Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

169/1929 Sb. znění účinné od 14. 11. 1929 do 19. 8. 1997

ÚMLUVA

o naturalisaci mezi Československem a Spojenými Státy

JMÉNEM REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ

 

Jménem republiky Československé a Spojených Států Severoamerických byla sjednána tato úmluva:

Úmluva o naturalisaci mezi Československem a Spojenými Státy

Republika Československá a Spojené Státy Severoamerické, přejíce si docíliti dohody o statutu bývalých příslušníků svých zemí, kteří nabyli anebo mohou nabýti státní příslušnosti jedné z obou zemí vhodnými naturalisačními procesy na jejich územích, rozhodly se uzavříti o této věci úmluvu a jmenovali za tím účelem svými plnomocníky:

 

President Československé republiky:

 

pana Kamila Kroftu,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra, a

 

President Spojených Států Severoamerických:

 

pana Lewise Einsteina,

mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Spojených Států

Severoamerických v Československu,

 

kteří, vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se o těchto článcích:

Čl. I

O příslušnících Spojených Států, kteří byli anebo budou naturalisováni na území československém bude se míti ve Spojených Státech za to, že ztratili svou dřívější příslušnost a stali se příslušníky Československa․

Navzájem o příslušnících Československa, kteří byli anebo budou naturalisováni na území Spojených Států, bude se míti v Československu za to, že ztratili svou dřívější příslušnost a stali se příslušníky Spojených států.

Předcházející ustanovení tohoto článku nebudou platiti pro příslušníka jedné z obou zemí, který dosáhne naturalisace v druhé zemi v době, kdy jeho země vede válku.

Slovem "příslušník" ve smyslu, v jakém je ho použito v této úmluvě, označuje se osoba, která jest příslušníkem Spojených Států nebo Československa podle zákonů tam platných.

Slovo "naturalisovaný" vztahuje se k naturalisaci osoby starší jedenadvaceti let, která jí byla udělena k její vlastní žádosti za jejího trvalého pobytu v zemi naturalisační, a k naturalisaci osoby mladší jedenadvaceti let nabyté naturalisací jednoho z rodičů v předpokladu, že tato osoba nabyla trvalého bydliště v zemi naturalisační.

Čl. II

Příslušníci jednoho z obou smluvních států, naturalisovaní podle ustanovení článku I., nebudou při návratu svém na území země, jejímiž byli dříve příslušníky, stíháni ani trestáni pro expatriaci nebo proto, že před svou naturalisací neuposlechli povolání k vojenské službě, které jim bylo doručeno do pěti let, která předcházejí jejich naturalisaci.

Čl. III

Obnoví-li příslušník jedné z obou zemí, na kterého se vztahuje článek I., své bydliště ve své původní zemi bez úmyslu vrátiti se do země, kde byl naturalisován, bude se o něm míti za to, že ztratil příslušnost nabytou naturalisací.

Úmysl nevrátiti se možno předpokládati, když osoba naturalisovaná v jedné zemi bydlila po více než dva roky v druhé zemi.

Čl. IV

Tato Úmluva, sepsaná československy a anglicky, jejíž obě znění jsou stejně autentická, bude ratifikována Vysokými Smluvními Stranami podle jejich příslušných ústav a nabude působnosti bezprostředně po výměně ratifikací, která bude provedena co nejdříve ve Washingtonu.

Tato Úmluva zůstane v platnosti deset let. Neprojeví-li žádná z Vysokých Smluvních Stran úmyslu vypověděti ji alespoň rok před uplynutím výše uvedeného období, zůstane úmluva v platnosti a pozbude jí až za rok po tom, kdy ji vypoví jedna nebo druhá z Vysokých Smluvních Stran.

Tomu na svědomí zmocněnci podepsali tuto Úmluvu a opatřili ji svými pečeťmi.

Dáno dvojmo v Praze, dne 16. července 1928.

L. S.

Dr. K. Krofta

L. S.

Lewis Einstein

Prozkoumavše tuto Úmluvu schvalujeme a potvrzujeme ji.

Tomu na svědomí jsme tento list podepsali a k němu pečeť republiky Československé přetisknouti dali. V Topolčiankách, dne 14. září léta tisícího devítistého dvacátého devátého.

 

President republiky Československé:

T. G. Masaryk v. r.

L. S.

Ministr zahraničních věcí:

Dr. Edvard Beneš v. r.

 

Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny dne 14. listopadu 1929, kterýmžto dnem Úmluva nabyla podle čl. IV mezinárodní působnosti.

Dr. Beneš v. r.