Členové ústředního zastupitelstva zvoleného podle zákona ze dne 6. února 1920, čís. 115 Sb. zák. a nař., sejdou se nejprve k volbě primátora do 8 dnů po tom, kdy volba zastupitelstva stala se pravoplatnou.

Volba primátora může se konati, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny všech členů, a za zvoleného prohlášen budiž ten, kdož obdrží nadpoloviční většinu hlasů všech členů zastupitelstva.

Nedosáhne-li se tohoto výsledku ani po dvojím hlasování, koná se užší volba. Do té pojati buďtež pouze dva členové, kteří při druhém hlasování obdrželi nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů rozhodne los.

Nedosáhne-li ani při užší volbě žádný kandidát nadpoloviční většiny všech hlasů celého zastupitelstva, koná se příštího dne bez zvláštního pozvání v tutéž hodinu jako v první den volba nová, stejným způsobem jako v první den.

Nedosáhne-li se ani druhého dne výsledku, koná se třetího dne bez zvláštního pozvání v tutéž hodinu volba nová, při které prohlásí se za zvoleného ten, kdo dosáhne nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů zastupitelstva.

Nedosáhne-li se ani po dvojím hlasování toho výsledku, koná se volba užší podle pravidla shora vytčeného.

K platnosti volby primátora jest třeba, aby byla k návrhu vlády potvrzena presidentem republiky.

Nedojde-li k rozhodnutí o tom do měsíce, nabývá volba moci práva.

Primátor svolá členy zastupitelstva do 5 dnů ke schůzi, ve které zastupitelstvo zvolí ze sebe tři náměstky primátorovy a 24 členy městské rady.

Nežli se přistoupí k volbě náměstků, rozvrhnou se členové presidia - zvoleného primátora v to počítaje - mezi strany podle zákona poměrného zastoupení (§ 64 vol․ ř.).

Strana, která má největší počet členů - mimo stranu, ze které byl zvolen primátor - má nárok na místo prvního náměstka; strana po té nejčetnější po případě nárok na druhého náměstka, a podobně další strana, mající nárok na zastoupení v presidiu, na třetího náměstka.

Při stejném počtu členů dvou neb více stran rozhodne dohoda jejich, po případě los.

Sdružení stran pro volbu náměstků jest přípustno.

Dohodnou-li se strany, z nichž každá má aspoň 21 člena v zastupitelstvu, jak o tom, kterým stranám a v jakém pořadí mají býti místa náměstků přidělena, tak i o osobách kandidátů, koná se volba všech tří náměstků současně nadpoloviční většinou.

V téže schůzi zastupitelstvo zvolí dvanácte členů do stavebního sboru a šestnácte členů sboru pro vyřizování stížností.

Do obou sborů těchto mohou býti voleni také nečlenové zastupitelstva; primátor, jeho náměstkové a členové městské rady do těchto sborů však voleni býti nemohou.

Za členy stavebního sboru mohou býti voleni pouze odborníci techničtí (architekti a inženýři), lékařští, právničtí a odborníci v ochraně památek předhistorických, historických, uměleckých a přírodních a konečně pracovníci z oboru bytové reformy; do sboru pro vyřizování stížností musí býti voleni nejméně polovicí právníci.

Ministr vnitra, vyžádav si návrhy zemského (správního) výboru, advokátní, inženýrské a lékařské komory do lhůty čtrnácti dnů, jmenuje v dohodě s ministrem veřejných prací, ministrem sociální péče, ministrem školství a národní osvěty a ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy další 4 členy stavebního sboru; jejich funkční období je stejné, jako funkční období členů volených zastupitelstvem.

Primátor svolá jak sbor stavební, tak sbor pro vyřizování stížností ke schůzím, ve kterých se každý tento sbor ustaví tím způsobem, že zvolí ze sebe předsedu a dva místopředsedy.

Zastupitelstva obcí a osad, jmenovaných v § 1 zák. ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. zák. a nař., zvolená podle řádu volení v obcích, budou se po sloučení obcí nazývati místními výbory, obecní rady místními radami a obecní starostové místními starosty.

Při příštích volbách ústředního zastupitelstva budou vždy za týden po těchto volbách a na základě týchž voličských seznamů vykonány volby místních výborů tím způsobem, že pro části města do 10.000 obyvatelů budou míti 12 členů, do 20.000 obyvatelů 18 členů, do 50.000 obyvatelů 24 členy, do 100.000 obyvatelů 30 členů, do 200.000 obyvatelů 36 členů a přes 200.000 obyvatelů 42 členy.

