Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

225/1925 Sb. znění účinné od 1. 1. 1926 do 30. 4. 1952

225

 

Zákon

ze dne 15. října 1925

o poplatcích za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

I.

Předmět poplatků. (§ 1)

§ 1.

Za úřední úkony zastupitelských úřadů Československé republiky se vybírají poplatky ve výši, uvedené v sazebníku, tvořícím součást tohoto zákon.

II.

Osvobození od poplatků. (§ 2)

§ 2.

Mimo případy, uvedené v sazebníku při jednotlivých položkách, jsou od poplatků osvobozeny:

A.

Podle povahy úředního úkonu

1.

úřední úkony, k nimž daly podnět československé nebo cizí úřady, veřejné korporace a veřejné ústavy, pokud nejde podstatně o zájem soukromé strany;

2.

úřední úkony, týkající se ochrany a zastupování československých příslušníků proti opatřením, která odporují mezinárodním smlouvám nebo zásadám mezinárodního práva;

3.

podání, obsahující oznámení a návrhy podstatně v zájmu veřejném;

4.

úřední úkony ve všech odvětvích sociální správy;

5.

informace obchodní rázu, zejména zprávy o obchodních poměrech, o úvěruschopnosti firem a úpadcích, dále oznámení jmen právních zástupců, jednatelů a pod.;

6.

podání ve věci vyměření nebo zákonem přípustného snížení, vrácení nebo posečkání s placením těchto poplatků; dále dotazy o způsobu úředních vyřízení;

7.

stížnosti ve smyslu § 17 tohoto zákona;

8.

řízení ve věcech vojenské povinnosti;

9.

předběžná visa;

10.

doporučovací listy.

B.

Podle osobních poměrů poplatných osob

1.

diplomatická visa;

2.

visa pro příslušníky cizích států na základě vzájemnosti;

3.

pasy pro zaměstnance zahraniční služby a jejich rodiny;

4.

všechny úřední úkony pro osoby nemajetné, jejichž nemajetnost jest úřadu známa nebo hodnověrně osvědčena; úřední úkony pro osoby, kterým bylo československým soudem propůjčeno právo chudých pro určitou právní věc, pokud s ní tyto úřední úkony souvisejí; jedná-li se o příslušníky cizích států, vyžaduje se vzájemnost.

III.

Povinnost platiti a ručení. (§ 3-4)

§ 3.

Povinnost platiti. Osobní ručení.

(1)

Zaplatiti poplatky (§ 1), diety (stravné) a cestovní výlohy zaměstnanců zastupitelských úřadů při úředních cestách, cestovní výlohy a odměny znalcům (§ 9) a jiné hotové výlohy (§ 10) jest povinna strana, která žádá za poplatný úřední úkon; při úředních jednáních, zavedených z úřední moci nebo na dožádání některého úřadu, strana, v jejímž zájmu se úřední jednání koná․

(2)

Poplatky a jiné shora uvedené výlohy při úředních úkonech, vztahujících se ku plavbě čsl. obchodního loďstva námořního, jest povinen zaplatiti v první řadě velitel lodi.

(3)

Je-li zavázáno ku placení více osob, ručí za zaplacení všecky rukou společnou a nerozdílnou.

§ 4.

Věcné ručení.

(1)

Pro poplatky, stanovené 2. položkou sazebníku, vázané zákonné zástavní právo na vybraných částkách a cennostech; pro poplatky, stanovené 3. položkou, vázne zákonné zástavní právo, na jmění pozůstalostním nebo na peněžité částce, při dražbě docílené; pro poplatky, stanovené 4. položkou, vázne zákonné zástavní právo na přijatých částkách a cennostech; pro poplatky, stanovené 5. položkou, vázne zákonné zástavní právo na uschovaných předmětech. Na těchto majetcích vázne i zákonné zástavní právo pro diety (stravné) a cestovní výlohy zaměstnanců zastupitelských úřadů při úředních cestách, cestovní výlohy (§ 10). Zastupitelský úřad jest oprávněn sraziti si nezaplacené poplatky, diety (stravné), cestovní i jiné výlohy při odevzdání předmětů, na nichž vázne zákonné zástavní právo.

(2)

Toto zástavní právo má přednost přede všemi zástavními právy pro pohledávky z titulů práva soukromého.

IV.

Ustanovení o sazebníku. (§ 5-12)

§ 5.

Všeobecná ustanovení.

(1)

Poplatky jsou stanoveny buď pevnými částkami nebo v procentech.

(2)

Poplatky, stanovené pevnou částkou, se rozumějí v československých korunách.

(3)

Jak budou československé koruny přepočítávány na místní měny, bude stanoveno vládním nařízením.

§ 6.

Přirážky v mimoevropských zemích.

(1)

Zastupitelské úřady v mimoevropských zemích vybírají k poplatkům, stanoveným v prvním sloupci sazebníku, stoprocentní přirážku.

(2)

Přirážce této podléhá též nejvyšší výměra poplatku, stanoveného pol. 32. sazebníku, a nejnižší nebo nejvyšší pevná výměra procentových poplatků. Jinak jsou poplatky, stanovené v procentech, od této přirážky osvobozeny.

(3)

Od přirážky jsou osvobozeny též poplatky podle položek sazebníku: 26. e) a f), 27. e) a f), 28. e) a f) a 31.

§ 7.

Zmocnění ke srážkám.

Vláda se zmocňuje zavésti dočasně pro země s mimořádnými poměry hospodářskými procentové srážky.

§ 8.

Zmocnění ke zvyšování, promíjení a snižování poplatků.

(1)

Ministr zahraničních věcí nebo úřady jím zplnomocněné mohou výjimečně vybírati podle volného uvážení dvojnásobný pravidelný poplatek, slušelo-li by považovati poplatek, uvedený v sazebníku, za příliš nízký vzhledem ke zvláštní obtížnosti případu nebo nepoměrné ztrátě času, spojené s vyřízením.

(2)

Dále mohou ministr zahraničních věcí nebo úřady jím zplnomocněné promíjeti anebo snižovati poplatky z důvodů vzájemností, ekvity, ku podpoře veřejných zájmů a upouštěti od vymáhání poplatků, kdyby bylo spojeno s příliš velkými obtížemi nebo kdyby poplatky byly pravděpodobně nedobytny.

§ 9.

Diety (stravné) a cestovní výlohy zaměstnanců zastupitelských úřadů při úředních cestách konaných na žádost nebo v zájmu stran. Náhrada cestovních výloh a odměny znalcům.

Vláda stanoví k návrhu, jejž podá ministr zahraničních věcí v dohodě s ministrem financí, směrnice o dietách (stravném) a cestovních výlohách, jež příslušejí zaměstnancům zastupitelských úřadů při úředních cestách, konaných na žádost nebo v zájmu stran, a o náhradě cestovních výloh i případné odměně znalcům a jiným osobám, přibraným zastupitelským úřadem k úřednímu úkonu.

§ 10.

Náhrada za hotové výlohy.

Vedle poplatku, předepsaného při poplatných úředních úkonech, jakož i při úředních úkonech, osvobozených od poplatků, se vybírá náhrada za hotové výlohy (poštovné, poplatky za pasové a jiné nákladnější formuláře, telegramy atd.).

§ 11.

Zálohy ku krytí výloh. Odepisování výloh.

(1)

Stát má právo požadovati ku krytí výloh (§§ 9 a 10) předem zálohu, vyjímaje případy, kdy řízení bylo zahájeno, z úřední moci nebo na podnět jiného úřadu, dále kdyby toho vyžadoval veřejný zájem nebo straně byla odkladem řízení způsobena nenahraditelná škoda.

(2)

Ministr zahraničních věcí nebo úřady jím zmocněné mohou odepsati hotový výlohy, uvedené v §§ 9 a 10, kdyby vymáhání jejich bylo spojeno s příliš velikými obtížemi anebo kdyby byly pravděpodobně nedobytny.

§ 12.

Rozměry stránky a archu.

(1)

Stránka podle přiloženého sazebníku má nejvýše 25 řádků, každý řádek nejvýše 20 slabik. Překročuje-li stránka celkově tyto rozměry, zvyšuje se poplatek o 25 % obyčejné sazby.

(2)

Arch podle přiloženého sazebníku má čtyři stránky ve smyslu předcházejícího odstavce.

V.

Vznik poplatkové povinnosti. (§ 13)

§ 13.

Nárok státu na poplatek vzniká při podáních a přílohách tím okamžikem, kdy se podání u úřadu činí, jinak zahájením úředního úkonu, pokud není v sazebníku stanoveno jinak.

VI.

Předepisování a vybírání poplatků. (§ 14-16)

§ 14.

Zásady.

(1)

Poplatek se platí hotově; vyměřuje a vybírá jej zastupitelský úřad, provádějící poplatný úřední úkon, výjimečně ministerstvo zahraničních věcí nebo jím delegovaný úřad.

