Ve státní službě stavební, při ředitelství pro stavbu vodních cest a v plavebnictví zřizují se tyto kategorie nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních:

kategorie montérů na zdýmadlech (jezích, vorových propustích a plavidlech),

kategorie cestářů,

kategorie poříčních, pobřežních a přístavních strážníků,

kategorie pomocníků na zdýmadlech (jezích, vorových propustích a plavidlech) a u přístavů (přístavních vrátných),

kategorie topičů a lodníků na státních parolodích nebo motorových člunech.

Zaměstnancům přísluší služební označení podle kategorie, ve které jsou ustanoveni.

Služební místa nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve dvou platových stupnicích, a to služební místa montérů v I. platové stupnici, služební místa ostatních kategorií uvedených v § 2 ve II. platové stupnici.

Systemisace služebních míst provede se podle osobních stavů odděleně pro jednotlivé kategorie a vyžaduje schválení vlády.

Zaměstnanci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované v jiném osobním stavu nebo pro jinou kategorii bez současného přestupu do tohoto osobního stavu nebo této kategorie je nepřípustno.

Jen se svolením ministerstva veřejných prací může býti za okolností hodných zvláštního zřetele ustanoven,

Nastane-li u zaměstnance již ustanoveného okolnost uvedená pod číslem 5, budiž neprodleně zařízeno, čeho by snad bylo třeba v zájmu služby.

Nižším zaměstnancem silničním, mostním a vodním může býti s výjimkou uvedenou v odstavci 5 ustanoven pouze ten, kdo skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v zaměstnanecké kategorii, ve které má býti ustanoven.

Čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky předepsané pro ustanovení zaměstnancem (§ 4) a případné zvláštní podmínky předepsané ministerstvem veřejných prací pro ustanovení čekatelem příslušné kategorie a vykazuje dva roky jiné nepřetržité služby státní jako plně zaměstnaná síla.

Ustanovení čekatele jest přípustno jen, je-li v osobním stavu v příslušné kategorii volné systemisované služební místo. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

Čekatelská doba stanoví se pěti roky.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva veřejných prací a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ministerstvu veřejných prací, má-li býti zaměstnanec, který již vyhověl podmínce stanovené v odstavci 1, převzat do jiné kategorie nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních.

Služební plat čekatelský se určí zvláštním vládním nařízením.

Ustanovení tohoto nařízení o zaměstnancích, na které se vztahuje prvá část tohoto nařízení, platí, pokud se z jednotlivých ustanovení jinak nepodává, i pro čekatele.

Zaměstnance ustanovují v státní stavební službě úřady zemské, jinak ministerstvo veřejných prací.

O propůjčení služebního místa budiž vydána ustanovovací listina, v níž sluší dovolati se tohoto nařízení, uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, kterým přísluší služební plat, a se služebním místem spojené služební označení․

Teprve doručením této ustanovovací listiny se stává propůjčení místa účinným. Ustanovovací listina je osvědčením soukromoprávního služebního poměru a zaměstnanec se podrobuje jejím přijetím všem ustanovením tohoto nařízení.

Ustanovuje-li se uchazeč, který není dosud v činné službě státní, budiž v ustanovovací listině určena lhůta, ve které má nastoupiti službu. Nenastoupí-li v této lhůtě, pozbývá ustanovení účinnosti, leč by mu úřad zmíněný v odstavci 1 průtah do 15 dnů dostatečně ospravedlněný prominul.

Nastupujíce službu, zaměstnanci vykonají do rukou přednosty služebního úřadu nebo úředníka jím k tomu ustanoveného služební přísahu tohoto znění:

"Přísahám a slibuji na svou čest a svědomí, že Československé republice budu vždy věren a její vlády poslušen, že budu veškery zákony zachovávati, všechny své služební povinnosti podle platných zákonů a nařízení vykonávati pilně, svědomitě a nestranně, úředního tajemství neprozradím, příkazů svých představených budu poslušen a ve všem svém jednání jen prospěchu státu a zájmu služby budu dbáti."

Tato služební přísaha vykonává se tím způsobem, že přísahající bez ohledu na to, jakého jest náboženského vyznání, znění přísahy mu předčítané opakuje a po té podá ruku tomu, kdo ho bere do přísahy.

Po vykonání ústní přísahy podepíše přísahající zápis o přísaze datem opatřený. Výkon přísahy s uvedením dne jest úředně ověřiti na ustanovovací listině.

Přísahu nekoná, kdo již vykonal stejnou přísahu orgánům Československé republiky a od té doby nepřetržitě státu slouží.

Úřad (§ 76, odst. 2) povede o každém zaměstnanci služební výkaz, do něhož se zapisují veškerá osobní data důležitá pro služební i platové poměry zaměstnancovy vůbec a pro zvýšení služného a vyměření výslužného zvláště.

Zaměstnanec jest povinen ohlásiti tato data služebnímu úřadu ihned po nastoupení služby a oznamovati všechny změny, pokud nespočívají na úředních opatřeních.

Každý zaměstnanec jest oprávněn nahlédnouti u služebního úřadu do svého služebního výkazu a opsati si jej.

Zaměstnanci jsou povinni práce, kterých služba jim přikázaná vyžaduje, konati věrně, pilně a poctivě podle nejlepšího vědomí a svědomí a osvojiti si svědomitě potřebné k tomu vědomosti a zručnosti. Jsou zodpovědni za rychlé a přesné provedení svěřených jim služebních prací a mají ve věcech služebních přesně zachovávati nařízení svých představených a říditi se všemi služebními předpisy. Jejich pracovní doba se určuje podle potřeby služby.

Jsou povinni zachovávati mlčelivost o věcech úředních a služebních vůči každému, jemuž nejsou povinni je služebně sděliti, pokud nebyli pro určitý případ této povinnosti zproštěni. Tato povinnost trvá i ve výslužbě i po zrušení služebního poměru.

Ručí za statek jim zaměstnavatelem svěřený a za každou škodu jejich zaviněním způsobenou. Náhrady stanoveny budou pořadem služebním.

Jsou povinni svým představeným úctou a chovati se jak ve služebním styku, tak i ve styku se stranami zdvořile; přísně jest zakázáno, aby přijímali od stran vzhledem ke svým služebním výkonům dary nebo jiné výhody nebo si je dali slíbiti.

Jsou povinni ve službě i mimo službu dbáti důstojnosti svého stavu a služebního postavení.

Zaměstnancům jest zapovězena účast ve spolku, příčila-li by se pro snahy nebo způsob činnosti spolku jejich povinnostem. Rovněž jest jim zakázáno zúčastniti se sdružení, jejichž účelem jest rušiti, zdržovati nebo zastaviti úřadování nebo službu. Nesmějí náležeti k cizozemské společnosti, sledující politické účely.

Zaměstnanci jsou povinni všechny žádosti, rozklady a stížnosti ve služebních nebo služebního poměru se týkajících osobních věcech činiti služební cestou. Stížnosti do služebních nařízení představených nemají odkladného účinku.

Zaměstnanec v dočasné výslužbě jest povinen, stane-li se zase ke službě způsobilým, nastoupiti k úřednímu vyzvání v určené lhůtě opět službu, při čemž se mu vyměří služební plat, jaký měl při odchodu do dočasné výslužby; nevyhoví-li tomuto vyzvání, zanikají veškeré nároky jeho i jeho příslušníků na odpočivné a zaopatřovací platy.

Podrobnosti o služebních povinnostech stanoví ministerstvo veřejných prací příslušnými služebními řády.

Zaměstnancům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená.

Nejmenší míra dovolené se určuje

v kategorii montérů:

pro čekatele a pro zaměstnance se služným až včetně 7800 Kč 8 dny,

pro zaměstnance se služným 8556 Kč 10 dny,

se služným 9300 Kč 14 dny,

se služným vyšším 18 dny;

v ostatních kategoriích:

pro čekatele a pro zaměstnance se služným až včetně 7920 Kč 8 dny,

pro zaměstnance se služným až včetně 9000 Kč 10 dny,

se služným vyšším 14 dny.

