Jako drobné mince měny československé raziti jest:

Den, kterým mince po 2 haléřích a dosavadní mince po 5 Kč přestanou býti zákonným platidlem, jakož i šestiměsíční lhůta po tomto dnu následující, ve které hlavní ústav i filiálky Národní banky Československé a poštovní úřady budou již jen vyměňovati beze srážky tyto mince platnosti pozbyvší, oznámeny budou včas, nejpozději však tři měsíce před rozhodným dnem právě zmíněným vyhláškou ministra financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

Mince po 5 a po 10 haléřích jsou ze směsi o 92 dílech mědi a 8 dílech zinku a jde na kilogram mincovního kovu desetníků 500 a pětníků 600 kusů․

Mince po 20 a 50 haléřích a mince korunové jsou ze spěže (bronzu) niklové, smíšené v poměru 80 dílů mědi se 20 díly niklu a jde na kilogram mincovního kovu dvacetníků 300, padesátníků 200 a korun 150 kusů.

Líc všech těchto pěti druhů mincí má malý znak republiky Československé, na rubu pak každého z nich vyznačena jest hodnota mince; mezi těmito a dosavadními pěti druhy mincí stejné hodnoty není vůbec rozdílu.

Stříbrné pětikoruny raziti jest ze směsi v poměru (zrnu) 500 dílů stříbra ku 500 dílů mědi, stříbrné desetikoruny ze směsi v poměru (zrnu) 700 dílů stříbra ku 300 dílů mědi.

Z kilogramu mincovního kovu raziti jest 100 kusů desetikorun nebo 142,8571 kusů pětikorun, takže hrubá váha (stříž) desetikoruny jest 10 gramů, pětikoruny 7 gramů a čistost desetikoruny jest 7 gramů, pětikoruny 3,5 gramů.

Ražba těchto dvou stříbrných mincí budiž co nejpřesnější; pokud toho nelze naprosto dosíci, dovolena jest úchylka u obou nahoru i dolů, a to ve hrubé váze (stříži) 10/1000, kdežto v čistosti 5/1000.

Průměr desetikoruny jest 30 mm a pětikoruny 27 mm.

Na jedné straně obou těchto mincí jest znak republiky Československé a podle povahy celkové úpravy na téže nebo na druhé straně vyznačena jest hodnota mince.

Celková zevní úprava obou mincí určí se vládním nařízením, v němž bude také stanoveno, jaký počet stříbrných desetikorun vydati jest jako minci jubilejní s desetiletím "1918 28./X. 1928".

Všechny drobné mince (§ 1) razí se jen na účet státu, celkem (i se stříbrnými desetikorunami jubilejními) nejvíce za 600 milionů Kč jmenovité hodnoty.

Ražbu jednotlivých druhů mincí jest přizpůsobiti skutečné jejich věcné potřebě, kterou zajistiti jest po slyšení Národní banky Československé nejpozději náležitou náhradou v každém období rozpočtovém.

Nashromáždí-li se u Národní banky Československé téhož druhu mincí taková zásoba, že dosahuje aspoň 10 % všech takových mincí pro oběh vůbec přijatých a v tomto rozsahu nejméně 6 měsíců setrvá, jest státní správa finanční povinna Národní bance Československé podle její žádosti tuto pro oběh nepotřebnou 10 % část mincí buď za jiný druh jejich podle své možnosti nebo za bankovky vyměniti.

Všechny poštovní úřady jsou povinny, pokud tím vážně netrpí služba jejich, v mezích hospodářské potřeby vyměňovati předložené druhy drobných mincí neopotřebovaných nebo jen oběhem opotřebovaných za druhy jiné.

Tím není § 32 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, nikterak dotčen.

Státní a jiné veřejné pokladny jsou povinny, pokud tím vážně netrpí služba jejich, přijímati všechny drobné mince (§ 1) bez obmezení.

Národní banka Československá jest povinna ve hlavním ústavě i ve filiálkách vyměňovati drobné mince (§ 1) neopotřebované bez obmezení za jiná platidla a mince obyčejným oběhem opotřebované za platidla téhož i jiného druhu.

Drobné mince (§ 1), které jen obyčejným oběhem byly opotřebovány, přijímají sice státní a jiné veřejné pokladny i jako zákonité platidlo i na výměnu, avšak nevydávají jich, nýbrž dávají je přemincovati.

Ve styku soukromém není nikdo povinen přijímati pětníků a desetníků více než za 10 Kč, dvacetníků a padesátníků více než za 20 Kč, korun více než za 100 Kč, stříbrných pětikorun více než za 250 Kč a stříbrných desetikorun více než za 500 Kč.

Mince proděravěné, jinak než obyčejným oběhem zlehčené nebo poškozené nejsou zákonným platidlem. Státní a jiná veřejná pokladna, u které se takové mince objeví, vyloučí je z oběhu tím, že je nápadným způsobem znehodnotí a straně bez jakékoliv náhrady vrátí.

Mince padělané, těmito pokladnami zjištěné, propadají bez náhrady státu a zasílají se státní mincovně.

Posouditi, jde-li o opotřebování obyčejným oběhem či o jiné poškození neb o padělek, přísluší státní mincovně.

Mincovního zisku z ražby dosavadních pětikorun (§ 5 zákona ze dne 25. září 1924, č. 218 Sb. z. a n., o ražbě pětikorun) použíti jest nejprve v ražbě nových stříbrných mincí (§ 4), a to podle potřeby jejich napřed pětikorun a potom buď obou neb desetikorun, celkem až do 150 milionů Kč jmenovité hodnoty tak, aby za ně mohly býti vzaty z oběhu dosavadní pětikoruny.

Ode dne, kdy dosavadní pětikoruny přestanou býti zákonným platidlem (§ 1, odst. 2.), má Národní banka Československá udržovati oběh bankovek po 10 Kč pod 250 miliony Kč.

Zbytek mincovního zisku (odst. 1.) určen jest rovným dílem jednak přímo na mimořádnou splátku dluhu státovkového, jednak na další ražbu té či oné stříbrné mince podle její potřeby (§ 5).

Mince z této ražby podle odst. 3., jakož i z další ražby té či oné stříbrné mince přijímati bude Národní banka Československá celou jejich jmenovitou hodnotou nepřímo jako další mimořádnou splátku státovkového dluhu a bude proto bráti zároveň za stejnou jmenovitou hodnotu své bankovky po 10 Kč trvale z oběhu (odst. 2.), dokud v něm budou.

Čistý mincovní zisk z příští ražby všech ostatních drobných mincí (§ 3) jest částí pravidelné roční splátky státního dluhu státovkového úhrnným penízem 110 milionů Kč, smluvené podle odst. 3., čl. XII. zákona ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové.

ze dne 1. března 1921, č. 94 Sb. z. a n., o ražbě drobných mincí;

ze dne 22. června 1922, č. 195 Sb. z. a n., o ražbě dalších drobných 3. ze dne 25. září 1924, č. 218 Sb. z. a n., o ražbě pětikorun.