(2)

Poplatek se vyměřuje podle okolností buď ústně nebo písemně, a to buď řádným platebním rozkazem anebo potvrzením na listině.

(3)

Poplatek podle 1. položky sazebníku nutno zpravidla zaplatiti ihned, když se podání činí. Jinak jest vyměřený poplatek splatný, jakmile se straně ústně nebo písemně oznámí. Nezaplatí-li ho strana do 30 dnů, může býti exekučně vymáhán a strana jest povinna platiti až do dne zaplacení úroky z prodlení ve výši, stanovené pro kolky a poplatky a hraditi případné exekuční výlohy. Výjimky stanoví vládní nařízení.

§ 15.

Předepisování a vybírání poplatků honorárními konsulárními úřady.

(1)

Poplatky se vybírají zásadně pro státní pokladnu.

(2)

Ministr zahraničních věcí určí, zda a jaká část poplatků, v sazebníku stanovených, připadá přednostům honorárních konsulárních úřadů.

(3)

Pokuty (§ 19) plynou výhradně do státní pokladny.

§ 16.

Stanovení procentových poplatků. Měna.

(1)

Vláda se zmocňuje vydati nařízením předpisy o tom, jak má býti vyšetřen základ pro vyměření procentových poplatků.

(2)

Dále se vláda zmocňuje vydati nařízením předpisy o výměně, ve které se poplatky vyměřují a platí.

VII.

Právo stížnosti. (§ 17)

§ 17.

(1)

Stížnost na vyměření poplatku nebo pokuty jakož i na odepření poplatkové slevy nebo osvobození jest podati u toho úřadu, který poplatek vyměřil nebo pokutu uložil. Uzná-li přednosta úřadu stížnost strany za odůvodněnou, může jí vyhověti sám. Jinak s ní rozhodne s konečnou platností ministr zahraničních věcí a to v dohodě s ministrem financí, je-li stěžovatel československým státním občanem, v jiném případě samostatně.

(2)

Uplatňuje-li stěžovatel vady řízení, sběhlé při vyměření poplatku nebo uložení pokuty, má úřad, poplatek vyměřivší nebo pokutu uloživší, uzná-li námitky tyto za správné, doplniti řízení, než předloží stížnost ministru zahraničních věcí.

(3)

Stížnost jest podati do 30ti dnů.

(4)

Lhůta počíná běžeti dnem po ústním sdělení poplatku straně nebo po doručení platebního rozkazu (potvrzení). Při počítání lhůty nečítají se dny poštovní dopravy.

(5)

Připadne-li poslední den lhůty na neděli nebo všeobecný svátek Československé republiky nebo státu, v němž má sídlo úřad, poplatek vyměřivší nebo pokutu uloživší, anebo v němž má strana bydliště, končí se lhůta teprve příštího všedního dne.

(6)

Stížnost nemá odkládacího účinku.

VIII.

Použití všeobecných ustanovení o kolcích a poplatcích. (§ 18)

§ 18.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o těchto poplatcích obecná zákonná ustanovení o kolcích a poplatcích.

IX.

Trestní ustanovení. (§ 19)

§ 19.

(1)

Kdo vyláká buď nižší výměru nebo slevu poplatku nebo osvobození od něho předstíráním nepravdivých skutkových okolností, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji stíhaný podle trestního zákona, pokutou ve dvojnásobné výši částky, o kterou stát zkrátil, nehledě k povinnosti zaplatiti zkrácený poplatek.

(2)

Za vylákání se pokládá předstírání nepravdivých skutkových okolností, majících vliv na výměru poplatku, zejména nemajetnosti, pak zamlčení nebo nesprávné udání předmětu, podle jehož hodnoty se vyměřuje poplatek.

(3)

Stejně jako dokonaný čin se trestá pokus, avšak s tou odchylkou, že základem k vyměření pokuty jest poplatek, o který stát mohl přijíti.

(4)

Pokutu vyměří a vybere úřad, příslušný k vybírání poplatku (§ 14).

X.

Promlčení. (§ 20)

§ 20.

(1)

Právo státu vyměřiti poplatek se promlčuje ve čtyřech letech. Promlčecí lhůta počíná běžeti od uplynutí správního roku, ve kterém vznikl nárok státu na poplatek (§ 13).