Povolení dovolené, přesahující výměru podle předchozího odstavce, může býti učiněno závislým na podmínce, že za dobu přesahující tuto výměru nebude zaměstnanec bráti služební plat a že se tato doba nezapočítá pro zvýšení služného a pro nárok na výslužné ani pro jeho výměru.

Povolení dovolené, přesahující 6 měsíců, jest vždy učiniti závislým na všech v předchozím odstavci uvedených podmínkách.

Při počítání šestiměsíčního trvání dovolené se považuje činná služba mezi dovolenou konaná jen tehdy za přerušení dovolené, dosahuje-li období činné služby nejméně poloviny délky dovolené bezprostředně před tím požívané. V tomto případě se počítá šestiměsíční doba dovolené teprve od konce služby konané mezi oběma obdobími dovolené. Bylo-li období činné služby kratší, jednotlivé oddíly dovolené při stanovení šestiměsíčního trvání dovolené se sečítají.

Služné se stanoví v ročních částkách takto:

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, přísluší při prvním neb opětném ustanovení zaměstnancem počáteční služné příslušné platové stupnice.

Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile zaměstnanec dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice, a jest závislé na podmínce, že zaměstnanec služebně vyhovuje (§ 20, odst. 1, č. 3).

Dojde-li služební úřad k úsudku, že zaměstnanec v uplynulém kalendářním roce služebně nevyhovoval, uvědomí jej o tom písemně nejdéle do konce března běžného roku. Zaměstnanec má právo podati námitky do 15 dnů po vyrozumění k nejblíže nadřízenému úřadu, jenž rozhodne s konečnou platností.

Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Činovné se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona) a stanoví se v ročních částkách takto:

Zaměstnanci s činovným skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny činovné podle skupiny míst C.

Za trvalé úřední působiště zaměstnancovo (§ 12, odst. 1, platového zákona) platí obec, která jest mu přikázána příslušným úřadem (§ 76, odst. 2) jako bydliště.

Výchovné přísluší s obmezením níže uvedenými na vlastní, nevlastní neb adoptované děti, které jsou nezaopatřeny a mají československé státní občanství. Které děti se pokládají za nezaopatřené, řídí se předpisy platnými pro státní pragmatikální zaměstnance.

Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, výchovné nepřísluší. Výjimky může povoliti v odůvodněných případech ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministerstvem financí.

Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou, uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případné podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestna podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků podle odstavce 7 § 74.

Pro zvýšení služného se nezapočítávají tato období:

Rozhodnutí o zvýšení služného se odloží, vznikne-li pochybnost, zda zaměstnanec služebně vyhovuje, pokud zmíněná pochybnost trvá, nebo bylo-li proti zaměstnanci zavedeno disciplinární řízení nebo byl-li suspendován, až do ukončení disciplinárního řízení nebo až do zrušení suspense.

Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, neplatí s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích a o započtení doby ztrávené ve vlastnosti déle sloužícího poddůstojníka čs. vojska.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo veřejných prací při prvém neb opětném ustanovení zaměstnancem povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení služného. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku je však vyloučeno.

Započtení doby, na něž zaměstnance nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, buď vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno se svolením ministerstva veřejných prací za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí, a to jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Při prvém nebo opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud v ustanovovací listině není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služby nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvého dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž byl zaměstnanec, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, činné služby zproštěn.

Při úmrtí se zastaví služební plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo ve kterém byl služební poměr rozvázán.

Služební plat se vyplácí v měsíčních lhůtách předem splatných prvního dne měsíce.

Na žádost lze povoliti čtvrtletní výplatu činovného předem; bylo-li činovné v příslušném čtvrtletí zastaveno z jiného důvodu než po úmrtí zaměstnancovo, musí zaměstnanec nahraditi měsíční částky vyplacené před nastavší splatností.

Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n., se vyměří ze služebního platu, přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatých (§§ 81 a 82). Měsíční částka příspěvku připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou se služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, buď zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň důchodovou připadající na jejich služební příjmy.

Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

Náhrady ze služebního poměru (§ 12, odst. 3);

pensijní příspěvky;

pojistné podle § 24, odst. 3;

peněžité pokuty (§ 37, odst. 2, čís. 1, 3);

přeplatky na služebních příjmech;

splátky na zálohy na služné (§ 27) v povolených měsíčních částkách.

Zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší zaměstnancům nárok na naturální příjmy nebo jiné stálé výhody, určí vláda k souhlasnému návrhu ministerstva veřejných prací a ministerstva financí.

Stejným způsobem se upraví nárok na náhradu služebních výloh.

Až do úpravy podle předchozích odstavců platí dosavadní předpisy.

Nižšímu zaměstnanci silničnímu, mostnímu nebo vodnímu, který skutečně ztrávil v této vlastnosti dobu alespoň pěti roků, do níž se nevčítá doba čekatelská, může býti, ocitl-li se neštěstím nebo nemocí bez své viny v tísni, povolena bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha na služné až do výše tříměsíční částky služného.

Větší výhody při povolování záloh mohou býti poskytnuty jen ministerstvem veřejných prací se souhlasem ministerstva financí, kterému je v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena zaměstnanci, který ocitl se beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

Nárok a výměra služebních platů zaměstnanců, kteří byli povoláni k výkonu činné vojenské služby, řídí se obdobou předpisů, platných pro státní pragmatikální zřízence.

Zaměstnancům zůstane po dobu zákonné presenční služby vojenské zachováno služební místo, nastoupí-li opět civilní službu nejdéle do 15 dnů po skončené vojenské službě presenční.

Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává zaměstnanci služební místo, nastoupí-li opět civilní službu do 7 dnů po skončeném cvičení ve zbrani.

Nastala-li u zaměstnance služební překážka nemocí, úrazem nebo policejními zdravotními předpisy odůvodněná a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku.

Doba jednoho roku se počítá podle zásad platných pro nemocenské pojištění; onemocněl-li zaměstnanec, jemuž byl poskytován služební plat podle předchozího odstavce, nejpozději do osmi týdnů po té, kdy uzdraviv se nastoupil službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností ku práci, považovati za pokračování onemocnění dřívější.

Zaměstnanec může býti přeložen k jinému služebnímu úřadu neb na jiné služební působiště.

Při přeložení do jiného služebního působiště buď, pokud to služba připouští a nejde-li o přeložení z trestu podle § 37, odst. 2, č. II, 2, vzat ohled na osobní poměry zaměstnancovy.

ztrátou československého státního občanství,

výpovědí (§ 32),

zrušením pro služební překážky (§ 33) nebo zrušením z důvodu, že zaměstnanec nenastoupil včas civilní službu v případech § 28, odst. 2 a 3,

vzdáním se služby (§ 34),

propuštěním (§§ 35 a 42),

přestupem do jiného státního služebního poměru,

úmrtím.

Prohlášení, že zaměstnanec se vzdává služby, buď podáno písemně, a je k jeho účinnosti třeba, aby bylo úřadem (§ 76, odst. 2) přijato.

Prohlášení smí býti odmítnuto, je-li zaměstnanec v disciplinárním vyšetřování nebo má-li peněžité závazky ze služebního poměru.

Vzdáním se služby zříká se zaměstnanec služebního označení, platů a všech jiných ze služebního poměru vznikajících práv pro sebe a své příslušníky.

Zaměstnanci, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo kteří byli pro jiný trestní čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

Objeví-li se dodatečně, že zaměstnanec byl ustanoven na základě neplatných dokladů nebo nesprávných údajů nebo že podařilo se mu jinak dosíci služebního místa, ač nesplnil některou z podmínek předepsaných v § 4 nebo nebyl podle § 5 dispensován, může býti bez dalšího propuštěn, jakmile tato okolnost vyjde na jevo.

Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech nároků odpočivných a zaopatřovacích pro zaměstnance a jeho příslušníky.

Proti opatřením podle odstavce 1 nebo 2 může zaměstnanec podati stížnost k ministerstvu veřejných prací; stížnost nemá odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se zaměstnanci služební plat příslušející za dobu výpovědní lhůty.

Zaměstnancům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, budou uloženy služební tresty.

