336/1920 Sb. znění účinné od 1. 7. 1925 do 31. 12. 2023

změněno	s účinností od	poznámka
nařízením č. 136/1925 Sb.	1.7.1925
nařízením č. 461/1921 Sb.	1.2.1922
nařízením č. 278/1921 Sb.	20.8.1921
nařízením č. 183/1921 Sb.	18.5.1921
nařízením č. 422/1920 Sb.	9.7.1920
Více...

336

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 4. května 1920,

jímž se stanoví organisační řád pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným na Slovensku.

Dle zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., se nařizuje:

Článek I.

(§ 1-22)

I. Účel úvěru pro živnostníky válkou poškozené (čl. I. zák.).

(§ 1)

§ 1.

Účelem úvěru pro živnostníky válkou poškozené jest poskytnuti příslušníkům živnostenského stavu v čl. II. uvedeným úvěrové pomoci, aby udrželi neb zřídili živnosti v těch případech, ve kterých nemohou jí dosíci dostatečnou měrou pravidelným živnostenským úvěrem.

Pod slovem "úvěr" v dalším znění tohoto organisačního úvěru dlužno rozuměti úvěr pro živnostníky válkou poškozené.

II. Okruh účastníků (čl. II. zák.).

(§ 2)

§ 2.

Úvěru toho může se dostati:

Majetníkům podniků živnostenských a obchodních, kteří jsou státními občany republiky Československé a kteří již před válkou provozovali samostatně živnost, která však ve válce poklesla, nebo úplně zanikla bez jich viny jejich službou vojenskou, službou pro válečné účely, nebo všeobecnými válečnými poměry, výjimečně též živnostníkům, kteří byli při vypuknutí války pomocníky;

vdovám a dětem po těchto živnostnících k dalšímu provozování živností.

Nárok na úvěr mají vdovy a děti po živnostnících pod a) uvedených, provozuje-li se podnik dále na jejich vrub dle § 40 zák. čl. XVII. z r. 1884.

III. Podmínky úvěru.

(§ 3)

§ 3.

Ve všech případech § 2 jest účastenství v úvěru závislo na podmínce, že žadatel skutečně úvěrové pomoci potřebuje a že ji také jest hoden.

Zpravidla má tento úvěr býti omezen na takové živnosti, kterým dle zák. čl. XXIX. z r. 1875 předepsána byla daň výrobková III. tř. nejvýše obnosem 200 K, neb které pravděpodobně tak zdaněny budou.

Živnostníci, kteří si mohou bez velkých obtíží opatřiti dostatečný úvěr pravidelný, jsou vyloučeni z tohoto úvěru; rovněž tak majetníci podniků, které již před válkou byly blízky zániku, aneb o kterých je nepochybno, že nemohou býti trvale zachovány. Pravděpodobnost úspěchu je také podmínkou úvěru dle § 2, lit. a), poslední věty.

Poskytnutí úvěru není na překážku, požívá-li dlužník úvěru pravidelného.

Úvěru poskytuje se jen k tomu, aby živnostenský podnik byl vybudován a dále veden. K úhradě osobních potřeb neb výživy žadatelovy, nebo k vypořádání starších jeho závazků nesmí býti tohoto úvěru použito.

IV. Způsob úvěru.

(§ 4-5)

§ 4.

Úvěr jest úročný a dlužno jej ve stanovených lhůtách splatiti. Jednotlivému živnostníku může býti tento úvěr povolen zpravidla nejvýše do 6000 K.

Úvěru poskytuje se na směnku nebo na dluhopis, avšak i v tomto posléz uvedeném případě jest dlužník povinen podepsati vedle dlužního úpisu i směnku.

Od dlužníka, buďtež považovány jistoty, zřízením rukojemství, hypotéky, zástavou cenných papírů, pojistky na život a pod., pokud jim může dle svých poměrů poskytnouti bez podstatných obtíží. Manželka dlužníkova aneb družka žijící s ním ve společné domácnosti nechť přistoupí za všech okolností k jeho závazku jako solidární spoludlužnice.

Dále jest dlužník povinen na dobu trvání úvěrního poměru pojistiti si u tuzemského ústavu svůj podnik i se skladem surovin a zbožím, jakož i ostatní svůj movitý a nemovitý majetek proti ohni a dáti pojistku opatřiti vinkulační doložkou, že bude pojištěný obnos pojištěnci vyplacen jen se souhlasem ústředního výboru. Právo dávati tento souhlas může zemský orgán úvěru (zemský komitét, ústřední výbor, úvěrový komitét) přenésti na peněžní ústav.

I kdykoliv později, pokud úvěrní poměr trvá, může býti na dlužníkovi požadováno, aby za úvěr dal jistotu neb danou jistotu doplnil, jest-li toho potřebí k zabezpečení úvěru, a může-li to dlužník učiniti bez podstatných obtíží.

Dlužník jest dále povinen podati orgánům úvěru nebo jejich zmocněncům na jejich vyzvání průkaz o použití úvěru, jakož i vysvětlení o svých majetkových poměrech a o stavu podniku.

Při výplatek úvěru budiž toho dbáno, aby bylo zabezpečeno náležité upotřebení úvěru. K tomu konci může úvěr místo v penězích býti poskytnut také v surovinách nebo v zařízení dílenském za pomoci vhodných organisací odborných, zejména živnostenských nákupních a strojových družstev.

Dlužník je povinen vésti řádné účetní záznamy, z nichž musí býti patrno použití úvěru.

Pokud se poskytují příplatky úrokové z veřejných prostředků (čl. V. zák.), jest úrok z úvěru pro všechny dlužníky jednotný; sazbu jeho ustanovuje čas od času ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem financí způsobem pro ústavy úvěr ten poskytující závazným, při čemž bude dle možnosti dbáno toho, aby úrok byl co možno nízký a stálý. Zatím činí úrok nejvýše 4 ze sta ročně. Úroků z prodlení se ustanovení toto netýká. Mimo úrok smějí býti dlužníku účtovány jen skutečné hotové výlohy, nikoli však provise.

§ 5.

Každý úvěr má býti splácen ve lhůtách nejvýše pololetních a má býti takto splacen postupně nejdéle do 11 let; splácení počíná až po uplynutí prvého roku a splátky kapitálové pro další prvá tři léta mohou býti stanoveny částkami nižšími.

Dlužník může úvěr splatiti i předčasně kdykoliv.

Od věřitele může však úvěr býti vypovězen jen v těchto případech:

a)	zjistí-li se, že úvěr byl vylákán předstíráním nepravdivých skutečností, anebo že ho nebylo použito pro živnost dlužníkovu;
b)	zanikne-li živnostenský závod dlužníkův, na příklad proto, že živnostník zemřel neb živnosti se vzdal, ji zcizil, nebo že mu byla odňata;
c)	jestliže dlužník převzatých závazků neplní, ačkoliv by tak při dobré vůli činiti mohl;
d)	jestliže dlužník svévolně odepře dáti jistotu dle § 4, odst. 5., dodatečně požadovanou;
e)	jestliže se majetkové poměry dlužníkovy před uplynutím původně stanovené lhůty ke splacení z jakéhokoliv důvodu tak příznivě utvářejí, že může úvěr bez nesnází splatiti;
f)	lze-li s určitostí za to míti, že podnik, pro který úvěr byl poskytnut, nedá se udržeti, a byla-li by dalším ponecháním úvěru ohrožena bezpečnost tohoto úvěru.

Přeloží-li živnostník svůj podnik do místa ležícího mimo obvod výboru, který úvěr povolil, může býti úvěr a záruka za úvěr buď na žádost dlužníkovi nebo z moci úřední převeden za souhlasu výboru příslušného pro nové sídlo podniku na činitele v tomto výboru zastoupené. Odepře-li tento výbor svůj souhlas nebo dá-li souhlas k převedení jen části úvěru a je-li dozor nad upotřebením úvěru a péče o bezpečnost a řádné splácení úvěru dosavadním peněžním ústavem, případně župním (městským) výborem ve smyslu § 12 tohoto organisačního řádu přeložením podniku znemožněna nebo značně znesnadněna, může býti úvěr, případně nepřevedená jeho část předčasně vypovězena.

Ustanovení předchozího odstavce platí také tehdy, byl-li podnik dlužníkův přeložen na Slovensko z jiného území republiky nebo naopak.

Výpověď jest zpravidla tříměsíční. Dle okolností, zejména, hrozí-li nebezpečí z prodlení, může býti výpovědní lhůta zkrácena.

V případech odst. b) může býti úvěr za posavadních podmínek ponechán dlužníkovu nástupci v živnosti, převezme-li veškeré závazky z poměru úvěrního.

Ustanovení § 14, odst. 5., o lhůtě k podání žádosti za úvěr pro tento případ neplatí.

Postup věřitele (peněžního ústavu) při předčasné výpovědi a součinnost orgánů úvěru stanoví § 8, č. 5., lit. f) [pro Podkarpatskou Rus lit. e)] a § 12 (pro Podkarpatskou Rus § 10).

Povolení úvěru pozbývá platnosti, nebyl-li úvěr z jakéhokoli důvodu žadateli vyplacen do jednoho roku od povolení.

V. Orgány úvěru.

(§ 6-13)

A. Ústřední výbor.

(§ 6-9)

§ 6.

Do ústředního výboru vysílají po 2 zástupcích ministerstvo obchodu a ministerstvo financí; po 1 zástupci obchodní a živnostenské komory a Zemský úřad pro péči o válečné poškozence. Dále zasedají v ústředním výboru jeden zástupce řemeslnictva, jeden zástupce obchodnictva a dva zástupci peněžních ústavů. Zástupce řemeslnictva, obchodnictva a 1 zástupce peněžních ústavů jmenuje ministerstvo obchodu. Druhého zástupce peněžních ústavů vysílá Svaz slovenských peněžních ústavů.

Ministerstvo obchodu může povolati do ústředního výboru též zástupce Slovenské řemeslnické jednoty a Československé obchodnické jednoty, jakož i zástupce jiných činitelů, již jsou aneb utvoří se na podporu zájmů řemeslnictva a obchodnictva a jich úvěru pro celé Slovensko.

Sídlem ústředního výboru jest Turčanský Sv. Martin.

Uvedení činitelé jmenují za každého zástupce náhradníka, jenž nastoupí, je-li zástupce zaneprázdněn.

