Ustanovení o přirážkách svazků územní samosprávy (zemí, okresů a obcí) nevztahují se na 10% přirážku okresní školní a na příspěvky náboženské, vybírané ve způsobu přirážek.

Přímé daně, k nimž možno vybírati přirážky zemí, okresů a obcí, jsou uvedeny taxativně. Daní domovní rozumí se daň činžovní i třídní.

Zvláštní příspěvek 1.5 % základu pro vyměření daně pozemkové, který se s touto daní vybírá podle § 105, odst. 2., zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jakož i přirážky likvidační a rentabilitní, předpisované podle § 83 citovaného zákona, nejsou základem pro vybírání přirážek.

Přirážky k dani činžovní mohou býti na léta 1928 až 1931 zvýšeny v mezích sazeb, uvedených v § 1, odst. 1., jen o tolik, aby byl vyrovnán úbytek, nastalý snížením přirážkové základny v důsledku snížení sazeb činžovní daně podle § 156 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. Ustanovení § 1, odst. 4., věty 2. zákona ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných, zůstává do konce roku 1931 v platnosti. Úbytek, jenž nastane poklesem přirážkové základny podle čl. X. uváděcích ustanovení k zákonu č. 76/1927 Sb. z. a n. pod základnu vyplývající ze sazeb podle § 156 téhož zákona, nemůže býti vyrovnáván zvýšením přirážek k činžovní dani.

Sloučí-li se v letech 1928 až 1931 některé svazky územní samosprávy v jeden, stanoví se jednotné zvýšení procenta přirážkového k dani činžovní podle celkového úbytku (odst. 1.) sloučených svazků.

Zvláštní příspěvek 1.5 % základu pro vyměření daně pozemkové, který se s touto daní vybírá podle § 105, odst. 2., zákony ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, jakož i přirážky likvidační a rentabilitní, předpisované podle § 83 citovaného zákona, nejsou základem pro vybírání přirážek.

Přirážky k dani činžovní mohou býti na léta 1928 až 1931 zvýšeny v mezích sazeb, uvedených v § 1, odst. 1., jen o tolik aby byl vyrovnán úbytek, nastalý snížením přirážkové základny v důsledku snížení sazeb činžovní daně podle § 156 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. Ustanovení § 1, odst. 4., věty 2. zákona ze dne 26. března 1919, č. 170 Sb. z. a n., jímž se upravuje státní daň a přirážková základna u daní reálných, zůstává do konce roku 1931 v platnosti. Úbytek, jenž nastane poklesem přirážkové základny podle č. X. uváděcích ustanovení k zákonu č. 76/1927 Sb. z. a n. pod základnu vyplývající ze sazeb podle § 156 téhož zákona, nemůže býti vyrovnáván zvýšením přirážek k činžovní dani.

Sloučí-li se v letech 1928 až 1931 některé svazky územní samosprávy v jeden, stanoví se jednotné zvýšení procenta přirážkového k dani činžovní podle celkového úbytku (odst․ 1.) sloučených svazků.

Na léta 1932 a další smí býti přirážky k dani činžovní vybírány nejvýše polovicí sazeb, uvedených v § 1, odst. 1.; byly-li však přirážky ty na r. 1927 vybírány sazbou vyšší, je tato vyšší sazba až do hranice, stanovené v § 1, odst. 1., i nadále přípustna. Na léta 1932 a další mohou tedy vybírati na přirážkách k dani činžovní:

země až do 80 % a vybíraly-li na r. 1927 přirážky sazbou vyšší, tuto sazbu až do 160 %;

okresy až do 55 % a vybíraly-li na r. 1927 přirážky sazbou vyšší, tuto sazbu až do 110 %;

obce - s výjimkou měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem), pro která platí zvláštní ustanovení - až do 100 % a vybíraly-li na r. 1927 přirážky sazbou vyšší, tuto sazbu až do 200 %, kteráž sazba je též přípustna vždy, jestliže pro dotčený rok obec nevybírá dávek z používaných místností na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) nebo na jiném, nájemné (nájemní hodnotu) nahrazujícím podkladě, jako na př. podle počtu místností; vybírání poplatků podle § 28 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním nepřekáží přípustnosti sazby 200 %.

