Místo daně, která se má platiti podle zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 Sb. z. a n., z tuzemských dodávek obilí a některých luštěnin, dovážených z ciziny, dále pak z dodávek mouky a mlýnských výrobků (krupice, krup, jahel, krupek, lupaného hrachu, šrotu atd. - položka celního sazebníku 33), jakož i otrub (položka celního sazebníku 653), stanoví se paušál.

Paušál u mouky, mlýnských výrobků a otrub, vyrobených v tuzemsku, činí 2 % úplaty nebo ceny tam, kde není úplaty. Paušál tento nutno zvláště účtovati (§ 12 zák.). Částky, které prokázaně byly zaplaceny na výlohách dopravních dráze nebo jiným osobám při prodeji zboží franko místo odběratele a které do prodejní ceny byly započítány, může si mlýn odečísti z úplaty nebo ceny, a to paušální částkou 10 Kč z každého q mouky, mlýnských výrobků nebo otrub; částky, účtované za dopravu vlastními dopravními prostředky, nesmí však mlýn srážeti z daňového základu.

V těch případech, kdy o dodávce mouky, mlýnských výrobků nebo otrub nebyl vydán účet, musí mlýn vydati o účtovaném paušálu zvláštní stvrzenku, ve které nutno uvésti jméno příjemce, jeho bydliště, množství a cenu dodaného zboží a účtovaný paušál․ Propis této stvrzenky musí mlýn zvláště uschonen platiti zpravidla jejich výrobce, a to obchodních knih. Tato povinnost vztahuje se také na mlýn, který provádí mletí nebo šrotování ve mzdě podle odst. 6. této vyhlášky.

Paušál při dovozu níže uvedeného zboží z ciziny činí:

Paušál u mouky, mlýnských výrobků a otrub, vyrobených v tuzemsku, jest povinen platiti zpravidla jejich výrobce, a to obvyklým způsobem v zákonných čtvrtletních lhůtách příslušnému bernímu úřadu (č. 33 vl. nařízení ze dne 4. července 1924, č. 156 Sb. z. a n., ve znění vl. nařízení ze dne 22. prosince 1926, č. 247 Sb. z. a n., jímž se provádí zákon o dani z obratu a dani přepychové). Za výrobce se také pokládá zemědělec, který si dá obilí nebo luštěniny semlíti ve mzdě podle odst. 12. této vyhlášky výhradně pro spotřebu svého hospodářství, avšak mouku, mlýnské výrobky nebo otruby z tohoto zboží zcela nebo z části dále prodá.

Tuzemský mlýn, vyrábějící mouku, mlýnské výrobky nebo otruby ve mzdě, jest povinen s výjimkami uvedenými v odst. 12. této vyhlášky platiti paušál za výrobce, a to z průměrné bursovní ceny obilí nebo luštěnin, znamenané na plodinové burse v měsíci předcházejícím měsíci, v němž bylo započato s mletím ve mzdě, ke kteréžto ceně připočte se 20 Kč melného z každého q obilí nebo luštěnin; k tomu cíli platí pro Čechy úřední záznamy Plodinové bursy v Praze, pro Slezsko a oblast komory Olomoucké záznamy Plodinové bursy v Olomouci, pro oblast komory Brněnské záznamy Plodinové bursy v Brně a pro Slovensko a Podkarpatskou Rus záznamy Plodinové bursy v Bratislavě. Mimo paušál jest mlýn povinen platiti ještě pravidelnou daň z obratu ze své mzdy (melného nebo měřičného).

Paušál při dovozu zboží, uvedeného v odst. 4. této vyhlášky, jest povinen platiti, kdo zboží to dováží nebo je k vyclení prohlásí, nebo příjemce zboží, a to obvyklým způsobem celnímu úřadu hned při celním odbavení.

Paušál vyměřují úřady, uvedené v čl. 31 vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n.; tamtéž uvedeným úřadům přísluší rozhodovati o daňové povinnosti a o stížnostech.

Paušál se vymáhá způsobem, stanoveným v § 23, odst. 1., zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 Sb. z. a n.

Paušálem jest kryta po 7. srpnu 1927

Paušál se nevztahuje: na dodávky obilí a luštěnin tuzemského původu, na dodávky pekařských výrobků a na výkony jednatelů při zprostředkování dodávek zboží v odst. 4. zmíněného.

Tuzemský mlýn, vyrábějící mouku, mlýnské výrobky nebo otruby ve mzdě, není povinen platiti paušál tehdy, když mletí provedl pro zemědělce, který mu předložil prohlášení podle připojeného vzorce (vzorec A/1), že výrobky z obilí nebo luštěnin, daných k semletí, jsou určeny výhradně pro vlastní spotřebu jeho hospodářství. Na každé množství takového obilí nebo luštěnin, semílaných ve mzdě, nutno předložiti zvláštní prohlášení. Zmíněná prohlášení musí býti mlýnem postupně za sebou číslována podle toho, jak zboží, jehož se týkají, došlo do mlýna, a uschována jako doklad daňového záznamu nebo obchodních knih. Běžné číslo musí mlýn na prohlášení vyznačiti hned, jakmile zboží bylo mlýnu k semletí odevzdáno. O tom, že zemědělec mlýnu předložil zmíněné prohlášení, musí mlýn hned při přejmutí zboží vydati zemědělci potvrzení podle připojeného vzorce (vzorec A/2), na němž musí též uvést číslo, vyznačené na prohlášení. Mzda za mletí (melné nebo měřičné) podléhá pravidelné dani z obratu i tehdy, když mlýn není povinen platiti paušál z mletí ve mzdě. Mlýn, který má zároveň zemědělské hospodářství, není povinen platiti paušál z toho množství mouky, mlýnských výrobků a otrub, které semlel pro vlastní hospodářství a tam je skutečně také spotřeboval.

Mlýn, který provádí mletí ve mzdě přímo pro stát nebo pro takové státní podniky, které nenáležejí k podnikům, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, není povinen platiti paušál za podmínek, stanovených v č. 10 vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n.

Každý mlýn, který mele obilí nebo luštěniny ve mzdě (odst. 6), jest povinen vésti o tomto mletí dvojmo průpisem mlecí výkaz podle připojeného vzorce (vzorec B); originál jednotlivých položek mlecího výkazu musí mlýn uschovati a propis odevzdati při odvedení mouky, mlýnských výrobků nebo otrub tomu, pro koho mletí ve mzdě provedl. Propis tento nahrazuje stvrzenku podle odst. 3. této vyhlášky. Mlýn, který mele obilí nebo luštěniny ve mzdě pro vlastní spotřebu zemědělců (odst. 12), jest povinen vésti o tomto mletí zvláštní mlecí výkaz podle připojeného vzorce (vzorec C). Oba mlecí výkazy, jež jsou kolku prosty, musí býti list za listem číslovány a běžné položky v nich musí býti vyplňovány postupně za sebou podle toho, jak zboží do mlýna došlo.

Mlýn, pracující ve mzdě, jest povinen jak prohlášení tak mlecí výkazy po pět let uschovávati.

Mlýn, který do mlecího výkazu zapíše nesprávné údaje nebo který zápis tam vůbec neučiní nebo který mlecí výkaz vůbec nevede, dopustí se pokusu přestupku zkrácení daně, za který se mu uloží trest až do dvacetinásobku daně, o kterou mohl stát přijíti; kromě toho může mu býti odňato živnostenské oprávnění buď na určitou dobu nebo vůbec. Zemědělec, který podá nesprávné prohlášení (odst. 12) proto, aby státu unikl paušál, bude potrestán podle § 43 zák. peněžitým trestem do 5.000 Kč.

Zásoby mouky, mlýnských výrobků a otrub, které budou dnem 8. srpna 1927 na skladě u velkoobchodníků, obchodníků nebo u kohokoliv, kdo zboží to pro zmíněné osoby drží, jsou velkoobchodníci a obchodníci povinni do 23. srpna 1927 ohlásiti důchodkovému kontrolnímu úřadu, v jehož obvodu mají svou provozovnu; 1%ní daň z obratu z nákupní ceny těchto zásob musí zmíněné osoby odvésti do 15. září 1927 příslušnému bernímu úřadu.

Ze zboží, vyvezeného do ciziny, nejsou výrobci povinni platiti paušál, prokáží-li jeho vývoz způsobem stanoveným v čl. 2 nebo čl. 11 vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n.

Jinak platí o paušálu veškerá ustanovení zák. č. 268/1923 Sb. z. a n. ve znění zák. č. 246/1926 Sb. z. a n. a vl. nař. č. 156/1924 Sb. z. a n. ve znění vl. nař. č. 247/1926 Sb. z. a n.

Úplaty došlé po 7. srpnu 1927 za dodávky (výkony), týkající se shora uvedeného zboží a provedené před 8. srpnem 1927, zdaní se pravidelným způsobem.

Ministr financí si vyhrazuje paušál tento kdykoliv zrušiti; zásoby shora uvedeného zboží, které v době zrušení paušálu budou u podnikatelů na skladě, budou při dodávkách podléhati pravidelné dani z obratu, a to i tehdy, když už bylo zboží to u výrobce nebo při dovozu zdaněno paušálem.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem 8. srpna 1927.