(2)

Právo vyměřiti částku, o kterou bylo nesprávně vyměřeno méně, se promlčí ve dvou letech od uplynutí správního roku, ve kterém byl původně vyměřený poplatek zaplacen.

(3)

Promlčení se přeruší ve všech shora uvedených případech úkony, směřujícími k vyměření poplatku, o kterých byla strana zpravena. Od uplynutí správního roku, ve kterém byl proveden poslední úřední úkon tohoto druhu, počíná běžeti nová promlčecí lhůta.

(4)

Právo státu požadovati splatný poplatek se promlčuje v šesti letech od uplynutí správního roku, ve kterém se stal splatným.

(5)

Promlčení splatného poplatku se přeruší doručením upomínky poplatku, zavedením exekuce nebo povolením platební lhůty. Po uplynutí správního roku, ve kterém byla doručena poslední upomínka, učiněn poslední exekuční krok, uplynula poslední platební lhůta, počíná běžeti nová promlčecí lhůta.

(6)

Je-li poplatek pojištěn ruční zástavou (§ 4), nemůže býti státu, pokud má zástavu v rukou, namítáno, že opomenul vykonati zástavní právo a toto se nemůže promlčeti.

(7)

Také právo dlužníkovo zástavu vykoupiti se nepromlčuje. Část pohledávky, která není kryta cenou zástavy, může mezitím zaniknout promlčením.

(8)

Je-li splatný poplatek zajištěn zápisem do pozemkové knihy nebo záznamem v úředních depositech, nelze do 30 let po knihovním zápisu nebo záznamu namítati promlčení proti uplatňování práva takto nabytého.

(9)

Právo státu vyměřiti straně pokutu (§ 19) se promlčuje v pěti letech ode dne, kdy byl přestupek spáchán.

XI.

Osvobození od kolkovného. (§ 21)

§ 21.

Podání stran, svědčící zastupitelským úřadům Československé republiky, jsou osvobozena od kolkovného.

XII.

Účinnost zákona. Přechodná ustanovení. Provedení zákona. (§ 22-24)

§ 22.

Počátek působnosti. Zrušená ustanovení.

(1)

Tento zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1926.

(2)

Současně pozbudou platnosti tyto zákony:

1.

saz. pol. 50/44 t) poplatkového zákon ze dne 9. února 1850, č. 50 ř. z.;

2.

pol 14 s) uh. popl. sazebníku;

3.

zákon ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z., jímž se upravují poplatky konsulární s příslušným sazebníkem;

4.

zák. čl. XXVI./1901 o úpravě konsulárních poplatků s příslušným sazebníkem;

5.

§ 6 odst. 1. poslední věta císařského nařízení ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z. o poplatcích z bezúplatných převodů majetku;

6.

§ 23 č. 1 odst. 3. zák. čl. XI./1918 o poplatcích z převodu majetku;

7.

čl. IV. odst. 2. zákona ze dne 23. prosince 1917, č. 500 ř. z., jímž se prodlužuje působnost a doplňují zákony ze dne 30. srpna 1891, č. 136 ř. z. a ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z. o konsulárním soudnictví a konsulárních poplatcích;

8.

§ 9 zák. čl. XIX./1917, jímž se opětně prodlužuje platnost a mění některá ustanovení zák. čl. XXXI./1891 o úpravě konsulárního soudnictví;

9.

opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dne 29. září 1920, č. 564 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují ustanovení zákona ze dne 22. ledna 1902, č. 40 ř. z. a zák. čl. XXVI./1901 o poplatcích konsulárních.

§ 23.

Přechodná ustanovení.

(1)

Dosavadní předpisy zůstávají i nadále v platnosti pro úřední úkony, zahájené v době přede dnem, kdy vstoupí v platnost nový zákon.

(2)

Za deposita, uložená do úschovy 18 měsíců nebo dříve před účinnosti tohoto zákona, se platí kromě poplatku podle dosavadních ustanovení ještě poplatek, stanovený v pol. 5 b) aa) čís. 2 nebo 5. b) bb) čís. 2 sazebníku tvořícího součást tohoto zákona, podle doby úschovy od účinnosti zákona až do jejich vydání. Všechna ostatní deposita se posuzují podle položky 5. sazebníku, tvořícího součást tohoto zákona.

§ 24.

Provedení zákona.

Ministru zahraničních věcí se ukládá, aby provedl tento zákon ve shodě s ministry financí, obchodu, sociální péče, spravedlnosti a vnitra.

T. G. Masaryk v. r.

Švehla v. r.

Dr. Beneš v. r.