Zápůjčky, na jichž úrokování a splácení lze vybírati zvýšené obecní a okresní přirážky, musí býti do dne platnosti zákona, t. j. do 1. července 1927, již pravoplatně uzavřeny.

Má-li se zjistiti, zda může býti vybírána zvýšená přirážka na úrokování a splácení zápůjček, třeba rozlišiti jednotlivé zápůjčky podle účelu, zda zápůjčka byla uzavřena pro vlastní potřeby obecní nebo na stavby, podniky a jiná zařízení. V prvém případě se k potřebě na úrokování a splácení zápůjčky přihlíží v plném rozsahu, při zápůjčkách na stavby, podniky a jiná zařízení dlužno rozeznávati, zda mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek, ve kterémž případě se k potřebě na úrokování a splácení dotyčných zápůjček nepřihlíží, nebo zda mají rozpočtový schodek. V tomto poslednějším případě se k potřebě na úrokování a splácení zápůjček přihlíží nejvýše do částky rozpočtového schodku jednotlivých staveb, podniků a zařízení. (Má-li se na př. vodárna na úrokování a splácení zápůjček rozpočteno 10.000 Kč a rozpočtový schodek činí 2000 Kč, přihlíží se jen k částce 2000 Kč; má-li na úrokování a splácení rozpočteno 10.000 Kč a schodek činí 12.000 Kč, přihlíží se k částce 10.000 Kč).

Zvýšení přirážek obecních až do 300 % a okresních až do 150 % může sahati vždy jen do té výše, aby byla hrazena potřeba na úrokování a splácení zápůjček, platně uzavřených do dne platnosti zákona, na jiné potřeby se zřetel bráti nemůže.

Obecní a okresní hospodářské podniky jest zpravidla vésti tak, aby jejich příjmy uhrazovaly aspoň veškerá vydání, počítajíc v to přiměřené zúrokování a umořování vloženého kapitálu; proto mohou zvýšené přirážky býti povoleny teprve po náležité úpravě rozpočtů podle § 3.

Státu na částečnou úhradu osobních nákladů na školství národní vyhražený 30%ní podíl na zemských (župních) přirážkách zadrží státní finanční správy z vykonaných plateb a súčtuje k tomu účelu.

Do fondů, zřízených podle § 108 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n., jsou povinny přispívati částkou rovnající se 10 % pozemkové daně, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů, všechny obce, tedy i ty, které nemají obecních přirážek. Pokud příspěvek může býti uhrazen z výnosu obecních přirážek, vybíraných státními úřady, k úplné úhradě příspěvku, nebo vybírá-li si přirážky k dani pozemkové obec sama, jest obec povinna příspěvek nebo jeho část, neuhrazenou srážkou provedenou státním úřadem, odváděti čtvrtletně pozadu přímo dotčenému fondu a učiniti o tom oznámení bernímu úřadu. Částku, která na obec připadá, oznámí obci berní úřad. Zemědělské radě (v Podkarpatské Rusi zemědělskému referátu civilní správy) sdělí finanční úřad II. stolice celkovou částku, z jejího území do fondu připadající, a berní úřady vždy za uplynulé čtvrtletí částky, které u jednotlivých obcí nebyly uhrazeny srážkou z výnosu přirážek.

1. Usnesení o vybírání nejvýše 100%ní přirážky obecní, 50%ní přirážky okresní a zemské nepotřebuje vyššího schválení.

O podaném odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu rozhoduje okresní výbor, o odvolání proti usnesení o rozpočtu měst s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem) a o rozpočtu okresním výbor zemský. Odvolání proti rozpočtu zemskému je nepřípustné. Právo úpravy rozpočtu podle §§ 3 a 10, odst. 5., není rozhodnutím o odvolání dotčeno. Bylo-li proti usnesení o rozpočtu obecním s přirážkou nejvýše 100%ní podáno odvolání, rozhoduje o něm okresní výbor a, jde-li o rozpočet města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem), zemský výbor jen v rámci podaného odvolání. Má však právo a povinnost současně zkoumati, vyhovuje-li rozpočet všem ustanovením zákonným, jmenovitě jsou-li v něm zařaděna veřejná plnění obci po zákonu příslušející nebo platy peněžní zakládající se na vykonatelném titulu, pokud jsou takové závazky obce okresnímu (zemskému) výboru známy.

Ustanovení § 57, odst. 3., zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. a § 16 zákona ze dne 6. února 1920, č. 116 Sb. z. a n., o organisaci a působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních výborů jsou zrušena. O povolání dávek, poplatků, příspěvků a naturálních plnění platí předpisy platné pro ostatní města se zvláštním statutem (se zřízeným magistrátem); ustanovení §§ 20 a 21 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 264 Sb. z. a n., o potravní daní na čáře zůstávají však nedotčena.

Příspěvek obce na úhradu schodku školního rozpočtu uhradí se v mezích obecního rozpočtu stejným způsobem, jako ostatní potřeby obecní (§ 24 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.) z celkových obecních příjmů, pokud nejsou věnovány určitým účelům. Vybírati zvláštní obecní přirážky školní se nedovoluje.

Na dosavadních předpisech o rozvrhu schodku školního rozpočtu na přiškolené obce se nic nemění.

Rozpočet školní s rozvrhem schodku musí býti místní školní radou (obecní školskou stolicí) zaslán nejdéle do konce září starostům obcí, kteří jsou povinni rozpočet ten nejdéle do 30 dnů po dodání, tedy nejdéle do konce října, předložiti obecním zastupitelstvům. V době od konce září do konce října musí rozpočet s rozvrhem schodku býti po dobu 14 dnů veřejně vyložen a sdělen s finanční komisí.

O odvoláních obecních zastupitelstev a voličů nebo poplatníků proti školnímu rozpočtu nebo rozvrhu jeho schodku rozhoduje s končenou platností okresní výbor, pokud se týče, přísluší-li přiškolené obce do dvou nebo více okresů nebo jde-li o samostatné městské školní okresy, zemský výbor, které jsou povinny slyšeti příslušné, v dotyčném území zřízené okresní (městské) školní výbory. Místní školní rada (obecní školská stolice) je povinna provésti podle rozhodnutí okresního, pokud se týče zemského výboru příslušné změny ve školním rozpočtu, pokud se týče v rozvrhu jeho schodku.

Prováděti změny v rozpočtu školním jest - nehledě k změnám v důsledku rozhodnutí o odvoláních - možno jen, pokud to připouští § 3, odst. 7., tedy jen tehdy, nestačí-li celková úhrada obecního rozpočtu ani s výnosem nejvýše přípustné přirážky k úplné úhradě rozpočtové potřeby (včetně potřeby školní) buď všech, nebo některé přiškolené obce.

Školní úřady všech stupňů jsou povinny okresním, pokud se týče zemským výborům podávati všechny zprávy, posudky a návrhy, potřebné pro rozhodnutí o odvoláních proti školním rozpočtům a rozvrhům schodků.

Usnesení obce, že se výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek k dani pozemkové přenáší na úřady státní, třeba oznámiti finančnímu úřadu II. stolice s doklady, že předepsaným formálním náležitostem bylo vyhověno a že usnesení nabylo právní moci.

Vybírá-li obec přirážky k dani pozemkové sama, zašle jí každoročně příslušný berní úřad výkaz poplatníků daně té s udáním přirážkové základny (bez 1.5 % zvláštního příspěvku podle § 105, odst. 2., zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.). Změny nastalé v osobách poplatníků nebo předmětu daňovém za berního roku se obci sdělují jen tehdy, mají-li účinek na předpis daně na dotyčný rok (§ 107, odst. 3., zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.).

Odpis nebo prominutí daně má podle § 276, odst. 7., zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. v zápětí i odpis nebo prominutí přirážek; sleva daně pozemkové při poškození lesů nemá však podle § 116, odst. 2., zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. vlivu na předpis přirážek.

Pro obec, jež vybírá přirážky k dani pozemkové sama, vymáhá je týž úřad, který vymáhá daň státní; žádá-li obec na vymáhání těchto přirážek, je povinna vymáhajícímu úřadu (§ 345 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.) prokázati, že přirážky poplatníkovi řádně předepsala, a předložiti výkaz nedoplatků.