Dva nebo více činitelé mohou jmenovati zástupce společného, kterému přísluší pak tolik hlasů kolik jich dohromady přísluší činitelům, které zastupuje.

Uvedení činitelé jmenují své zástupce a jich náhradníky v ústředním výboru trvale, mohou je však kdykoliv odvolati a nahraditi zástupci jinými.

Dostaví-li se do schůze ústředního výboru jen jeden zástupce (náhradní) těch činitelů, kteří mají právo vysílati dva zástupce, hlasuje i za druhého nepřítomného zástupce.

Ústřední výbor volí ze svého středu na dobu tří let předsedu a potřebný počet jeho náměstků, jakož i potřebný počet referentů a zapisovatelů. Funkce referentská a zapisovatelská může býti přenesena i na úředníky Sväzu živnostenských záložien a družstiev pre Slovensko a Podkarpatskú Rus, d. s o. r. v Bratislavě.

Schůzi ustavující svolá ministerstvo obchodu a jeho zástupce předsedá této schůzi.

Funkce členů ústředního výboru jest úřadem čestným, činitelům v ústředním výboru zastoupeným jest zůstaveno, aby svým zástupcem nahradili ztrátu času a výlohy cestovní. Členové ústředního výboru, jakož i úředníci, kteří obstarávají práce ústředního výboru, jsou vedle jiných povinností, plynoucích z jejich úředního postavení, zejména povinni zachovávati nejpřísnější mlčení o úředních záležitostech vůči každému, komu nejsou povinni o záležitostech těch učiniti sdělení úřední.

Do ústředního výboru vysílá jednoho zástupce též Státní ústav pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martine.

§ 7.

Schůze ústředního výboru svolává předseda dle potřeby a jest povinen svolati schůzi, požádá-li o to ministerstvo obchodu, ministerstvo financí, nebo některá z obchodních a živnostenských komor, anebo pět jiných členů ústředního výboru. Pozvání ke schůzi buďtež rozeslán alespoň na 8 dnů předem a buďtež v nich stručně uvedeny předměty, o kterých má býti jednáno.

Předseda určuje pořad jednání, řídí schůze a spolu se zapisovatelem podepisuje zápis o usneseních ve schůzích učiněných.

Ústřední výbor může se usnášeti, je-li ve schůzi jeho přítomna alespoň 1/4 členů. Usnášení děje se většinou hlasů přítomných. K povolení úvěru jest třeba většiny 2/3 přítomných. Předseda hlasuje spolu a jeho hlas rozhoduje při rovnosti hlasů.

Má-li se povoliti usnesením zemského orgánu úvěru (§ 4, odst. 4.) úvěr nad 6000 Kč nebo má-li býti úvěr prohlášen za nedobytný bez soudního zjištění nedobytnosti, jest potřebí, aby s usnesením souhlasili zástupcové státu, země a příslušné obchodní a živnostenské komory, pokud jsou činitelé tito v zemském orgánu úvěru zastoupeni. Souhlas může býti dán též písemně.

Delegáta příslušné komory může zastupovati, byv k tomu příslušnou komorou zmocněn, zástupce jiné komory.

Má-li předsedající za to, že usnesení ústředního výboru jest formálně neplatné, nebo že ústřední výbor překročil meze své působnosti, nebo porušil závazné zájmy veřejné, a trvá-li ústřední výbor přes jeho námitky na svém usnesení, jest oprávněn zastaviti výkon usnesení až do rozhodnutí ministerstva obchodu, kterému jest věc bez odkladu předložiti. Ministerstvo obchodu jest mimo to oprávněno z moci úřední zrušiti usnesení ústředního výboru, trpí-li vadami výše uvedenými.

Tato ustanovení platí obdobně pro užší výbory ústředním výborem snad zřízené.

Kancelářskou agendu, korespondenci a účetnictví Ústředního výboru obstarává Sväz živnostenských záložien a družstiev pre Slovensko a Podkarpatskú Rus, d. s o. r. v Bratislavě. Písemná vyřízení podpisuje předseda, případně onen člen Ústředního výboru, bydlící v Bratislavě, pověřený funkcí tou usnesením Ústředního výboru, spolu s odpovědným úředníkem Sväzu. Za práce tyto dostane se Sväzu odměny, již stanoví ministerstvo obchodu v dohodě s ministerstvem financí, a hradí stát polovici a obchodní a průmyslové komory rovněž polovici takto stanovené odměny. Kvoty připadající na obchodní a průmyslové komory hradí jednotlivé komory dle poměru úhrnného obnosu úrokových příplatků, placených za dotyčný správní rok ústavům úvěry přímo poskytujícím v jejich obvodu.

§ 8.