Porušení povinností bude stíháno pořádkovými tresty nebo disciplinárními tresty podle toho, jde-li o nesprávnost, nebo je-li porušení povinností služebním přečinem, který dlužno vzhledem ke způsobu, míře, opakování a k jiným přitěžujícím okolnostem trestati přísněji.

Několik disciplinárních trestů nelze zpravidla současně uložiti; pouze trest uvedený v odstavci 2, čís. II, 2, lze výjimečně spojiti s některým z trestů uvedených v témže odstavci pod čís. II, 1, 3 nebo 4. Disciplinární trest nevylučuje však současně uložení trestu pořádkového.

Peněžité pokuty uvedené v odstavci 2, čís. I, 3, plynou do státní pokladny a bude jich použito k dobročinným účelům ve prospěch nižších orgánů silničních, mostních a vodních.

Disciplinární tresty ukládá příslušný úřad (§ 76, odst. 2).

Vyšetřování se koná ústně; zahájí je zpravidla přednosta služebního úřadu (jeho zástupce) a provede je sám nebo vyšetřujícím komisařem, jím k tomu určeným; orgán povolaný rozhodovati v tomto disciplinárním případě (příslušný úřad) může však určiti jiného úředníka, kterému má býti svěřeno provedení disciplinárního vyšetřování.

O ústním jednání se sepíše protokol.

Obviněnému buď přesně naznačen služební přečin jemu za vinu kladený a buď mu dána příležitost, aby se v každém bodu obvinění ospravedlnil. Bezprostředně po sepsání jeho výpovědi buď mu zápis přečten a poskytnuta mu tím možnost oprav a doplňků. Po skončeném vyšetřování buďtež předloženy spisy příslušnému úřadu, aby rozhodl.

Vyhne-li se zaměstnanec úmyslně výslechu, může býti uložen disciplinární trest i bez jeho slyšení.

Nález bude dodán obviněnému písemně.

Obviněný může proti nálezu ve lhůtě 15 dnů, počínajíc dnem následujícím po jeho doručení, podati služební cestou stížnost k ministerstvu veřejných prací. Tato stížnost má odkladný účinek.

Suspendován buď zaměstnanec:

Suspense může býti vyslovena i tehdy, když proti zaměstnanci bylo zavedeno přípravné vyšetřování pro jiný trestný čin nebo když vzhledem k jeho chování bezpečnost nebo vážnost úřadu nebo služební zájem vyžadují, aby byl odstraněn.

O okolnostech, které zavdaly podnět k suspensi, buď, nenastane-li podle § 35 propuštění bez disciplinárního řízení, zavedeno vždy také disciplinární vyšetřování.

Suspensi vysloví úřad, jemuž přísluší vynésti disciplinární nález; v naléhavých případech může však také přednosta služebního úřadu vysloviti suspensi, k níž musí si dodatečně vyžádati schválení úřadu, zmíněného v předchozí větě.

Suspense končí dnem, kterým disciplinární nález byl doručen, zní-li však nález na přeložení do výslužby nebo na propuštění, dnem, kterým toto rozhodnutí nabylo moci práva. Suspense však může býti zrušena dříve, není-li již důvodu pro její další trvání.

Po dobu suspense může příslušný úřad suspendovanému zaměstnanci snížiti služební příjmy až na polovinu.

Zní-li disciplinární nález na mírnější disciplinární trest nežli na propuštění nebo na přeložení do výslužby, a jsou tu okolnosti zřetele hodné, může ministerstvo veřejných prací dodatečně povoliti úplné nebo částečné vyplacení zadržené části služebního platu. Nebyl-li obviněný ani trestním soudem uznán vinným ani disciplinárně potrestán, buď suspense zrušena se zpětnou účinností a rozdíl mezi plným a sníženým služebním platem dodatečně vyplacen.

Propuštění může býti vysloveno na základě disciplinárního řízení pro hrubá porušení služebních povinností, jakož i pro takové skutky, pro něž zaměstnanec se stane nehodným důvěry nebo pro něž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními nebo s vážností úřadu.

Za těžké porušení služebních povinností pokládá se zejména, když zaměstnanec se protiví nebo je neposlušen ve službě, odepře konati službu, opomene povinnou úctu k představeným, přijme nebo požaduje dary nebo jiné výhody vzhledem ke svým služebním výkonům, je ve službě opilým, lehkovážně se zadlužuje, hrubě porušuje povinnost úřední mlčelivosti.

Ve státní službě stavební, při ředitelství pro stavbu vodních cest a v plavebnictví používá se vedle nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních podle části prvé tohoto nařízení k obdobným úkonům také pomocných nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních.

Pomocní nižší zaměstnanci silniční, mostní a vodní se zařaďují do dvou služebních skupin, a to:

do I. služební skupiny pomocní montéři na zdýmadlech (jezích, vorových propustích a plavidlech),

do II. služební skupiny pomocní cestáři, pomocní poříční, pobřežní a přístavní strážníci, nižší pomocníci na zdýmadlech (jezích, vorových propustích a plavidlech) a u přístavů (pomocní přístavní vrátní), pomocní topiči a pomocní lodníci na státních parolodích neb motorových člunech.

Zaměstnanci přísluší služební označení, odpovídající služebnímu místu, které mu bylo propůjčeno.

Pomocní nižší zaměstnanci silniční, mostní a vodní mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve dvou platových stupních, a to služební místa zaměstnanců I. služební skupiny v I. platové stupnici, služební místa zaměstnanců II. služební skupiny v II. platové stupnici (§ 52). Systemisace se provede odděleně podle platových stupnic a osobních stavů a vyžaduje schválení vlády.

Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované pro jiný osobní stav nebo jinou služební skupinu bez současného přestupu zaměstnance do tohoto osobního stavu nebo této služební skupiny jest nepřípustno.

Zaměstnancům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená na zotavenou, a to zaměstnancům s denním platem včetně až do 5. stupně ve výměře 6 dnů, ostatním ve výměře 8 dnů.

Po dobu dovolené náleží zaměstnancům příslušný služební plat.

Služební plat se skládá z denního platu a výchovného.

Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení jinak nestanoví, toliko za dny skutečné služby, jakož i za dny klidu, připadající do doby služby.

Denní plat se stanoví podle skupin míst A, B, C, D (§ 12 platového zákona); počáteční denní plat činí ve skupině míst A u zaměstnanců I. služební skupiny měsíčně 700 Kč, u zaměstnanců II. služební skupiny měsíčně 680 Kč a zvyšuje se vždy po třech rocích započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem u zaměstnanců I. služební skupiny o částku 25 Kč měsíčně, u zaměstnanců II. služební skupiny o částku 20 Kč měsíčně, v obou případech nejvýše devětkrát. Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední. Podmínkou zvýšení jeho jest, aby zaměstnanec služebně vyhovoval.

Ve skupině míst B se snižuje měsíční částka denního platu o 37 Kč, ve skupině míst C o 75 Kč a ve skupině míst D o 112 Kč.

Zaměstnanci s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 53) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání a to i za prázdniny denní plat podle skupiny míst C.

Ustanovení § 17, odst. 3, platí obdobně.

Výchovné činí měsíčně při jednom nezaopatřeném dítěti 100 Kč, při více nezaopatřených dětech 175 Kč.

Ustanovení § 19 platí obdobně.

Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat, mimo dobu cvičení ve zbrani, nastoupí-li zaměstnanec opět službu do 7 dnů po skončeném cvičení ve zbrani.

Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, nastane-li u zaměstnance, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, pochybnost, zda ještě služebně vyhovuje. Doba, po kterou zaměstnanec služebně nevyhovoval, se nezapočítá pro zvýšení denního platu.

Ustanovení § 21, odst. 1, platí obdobně.

Pořádal-li zaměstnanec, jehož služební poměr byl nastoupením vojenské presenční služby zrušen, nejdéle do 15 dnů po propuštění z vojenské presenční služby u příslušného úřadu (§ 76, odst. 2), aby byl opětně ustanoven, a bylo-li mu propůjčeno systemisované služební místo, započte se mu doba před nastoupením vojenské služby v poměru zaměstnance započitatelná pro zvýšení denního platu.