O placení úroků z prodlení a úroků nahrazovacích platí ustanovení §§ 271 a 272 a §§ 293 až 297 zákona č. 76/1927 Sb. z. a n. Vybírá-li obecní přirážky k dani pozemkové obec sama, nastává povinnost platiti úroky z prodlení a nahrazovací, jen pokud jde o poplatníky, u nichž roční předpis přirážek k dani pozemkové v obci přesahuje částku 500 Kč. Úroky z prodlení z obecních přirážek k dani pozemkové, vybíraných obcemi, připadají obcím a obec platí též úroky nahrazovací z těchto přirážek. Vládou stanovená výše úroků z prodlení a nahrazovacích pro přímé daně státní platí též pro úroky z obecních přirážek k dani pozemkové vybíraných obcemi.

Vyměření přirážek, vybíraných státní finanční správou, oznámí se poplatníkům stejným způsobem, jako vyměření příslušné státní daně a zároveň s oznámením tohoto vyměření. Obecní přirážky k dani pozemkové, jež si obec vybírá sama, oznámí obec obdobným způsobem zvláště. Třicetidenní lhůta pro podání odvolání proti výměře přirážek jest lhůtou praeklusivní. Pro počítání lhůty té jsou směrodatny předpisy, platné pro úřady, u nichž se odvolání podává. Zřejmé chyby početní neb omyly v psaní může opraviti předpisující činitel.

O odvolání proti výměře obecních přirážek k dani pozemkové, vybíraných obcemi, rozhoduje s konečnou platností bezprostřední úřad dohlédací a po účinnosti zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. okresní úřad, pokud se týče, jde-li o města s vlastním statutem (se zřízeným magistrátem), zemský úřad. O odvolání proti výměře přirážek, vybíraných finanční správou státní, rozhoduje s konečnou platností finanční úřad I. stolice. Popírá-li se odvoláním povinnost platiti přirážky, jest povinen příslušný finanční úřad vyžádati si dobré zdání samosprávných svazků, o jejichž přirážky jde.

Usnesení vlády o povolených sazbách zemských přirážek sdělí ministerstvo finanční finančním úřadům II. stolice, aby vyrozuměly činitele, vybírající tyto přirážky. Okresní a zemské výbory vyrozumí o sazbách přirážek jimi povolených činitele ty přímo.

Usnese-li se zastupitelstvo některého samosprávného svazku na vybírání přirážek v sazbách, k jichž vybírání není třeba povolení, jest povinností dotčeného svazku oznámiti nejdéle do konce března běžného roku sazby usnesených přirážek činitelům vybírajícím přirážky. Tutéž povinnost mají svazky, kterým do jmenované lhůty nebyly vyšší přirážky ještě povoleny, při čemž mají předložiti doklad, že o povolení přirážek a v jaké výši žádaly (na př. opis usnesení zastupitelstva a opis žádosti o povolení přirážek).

Bylo-li proti usnesení o obecním nebo okresním rozpočtu podáno odvolání a byly-li sazby usnesených přirážek změněny, jest tyto změny též sdělovati příslušným výběrčím činitelům.

Svazky územní samosprávy mají dále povinnost oznámiti výběrčím činitelům nejdéle do konce března běžného roku výši úhrady z přirážek, s níž se v upraveném rozpočtu počítá. Za rozpočtovou úhradu z přirážek považuje se všechen očekávaný příjem z přirážek pro rozpočtový rok. Vybírá-li si obec sama obecní přirážky k dani pozemkové, nesděluje jich sazbu ani rozpočtovou úhradu z těchto přirážek činitelům, vybírajícím daň státní.

Země vyhoví povinnosti podle § 6, odst. 1., příslušným oznámením finančnímu úřadu II. stolice.

Prokáže-li územní svazek, že nemůže z důvodů závažných v dané lhůtě (do konce března) vyhověti povinnosti, stanovené v § 6, odst. 1., může finanční úřad II. stolice povoliti, aby se mu přirážky dále odváděly buď zplna anebo v míře zmenšené anebo jen po určitou dobu.