K působnosti ústředního výboru náleží:

Organisovati a říditi akci úvěrovou na Slovensku;

ustaviti a říditi kancelář ústředního výboru, jmenovati její personál a konati nad ním moc disciplinární, pokud by nešlo o personál přidělený jiným úřadem;

míti v patrnosti povolené úvěry;

súčtovati platy postihující ručitele ze záruky za povolené úvěry, převzaté dobrovolně anebo povinně po zákonu ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n.;

při jednotlivých žádostech o úvěr, pokud tato působnost nepřejde na župní (městské) výbory:

a)	konati šetření o žádostech,
b)	povolovati úvěry, stanoviti podmínky úvěru v mezích tohoto organisačního řádu a přikazovati povolené úvěry peněžním ústavům,
c)	požadovati dodatečně jistotu, neb doplnění jistoty za povolený úvěr,
d)	rozhodovati o odvoláních, podaných žadatelem proti rozhodnutí župního (městského) výboru, jakož i o odvoláních výborů (komitétů) při převedení úvěru (§ 11, čís. 2., odst. 4.),
e)	rozhodovati o povolení úvěru nad 6000 K,
f)	rozhodovati o předčasné výpovědi úvěru,
g)	povolovati nástupci v živnosti dlužníkově, aby převzal úvěr,
h)	uznávati jednotlivé úvěry za nedobytné,
i)	Schvalovati dodatečná právní jednání s dlužníkem a dávati souhlas k soudním krokům proti dlužníku (§ 12).

rozdělovati příplatky úrokové mezi ústavy úvěr poskytující;

podávati ministerstvu obchodu a financí výroční zprávy o stavu úvěrové akce, jakož i jiné zprávy, výkazy a dobrozdání, o které úřad tento požádá;

vyjadřovati se o zamýšlených změnách sazby úrokové pro dlužníky, jakož i příplatků úrokových pro ústavy úvěry poskytující;

voliti ze svého středu užší výbory a vymezovati jejich působnost a stanoviti řády pro jejich jednání;

10.

vydávati závazné instrukce v mezích tohoto organisačního řádu.

Rozhodování, případně vyřizování záležitostí uvedených pod č. 1. až 4., 5., lit. a), c), f) [v nařízení pro Podkarpatskou Rus lit. e)] a i) [v nařízení pro Podkarpatskou Rus lit. h)] a č. 6. až 8. a 10. v případech neodkladných může zemský orgán úvěru, případně jeho užší výbory přenésti na předsednictvo s výhradou dodatečného schválení zemským orgánem úvěru nebo jeho příslušným užším výborem, pokud schválení takového dle povahy věci jest potřebí.

§ 9.

Užší výbory ústředním výborem zřízené vyřizují úkoly, které jim byly ústředním výborem přikázány a které mohou záležeti v přípravě usnesení ústředního výboru, v jich vyřizování, aneb v samostatném obstarávání věci ústřednímu výboru příslušejících.

Zejména usnášení o věcech týkajících se jednotlivých úvěrů (§ 8, čís. 5), může býti přeneseno všeobecně na užší výbor ústředního výboru, nebo na několik takových výborů; do výboru s touto působností musí však vždycky býti pojati po jednom zástupci ministerstva obchodu, ministerstva financí a obchodních a živnostenských komor.

B. Župní a městské výbory.

(§ 10-11)

§ 10.

Pro obvod každé župy zřídí se župní výbory a pro obvod každého města s právem municipálním městský výbor.

Župní (městský) výbor budiž složen: ze župana (měšťanosty) neb jím ustanoveného zástupce, ze 2 zástupců příslušné obchodní a živnostenské komory, dále po jednom ze zástupců finančního ředitelství, okresních úřadoven pro péči o válečné poškozence, města, jež jest sídlem župy, živnostenských korporací, odboček Slovenské řemeslnické jednoty a Československé obchodnické jednoty, a jiných řemeslnických a obchodních spolků v župě (v městě s právem municipálním), ze zástupců všech peněžních ústavů, které jsou v obvodu župy (města s právem municipálním) a které se přihlásily k poskytování úvěru.

Je-li sídlem župy město s právem municipálním, vysílá na místě zástupce tohoto města zástupce město ležící v obvodě župy, které má po městě, jež je sídlem župy, největší počet obyvatelstva.

Řemeslnictvo a obchodnictvo má býti zastoupeno alespoň po 1 zástupci; není-li v župě (městě s právem municipálním) korporací neb spolků, jež by zástupce vysílaly, jmenuje je župan (měšťanosta).

Vzniknou-li po ustavení se župních (městských) výborů nové organisace řemeslnické neb obchodnické, nucené neb dobrovolné, mohou do výborů vysílati po 1 zástupci.

Na tyto zástupce se vztahuje, co řečeno bylo v § 6, odst. 4. až 7. a 10.

K rozhodování o žádostech z obcí v obvodu župy, vyjma město, jež je sídlem župy, neb město, v odst. 3. uvedené, podaných, nutno přizvati zástupce obce, jíž se týče, který má v tom případě právo hlasovací.

Za příčino ustavení se župního (městského) výboru předloží županský úřad (magistrát) všem peněžním ústavům v župě (městě s právem municipálním) po 3 výtiscích organisačního řádu s vyzváním, aby do 8 dnů prohlásily, chtějí-li úvěry poskytovati, a aby v kladném případě jmenovaly svého zástupce do župního (městského) výboru i jeho náhradníka.

Současně vyzve županský úřad (magistrát) finanční ředitelství, příslušnou obchodní a živnostenskou komor, okresní úřadovny pro péči o válečné poškozence, živnostenské korporace a spolky řemeslnické i obchodnické, aby do 8 dnů jmenovaly své zástupce do župního (městského) výboru a jich náhradníky.