Místní výbory tyto ustaví se pak tím způsobem, že každý z nich zvolí ze sebe místního starostu, dále jednoho náměstka, po případě v částech obce, ve kterých místní výbory mají 24 a více členů, 2 náměstky a členy místních rad podle ustanovení řádu volení v obcích.

Členství ústředního zastupitelstva jest neslučitelno se členstvím místních výborů.

Pro všecky volby, zmíněné v předcházejících ustanoveních, platí řád volení v obcích ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., pokud tento zákon nestanoví odchylky.

Ústřední zastupitelstvo tvoří samosprávný sbor, který za předsednictví primátorova nebo jeho náměstka vede podle podrobných ustanovení tohoto zákona pro všecky obce (osady), jmenované v zákoně ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. zák. a nař., již před úplným sloučením jejich tyto společné věci:

Provádějíc úkoly zmíněné v § 9, ústřední zastupitelstvo používá orgánů obcí sloučených neb ustanoví zvláštní úředníky a zřízence podle norem platných pro úředníky a zřízence obce pražské a to v prvé řadě ze zaměstnanců sloučených obcí.

Stavební sbor jest, šetře ustanovení § 5 novely k obecním zřízením, výhradně příslušný rozhodovati o všech stížnostech, podaných na základě řádu stavebního ze dne 10. dubna 1886, č. 40 z. z., nebo ze dne 8. ledna 1889, č. 5 z. z., a zákonů pozdějších je doplňujících a měnících, do usnesení obecních orgánů všech obcí sloučených, zejména o stížnostech, do dne jeho ustavení nevyřízených, pokud se týče stavebních věcí z obvodu vytčeného v § 1 zákona o sloučení. Nastupuje v té příčině na místo městského zastupitelstva v Praze a výborů okresních, pokud se týče obcí mimo Prahu.

Všechna povolení parcelační a stavební, která až do dne sloučení budou vydána obecními orgány v obcích sloučených, pokud nebude jinak ustanoveno zákony pozdějšími, a která se vztahují k území, ustanovenému v odst. 1., musí býti doručena primátorovi, který má právo podati v zákonné lhůtě stížnost do nich i do rozhodnutí stavebního sboru.

O všech ostatních stížnostech do rozhodnutí o opatření obecních orgán v oboru samostatné působnosti, o kterých dosud rozhodovalo městské zastupitelstvo v Praze a okresní výbory nebo zastupitelstva v ostatních obcích, příslušný jest rozhodovati sbor pro vyřizování stížností.

Ústřední zastupitelstvo nastupuje na místo městského zastupitelstva v Praze a zastupitelstev okresních neb okresních výborů v ostatních obcích, pokud jde o vykonávání dozoru k hospodářské správě všech obcí (osad) sloučených a pokud jde o usnášení nebo schvalování důležitějších opatření hospodářských, v těch případech, kde usnesení městského zastupitelstva v Praze nebo schválení okresního zastupitelstva (výboru) podle dosavadních zákonů jest nutné.

Vykonávajíc tento dozor, finanční komise ústředního zastupitelstva může kdykoli vyslati do kterékoli obce své orgány, kteří mají právo nahlížeti do knih účetních, spisův a dokladů, konati skontra pokladen atd.

Vedle toho vyhrazeno jest ústřednímu zastupitelstvu schvalovati ve všech obcích jakákoli vydání mimo rozpočet, systemisování nových míst úřednických a zřízeneckých a úpravu požitkův úředníků, zřízencův a dělníků.

Ústřední městská rada přejímá pak vůbec veškeré ostatní úřední funkce, vykonávané dosud okresními výbory, v obcích (osadách), jmenovaných v § 1 zákona o sloučení.

Pokud se týče společných otázek, zmíněných v § 9 pod č. 6 a 7, usnáší se ústřední zastupitelstvo v jednotných zásadách, kterými pak obecní zastupitelstva všech obcí jsou vázána.

Pro jednání ústředního zastupitelstva, ústřední městské rady a primátora a jejich vzájemný poměr platí - pokud tento zákon nestanoví odchylky - ustanovení obecního řádu pražského ze dne 27. dubna 1850, č. 85 z. z., a pozdějších zákonů, jej měnících a doplňujících.

