Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

91/1924 Sb. znění účinné od 1. 6. 1924 do 31. 12. 2023

91

 

Vyhláška

ministra financí

ze dne 8. března 1924,

kterou se stanoví pohraniční pásmo v Čechách na hranici rakouské.

 

Na základě §§ 4, 5 a 6 celního a monopolního řádu ze dne 11. července 1835 stanoví se pohraniční pásmo v Čechách proti republice Rakouské takto:

I.

Popis vnitřní celní hranice.

Vnitřní celní hranice stýká se v bodě ležícím asi 1 km jihovýchodně od moravské obce Růžené s vnitřní celní hranicí na Moravě. Odtud jde směrem severozápadním ke kapličce u samot Kreidl a Alex na silnici z Kaprounu do Klenové, zahrnujíc obě tyto samoty do pohraničního pásma, odtud směrem západním k nádraží senotínskému, jež zabírá s obcí do pohraničního pásma; pak jde směrem severozápadním k výšině 683 u Kunějova, na to západním k jižnímu konci rybníku u Horní Pěné, k výšině 550 a k řece Nežárce mezi osadami Lásenicí a Horní Lhotou; zabírá obec Lásenici do pohraničního pásma a sleduje pak Nežárku po proudu až k bodu, ve kterém se do ní vlévá Nová Řeka. Od tohoto stoku jde vnitřní celní hranice proti proudu Nové Řeky a Lužnice až k samotě U Tikalských, kdež odbočuje směrem západním, protíná železniční trať a jde podél ní směrem jižním, zabírajíc stanici Chlum u Třeboně-Pilař do pohraničního pásma k osadě Šmelcovně u Suchdolu nad Lužnicí; zabírá osady šmelcovnu, Suchdol nad Lužnicí a Hrdlořezy do pohraničního pásma, obrací za Hrdlořezy na západ, jde po lesní cestě až k železnici vedoucí z Českých Budějovic do Českých Velenic, kterou protíná u bodu 471 poblíže rybníka Voušovce; na to jde směrem jihozápadním mezi obcemi Olešnicí a Bukovou k bodu 579 u osady Hrádku a stýká se v bodě 524 nedaleko osady Pěčína s okresní hranicí kaplickou, sleduje tuto nejdříve směrem jihozápadním až k obci Klení, pak severozápadním a jihozápadním k Soběnovu, kdež ji opouští u kapličky (bod 629) a jde západním směrem mezi osadami Smrhovem a Pořešincem, které zůstávají mimo pohraniční pásmo, a osadami Soběnovém, Přísečném a žďárem k bodu 597, kdež obrací se k severozápadu směrem k Janskému rybníku nedaleko železniční stanice kaplické, až zase stihne okresní hranici. Tuto hranici sleduje pak jihozápadním směrem přes Vltavu až k Běleni, kdež obrací se na západ a jde po okresní hranici až k silnici z Frymburka do Světlíku. Zde odbočuje směrem severozápadním k vrchu 788 (Kozlův Vrch), odtud jde směrem severním k vrchu 866 u osady Reichetschlagu, na to severozápadně zabírajíc obec Mokrou do pohraničního pásma přes hřeben 835 k rybníku olšinskému, zabírá osady Olšinu a Hodňov do pohraničního pásma a jde na vrch 1216 (Spitzwald). Odtud jde směrem severozápadním přes body 1182 a 1155 k osadě žumberku a pak směrem severozápadním podél silnice k Volarům.

II.

Seznam obcí a osad * ležících v pohraničním pásmu.

1.

V politickém okrese jindřichohradeckém.

Albeř, Artolec, Nová Bystřice s osadami Obora, Ovčárna a Smrčná, Číměř kromě samot čp. 94 a 104, Dobrotín, Hůrky, Staré Hutě, Kebharec, Klenová, Konrac s osadami Klášter a Pranšláky, Košťálkov, Krampachy, Kuní s osadami Dětřiš, Košlák a Pernárec, Lásenice, Lhota s osadou Hradiště, Dolní Lhota, Libořezy, Staré Město, Mnich, Mníšek, Návary s osadou Veclov, Peršláček, Peršlák, Pístina, Příbraz s osadou Hutě u Příbraze, Rajchéřov, Romava, Sedlo, Senotín mimo čp. 49 a 66, Stráž nad Nežárkou, kromě dědiny a samot Šimanovský dvůr a mlýn a Vaňkův a Fähnrichův mlýn (čp. 89 až 92, 128, 213 a 214), Nová Ves, Vitiněves s osadami Landštejn a Pomezí, Dobrá Voda, Vyšpachy a Žišpachy.