Neprodleně po uplynutí této lhůty svolá županský úřad (magistrát) zástupce jmenované do župních měst k ustavení se župního (městského) výboru, k dojednání jeho organisačního a jednacího řádu a volbě funkcionářů.

Ustavení župního (městského) výboru dlužno ihned oznámiti ústřednímu výboru a předložiti zápis o ustavující schůzi, jakož i jeden exemplář organisačního a jednacího řádu župního (městského) výboru.

Ústřední výbor neprodleně oznámí županskému úřadu (magistrátu), béře-li ustavení se župního (městského) výboru a jeho organisační a jednací řád na vědomí.

Každou změnu tohoto organisačního a jednacího řádu oznámiti jest ústřednímu výboru a připojiti opis zápisu o schůzi, v níž příslušné usnesení se stalo. Změna stane se pravoplatnou, jestliže ústřední výbor do 14 dnů ode dne, kdy ho oznámení došlo, neprohlásí, že změnu nebere na vědomí.

Organisační a jednací řád župního (městského) výboru musí obsahovati ustanovení o tom, který místní úřad neb ústav obstarávati bude písemnosti a účetnictví župního (městského) výboru.

Režijní výlohy župních a městských výborů, není-li jinak o jejich úhradu postaráno, hraditi jest především dobrovolnými příspěvky místních činitelů ve výboru zastoupených. Nejsou-li ani takto výlohy ty uhrazeny, může je, po případě jejich neuhrazený zbytek výbor rozvrhnouti na dlužníky dle výše dosud nesplacených úvěrů. Příspěvek dlužníka nesmí ročně převyšovati 1/4 % jeho dosud nesplaceného úvěru. Proti výměře příspěvku lze podati do 14 dnů od vyrozumění prostřednictvím župního (městského) výboru odvolání k ústřednímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Příspěvky tyto vybírá od dlužníků peněžní ústav, který úvěr poskytl, zároveň s úroky.

Peněžní ústavy mohou se i po uplynutí lhůty v odst. 8. uvedené přihlásiti k poskytování úvěru a jmenovati zástupce a náhradníka do župního (městského) výboru.

§ 11.

Zřídí-li se v některém obvodu župní (městský) výbor a bylo-li jeho zřízení vzato ústředním výborem na vědomí, náleží jemu:

Organisovati a říditi úvěrovou akci ve svém obvodu;

vykonávati samostatně na místě ústředního výboru při jednotlivých žádostech za úvěr úkony uvedené v § 8, čís. 5., lit. a) až c). O úvěrech, které nedosáhly souhlasu ve schůzi přítomných zástupců státu, tudíž župana neb jím jmenovaného zástupce a zástupce finančního ředitelství, dlužno ihned podati zprávu ústřednímu výboru, doloženou spisy a opisem zápisu o schůzi, a jen když ústřední výbor do 14 dnů po té nepodá námitek proti povolení úvěru, platí pro úvěr tento záruku veřejných činitelů dle čl. IV., lit. a) až e), zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 Sb. z. a n.

Do lhůty 14 dnů nepočítá se doprava poštovní. Podá-li ústřední výbor námitky, rozhodne o povolení úvěru definitivně jeho plenární schůze neb schůze užšího výboru ústředního výboru.

Z rozhodnutí župního (městského) výboru může se žadatel odvolati k ústřednímu výboru, který vyžádá si zprávu od župního (městského) výboru a rozhodne s konečnou platností.

Jde-li o převedení úvěru ve smyslu §u 5 odstavce 4. a 5., dlužno o usnesení výboru zpraviti do 3 dnů též výbor (komitét), kterým dosavadní úvěr byl povolen, a připojiti poučení, že z rozhodnutí možno se odvolati k ústřednímu výboru.

Podávati ústřednímu výboru do 8 dnů po každé schůzi zprávu o učiněných usneseních, zejména výkaz povolených úvěrů za účelem patrnosti (§ 8, čís. 3.), dále všeobecná dobrozdání a návrhy, jakož i podávati mu výroční zprávy o stavu úvěrové akce ve vlastním obvodu i jinaké zprávy a výkazy, kterých sobě ústřední výbor vyžádá.

O župních (městských) výborech platí obdobně ustanovení § 7, odst. 3. a 6., s tou změnou, že na místo ministerstva obchodu nastupuje ústřední výbor.

C. Místní peněžní ústavy úvěr poskytující.

(§ 12-13)

§ 12.

Každý ústav, který se přihlásí k poskytování úvěru, jest povinen odevzdati županskému úřadu (magistrátu) 2 výtisky tohoto organisačního řádu, opatřené prohlášením ústavu, že jsou mu jeho ustanovení známa a že se jim podrobuje.

Jeden z těchto dvou výtisků zašle županský úřad (magistrát) ústřednímu výboru.

Ústav tento jest pak povinen úvěr mu přikázané poskytnouti a bdíti nad řádným jich použitím, pečovati o to, aby úroky a splátky řádně byly spláceny, směnky včas obnovovány, pojistné placeno atd. a opatřiti vše, čeho na ochranu úvěru jest zapotřebí.