Činitelé, vybírající přirážky samosprávných svazků, odvádějí přirážky po dobu, než dojde oznámení podle § 6, odst. 1., nejdéle však do konce března běžného roku, podle sazeb předešlého roku, nejvýše však v sazbách uvedených v § 1, odst. 1. až 3. a 6. Nepřihlíží se tudíž ke zvýšení přirážek, přípustnému podle § 1, odst. 5., k úhradě úroků a splátek ze zápůjček při přirážkách obecních a okresních. Poněvadž sazba podle § 1, odst. 3., není pevná, bude přirážky k dani činžovní prozatím odváděti podle sazby předešlého roku, nejvýše však v sazbách, přípustných podle § 1, odst. 1. a 6.

Při odvodu přirážek sráží se z plateb na zemské (župní) přirážky ve prospěch státu 30 %, a z plateb na obecní přirážky částka, rovnající se 10 % daně pozemkové, předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů (§ 2).

Vybrané přirážky k daním přímým poukazují se samosprávným svazkům měsíčně a odvod řídí se platbami se zřetelem na běžný předpis přirážek a na případné nedoplatky nebo přeplatky z doby minulé.

Dokud nedojde oznámení o výši rozpočtové úhrady z přirážek na běžný rok, počínajíc rokem 1929, budou obecní přirážky za leden a únor odváděny nejvýše jednou dvanáctinou rozpočtové úhrady z přirážek předešlého roku.

Dostalo-li se obci v některém měsíci méně než jedna dvanáctina rozpočtové úhrady z přirážek, může jí býti rozdíl nahrazen v přídělech za další měsíce.

Lhůty k provedení opatření, nařízených obcím podle § 3, odst. 6. a 7., stanoví okresní výbor. Jde-li o dávky nebo poplatky, jež na návrh úřadu povolujícího přirážky povoluje vláda, je pro vybírání dávky nebo poplatku směrodatnou lhůta, uvedená ve schválených pravidlech. Pravidla musí býti v obci po 14 dní veřejně vyhlášena (§ 43, odst. 3. zákona č. 329/1921 Sb. z. a n.).

Uložení a vymáhání pořádkové pokuty řídí se předpisy, platnými pro politické úřady.

Domovní daní rozumí se daň činžovní, třídní a pokud dotčené dočasné výhody podle čl. III., odst. 2., uváděcích ustanovení k zákonu č. 76/1927 Sb. z. a n. ještě trvají, také 5%ní nebo na 5 % snížená daň činžovní. Obecní přirážkou rozuměti jest, pokud jde o rok 1927, směrodatný pro poskytnutí přídělu na rok 1928, i obecní přirážku školní. Jsou-li přirážky odstupňovány proto, že se k některému druhu daní vybírají příspěvky podle §§ 25 nebo 26 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. nebo (na rok 1927) v důsledku ustanovení § 30, odst. 2. a 3., téhož zákona, je rozhodnou výměra přirážky nejnižší; k výši přirážek k dani činžovní se však nehledí.

Splatnou daní domovní rozumí se daň ke skutečnému placení předepsaná na rozdíl od daně ideální z domů osvobozených, vyměřované na přechodnou dobu (čl. III, odst. 2., uváděcích ustanovení k zákonu č. 76/1927 Sb. z. a n.) pouze za účelem předpisu přirážek samosprávných svazků.

Fond zřízený podle § 10 není právnickou osobou a nemůže se proto samostatně zavazovati. Správu vede zemský výbor, řídě se při svém jednání předpisy platného jednacího řádu. Pokud nenabude účinnosti zákon č. 125/1927 Sb. z. a n., pokud se týče nedojde k sloučení Moravy se Slezskem, platí pro příděly fondu ustanovení § 27.

Z přídělů, uvedených v § 10, odst. 1., č. 4., odečtou se služební, odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců okresů a jejich pozůstalých, pokud jich placení při organisaci politické správy převezme stát.

Z fondu utvořeného podle § 10 budou poskytovány příspěvky obcím s výjimkou hlavního města Prahy a okresům za podmínek v zákoně stanovených. Přípustná přirážková hranice musí býti vyčerpána u všech daní bez rozdílu. Upraví-li zemský výbor obecní rozpočty a sníží-li schodky staveb, podniků a zařízení, k nimž bylo přihlíženo okresním výborem při povolení zvýšené přirážky podle § 1, odst. 5., zákona, snižuje vyplývající z toho přebytek nárok na fond.

I. Nárok na příděl ztrácejí:

Zemským výborem zamýšlené zavedení nebo zvýšení dávek a poplatků a zamýšlené změny v rozpočtech musí býti dotčeným okresům a obcím sděleny, aby se o nich do 14 dnů vyjádřily.

Opatření zemského výboru, kterým obce a okresy jsou povinny vyhověti, nahrazují usnesení zastupitelských sborů a v příčině dávek a poplatků i povolovací řízení.

Po provedené úpravě rozpočtů vyřadí zemský výbor obce a okresy, jež ztratily nárok na příděl nebo jsou z něho vyloučeny. U zbývajících obcí a okresů bude třeba zjistiti jednak celkový nárok na fond, jednak zvláš» onu neuhrazenou část potřeby (řádné i mimořádné), která připadá na vydání, k nimž jsou obce (okresy) po zákonu povinny nebo jež spočívají na jiném právním titulu, poněvadž k úhradě těchto nákladů je fond určen v prvé řadě. Při rozdělování příspěvku dlužno v mezích zákona dbáti toho, aby předem byl brán zřetel na obce a okresy finančně slabé, zejména s přirážkovou základnou v poměru k počtu obyvatelstva nízkou.

veškeré příjmy fondu za uplynulý rok podle jednotlivých druhů (§ 10, odst. 1., č. 1. až 4.);

celkovou výši povolených příspěvků, a sice:

počet všech a) obcí, b) okresů, jež činily nárok na fond, s uvedením celkové částky požadovaných příspěvků, a to zvláš» pro obce a pro okresy. Z požadovaných příspěvků jest uvésti zvláš» částky, jež byly uznány na náklady, k nimž jsou obce nebo okresy po zákonu povinny anebo jež spočívají na jiném právním titulu, a to zvláš» u obcí a okresů;

jmenovitě jest uvésti obce a okresy, jež činily nárok na fond v částce převyšující základnu přirážkovou;

počet a) obcí, b) okresů, které rozhodnutím zemského výboru byly buď po konečné úpravě rozpočtu nebo z důvodů uvedených v § 10, odst. 4., z příspěvků vyloučeny nebo které z důvodů uvedených v § 10, odst. 3., ztratily nárok na příděl;

počet všech a) obcí, b) okresů, jež se domáhaly příspěvku při zvýšených přirážkách podle § 1, odst. 5.

Příděl z daně z obratu a přepychové nutno vedle částek vypadajících na služební, odpočivné a zaopatřovací platy zemských zaměstnanců a jejich pozůstalých, jichž placení při organisaci politické správy převezme stát, zkrátiti dále o částky, vypadající na rok 1927 na zemské fondy pro stálé ubytování četnictva (§ 22, odst. 4.).

Právo povolovati hlavnímu městu Praze obecní přirážky, po případě upravovati rozpočet přísluší v mezích § 3 zemskému výboru, jakožto bezprostřednímu a vyššímu dohlédacímu úřadu (§ 3, odst. 5.). Příděl povoluje však ministr financí.

Při sestavování rozpočtu na rok 1928 a další lze sice do úhrady zařaditi dlužné příspěvky podle § 27 zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. za léta minulá, nikoliv však příspěvky pro rok rozpočtový.

Od státních podniků, jež jsou osvobozeny od daně výdělkové (železnice a jiné), nelze podle § 27, odst. 3., zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. požadovati příspěvků již ani pro rok 1927.

Jde o severní dráhu Ferdinandovu, českou severní dráhu, státní, severozápadní a jiho-severo-německou spojovací dráhu. Přirážky budou se platiti u činitelů, pověřených vybíráním státních daní, ve lhůtách, v nichž je splatna zvláštní daň výdělková.

Na tyto přirážky vztahují se ustanovení § 5, odst. 1. až 4.