2.

V politickém okrese třeboňském.

Halámky, Hamr, Hrdlořezy, Chlum u Třeboně s osadou Nová Huť, Klikov s osadou Františkov, Krabonoš, Kunšach, Lutová, Mirochov, Německé, Rapšach, Staňkov, Stříbřec, Suchdol nad Lužnicí s osadou Šmelcovna, Tušť, České Velenice s osadami Česká Cejle a Josefsko, Nová Ves, Nová Ves nad Lužnicí s osadou Žofina Huť, Žiteč a osada Svatá Maří Magdalena patřící k obci Herda.

3.

V politickém okresu českobudějovickém.

Buková a osady Petříkov a Jiříkovo Údolí patřící k obci Těšínov.

4.

V politickém okresu kaplickém.

Bělá s osadou Ludvické Hory 2. díl, Německý Benešov s osadami Klepná l. díl a Černé Údolí, Běleň s osadami Branná, Chvalín, Šafléřov, Vojtín a Zábraní, Blansko, Bolechy s osadami Boršov, Březovice, Dvorečná, Hodslav 2. díl. Hradový, Německý Jílovec, Kleštín 2. díl, Kramolín, Kyselov, Lopatné, Loučovice, Valkounov a Dobrá Voda, Vyšší Brod s osadou Pošlák, Bukovsko, Byňov, Certlov s osadou Trojany, Cetviny s osadou Lhota, Čeřín s osadami Hora, Jistebník, Koryta, Kvasov, Močerady a Skupečné, Horní Dlouhá s osadami Dolní Dlouhá, Hodslav 1. díl, Kühberg, Lhotka, Dolní Okolí, Horní Okolí a Všímary, Dluhoště s osadami Daleké Popelice a Velké Skaliny, Dolní Drkolná s osadami Horní Drkolná, Konrátov, Mlýnec, Radvanov a Svatomírov, Dolní Dvořiště, Horní Dvořiště s osadou Český Heršlák, Frymburk s osadou Frydava, Hartunkov, Herbertov s osadou Těchoraz, Hněvanov s osadami Havlov, Michnice, Přibyslav, Pšenice, Sedlíkov a Třešňovice, Hradiště, Nové Hrady, Hranice u Nových Hradů, Hruštice s osadami Hrdoňov, Kovářov a Posudov, Staré Hutě s osadami Nové Hutě 1. díl, Malý Jindřichov, Velký Jindřichov, Luggau, Mühlberg a Černé Údolí, Jaroměř, Jenín s osadami Babí, Bludov, Klopanov, Lipoltov, Sejfy a Zbraslav, Český Jílovec s osadami Einsiedl, Hlásná, Hořipná, Jiříčkov, Machnatec, Přízeř, Velence, Závratná a Žumberk, Horní Kaliště s osadami Dolní Kaliště, Morašov, Přibyslavov, Sosnice, Svitanov a Žibřidov, Kamenná, Kaplice, Klení, Kropšlák s osadou Světví, Kuří, Svatonina Lhota s osadami Blatná, Haidberg, Milná, Moravice, Náhlov a Wangetschlag, Ličov s osadou Desky, Lužnice s osadami Jitronice, Klepná 2. díl, Pivonice, Polžov a Černé Údolí, Malonty, Meziříčí s osadou Velíška, Mikulov, Mladoňov s osadami Budákov, Mikoly a Obec, Mnichovice s osadami Frantoly, Hodoň, Loučovice 1. díl a Martínkov, Mostky s osadami Dobechov, Hodonice a Květoňov, Nakolice, Omlenice s osadami Blažkov, Střelcův Dvůr, Horšov, Ješkov, Milíkov, Omlenička, Podolí, Skoronice, Malý Stradov, Velký Stradov, Výnězda a Zdíky, Ostrov s osadami Malšín a Nesselbach, Pohoří na Šumavě s osadami Janovy Hutě, Skleněné Hutě, Stříbrné Hutě, Jiřice a Pavlina, Dolní Příbraní s osadami Leopoldov, Horní Příbraní a Janova Ves, Rapotice s osadami Ludvické Hory 1. díl, Jednoty, Radčice a Uhliště, Reiterschlag s osadami Jasánky, Linda, Dolní Markschlag, Horní Markschlag, Muckenschlag, Multerberg, Otov, Pernek, Rožnov, Německý Rychnov, Svatý Tomáš, Horní Ureš a Růžový Vrch, Rožmberk, Rožmitál na Šumavě, Ruckendorf s osadami Kleštín 1. díl, Lachovice, Dolní Přísahov a Horní Přísahov, Rychnov nad Malší s osadou Štědrkov, Německý Rychnov s osadou Konratice, Děkanské Skaliny s osadou Pusté Skaliny, Slupečná s osadami Kobylnice, Lipno, Plískov a Studené, Soběnov s osadou Přísečno, Stropnice, Dlouhá Stropnice s osadou Šlágles, Studánky s osadami Boršíkov, Bystrá, Čížkrajice pod Chobolkou, Kamenná, Petřejov a Valdov, Suchdol s osadami Bujanov, Nažidla a Sviníhlavy, Svébohy s osadami Humenice a Krčín, Šejby, Schönfelden s osadami Adámky, Dobřín, Nové Domky, Hundsruck, Kaplice, Lhota, Lindberg, Loučovice 2. díl, Mühldorf a Stern, Štiptoň s osadou Janovka 3. díl, Tichá, Trpnouze s osadou Obora, údolí s osadou Janovka 1. díl, Valtéřov, Chlupatá Ves s osadami Bedřichov a Dobrá Voda, Veveří s osadou Jedlice, Dobrá Voda, Hojná Voda s osadou Nové Hutě 2. díl, Všeměřice s osadami Benčice a Drochov, Vyšné, Přední Výtoň s osadami Kaplické Chalupy, Lindské Chalupy a Zadní Výtoň, Zahrádka s osadami Bočkov, Bonnesdorf, Hodonice, Chudějov, Nebřehov, Oppach, Rojov, Šajba a Vracov, Žár s osadou Janovka 2. díl, Žďár s osadami Hubenov, Jermaly a Rožnov, Žumberk s osadami Božejov, Chudějov, Střeziměřice a Vesce.