Ocitne-li se dlužník v prodlení, jest ústav povinen vyšetřiti, proč nebylo placeno, a shledá-li závažné důvody pro předčasnou výpověď úvěru, bez průtahu učiniti ústřednímu výboru v tom směru návrh. Je-li nebezpečí v prodlení, opatřiž ústav sám ihned, čeho je zapotřebí k zajištění pohledávky.

Každou měrou jest peněžní ústav povinen nejdéle do 30 dnů ode dne splatnosti ohlásiti ústřednímu výboru neplacení, jakož i důvody pro sečkání dluhu, které snad dlužníkovi z vážných příčin povolil.

Lhůta 30denní počíná dnem následujícím po dni splatnosti, případně po dni, kterého byla směnka postihem ústavu vrácena.

Soudní smír, jakož i každé jiné ujednání peněžního ústavu s dlužníkem, kterým se mění podmínky povolení úvěru nebo které má jakýkoliv vliv na závazky činitelů záruku nesoucích, vyžaduje schválení zemským orgánem úvěru, má-li míti právní účinek vůči činitelům záruku nesoucím. Kroky proti dlužníku spojené se soudními útratami smí peněžní ústav o své újmě podniknouti jen v případech, kde jest nebezpečí v prodlení. V případě takovém jest peněžní ústav povinen podati současně s takovým zakročením zprávu zemskému orgánu úvěru, vylíčiti skutkový podklad záležitosti, jakož i okolnosti odůvodňující nebezpečí v prodlení a vyžádati s pro další zamýšlené kroky zmocnění tohoto úvěrového orgánu. Není-li nebezpečí v prodlení, smí peněžní ústav podniknouti takové kroky proti dlužníku jen se svolením zemského orgánu úvěru.

Zprávy a návrhy (na poshovění, předčasnou výpověď, soudní zakročení, schválení soudního smíru neb jiného ujednání, prohlášení úvěru za nedobytný a pod.) předkládá peněžní ústav zemskému orgánu úvěru prostřednictvím okresního, případně místního komitétu (župního, případně městského výboru), byl-li takový zřízen, jinak přímo. Předsednictvo dotčeného komitétu (výboru) předloží záležitost po případném jejím vyšetření se vším možným urychlením zemskému orgánu úvěru se svou zprávou a návrhy. Návrh předsednictva, aby úvěr byl vzhledem k očividné insolvenci dlužníkově bez exekučních, případně vůbec bez soudních kroků prohlášen za nedobytný, dlužno opatřiti projevem souhlasu aspoň jednoho zástupce státu v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru).

Peněžním ústavem ve smyslu hořejších ustanovení rozumějí se též peněžní ústavy nabyvší směnky eskomptem.

Peněžní ústav, který se nepřihlásil generelně ku poskytování úvěrů, může se přihlásiti k úvěrové akci jen v příčině určitého úvěru nebo určitých úvěrů. Ústavu takovému náleží pak zastoupení v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru) jen potud, pokud předmětem jednání jsou úvěry, jež se ho týkají. V příčině povinností takových peněžních ústavů platí totéž, co shora uvedeno.

§ 13.

Nedbá-li peněžní ústav, jenž přikázaný mu úvěr poskytl, povinností jemu uložených, ručí za škodu tím způsobenou činitelům záruku poskytujícím dle občanského zákona; kromě toho může býti ústředním výborem vyloučen z účasti na úvěru a úvěry jim poskytnuté přenesou se pak na jiný ústav. Takový výrok ústředního výboru jest konečný.

VI. Řízení o žádostech.

(§ 14-16)

§ 14.

Žádost o úvěr budiž podána u toho peněžního ústavu, který dle přání žadatele má úvěru poskytnouti, a to na jednotném tiskopise, jejž bude míti na skladě župní (městský) výbor.

Je-li peněžní ústav, u něhož žádost byla podána, přihlášen k akci úvěrní aneb současně se přihlašuje, postoupí tuto ihned tomu župnímu (městskému) výboru, v jehož obvodu žadatel bydlí, aneb není-li ho, ústřednímu výboru.

Nebyla-li žádost o úvěr peněžním ústavem přijata proto, se peněžní ústav nepřihlásil k akci úvěrní a přihlásiti se nehodlá, obrátí se žadatel na jiný peněžní ústav k akci úvěrní přihlášený, nebo na župní (městský) výbor, který jej na některý ústav peněžní poukáže.

Župní (městský) výbor, případně ústřední výbor přikáže úvěr při jeho povolení tomu ústavu, kde žádost byla podána.

Pro podávání žádostí ustanovena jest propadná lhůta, která činí:

pro žadatele, kteří v den vyhlášení tohoto organisačního řádu jsou v občanském výdělečném povolání, do 19. května 1922;

pro žadatele, kteří se teprve později do občanského výdělečného povolání vrátí, dva roky ode dne, kdy byl propuštěn z vojenské služby neb služby pro válečné účely.

V případech, kdy pro skutečnosti, jež nejsou v moci žadatelově, není možno, aby podnik živnostenský ihned byl obnoven neb zřízen, postačí k zachování nároku na úvěr záznam u župního (městského) výboru, jenž musí se státi v uvedené jednoroční neb dvouleté lhůtě. Záznam pozbývá platnosti, nebyla-li řádná žádost za úvěr podána do jednoho roku od projití příslušné lhůty k podání takové žádosti.

§ 15.

V žádosti o úvěr dlužno uvésti zejména:

1.	Jméno, povolání, stav (ženatý, svobodný, vdovec), počet dětí, den a rok narození, rodiště a příslušnost a nynější bydliště žadatelovo, jakož i jeho bydliště před válkou;
2.	označení a sídlo podniku, pro který se úvěr požaduje;
3.	zdali a jak se žadatel, nebo běží-li se o další provozování živnosti dle § 40 zák. čl. XVII. z r. 1884, jeho otec neb manžel války zúčastnil a kdy se vrátil do občanského stavu;
4.	zda a který podnik a jak dlouho žadatel samostatně provozoval před odchodem do služby válečné, neb před vznikem okolností, které přivodily úpadek nebo poklesnutí podniku;
5.	z jakých důvodů podnik žadatelův upadl nebo poklesl;
6.	obnos daně výrobkové III. třídy z podniku živnostníka předepsané v posledních třech letech jeho trvání;
7.	výkaz veškerého majetku (aktiv a pasiv) a příjmů žadatelových, po případě průkaz, že bylo povoleno příročí dle čl. VII. zák.;
8.	velikost požadovaného úvěru a udání, kde a jakého pravidelného úvěru žadatel požívá, neb kde mu byl odepřen;
9.	zdali žadatel obdržel již úvěr na Slovensku, v Čechách, na Moravě neb ve Slezsku, v jaké výši, kterým komitétem byl mu povolen a u kterého peněžního ústavu vyplacen;
10.	návrh, jaké splácení má býti stanoveno a jaké jistoty žadatel nabízí;
11.	průkaz o pojištění podniku se skladem i ostatním majetkem žadatelovým proti ohni;
12.	účel, ke kterému má býti úvěru přímo použito;
13.	zdali žádá živnostník výplatu úvěru v hotovosti, nebo v surovinách, nebo v dílenském zařízení, s udáním důvodů;
14.	udání, zdali a jaké veřejné pomoci se žadateli již dostalo, buď ve způsobu podpory, nebo ve způsobu úvěru.

K žádosti buďtež připojeny potřebné listinné doklady, jako vojenské listiny, daňový arch (adóív), knihovní výtah o nemovitém majetku a hypotečních dluzích, stvrzenka na poslední pojistnou prémii a pod. Průkaz živnostenského oprávnění žadatele musí býti v každém případě předložen.

§ 16.

Orgán povolaný k vyšetření žádosti, župní (městský) výbor, po případě ústřední výbor, provede šetření co nejrychleji a nejvhodněji (pomocí místních peněžních ústavů, obchodní a živnostenské komory, živnostenské korporace, obce pobytu a pod.).

Při žádostech živnostníků na Slovensku se usazujících budiž vždy vyžádána zpráva příslušného zemského komitétu v Praze, v Brně neb v Opavě, zda živnostník žádal již o úvěr v obvodu tohoto zemského komitétu, a buďtež vyžádány veškeré spisy oné žádosti, nechť již byla vyřízena kladně či zamítavě.

Doplněná žádost budiž pak s určitým návrhem předložen orgánu úvěry povolujícímu [zpravidla župnímu (městskému) výboru, jinak ústřednímu výboru].

VII. Opatřování prostředků k poskytování úvěru.

(§ 17)

§ 17.

Jako pravidlo předpokládá se, že místní peněžní ústav, pověřený prováděním úvěru, bude míti k tomu dosti vlastních peněžních prostředků.

Nastane-li u místního peněžního ústavu mimořádně přece potřeba opatřiti si peněžní prostředky pro úvěry výpůjčkou, učiní tak reeskontem směnek z úvěrů.

K eskontu přijímají se směnky i se šestiměsíční splatností.

Všecky reeskonty směnek z úvěrů musí reeskontující ústav oznámiti do 3 dnů ústřednímu výboru.

VIII. Působnost vládní.

(§ 18)

§ 18.

Ministerstvo obchodu vykonává dozor nad činností ústředního výboru a jeho výkonných orgánů.

IX. Ručení veřejných činitelů za závazky z úvěrů (čl. IV., odst. 1., 2., 3. a 5., zák.).

(§ 19)

§ 19.

Za závazky z úvěrů poskytnutých dle tohoto organisačního řádu ručí ústavu úvěr poskytujícímu dle čl. IV. zákona ze dne 23. května 1919, čís. 276 Sb. z. a n.:

a)	stát Československý až do 50 %,
b)	župa až do 20 %,
c)	obchodní a živnostenská komora až do 10 %,
d)	obec až do 10 %.

Města s právem municipálním přejímají záruku pod b) a d) uvedenou, ručí tudíž celkem až do 30 %.

Pro příslušnost činitelů uvedených pod a) až d) jest rozhodno sídlo živnostenského závodu, nebo sídlo hlavního závodu, pro jehož majetníka byl úvěr povolen, v den povoleného úvěru.

Platy připadající na činitele záruku nesoucí jsou splatny nejdéle do 4 týdnů od vyrozumění o příslušném rozhodnutí.

X. Záruka peněžních ústavů úvěr poskytujících (čl. IV., odst. 4., zák.).

(§ 20)

§ 20.