Rozpočty musí býti každoročně sestaveny o všech příjmech a vydáních, jak řádných, tak i mimořádných a investičních. Nelze tudíž sdělávati zvláštní rozpočty o jednotlivých hospodářských odvětvích na př. silničním, chudinském, školním.

Do rámce jednotného rozpočtu spadají také podniky, ústavy, fondy a pod. dotyčného samosprávného svazku. Jednotnosti rozpočtu není na závadu, jsou-li podrobnosti hospodaření podniků, ústavů a fondů uvedeny ve zvláštních přílohách, tvořících nerozlučnou součást rozpočtu.

Aby se vyšetřilo, zda roční potřeba na úrok a splátky ze zápůjček vyžaduje více než 50 % přirážkové základny v průměru tří let, jež přecházejí rok, v němž se obec (okres) o zápůjčce usnáší, třeba předem zjistiti celkovou rozpočtovou potřebu na úrok a úmor dluhů. Při tom se nepřihlíží k potřebě na úrok a úmor zápůjček na stavby, podniky a zařízení, jež mají rozpočtovou rovnováhu nebo přebytek; nemají-li rozpočtové rovnováhy nebo přebytku, přihlíží se k potřebě té, nejvýše však jen do částky rozpočtového schodku staveb, podniků a zařízení. (Má-li na př. vodárna na úrok a úmor dluhů rozpočteno 10.000 a rozpočtový schodek činí 2.000 Kč, přihlíží se jen k této poslednější částce; má-li na úrok a úmor rozpočteno 5.000 a schodek činí 10.000 Kč, přihlíží se k částce 5.000 Kč.).

Od celkové potřeby, takto zjištěné, odečte se částka, které se použije k úhradě úroku a úmoru z výtěžků kmenového jmění. Teprve zbývající potřeby na úrok a úmor dluhů přichází v úvahu při posouzení, zda potřeba ta převyšuje 50 % přirážkové základny. V kladném případě mohou nové zápůjčky býti uzavírány jen na úhradu nutných vydání, způsobených vyšší mocí (na př. povodní, požárem), nařízením nadřízených úřadů, podle zákona, nebo na úhradu vydání na zařízení, o němž bude náležitě prokázáno, že jeho výnosem bude úrokování a splácení zápůjčky zaručeno.

Ustanovení § 5, odst. 1., zákona č. 329/1921 Sb. z. a n. zůstává nedotčeno.

Příspěvek 20 % na ošetřovací útraty v tuzemských veřejných nemocnicích, porodnicích a ústavech pro choromyslné předpisuje obcím za jejich příslušníky a vybírá od těchto obcí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, v Čechách, na Moravě a Slezsku zemský výbor.

Seznam nakažlivých chorob vyhlásí vhodným způsobem ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Příspěvky předpisují se platebními rozkazy obcím v obdobích, které určí orgány uvedené v odst. 1.

Předepsaný příspěvek jest zapraviti do 30 dnů ode dne doručení platebního rozkazu. Spory o povinnost obcí platiti příspěvek rozhodují politické úřady.

K nákladům stálého ubytování četnictva náležejí zejména:

Na stát přechází od 1. ledna 1928 bez náhrady vlastnictví veškerého movitého zařízení sloužícího ubytování četnictva, pokud bylo opatřeno z prostředků zemských. Toto zařízení seznamená se za účasti zástupců zemí na podkladě inventářů, vedených u zemských četnických velitelství v Čechách, na Moravě a Slezsku.

Všechna práva v příčině nájmu místností četnictva, jež příslušejí zemím z dosavadních nájemních smluv, pokud se týče z dosavadního nájemního poměru, přecházejí dnem 1. ledna 1928 na stát. Stát přejímá také všechny povinnosti, jež v příčině nájmu místností četnictva vyplynou počínajíc 1. lednem 1928 z dosavadních nájemních smluv, pokud se týče z dosavadního nájemního poměru.

Ministerstvo vnitra ustanoví, zdali a jakou náhradu jsou povinni platiti za místnosti, přenechané k obývání, příslušníci četnictva, kteří jsou povinni bydleti v kasárnách.