K přímým daním ve smyslu tohoto paragrafu počítají se i úroky z prodlení podle § 4 zákona ze dne 16. března 1921, č. 116 Sb. z. a n., a exekuční poplatky z přímých daní.

Na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., pro kterou platí ustanovení § 5 zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 6 Sb. z. a n. z r. 1924, jakož i na daň z obratu a daň přepychovou podle zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., a příslušných zákonů dřívějších se ustanovení tohoto zákona nevztahují.

Ustanovení tohoto zákona lze užíti jak na daně osob fysických, tak i na daně osob právnických.

Jsou-li dány podmínky úlev podle ustanovení tohoto paragrafu, totiž:

Výjimečný ráz jest dán kromě případů odstavce 2. tohoto paragrafu také, jde-li o ztráty na majetku nebo výdělku (příjmu), vzniklé jinými mimořádnými okolnostmi, na př. poklesem cenných papírů, živelní pohromou, úrazem, nemocí a pod.

Při posouzení otázky, je-li vážné nebezpečí, že by zapravení nedoplatků mohlo ohroziti poplatníka v jeho hospodářském podnikání nebo ve výživě nebo ve výživě jeho rodiny, nebo je-li vymáhání nedoplatků spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi, nutno přihlížeti nikoliv jen k daňovému břemenu žadatelovu, nýbrž k jeho celkovým poměrům majetkovým a výdělkovým (odbytovým), jakož i případně k majetkovým a výdělkovým (odbytovým) poměrům jeho rodiny, a to přítomným i očekávatelným, k početnosti rodiny žadatelovy, k způsobu uložení jeho jmění, k jeho potřebě provozovacího kapitálu, k poměrům úvěrovým, k úlevám dosaženým nebo dosažitelným u soukromých věřitelů, k možnosti či nemožnosti zapraviti nedoplatky, o něž jde, ve splátkách, po případě i bezúročných a pod.

Do jaké míry je snížení nedoplatků přiměřeným, pokud se týče, je-li odůvodněno, aby nedoplatky byly prominuty, nebo aby bylo upuštěno od předepsání daní dosud neuložených, budiž uváženo způsobem naznačeným v odstavci 4. se zřetelem k okolnostem dotčeným v odstavci 6.

Žadatel je povinen uvésti a na vyzvání finančního úřadu prokázati okolnosti, zakládající výjimečný ráz případu a odůvodňující úsudek, že vymáhání nedoplatků je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.

Finanční úřad zjistí výši nedoplatků váznoucích za žadatelem a provede - kromě důkazů nabídnutých žadatelem, jakož i dotazu podle § 3 zákona - všechna šetření (výslechem znalců, svědků a osob přezvědných, po případě obchodních, průmyslových a živnostenských korporací, zejména obchodních komor a pod.), jež jsou k tomu potřebna, aby údaje žadatelovy potvrdila, doplnila, opravila a vůbec získala způsobilý podklad pro rozhodnutí o žádosti.

Finanční úřad může navrhnouti provedení revise revisním odborem ministerstva financí. Je-li závažný důvod k podezření, že žadatel zamlčuje jmění, budiž provedeno manifestační řízení, pokud jest podle platných zákonných ustanovení přípustným.

Budiž dbáno toho, aby daně, jichž snížení nebo prominutí je žádáno, byly, dříve než bude o žádosti rozhodnuto, pravoplatně předepsány. Před pravoplatným předepsáním daní, o něž jde, budiž však rozhodnuto, je-li to naléhavostí případu (hrozící konkurs a podobné) odůvodněno.

Snížení nebo prominutí nedoplatků podle tohoto paragrafu budiž povoleno nikoliv co do jednotlivých druhů a ročníků nedoplatků, nýbrž jen co do celkové částky všech nedoplatků daní, přirážek, úroků z prodlení a exekučních poplatků, o něž jde, dohromady.

Povolené snížení budiž rozvrženo na jednotlivé druhy nedoplatků v poměru jejich částek a u jednotlivých druhů nedoplatků provedeno postupně u jednotlivých ročníků, počínajíc nejstaršími.

Bylo-li nutno rozhodnouti o žádosti za snížení nedoplatků a povoliti takové snížení, dříve než byly všechny daně, o něž jde, předepsány, pokud se týče dříve než všechny předpisy nabyly právní moci nebo než bylo pravoplatně rozhodnuto o opravě daňového předpisu podle § 2, č. 3., po případě § 4 zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., nebo o žádosti za úpravu všeobecné daně výdělkové na r. 1921 a 1923 podle § 2 zákona ze dne 17. března 1921, č. 123 Sb. z. a n., a podle čl. I. zákona ze dne 4. července 1923, č. 150 Sb. z. a n., pak zárobkové daně III. třídy podle čl. I., § 2, zákona ze dne 27. února 1923, č. 43 Sb. z. a n., budiž rozvrh povoleného snížení proveden teprve, až předpisy, pokud se týče rozhodnutí o dotčené opravě nebo žádosti stanou se pravoplatnými, a to jen potud, pokud povolené snížení nebude vyčerpáno změnou nedoplatků, vyplývající z těchto předpisů a rozhodnutí.

Bylo-li ve smyslu ustanovení odstavce 4. tohoto paragrafu rozhodnuto, že má býti upuštěno od předepsání daní dosud neuložených, budiž upuštěno i od vyměření daní, zejména v daňové komisi.

Povolení úlev podle ustanovení tohoto paragrafu může býti učiněno závislým na podmínkách a výhradách (na př. okamžité zaplacení částky, na kterou byly nedoplatky sníženy, zaplacení této částky v určité lhůtě nebo v určitých lhůtách za současného dobrého zajištění téže, nerozdělení jmění žadatelova v konkursu před úplným zapravením této částky a pod.).

Žádost za povolení úlev podle § 1 dlužno podati u berní správy, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finančního ředitelství (expositury finančního ředitelství), v jehož obvodě žadatel má řádné bydliště (sídlo).

O žádosti rozhodne

Rozhodnutí o žádosti budiž vždy opatřeno doložkou, že rozhodnutí to jest podle § 2, odst. 2., zákona konečné a že proti němu stížnost v pořadu instančním není přípustna.

O podaných žádostech za povolení úlev podle tohoto zákona buďte u úřadů uvedených v odstavci 1. vedeny zvláštní záznamy. Záznamy tyto obsahujte číslo běžné, číslo jednací, jméno, zaměstnání a bydliště žadatelovo, rozhodnutí (úřad, datum, číslo a stručný obsah).

Dotaz na finanční komisi, pokud se týče obecní (městskou) radu ve smyslu tohoto paragrafu zašle finanční úřad na stvrzenku starostovi obce, který je povinen ihned jej předati finanční komisi nebo, kde takové není, předložiti obecní (městské) radě.

V dotazu budiž uvedeno jméno, zaměstnání a bydliště žadatelovo, pak jeho petit a výše nedoplatků, o něž jde. Okolnosti, uváděné žadatelem k odůvodnění vážného nebezpečí hospodářských důsledků, naznačených v § 1, odst. 1., zákona, nebuďtež finanční komisi (obecní - městské radě) sdělovány, poněvadž tato má se po rozumu zákona podle své vlastní znalosti poměrů vyjádřiti; je-li tu takové nebezpečí.

Jde-li o odpis obecních přirážek ve dvou nebo více obcích, nutno slyšeti finanční komisi (obecní - městskou radu) každé obce, v níž se jedná o odpis obecních přirážek pravděpodobně vyšší než 1000 Kč.

Vzhledem k tomu, že finanční komise (obecní - městská rada) má býti slyšena pouze s hlasem poradním, budiž k jejímu vyjádření přihlíženo jen v souvislosti s výsledky jinakých šetření.

Nedošlo-li vyjádření finanční komise obce (obecní - městské rady) do 14 dnů ode dne doručení dotazu, netřeba jeho dojití dále vyčkávati, ani k němu, došlo-li dodatečně, přihlížeti. Na tuto okolnost budiž v dotazu upozorněno.

Dotčená 14denní lhůta čítá se ode dne doručení dotazu starostovi obce.

Snížení nedoplatků přímých daní má v zápětí poměrné snížení přirážek k nim vybíraných, prominutí pak (t. j. úplný odpis) nedoplatků přímých daní má v zápětí prominutí přirážek k nim vybíraných.

Bylo-li povoleno snížení nedoplatku přímých daní s přirážkami dohromady, rozvrhne se povolené snížení na přímé daně a jednotlivé druhy přirážek v poměru jejich částek k celkovému nedoplatku.

Žádost za povolení úlev podle ustanovení § 1 nemá odkládacího účinku co do exekučního vymáhání nedoplatků, jichž se týče. Je-li však vážné nebezpečí hospodářských důsledků, naznačených v § 1, odst. 1., zákona, pravděpodobným, může úřad, příslušný k rozhodnutí o žádosti, exekuční vymáhání nedoplatků odložiti nebo omeziti.

Úlevy, povolené na základě tohoto zákona co do nedoplatků za dobu před 1. březnem 1919, nemění ničeho na jejich odpočitatelnosti při stanovení základu pro vyměření dávky z majetku a z přírůstku na majetku podle § 18 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n.