Rovněž tak se započte zaměstnanci, jehož služební poměr byl zrušen výpovědí bez jeho zavinění, byl-li opětně ustanoven na systemisované služební místo zaměstnance, doba při zrušení služebního poměru započitatelná pro zvýšení denního platu, netrvalo-li přerušení služebního poměru déle než 6 měsíců.

Ze zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo veřejných prací při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení denního platu. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku je vyloučeno.

Ustanovení § 21, odst. 3, platí obdobně.

Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud ve smlouvě není jinak ustanoveno, dnem nastoupení služby.

Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

Byl-li pomocný nižší zaměstnanec ustanoven čekatelem nebo zaměstnancem podle části prvé tohoto nařízení, zastaví se mu jeho služební plat dnem, který předchází dnu, od něhož mu přísluší nový plat podle § 23.

Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat dnem, v němž zaměstnanec, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

Při úmrtí se zastaví služební plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

Služební plat zaměstnanců se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných posledního dne každého měsíce; přísluší-li služební plat jen za část měsíce, vyplatí se za každý den jednou třicetinou měsíční částky.

Ustanovení § 24, odst. 3 až 6, platí obdobně.

náhrady ze služebního poměru (§ 49),

pensijní příspěvky,

pojistné podle § 58,

peněžité pokuty (§ 68, odst. 2, čís. 3),

přeplatky na služebních příjmech.

Zaměstnanec může býti přeložen do jiného služebního působiště nebo na jiné služební místo.

Při přeložení zaměstnance do jiného služebního působiště buď, pokud to služba připouští, vzat ohled na jeho osobní poměry.

ztrátou československého státního občanství,

výpovědi (§ 65),

uplynutím doby, na kterou byl sjednán,

nastoupením vojenské služby presenční

zrušením pro neschopnost ke službě nebo jiné služební překážky (§ 66) nebo zrušením z důvodu, že zaměstnanec nenastoupil včas civilní službu v případě § 61,

propuštěním (§ 67),

přestupem do jiného státního služebního poměru,

úmrtím.

Zaměstnavatel i zaměstnanec může služební poměr kdykoli vypověděti, aniž uvede důvody.

Nebylo-li jinak smluveno, činí výpovědní lhůta pro zaměstnavatele u zaměstnanců, kteří nejsou ještě 3 roky ve službě, čtrnáct dnů, u ostatních zaměstnanců jeden měsíc. Pro zaměstnance činí výpovědní lhůta čtrnáct dnů.

Zaměstnanci, kteří byli uznáni vinnými zločinem nebo trestným činem spáchaným ze ziskuchtivosti nebo proti veřejné mravnosti nebo kteří byli pro jiný trestný čin soudem odsouzeni k trestu na svobodě alespoň šestiměsíčnímu, jsou dnem, kterým rozsudek nabyl moci práva, propuštěni.

Kromě toho může zaměstnanec býti propuštěn bez předchozí výpovědi, provinil-li se hrubým porušením svých služebních povinností nebo činem, pro který se stane nehodným důvěry nebo pro něž jeho ponechání ve službě se nesrovnává se zájmy služebními a s vážností úřadu.

Zaměstnanec takto postižený jest oprávněn ve lhůtě 15 dnů, počínající dnem následujícím po propuštění, dovolati se písemně rozhodnutí ministerstva veřejných prací, což nemá však odkladného účinku. Nebude-li propuštění uznáno správným, bude-li však rozvázání služebního poměru schváleno, vyplatí se zaměstnanci služební plat příslušející za dobu výpovědí lhůty.

Propuštění má za následek ztrátu služebního místa a všech zaopatřovacích nároků pro zaměstnance a jeho příslušníky.

Zaměstnancům, kteří svým jednáním ve službě nebo svým osobním chováním ve službě nebo mimo ni poruší povinnosti vyplývající ze služebního poměru, aniž jest porušení to takové, že by bylo třeba užíti ustanovení § 67, budou uloženy pořádkové tresty.

Pořádkové tresty jsou:

Pořádkové tresty ukládá bezprostřední přestavený nebo přednosta služebního, případně nadřízeného úřadu. Před trestním opatřením buď zaměstnanci dána příležitost, aby se ospravedlnil z nesprávnosti jemu za vinu kladené.

Proti uloženému pořádkovému trestu může si postižený u svého služebního úřadu do 8 dnů stěžovati k nadřízenému úřadu, jehož rozhodnutí je konečným.

Pomocní nižší zaměstnanci silniční, mostní a vodní, kteří nebyli do 12 roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené v této vlastnosti ustanovení na systemisované místo nižšího zaměstnance silničního, mostního a vodního podle části prvé tohoto nařízení, staví se co do služebního poměru na roveň zaměstnancům, o nichž jedná část prvá tohoto nařízení; při tom zůstávají i nadále na systemisovaných služebních místech pomocných nižších zaměstnanců.

Ustanovení předchozího odstavce pozbude platnosti dnem, kterým nabudou podle § 93, odst. 2, účinnosti ustanovení první části tohoto nařízení o čekatelích.

Nový služební poměr těchto zaměstnanců počíná dnem po dovršení služby stanovené v § 69.

Co do služebního poměru platí pro ně všecky předpisy části prvé tohoto nařízení upravující služební poměr nižších zaměstnanců silničních, mostních a vodních. Pokud jde o dovolenou na zotavenou (§ 14), určuje se její nejmenší míra 8 dny.

Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy zaměstnancovy z moci úřední, může zaměstnanec, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne příslušný úřad, jenž opatření učinil.

Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, může se zaměstnanec odvolati do 15 dnů k ministerstvu veřejných prací.

Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě o úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší pracovní den za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím a úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

Byly-li zaměstnanci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž zaměstnanec měl podle platných předpisů nárok, může zaměstnanec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže zaměstnanec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

Byly-li zaměstnanci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny pro nesprávné použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávně skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen zaměstnanci před jejich uplynutím.

Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li zaměstnanci omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

Zavinil-li zaměstnanec, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.

Ustanovení předchozích odstavců platí i při vyměření a výplatě odpočivných a zaopatřovacích platů.

Ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí podle § 150 platového zákona pro zaměstnance a jejich pozůstalé s těmito změnami:

Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy zaměstnanců uvedených v odstavci 1 a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky se služebních a odpočivných platů těchto zaměstnanců a se zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky státu vzniklé ze služebního nebo pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

K jednotlivým opatřením podle tohoto nařízení jest příslušným úřad, který jest podle § 8, odst. 1, povolán ustanovovati zaměstnance, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává.

Kde se v tomto nařízení užívá výrazu "úřad" nebo "příslušný úřad", rozumí se tím úřad zmíněný v předchozím odstavci.

V otázkách, kde to je zvláště předepsáno, a ve všech otázkách týkajících se odpočivných a zaopatřovacích platů jest si vyžádati předchozí souhlas příslušného finančního úřadu.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926.

Ustanovení prvé části tohoto nařízení o čekatelích nabudou účinnosti, jakmile osobní stav zaměstnanectva bude odpovídati normální potřebě sil, zjištěné podle § 2 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., a to dnem, který určí vládní nařízení.

Personální opatření učiněná v době od 1. ledna 1926 do vyhlášení tohoto nařízení zůstávají v platnosti a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti v soulad s ustanoveními tohoto nařízení. Při tom budiž postupováno podle obdoby ustanovení §§ 78 až 86.

Dokud nebude schválena systemisace míst podle tohoto nařízení, jest přípustno jakékoliv personální opatření, které předpokládá systemisaci míst, jen se schválením vlády k souhlasnému návrhu ministerstva veřejných prací a ministerstva financí.

Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na zaměstnance, kteří byli podle § 13 nebo § 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení platového zákona písemně vyrozuměni podle ustanovení, pokud se týče podle obdoby ustanovení odstavce 3 § 13 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. Služební a platové poměry těchto zaměstnanců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti tohoto nařízení.

Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto nařízení.

Pro zaměstnance, kteří odešli do výslužby před 1. lednem 1926, a pro pozůstalé po nich, jakož i pro pozůstalé po zaměstnancích, kteří zemřeli před tímto dnem, platí dosavadní předpisy týkající se nároků na odpočivné a zaopatřovací platy a jejich výměry.