Stavební sbor a sbor pro vyřizování stížností usnášejí se za předsednictví svých předsedů ve schůzích veřejných, pro které platí obdobně, co platí pro jednání ústřední městské rady.

Po sloučení všech obcí (osad) v jedinou obec převezme ústřední zastupitelstvo též všecky ostatní úkoly, které obec pražská v samostatném i přeneseném oboru působnosti vykonávala, pokud tímto zákonem nebo zákonem o sloučení obcí nejsou stanoveny odchylky.

Primátor pak převezme úkoly, vznesené podle platných zákonů na starostu obce pražské, zejména předsednictví magistrátu.

Po sloučeních všech obcí (osad) v jedinou obec, budou mít místní výbory za úkol spolupůsobiti předem při odevzdání jmění a správy dosavadních samostatných obcí (osad) nové obci sloučením vzniklé.

Vedle toho budou míti za úkol spolupůsobiti při hospodářství a správě jednotné obce podle všeobecných nebo zvláštních usnesení ústředního zastupitelstva jako poradní, dozorčí a výkonné orgány v oboru samostatné i přenesené působnosti obecní.

Zejména náleží jim v mezích pravidel, schválených ústředním zastupitelstvem, a za jeho dohledu správa ústavů, podnikův a zařízení, sloužících ryze místním účelům.

Místní výbory v částech města mimo dosavadní Prahu I. až VIII. budou vykonávati trestní pravomoc policejní v oboru místní pomoci, obcí svěřené, pokud jednací řád jinak neustanoví, a to v senátech trojčlenných za předsednictví místního starosty nebo jeho náměstka.

Též jednotliví členové místních výborů mohou býti ústředním zastupitelstvem neb ústřední městskou radou pověřeni dozorem a výkonem, mohou býti jako zástupcové obce vysílání ke komisím a jiným úkonům.

Místní výbory mají právo podávati podněty, týkající se místních zájmů, a jsou povinny k vyzvání ústředního zastupitelstva podávati dobrá zdání v oboru své působnosti.

Povolovati vydání oprávněny jsou místní výbory v rámci společného rozpočtu pro celou jednotnou obec a pouze potud, pokud k tomu byly všeobecným nebo zvláštním usnesením ústředního zastupitelstva výslovně zmocněny.

Schůze místních výborů konají se podle potřeby, avšak nejméně jednou za dva měsíce za předsedání místního starosty. O každé schůzi musí býti včas předem zpraven primátor, který má právo vyslati ke schůzi člena ústředního zastupitelstva neb úředníka. Má též právo kterékoli usnesení místního výboru zastaviti, domnívá-li se, že porušuje zákon, nebo působí obci podstatnou škodu.

V tomto případu má místní výbor právo, odvolati se k ústřednímu zastupitelstvu.

Podrobněji upravena bude působnost místních výborů v mezích § 18 jednacím řádem, který vydá ústřední zastupitelstvo, a který musí býti schválen ministrem vnitra a řádně vyhlášen.

Jednací řád ustanoví zejména, které věci mají vyhrazeny býti místním výborům a které ponechají se místním radám.

Rozhodování ve věcech, spadajících jinak do působnosti ústřední rady městské nebo magistrátu, lze na místní výbory, po případě místní rady přenésti pouze jednacím řádem.

Ústřední zastupitelstvo vyslechnuvši místní výbory, jichž se týče, může nejdéle půl léta před rozepsáním nových voleb většinou, vytčenou v § 9, odst. 2., a se schválením ministra vnitra sloučiti několik částí obce pro volbu místních výborů v celek, rozděliti některou část obce, která tvořila dříve samostatnou obec, v několik částí, nebo změniti hranice místních obvodů.

Podobné sloučení, rozloučení nebo změnu hranic může v téže lhůtě naříditi vláda, vyslechnuvši ústřední zastupitelstvo a místní výbory, jichž se týče.

Zákon tento, jehož provedením pověřují se ministři vnitra a financí v dohodě s ministry veřejných prací, školství a národní osvěty, sociální péče a veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, nabude účinnosti dnem vyhlášení mimo ustanovení hlavy III. a IV., jež nabudou účinnosti dnem, kdy ustavení nového ústředního zastupitelstva stane se pravoplatným.