Zbývajících 10 % záruky za úvěry poskytnuté dle tohoto organisačního řádu nese peněžní ústav, který úvěr poskytl; zřídí-li se pak společný oddělený podnik pro úvěry, sdružené ústavy podle úmluvy, a není-li jí, rukou společnou a nerozdílnou.

XI. Příplatky úrokové (čl. V. zák.).

(§ 21)

§ 21.

Ministerstvo obchodu bylo zmocněno, aby v dohodě s ministerstvem financí povolovalo úrokové příplatky ke zlevnění úvěru. Příplatky budou uhražovány z polovice státem, ze tří desetin župou (městem s právem municipálním) a ze dvou desetin příslušnou obchodní a živnostenskou komorou.

Pokud poskytují se tyto úrokové příplatky z prostředků veřejných, ustanovuje ministerstvo obchodu, vyslechnuvši obchodní a živnostenské komory, v dohodě s ministerstvem financí úrokovou sazbu pro eskontování směnek z úvěrů.

Zatím platí pro ústavy úvěry přímo poskytující úroková sazba 4 % a úrokový příplatek 1 %, pro ostatní peněžní ústavy, které směnky z úvěrů eskontují, eskontní sazba nejvýše 5 % bez příplatku úrokového.

Poukazování příplatků děje se pololetně na základě výkazů, jež ústavy mající na ně nárok předkládati budou ústřednímu výboru pokud tento orgán úvěru nestanoví jiný způsob výplaty.

XII. Úlevy berní a poplatkové. (čl. IX. zák.)

(§ 22)

§ 22.

Ku podpoře úvěru (čl. I. zák.) poskytuje se těchto úlev berních a poplatkových:

Veškerá právní jednání, všechny listiny, podání a úřední úkony, jichž vyžadovati budou organisace a provádění úvěru, jsou s vynětím směnek a soudního řízení osvobozeny od kolkových a přímých poplatků; toto poplatkové osvobození platí zejména:

pro organisační statuty a jednací řády orgánů úvěru, které podle organisačního řádu (čl. III. zák.) mají býti ustanoveny, pokud by tyto akty jakožto soukromoprávní smlouvy společenské podle všeobecných ustanovení poplatkové povinnosti byly podrobeny, dále pro společenské smlouvy ústavů peněžních, pokud takové smlouvy by byly zřízeny výhradně pro přibrání ústavů peněžních k součinnosti v úvěru, a konečně pro veškerá podání nebo právní listiny a úřední výkony, jež vyskytnou se při úředních stycích orgánů úvěru s úředními orgány autonomní a státní správy;

pro ona podle všeobecných ustanovení poplatná právní jednání a právní listiny a jinaké úřední úkony (úřední ověřování a pod.) a vůbec pro veškeré, podle všeobecných ustanovení poplatné právní akty, jichž vyžadovati budou povolování úvěru, dále zaúčtování, listinné osvědčování, výplata a její potvrzení, zajištění, vkladné z knihovního zajištění úvěru a výmazné kvitance.

Pro takové právní listiny, jichž podle povahy nemusí použito býti výlučně k účelům úvěru, jest poplatkové osvobození, které se povoluje podle předchozího odstavce, podmínečné.

Podle § 23 cís. pat. z 2. srpna 1850 nutno na osvobozených listinách, není-li účel vyhotovení již zjevný z jich obsahu, uvésti klausuli: "Osvobozeno od kolků a poplatků dle čl. IX. zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., o úvěru pro živnostníky válkou poškozené".

Provozování úvěrních obchodů z těchto úvěrů, jež se děje ve společném podniku několika zúčastněných ústavů úvěr ten poskytujících a jež bude účetnicky samostatno, požívá výhody § 20, č. 2., uherského zák. čl. VIII. z r. 1909.

Tomuto společnému podniku přísluší také osvobození od 60 % válečné přirážky dle zák. čl. IX. z r. 1918.

O společném podniku zúčastněných ústavů ku provozování úvěrních obchodů z úvěrů pro živnostníky válkou poškozené povede se zcela samostatný, přesný účet, který bude úplně oddělen od účetnictví podniků jednotlivých zúčastněných ústavů samých.

Účetní závěrky společného podniku buďtež dle §§ 25 a 27 uh. zák. čl. VIII. z r. 1909 i s dokladem o schválení jich a s výkazem o účasti jednotlivých ústavů předkládány každoročně příslušným finančním ředitelstvím.

Dále budiž zřízena a vyměřovacímu úřadu předložena registrovaná smlouva společenská, která upravuje vzájemné právní poměry zúčastněných ústavů a míru účasti jich na společném podniku.

Společenstva trvale od daní dle § 4, č. 3., uh. zák. článku VIII. z r. 1909 osvobozená, nepozbývají osvobození, když, účastníce se poskytování úvěru, vcházejí v úvěrní styky i s nečleny.

Článek II.

Ministru průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby provedl v dohodě s ministrem financí a ministrem spravedlnosti toto nařízení.

Článek III.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Švehla v. r.,

v zastoupení ministerského předsedy.

Sonntág v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Veselý v. r.

Habrman v. r.

Staněk v. r.

Hampl v. r.

Prášek v. r.

Dr. Franke v. r.

Klofáč v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Dr. Heidler v. r.

Dr. Winter v. r.

Dr. Hodža v. r.