47/1924 Sb. znění účinné od 4. 3. 1924 do 31. 12. 1924
47
Vládní nařízení
ze dne 29. února 1924
o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních) v roce 1924.
Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., kterým se vláda zmocňuje činiti opatření k úpravě mimořádných poměru způsobených válkou:
§ 1. (1) Služební a pracovní poměry, jakkoli upravené, kde zaměstnanec byl podle § 22 branného zákona republiky Československé ze dne 19․ března 1920, č. 193 Sb. z. a n., § 9, odst. 1., zákona ze dne 7. prosince 1922, č. 370 Sb. z. a n., jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti, prováděcích nařízení vydaných k těmto zákonům a směrnic ministerstva národní obrany, povolán v roce 1924 na cvičení ve zbrani (cvičení služební), smí v období počínajícím desátým dnem před nastoupením cvičení a končícím sedmým dnem po jeho skončení zrušiti výpovědí jen zaměstnanec, nikoli zaměstnavatel.
(2) Toto ustanovení se však nevztahuje na služební (pracovní) poměry, jež u zaměstnanců, obstarávajících výkony vyššího druhu, netrvaly alespoň 6 měsíců, u dělníků alespoň 8 týdnů, a nevztahuje se vůbec na sezonní zaměstnance.
(3) Výpověď daná proti předchozím ustanovením jest právně bezúčinnou.
(4) Právo obou stran žádati z důležitých příčin, stanovených příslušnými právními předpisy, aby služební (pracovní) poměr byl předčasně zrušen, zachovává se v platnosti.
§ 2. Za dobu, po kterou zaměstnanec pro vojenskou službu nemůže svých služebních povinností vykonávati, nepřísluší jemu plat, není-li právními předpisy nebo smlouvou stanoveno jinak.
§ 3. Pro služební a pracovní poměry po ukončení lhůty stanovené v § 1 dále trvající platí předem smluvené nebo zákonné výpovědné lhůty.
§ 4. Zaměstnanci, který se do služby vrátí, přísluší dřívější plat, který měl v době nastoupení vojenského cvičení, i s případnými drahotními příplatky; budou-li v době trvání cvičení požitky pro příslušnou skupinu zaměstnanců nově upraveny, platí tato úprava i pro zaměstnance povolané k službě vojenské.
§ 5. Zaměstnanec jest povinen po ukončení cvičení ve zbrani (cvičení služebního) nastoupiti opět práci. Za dobu, po kterou práci nekonal, ač cvičení ve zbrani (cvičení služební) skončilo, nepřísluší mu plat. Nenastoupí-li do sedmi dnů po skončení cvičení ve zbrani (cvičení služebního), má se za to, že vystupuje, leč by včasné nastoupení bylo znemožněno z důležité příčiny bez jeho zavinění.
§ 6. Platnost služebních a pracovních poměrů podle tohoto nařízení nezpůsobuje po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebního) dalšího trvání pojistné povinnosti nemocenské, úrazové a pensijní. Povinnost tato nastává však návratem zaměstnance k výkonu služby (práce).
§ 7. (1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
(2) Provedením jeho pověřuje se ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
(3) Nařízení toto pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1924.
Bechyně v. r.
Malypetr v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Stříbrný v. r.
Udržal v. r.
Dr. Franke v. r.
Bečka v. r.
Novák v. r.
Srba v. r.
Habrman v. r.
Dr. Markovič v. r.
Dr. Kállay v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck