V zemských zastupitelstvech a výborech, jejichž působnost vztahuje se na soudní okres, v němž podle posledního soupisu lidu obývá alespoň 20 % státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než československého, jakož i v jejich komisích, členové zastupitelstva (výboru, komisí), kteří jsou příslušníky jazyka této menšiny, jednajíce ve věcech, jejichž projednání náleží sboru na základě toho, že působnost jeho vztahuje se na tento nebo také na tento soudní okres, činí projevy, podávají návrhy, dotazy a stížnosti ve svém jazyku a při hlasování podle jmen hlasují v tomto jazyku.

Předsedové, jakož i orgánové těchto sborů, pověření zvláštními funkcemi v jednání, dále úředníci zemského úřadu nebo úřadů v zemi, kteří se zúčastní rokování, mohou ku projevům svým v případech těchto připojiti překlad do jazyka národní menšiny tuto zmínění; ujmou-li se v případech takových v debatě slova, mohou oni z nich, kdož jsou zároveň členy zastupitelstva (§ 12 zák.) nebo členy z občanů do komise povolanými (§ 28 zák.), použíti jazyka národní menšiny tuto zmíněné, jsou-li jeho příslušníky.

Odpovídá-li zemský president v případech takových na dotaz nebo stížnost podanou v jazyku zmíněné menšiny, připojí se též překlad v řeči dotazovatele nebo stěžovatele.

Kde v zemi, na niž se vztahuje působnost zemského zastupitelstva, obývá podle posledního soupisu lidu alespoň 20 % státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než československého, členové zastupitelstva (výboru, komisí), kteří jsou příslušníky jazyka této menšiny, činí v jednání těchto sborů projevy, podávají návrhy, dotazy a stížnosti ve svém jazyku a při hlasování podle jmen hlasují v tomto jazyku.

Předsedové, jakož i orgánové těchto sborů, pověření zvláštními funkcemi v jednání, úředníci zemského úřadu nebo úřadů v zemi, kteří se zúčastní rokování, mohou v případech takových, není-li dán již případ čl. 2., podle rozhodnutí předsedy užíti ve svých projevech zároveň jazyka zmíněné menšiny, pokud toho vyžaduje snadný chod jednání a ochrana před škodami z neznalosti jazyka státního. Ujmou-li se v případech takových v debatě slova, mohou oni z nich, kdož jsou zároveň členy zastupitelstva (§ 12 2zák.) nebo členy z občanů do komise povolanými (§ 28 zák.), použíti jazyka národní menšiny tuto zmíněné, jsou-li jeho příslušníky.

Odpovídá-li zemský president v případech takových na dotaz nebo stížnost, platí ustanovení čl. 2, odst. 3.

K návrhům, dotazům a stížnostem, učiněným podle čl. 2 a 3 v jazyku menšinovém, má podavatel právo připojiti sám písemný překlad do jazyka státního.

Neučiní-li tak, opatří překlad zemský úřad. Jsou-li takové návrhy, dotazy a stížnosti krátké a jednoduché a nezdržuje-li se tím jednání, předseda podle svého uvážení buďto sám je ihned přeloží anebo je dá přeložiti. Podkladem jednání, pokud se týká odpovědi, jest znění československé.

Formule o slibu členů zastupitelstva přečte se členům, kteří jsou příslušníky jazyka menšiny v čl. 2 a 3 zmíněné, také v jejich jazyku a členové tito jsou oprávněni ve své řeči slibovati.

V zápisech zaznamenají se projevy členů, kteří jsou příslušníky zmíněné menšiny, pronesené v jazyku této menšiny, pokud jsou předmětem zápisu, v překladu československém, jejž opatří zemský úřad, nepřipojí-li člen sám do 24 hodin překladu. Pokud o jednání píše se také zpráva těsnopisecká, připojí se tyto projevy jako příloha též v jazyku, jímž byly proneseny.

Předseda zemského zastupitelstva zařídí, jak mají býti opatřovány potřebné překlady. On má právo dáti přezkoumati a podle potřeby opraviti překlady, které připojil člen sám.

V okresních zastupitelstvech a výborech, jejichž působnost vztahuje se na soudní okres, v němž podle posledního soupisu lidu obývá alespoň 20 % státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než československého, jakož i v jejich komisích, členové zastupitelstva (výboru, komisí), kteří jsou příslušníky jazyka této menšiny, jednajíce ve věcech, jejichž projednání náleží sboru na základě toho, že působnost jeho vztahuje se na tento nebo také na tento soudní okres, činí projevy, podávají návrhy, zprávy, dotazy a stížnosti ve svém jazyku a při hlasování podle jmen hlasují v tomto jazyku.

Předsedové, jakož i orgánové těchto sborů, pověření zvláštními funkcemi v jednání, dále úředníci zemského nebo okresního úřadu, kteří se zúčastní rokování, mohou ku projevům svým v případech takových připojiti překlad do jazyka národní menšiny tuto zmíněné; ujmou-li se v případech takových v debatě slova, mohou oni z nich, kdož jsou zároveň členy zastupitelstva (§ 64 zák.) nebo členy z občanů do komise povolanými (§§ 71 a 87 zák.) použíti jazyka národní menšiny tuto zmíněné, jsou-li jeho příslušníky.

Odpovídá-li okresní hejtman (náčelník) v případech takových na dotaz nebo stížnost podanou v jazyku zmíněné menšiny, připojí se též překlad v řeči dotazovatele nebo stěžovatele.

Kde v obvodu, na nějž se vztahuje působnost okresního zastupitelstva, obývá podle posledního soupisu lidu alespoň 20 % státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než československého, členové zastupitelstva (výboru, komisí), kteří jsou příslušníky jazyka této menšiny, činí v jednání těchto sborů projevy, podávají návrhy, zprávy, dotazy a stížnosti ve svém jazyku a při hlasování podle jmen hlasují v tomto jazyku.

Předsedové, jakož i orgánové těchto sborů, pověření zvláštními funkcemi v jednání, úředníci zemského nebo okresního úřadu, kteří se zúčastní rokování, mohou v případech takových, není-li dán již případ čl. 5, podle rozhodnutí předsedy užíti ve svých projevech zároveň jazyka zmíněné menšiny, pokud toho vyžaduje snadný chod jednání a ochrana před škodami z neznalosti jazyka státního. Ujmou-li se v případech takových v debatě slova, mohou oni z nich, kteří jsou zároveň členy zastupitelstva (§ 64 zák.) nebo členy z občanů do komise povolanými (§§ 71 a 87 zák.), použíti jazyka národní menšiny tuto zmíněné, jsou-li jeho příslušníky.

Odpovídá-li okresní hejtman (náčelník) v případech takových na dotaz nebo stížnost, platí ustanovení čl. 5, odst. 3.

Ve správním okrese, v němž podle posledního soupisu lidu obývá více než 50 % státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než československého, platí od toho, co jest ustanoveno v čl. 5 a 6, následující odchylky:

Ve správním okresu, v němž podle posledního soupisu lidu obývá více než 75 % státních občanů téhož, avšak jiného jazyka než československého, upustí se od překladu návrhů, zpráv, dotazů a stížností, podaných v jazyku této menšiny do jazyka státního, leč že by některý člen o překlad žádal nebo předsedající sám takový překlad za nutný uznal.

Ustanovení, zmíněná v odst. 1 a 2, pozbývají platnosti, jakmile počet oné menšiny změní se tak, že podle výsledku posledního soupisu lidu činí méně než 50, pokud se týká 75 % všech státních občanů, obývajících v obvodu okresního úřadu.

Tam, kde podle předchozích ustanovení je přípustno užívati vedle státního jazyka také jazyka národní menšiny, sluší jazyka státního užívati na místě prvním.

Ustanovení čl. 2 - 7 o tom, že členové v případech tam uvedených užívají jazyka národní menšiny, nevylučují možnosti, aby užili v případech těch jazyka státního.

O tom, v jakém jazyku lze činiti podání k zemskému nebo okresnímu zastupitelstvu (výboru) a ke zvláštním správním orgánům jejich, zřízeným podle §§ 53 a 91 zák., a v jakém jazyku jest vydávati vyřízení, dále o jazyku vyhlášek a zevních označení, platí tytéž předpisy, jako pro zemský a okresní úřad, s odchylkou, že zmíněné tuto zvláštní správní správní orgány okresů uvedených v čl. 8 budou vyřizovati podání, učiněná v jazyku dotyčné národní menšiny, také jen v tomto jazyku.

Tím, co platí o vyhláškách, řídí se také jazyk orientačních nápisů na zemských a okresních silnicích a cestách.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Jeho provedením pověřuje se ministr vnitra.