Podúředníkům při státních báňských podnicích, vztahuje-li se na ně služební pragmatika (zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15, pokud se týče č. 16 ř. z.), přiznává se hodnost veřejných úředníků státu československého a zařaďují se do tříd hodnostních státních úředníků za podmínek a podle pravidel v §§ 2 a 3 stanovených.

Podúředníci v § 2 uvedení zařaďují se do onoho platového stupně příslušné hodnostní třídy, který odpovídá jejich požitkům včetně služebních dosavad 5letých přídavků a paušálů na ošacení.

Nekryjí-li se jejich požitky s určitým platovým stupněm úřednickým, zařaďují se do stupně nejblíže nižšího a vyměřuje se jim v náhradu za rozdíl mezi jejich nově vyměřeným požitkem v kategorii úřednické a svrchu zmíněným požitkem v kategorii podúřednické do pense nevpočítatelný přídavek, kterýs se při příštím postupu do vyššího stupně platového zvýšením platu zruší.

Podúředníci, kteří neslouží po dobu v § 2 vyznačenou, zůstávají v hodnosti podúřednické potud, pokud nedosáhnou služební doby v tomto paragrafu stanovené.

V podúřednické hodnosti postupují podle dosavadní pro podúředníky stanovené platové stupnice (2leté, po případě 3leté).

Služební doba ztrávená v platovém stupni podúřednickém započítá se při posledním jmenování podle §§ 2 a 3 do postupu v tam platovém stupni, do kterého byl zaměstnanec jako úředník zařaděn.

Tito úředníci budou míti název:

Zaměstnancům státních báňských podniků, pokud se na ně jako na státní sluhy vztahuje služební pragmatika anebo pokud náležejí dosud jako prozatímní dozorci do stavu dělnictva podle § 131 ob. hor. zákona, přiznává se hodnost podúředníků státu československého a zařaďují se do stupnice služného, stanovené pro podúředníky zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n.

Zařadění toto jest závislým od toho, splní-li zaměstnanec podmínky v tomto paragrafu pod 1., 2. a 3. stanovené:

V příčině státních sluhů platí tato ustanovení jen potud, pokud použití všeobecného zákona o jmenování sluhů podúředníky není pro ně výhodnějším.

Zaměstnanci státních báňských podniků ze stavu dělnictva (§ 131 ob. hor. zákona), kteří sice splnili podmínky v § 8 (bod 1., jakož i bod 2.) vyjmenované, jsou však v úhrnné službě státní méně než 30, ale více než 20 let, zařaďují se do kategorie státních sluhů, na něž se vztahuje služební pragmatika s požitky, stanovenými zákonem ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. V této kategorii postupují potud, pokud nedosáhnu úhrnné služební doby v § 8 stanovené.

Při zařaďování zaměstnanců ze stavu dělnického do kategorie sluhovské, po případě podúřednické jest připočítati do postupu v těchto jmenovaných kategoriích, dosud ztrávenou služební dobu stabilní v největší výměře 5 let.

Rozdíl mezi jejich dosavadním výdělkem za uplynulý rok bez dětských přídavkův a platovým stupněm včetně místního přídavku kategorie sluhovské, po případě podúřednické, bude jim vyplácen jako do pense nevpočítatelný přídavek, který bude při postupech do vyšších stupňů platových o zvýšení platů včetně místního přídavku zkrácen.

Veškerá nařízení bývalého rakouského ministerstva veřejných prací, po případě orby, týkající se zvýšení požitků služebními přídavky, zůstávají pro ty zaměstnance, kteří jsou dnem vyhlášení tohoto zákona v službách státu jako podúředníci, v účinnosti.

Pro zaměstnance, kteří do kategorie sluhovské neb podúřednické jmenováni byli ze stavu dělnictva po dni vyhlášení tohoto zákona, neplatí tato nařízení, vyjma o přídavku na ošacení.

Je-li v tomto zákoně zmínka o úhrnné službě státní, rozumí se touto službou léta ztrávená ve stabilním i nestabilním dělnickém stavu, dále doba započtená na základě zvláštních ustanovení.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti zákon ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministrem financí, vnitra, sociální péče a s ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy.