Hlavní měrný buben s počitadlem. Měrný buben C1 jest rozdělen vnitřní stěnou na dvě poloviny; v každé z nich jsou dvě stejné měrné komory po 5 litrech obsahu. Komory jedné poloviny sestaveny jsou v pravém úhlu ke komorám poloviny druhé. Na každé postranní stěně bubnu zvláštní malé dva větrací otvory C14 určeny jsou pro unikání vzduchu a plynů z bubnu. Měrné komory bubnu plní se kanálky 1, 2, 3 a 4 ze středové komory. Ve středové komoře jest usazen mosazný kříž, jímž prochází hřídel C2 měrného bubnu. Hřídel C2 jest nesen vpravo lůžkem C4, vlevo ložiskem C5 C6. Lůžko C4 jest umístěno v napájecí trubici B7 v jejím ústí v bubnu. Vrchlík ložiska C5 má mazací důlek. Líh přitékající do bubnu trubicí B7 zaplavuje jeho středovou komoru, z níž se plní nejprve ta měrná komora, jejíž plnicí kanálek s příslušným přepadem má polohu nejnižší. Z obrázku 6 jest patrna působnost měrného bubnu. Obraz č. 6/A naznačuje jeho polohu v okamžiku, když se plní měrná komora I. Tato se musí zcela naplniti, protože k ní náležející plnicí kanálek 1 jest ve vodorovné poloze; líh nepřetržitě přitékající rozlévá se v měrné komoře I. souměrně podle svislé roviny a drží buben v rovnováze. Teprve po naplnění měrné komory I., když líh ve středové komoře stoupne do výše přepadu plnicího kanálku 2, počne se plniti měrná komora II., v níž se líh shromažďuje na levé straně od svislé roviny souměrnosti bubnu, a svou tíží poruší jeho rovnováhu. Tím uvede se buben do pohybu v opačném směru ručiček hodinových a měrná komora I. se počne vyprazdňovati. Vyprazdňování jednotlivých měrných komor děje se vylévacími kanálky 5, 6, 7, 8, vyúsťujícími obdélníkovými výřezy v oblé části pláště měrného bubnu. Vylévací kanálky jsou tak sestrojeny, že v žádné poloze nemůže jimi líh protékati, když by se buben za přítoku lihu z jakékoli příčiny zastavil. Hlavní buben otáčí se vrchem k zadní stěně skříně; západka C9 u ložiska C5, C6, zasahující do rohatky C13, na hřídeli bubnu nasazené, brání zpětnému otáčení bubnu. Hřídel C2 nese bubnovou část spojky C3, kteráž kolíčkem zachycuje spojku D2 hřídelíku hlavního počitadla D1. Hlavní počitadlo má 5 číselníků. Ručičky všech číselníků otáčejí se ve směru ručiček hodinových. První číselník napravo ukazuje jednotky a desítky a jest jednak čárkami, jednak číslicemi rozdělen na 20 dílů, z nichž každý značí 5 litrů. Další čtyři číselníky nalevo jsou rozděleny podle desetinné soustavy na 10 dílů, a to od 0 až do 9, a udávají sta, tisíce, desetitisíce a statisíce. Číselné údaje rostou tedy až do 999.990, případně až k čárce, ležící na prvém číselníku mezi čísly 90 a 100, tudíž až do 999.995, načež následuje 1,000.000, který je vyznačen tím, že ručičky všech číselníků ukazují na nulu. Ručička prvého číselníku napravo posune se při vyprázdnění každé měrné komory bubnu (= 5 litrů) o jeden dílek dále, kdežto ručičky ostatních čtyř číselníků postupují jen pozvolna a dosáhnou číslice další teprve tehdy, když ručička sousedního číselníku napravo dostihne nuly. Údaje počitadla musí se proto odečítati tak, že, neukazuje-li ručička na některém ze zmíněných čtyř číselníků přesně na určité číslo, nýbrž leží mezi dvěma čísly, musí se odečísti vždy číslo nižší. Nejsme-li jisti, zda některá ručička dosáhla již nejblíže vyššího čísla, aneb má-li se odečísti ještě číslo předcházející, jest pouze třeba všimnouti si polohy ručičky sousedního číselníku vpravo. Nedosáhla-li na tomto číselníku ručička ještě nuly, odečte se na sousedním levém číselníku číslo nižší. Mezi dvěma sousedními číselníky jest tedy podobný poměr jako u obyčejných hodin mezi ručičkou hodinovou a minutovou. Označíme-li první tři číselníky od prava do leva číslicemi I, II a III a stojí-li ručičky na číselní II a III těsně před číslicí 9, avšak ručička na číselníku I ukazuje na číslici 90, odečte se na těchto třech číselnicích 8.890. Kdyby ručička na číselníku I posunula se až na nulu, postoupila by ručička na číselníku II přesně na číslici 9 a ručička na číselníku II přesně na číslici 9 a ručička na číselníku III posunula by se ještě blíže k číslici 9 a odečetlo by se 8.900. Číslo 9.000 odečetlo by se teprve tehdy, kdyby ručičky na číselníku I a II dosáhly nuly a ručička na číselníku III ukazovala přesně na číslici 9. Z měrných komor bubnu vylévá se líh do korýtka E1. Když hladina lihu v korýtku E1 dosáhne výšky, při níž násoska F1 počne účinkovati, odtáhne se vylitá náplň měrné komory násoskou do sběrného koryta M1, odkudž pak líh odtokovou trubicí M2 opouští měřidlo. Na vnitřní stěně korýtka E1 jest obdélníková pojišťovací štěrbina E3, jíž by líh přetékal do sběrného koryta M1, kdyby násoska selhala. |