1.

Základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu je zpravidla obecná (prodejní) hodnota, kterou měl majetek, podrobený poplatkovému ekvivalentu, v době vzniku platebního závazku. Od tohoto základu nelze při nemovitostech odečítati dluhy ani břemena; při movitostech je dovoleno odečítati dluhy a břemena zatěžující osobu povinnou ku placení poplatkového ekvivalentu, prokáže-li je věrohodně.

2.

Při nemovitostech podrobených dani pozemkové nebo dani domovní jest základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu, pokud strana neprokáže, že obecná hodnota (odst. 1) je nižší:

a)

při nemovitostech podrobených dani pozemkové 50násobek ryzího katastrálního výtěžku; při pozemcích, které leží v inundačním obvodu obce, která je ve svazku vodního regulačního družstva, odečte se od výtěžku příspěvek na odvodnění, stanovený předepsaným způsobem, nebyl-li naň vzat zřetel při stanovení katastrálního výtěžku,

b)

při nemovitostech podrobených domovní dani třídní 200násobek domovní daně třídní,

c)

při nemovitostech podrobených dani činžovní v místech, uvedených v § 143, odst․ 1., písm. a) zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, 15násobek nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 148, odst. 1. a 2. cit. zákona,

d)

při nemovitostech podrobených dani činžovní v místech, uvedených v § 143, odst. 1., písm. b) cit. zákona,

aa)

které jsou zcela pronajaty, 12násobek nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 148, odst. 1. cit. zákona,

bb)

které jsou částečně pronajaty, součet 12násobku nájemného (nájemní hodnoty) vyšetřeného podle § 148, odst. 1. cit. zákona a 200násobku domovní daně třídní, připadající podle § 148, odst. 4. cit. zákona.

3.

Pro výpočet násobků, uvedených v odst. 2., je u pozemků rozhodný ryzí katastrální výtěžek, se kterým je pozemek zapsán v pozemkovém katastru v den vzniku platebního závazku, u budov nájemné (nájemní hodnota), které slouží za základ daně činžovní na rok, jenž předchází vzniku platebního závazku, a domovní daň třídní připadající na rok, jenž předchází vzniku platebního závazku.

4.

U novostaveb a přístaveb, nebylo-li tu v předcházejícím roce ještě daňového objektu a byla-li daň vyměřena poprvé v roce, v němž vznikl platební závazek, třeba při vypočtení násobku přihlížeti k nájemnému (nájemní hodnotě), jež slouží za základ pro daň tohoto roku, případně k domovní dani třídní, připadající na tento rok. U budov od daně domovní dočasně osvobozených je základem násobku nájemné (nájemní hodnota), z něhož by činžovní daň byla vyměřena, případně domovní daň třídní, která by se předepsala, kdyby tu dočasného osvobození od daně nebylo.

5.

Nebylo-li v roce rozhodném pro výpočet násobků uvedených v odst. 2. až 4. pro výpočet daně činžovní vzato za základ nájemné (nájemní hodnota) za celý rok nebo za celou sezonu, je základem násobku nájemné (nájemní hodnota), které by bylo základem daně činžovní, kdyby tato byla měřena z nájemného (nájemní hodnoty) za celý rok nebo celou sezonu.

6.

Výtěžek budov nebo jejich částí nezdaněných nebo zdaněných jen na část roku (sezony) určí v případě odstavců 4. a 5. příslušný úřad vyměřující přímé daně na podkladě poplatníkova přiznání, podaného do přiměřené nejméně 15denní lhůty stanovené tímto úřadem. O podávání tohoto přiznání a o řízení za účelem určení výtěžku platí obdobně ustanovení zákona č. 76/1927 Sb. z. a n.

7.

Jde-li o dělené vlastnictví (vlastníkem budovy je jiná osoba než vlastník pozemku), považuje se hodnota budovy, vyšetřená podle tohoto paragrafu, za společnou hodnotu pozemku i budovy a rozdělí se podle dohody neb odhadu.