5.

V politickém okresu českokrumlovském.

Bližná s osadou Radslav, Černá, Glöckelberg s osadami Josefův Důl a Huťský Dvůr, Hintring s osadami Šenava a Žumberk, Hodňov s osadami Stará Huť, Jelm, Česká Maňava, Olšina a Žlábek, Hůrka s osadou Jeníšov, Kyselov s osadou Kozí Stráň, Mokrá s osadami Hubenov a Slavkovice, Muckov s osadami Emry a Hostínova Lhota, Parkfried s osadami Oiberg a Želnava, Nová Pec s osadami Dlouhý Bor, Hiršperky, Nové Chalupy, Láz a Ovesná, Pernek s osadami Hory, Bližší Lhota, Další Lhota, Německá Maňava a Pihlov, Horní Planá, Plánička s osadami Kohlgruben a Nová Lhota, Stögenwald s osadami Fleissheim, Mayerbach a Dolní Stögenwald, Stožec s osadami Grasfurth, Smolná Pec a Nové údolí, Dolní Vltavice a osada Bobovec patřící k obci Světlíku.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 1. června 1924; současně pozbývají platnosti ustanovení vyhlášky ze dne 28. srpna 1922, čís. 261 Sb. z. a n.

Bečka v. r.



Poznámky pod čarou:

Části osad prostorně od sebe oddělené nebo v osamocené poloze ležící patří do pohraničního pásma, pokud nejsou v tomto seznamu výslovně vyloučeny z pohraničního pásma. Osady, jež nejsou v seznamu výslovně uvedeny, nepatří do pohraničního pásma, na př. osada Dvorec není u obce Lásenice výslovně uvedena, nepatří tudíž do pohraničního pásma

Poznámky pod čarou:
*

Části osad prostorně od sebe oddělené nebo v osamocené poloze ležící patří do pohraničního pásma, pokud nejsou v tomto seznamu výslovně vyloučeny z pohraničního pásma. Osady, jež nejsou v seznamu výslovně uvedeny, nepatří do pohraničního pásma, na př. osada Dvorec není u obce Lásenice výslovně uvedena, nepatří tudíž do pohraničního pásma