kteří vstoupí do státní služby po dni účinnosti tohoto zákona. Ustanovení toto nevztahuje se na předpisy o započtení služby v československých legiích, na předpisy o započtení vojenské a četnické služby vojenským osobám z povolání a příslušníkům četnictva a na předpisy o započtení služby, kterou zaměstnanec ztrávil nepřetržitě v témže služebním poměru, v němž má o započtení býti rozhodnuto.

Pokud zaměstnanec nemá právního nároku na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, přísluší provésti započtení ústřednímu úřadu v dohodě s ministerstvem vnitra a financí.

Započtení provedené proti ustanovením odst. 1. a 2. je právně neúčinným. Vznikly-li z takovéhoto právně neúčinného započtení přeplatky na služebních požitcích, budiž vrácení jejich vymáháno. Od vymáhání může býti za souhlasu ministerstva vnitra a financí upuštěno jen v případech zvláštního zřetele hodných.

Zaměstnanec jest povinen k příkazu konati službu (pracovati) i v jiném stejném neb nižším služebním odvětví svého neb jiného správního oboru (resortu).

Stejně může býti zaměstnanec přeložen na jakékoli místo ve svém neb jiném služebním odvětví svého neb jiného oboru.

Následkem nového služebního použití nesmí býti zaměstnanec zkrácen ve svém služebním postavení a svých stálých požitcích.

Proti zaměstnanci, který takovému příkazu do stanovené lhůty, jež nesmí přesahovati dobu 6 neděl, bez vážného důvodu nevyhoví, budiž zakročeno podle ustanovení §u 13.

Za vážný důvod lze pokládati jen onen, který podle platných předpisů ospravedlňuje nepřítomnost ve službě.

Snížení počtu zaměstnanců odchodem ze služby.

Zaměstnanec, který vykazuje nejméně 1 rok započitatelné služební doby, může býti přeložen na žádost do trvalé výslužby s odbytným jednou pro vždy bez průkazu podmínek stanovených v příslušných zákonech a jiných předpisech pro přeložení do trvalé výslužby.

Odbytné činí při jednoroční službě jednoměsíční příjem naposled vyplacených stálých požitků, při delší službě částku jednoměsíčního příjmu naposled vyplacených stálých požitků násobenou počtem služebních let. Části roku, převyšující 6 měsíců, počítají se za celý rok.

Odbytné nesmí převyšovati 24násobnou částku měsíčních stálých požitků.

Zaměstnanec, který vykazuje alespoň 10 roků započitatelné služební doby, může býti přeložen na žádost do trvalé výslužby bez průkazu podmínek stanovených v příslušných zákonech a jiných předpisech pro přeložení do trvalé výslužby. Při tom obdrží odbytné, jež činí polovinu odbytného podle § 9.

Nároku na výplatu odpočivných a zaopatřovacích požitků nabude však teprve, jestliže úředním lékařem bude zjištěna jeho trvalá neschopnost k výdělku, nejdéle však dnem, kterým dovrší 60. rok věku; při tom vyměří se mu odpočivné (zaopatřovací) požitky z pensijní základny, která příslušela v den přeložení do výslužby, podle započitatelné služební doby a poloviny doby ztrávené ve výslužbě až do dne nápadu výslužného, nejdéle však do dne, kterého by byl nabyl v činné službě nárok na plné výslužné.

Zaměstnanec, který má kratší započitatelnou služební dobu než 10 roků, může býti přeložen do trvalé výslužby s odbytným jednou pro vždy. Toto odbytné činí polovici obytného stanoveného v §u 9.

Zaměstnanec, který má alespoň 10tiletou započitatelnou služební dobu, může býti přeložen do trvalé výslužby s příslušeným výslužným.

O tom, že má býti dán do trvalé výslužby, budiž zaměstnanec písemně vyrozuměn na datované potvrzení s výzvou, že může ještě dodatečně v nepřekročitelné 8denní lhůtě ohlásiti písemně dobrovolný odchod z činné služby.

Učiní-li tak, budiž mu:

Na místě požitků uvedených v odstavci 2 a 4 písm. b), může mu býti na žádost poskytnuto odbytné, které činí 75% odbytného podle §u 9.

Výhoda § 12 může býti povolena i v případě nuceného odchodu.

Pro rozhodování o tom, které osoby mají podle hořejších opatření opustiti službu, uváženy budou služební způsobilost, výkonnost, upotřebitelnost, hospodářské a rodinné poměry a jiné závažné okolnosti.

Pokud se přihlíží ke služební způsobilosti, výkonnosti a upotřebitelnosti, sluší uvážiti, aby zaměstnanci co do způsobilosti, výkonnosti a upotřebitelnosti lépe kvalifikovaní byli, třeba se i dobrovolně hlásili k odchodu ze státní služby, pokud možno pro službu uchováni.

Dříve než učiněno bude opatření o odchodu zaměstnanců, zvláště dobře kvalifikovaných, jest uvážiti možnost jejich přemístění do jiného oboru státní služby (§ 8).

Pokud se přihlíží k hospodářským poměrům zaměstnanců, buďtež především vybráni zaměstnanci, kteří jsou podle uvážení příslušného úřadu hospodářsky zajištěni, dále zaměstnanci, jejichž propuštěním nebude výživa jejich nebo jich rodin ohrožena.

Pokud se přihlíží k rodinným poměrům, buďtež postupně vzati v úvahu svobodní zaměstnanci před ženatými, bezdětní ženatí zaměstnanci (provdané zaměstnankyně) ženatými (provdanými), ovdovělými nebo rozvedenými, kteří se musí starati o výživu a výchovu dětí; při posledně uvedených je pro pořadí výběru v zásadě postupně směrodatným počet dětí a míra, jak potřebují podpory rodičů.

Zaměstnanci - bývalí legionáři buďtež, pokud pro výběr jsou rozhodny jen hospodářské a rodinné poměry, vybráni naposled.

U zaměstnanců - válečných poškozenců nebudiž při posuzování služební způsobilosti, výkonnosti a upotřebitelnosti na závadu menší služební způsobilost, výkonnost a upotřebitelnost, pokud jest způsobena jen jejich tělesným poškozením ve válce utrpěným.

Za stejných předpokladů sluší propustiti zaměstnance s kratší služební dobou před zaměstnancem s delší služební dobou.

Výhody stanovené v §§ 9 až 12 mohou býti poskytnuty jen těm zaměstnancům, kteří nejdéle ve lhůtě vládou stanovené písemně u služebního úřadu zažádají o přeložení do trvalé výslužby. Pokud však jde o redukci v roce 1925, buďtež žádosti podány nejdéle do 31. března 1925.

Ze služebních ohledů a se souhlasem ministerstva financí může býti žádost za přeložení do trvalé výslužby zamítnuta. V tomto případě nelze do šesti měsíců od zamítnutí žádosti vůči zaměstnanci postupovati podle ustanovení §u 13.

Žádost o přeložení do výslužby nelze odvolati; není-li však odbytné poukázáno do 6 neděl po doručení rozhodnutí, jest zaměstnanec oprávněn žádost odvolati. Toto oprávnění zaniká přijetím odbytného.

K rozhodnutím a opatřením podle §§ 9 až 13 je příslušným ústřední úřad, který je oprávněn zmocniti k rozhodnutí nebo opatření úřad jemu bezprostředně podřízený, v kterémžto případě výrok tohoto úřadu je konečný.

Služební poměr se mění dnem doručení výměru. Přeložením do trvalé výslužby ztrácí zaměstnanec zároveň nárok na znovu přijetí do státní služby, může však býti znovu přijat.

U nevypověditelných zaměstnanců budiž postupováno obdobně podle §§ 9 až 15; předpisů o výslužném lze u nich obdobně použíti, mají-li zaručený nárok na odpočivné požitky provisi).

Přebyteční vypověditelní zaměstnanci buďtež propuštěni; při tom budiž postupováno podle zákonných nebo smluvních ustanovení platných pro zrušení jejich služebního poměru. Výpovědní lhůta činí tři měsíce, neplatí-li lhůta kratší. V případech zasluhujících zvláštního zřetele, zejména při delší služební době, může ústřední úřad po dohodě s ministerstvem financí postupovati obdobně jako u zaměstnanců nevypověditelných.

Pokud se jinak nestanoví, vztahují se ustanovení dílu I. na všechny státní zaměstnance, t. j. všechny zaměstnance státu, ústavů, podniků a fondů státních a státem spravovaných, čítajíc v to i dělníky, jakož i příslušníky četnictva a vojenské osoby z povolání.

Pro soudce z povolání platí však pouze ustanovení §§ 17 až 21.

Započitatelnou služební dobou ve smyslu tohoto zákona jest rozuměti dobu započitatelnou pro výměru odpočivných požitků.

Je-li skutečná doba služební, zkrácená o tři leta, delší než doba započitatelná, lze v případech hodných ohledu vzíti za základ pro výměru odbytného až nejvýše onu dobu služební.

Poskytnutí odbytného podle tohoto zákona vylučuje nárok na odbytné z jiného titulu, převod prémiové reservy, vrácení pensijních příspěvků, jakož i - při opětovném přijetí - bezplatné započtení doby, za kterou bylo odbytné poskytnuto.

Ustanovení tohoto zákona platí obdobně i pro učitele veřejných obecných a občanských škol.

Opatření, která náleží provésti ústřednímu úřadu, případně ministru, provede ministr školství a národní osvěty.

Země, župy, okresy a obce se zmocňují, aby provedly úsporná opatření ohledně svých zaměstnanců a zaměstnanců svých podniků, jakož i fondů a ústavů jimi spravovaných podle obdoby tohoto zákona.

Neučiní-li tak do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, může u korporací, u nichž byla zřízena podle příslušných předpisů finanční komise, tato komise žádati, aby úřad nadřízený ve věcech samosprávy rozhodl, je-li korporace povinna zmocnění tohoto užití a v jakém rozsahu je povinna tak učiniti. U korporací, u nichž není zřízena finanční komise, přísluší v případech, že některá z nich by neužila zmocnění jí tímto zákonem daného, toto rozhodnutí nadřízenému úřadu.