150/1925 Sb. znění účinné od 1. 1. 1925 do 30. 6. 1948
Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.
150
Vládní nařízení
ze dne 18. června 1925,
jímž se upravují odpočivné a zaopatřovací požitky bývalých úředníků poštovního a telegrafního ústavu, po případě jich pozůstalých.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 7 zákona ze dne 22. prosince 1924. č. 287 Sb. z. a n., kterým se částečně mění některé předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních státních a některých jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích:
§ 1. Ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., a příslušné jeho prováděcí pokyny vztahují se i na osoby, jichž odpočivné nebo zaopatřovací požitky byly posléze upraveny vládním nařízením ze dne 3. listopadu 1921, č. 398 Sb. z. a n.
§ 2. (1) Odpočivné a zaopatřovací požitky osob, neznačených v § 1, vyjímajíc smluvní poštovní expedienty bez zkoušky oficiantské, jest vyměřiti z nových pensijních základen, jež jest stanoviti podle této tabulky:
Při pensijní základně podle nařízení č. 398/1921 Sb. z. a n. včetně do Kč
činí nová pensijní základna Kč
2760
4404
3060
4884
3378
5394
3510
5610
3888
6216
4260
6804
4638
7410
5010
8010
5388
8616
5760
9204
6138
9810
6510
10410
6888
11016
7260
11604
7878
12606
(2) Osobní, starobní nebo doplňovací, do výslužby započitatelné přídavky nejsou v uvedených pensijních základnách (dosavadních i nových) obsaženy․
(3) Pokud zaměstnanec takových přídavků v činné službě dosáhl, jest je v plné výměře připočísti k nové pensijní základně.
§ 3. (1) Základem pro vyměření odpočivných a zaopatřovacích požitků smluvních poštovních expedientů bez zkoušky oficiantské a jich pozůstalých jest úřadovné, stanovené v § 1 vládního nařízení ze dne 28. března 1923, č. 63 Sb. z. a n., pro úřad onoho stupně třetí třídy, v němž byl úřad, spravovaný expedientem, o nějž jde, zařaděn v den odchodu tohoto na odpočinek.
(2) Má-li expedient v této době telegrafní přídavek, jest přídavek ten připočítati k úřadovnému v částce, stanovené v uvedeném nařízení.
§ 4. (1) Poštmistrům a vrchním poštmistrům, kteří odešli od výslužby před účinností nařízení bývalého ministerstva obchodu ze dne 4. srpna 1913, č. 168 ř. z., pokud se týče jich pozůstalým, dále pozůstalým o poštmistrech a vrchních poštmistrech, kteří zemřeli v činné službě před účinností změněného nařízen, buď procentní sazba, sloužící za základ výměry odpočivných a zaopatřovacích požitků, přepočtena tím způsobem, že se plně započitatelná služební léta, ztrávená ve vlastnosti poštmistra nebo vrchního poštmistra, zhodnotí na místě dosavadními 2 % podle uvedeného nařízení 2.4 % pensijní základny za rok.
(2) Toto výhodnější hodnocení služební doby, jež se nevztahuj na služební období, hodnocená ve smyslu nařízení bývalého ministerstva obchodu ze dne 21. května 1903, č. 109 ř. z., jako neplnocenně započitatelná, budiž přiznáno jen na písemnou přihlášku oprávněné osoby.
(3) Přihlášku jest podati nejdéle do 6 měsíců ode dne, kdy bude určen podle § 2 , odst. 3., zákona č. 287/1924 Sb. z. a n. v prováděcím nařízení k tomuto zákonu.
§ 5. Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1925. Provedením jeho pověřuje se ministr pošt a telegrafů v dohodě s ministrem financí.
Švehla v. r.
Dr. Beneš v. r.
Novák v. r.
Malypetr v. r.
Stříbrný v. r.
Bečka v. r.
Dr. Winter v. r.,
Dr. Markovič v. r.
Šrámek v. r.
Dr. Dolanský v. r.
Dr. Franke v. r.
Dr. Kállay v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck