Úprava oběhu platidel jest výhradným právem státu. Úprava tato provedena bude tímto zákonem a zákonem měnovým, po případě dalšími zvláštními zákony.

Aby státu včas byl zjednán další prostředek k postupné úpravě měny, zmocňuje se vláda, aby vykonajíc vhodná opatření přípravná zřídila v době, kdy k tomu budou dány hospodářské předpoklady, akciovou banku cedulovou.

Základem pro výdaj bankovek bude měnová jednotka, určená měnovým zákonem.

Cedulová banka budiž vybudována podle ustanovení tohoto zákona a podle stanov, jež tvoří součást jeho. Stanovy tyto mohou býti měněny jenom zákonem.

Bance této přísluší péče o oběh platidel a správné působení jejich ve státě, o poskytování úvěrů obchodu, průmyslu a zemědělství, o vybudování zařízení odúčtovacích (clearingů), o organisaci a soustřeďování příjmů a hotovostí státních, dále péče o udržování kursu měnové jednotky na zahraničních trzích na výši zákonem jí dané (§ 42).

Banka zastupuje ve shodě s ministerstvem financí stát na mezinárodních clearingových zařízeních.

Činnost banky vztahuje se na celé území republiky Československé a banka vykonává ji na místech, jež ustanoví vláda v dohodě s bankou (§ 55).

Vnitřní úřední jazyk banky jest československý. Jazyk tento jest jednacím jazykem ve valných hromadách a všech schůzích bankovních, a jazykem, kterým banka uveřejňuje předepsané vyhlášky a výkazy. V městech, kde více než 20 % obyvatelstva jest jiné národnosti než československé, připojí se k vývěskám také překlad v příslušném jazyku. Stejná zásada platí pro nápisy na budovách a uvnitř úřadoven banky.

Bance této udílí se výhradné právo (výsada) vydávati v republice Československé bankovky, t. j. nezúročitelné poukázky na sebe samu. Po dobu trvání výsady nesmí nikdo v republice Československé vydávati platidla jakéhokoli druhu bez svolení státu a banky.

Stát zříká se po dobu trvání výsady práva vydávati státovky, po případě oběh státovek zjištěný při zahájení činnosti banky zvyšovati, nebo obnos těchto státovek po stažení znovu vydávati.

Mincí státem ražených se toto ustanovení netýká.

V republice Československé jsou cizozemská platidla pouze předmětem obchodu. Tím však neruší se právo státní správy připustiti přijímání některých cizozemských platidel ve stanovené ceně pokladní u určitých pokladen státních (na př. celních, železničních a poštovních) i soukromých (na př. železničních). Měnové použití cizozemských platidel může býti vysloveno jenom zákonem.

Výsada tato udílí se bance na dobu 20 let, počítajíc ode dne, kdy počne banka působiti. Výsada tato může býti bance odňata i dříve, než mine tato doba, zejména nastalo-li hrubé porušení tohoto zákona nebo stanov; může býti prodloužena zákonem, požádá-li o to banka nejdéle dvě léta před vypršením doby výsadní.

Výsada banky přestává:

Bankovky bankou vydané stanou se v tuzemsku zákonným platidlem mocí zvláštního zákona, který před zřízením banky bude vydán.

Bankovky zní na majitele.

Bankovek nelze umořiti ani záznamem zatížiti.

Zvláštním zákonem určena bude doba, kdy bance nastane povinnost bankovky jí vydané vyplatiti při předložení u hlavní pokladny její v Praze v kovu měnovým zákonem určeném.

Kdyby banka této své povinnosti do 24 hodin po předložení nedostála, aniž by se mohla odvolati na vyšší moc, pozbývá své výsady (§§ 11, 12).

U filiálek pak povinna bude banka vypláceti měnovým kovem, jen pokud to připouštějí jejich hotovosti.

Bankovky zní na obnosy deseti dělitelné. Přípustný úhrnný obnos bankovek v druzích pod padesát měnových jednotek určuje vláda. Bankovky znějící na méně než deset měnových jednotek může banka vydávati jen podle zvláštního zákona.

Bankovky buďte technicky tak dokonalé, aby padělání jich bylo pokud lze znemožněno, nikoli však na úkor stránky umělecké.

Text bankovek jest český a obsahuje prohlášení, že Národní banka Československá zaplatí za předloženou bankovku hodnotu, na kterou zní, v kovu měnovým zákonem ustanoveném.

Vedle toho buďtež opatřeny bankovky datem vydání, které smí býti pro zvolený typ stejné, dokud pro tu kterou hodnotu tento typ se nezmění, dále buďtež opatřeny plným podpisem banky, který může býti pořízen tiskem. Na bankovce budiž vytištěna trestní klausule. Dále budiž označení hodnoty na bankovkách uvedeno v těchto jazycích: ve slovenském, ruském, německém, polském a maďarském.

Padělání nebo porušení bankovek, i akcií, vydaných bankou, abys náležejícími k nim kupony a talony trestá se jako padělání veřejných úvěrních papírů (zákon ze dne 22. května 1919, č. 269 Sb. z. a n.), padělání však jiných bankou vydaných listin trestá se jako padělání veřejných listin podle zákonů trestních.

Výroba tiskovin napodobujících úpravou bankovky, ať tiskem, nebo jiným způsobem za účelem reklamy a pod. jest zakázána.

Přestoupení zákazu toho budiž trestáno podle § 325 rak․ tr. z., § 582 voj. tr. z. a v oblasti trestního práva uherského pro přečin vězením od jednoho do tří měsíců, při čemž budiž vysloveno propadnutí protizákonně zhotovených výrobků. Trestání přečinu toho přikazuje se působnosti soudů okresních.

Kdo neoprávněně vydává bankovky, dopouští se, pokud zde není skutkové povahy těžšího trestného činu, přečinu a budiž trestán trestem na penězích ve výši desateronásobné části vydaných jím bankovek, nejméně však částkou Kč 10.000.

K trestnímu řízení a soudění o přečinu tom je výlučně příslušným zemský trestní soud v Praze. Stíhání děje se jen na žádost akciové cedulové banky.

Pro případ nedobytnosti budiž stanoven přiměřený trest vězení, ne však delší jednoho roku.

Peněžité tresty připadají státu.

Banka jest oprávněna odebírati padělané bankovky na stvrzenku bez náhrady. Stejné právo přísluší jí na mince, pokud obstarává za stát mincovní oběh podle § 32.

Banka jest povinna vyměňovati u svých pokladen podle zásob bankovky za jiné druhy.

Banka jest povinna opotřebované, znečištěné neb oběhem poškozené bankovky nahrazovati novými a za bankovky necelé vypláceti náhradu podle plošné výměry předloženého zbytku. Banka má právo za bankovky úmyslně poškozené vybírati poplatek rovnající se přibližně výrobnímu nákladu.

Banka jest povinna oznámiti nová vydání bankovek s popisem ministerstvu financí, které zařídí vyhlášku ve Sbírce zákonů a nařízení. Rovněž stažení některého druhu nebo všech bankovek dlužno oznámiti stejným způsobem s přesným stanovením lhůty, do které bankovky zůstávají platidlem, a lhůty, do které je lze potom ještě u banky vyměniti.

Hodnota bankovek nepředložených k výměně v této konečné svolávací lhůtě, která bude stanovena pravidelně pěti léty počítajíc ode dne, kdy přestaly býti platidlem, dostává se státu a odepíše se z celkového oběhu. Banka není povinna takové bankovky později předložené vyměniti. Případné náhrady za takové bankovky mohou se pak díti jen podle rozhodnutí a na účet státní správy.

Banka je povinna po stažení státovek obíhajících při jejím založení přijímati platy jen v bankovkách jí vydaných a v míře obecně platné v mincích vydaných státem.

Bankovky do oběhu dané musí míti nejméně 35% úhradu kovovou (§ 28), zbytek pak i ostatní ihned splatné závazky banky úhradu obchodní (§ 29). Banka jest povinna pečovati o takový poměr těchto úhrad, aby jí bylo umožněno plnění § 15.

Za bankovky obíhající považují se všechny vydané bankovky, které se nevrátily do pokladen banky.

Majitelé bankovek a věřitelé ze závazků banky ihned splatných mají k uspokojení svých pohledávek bezpodmínečně přednostní právo na tyto úhrady a na celé jmění banky přede všemi jinými nároky vyjma před nároky zaměstnanců banky podle konkursních řádů.

Do kovové úhrady lze počítati:

Úhrada obchodní záleží v hodnotách za hotové snadno směnitelných, a banka smí nabývati této úhrady jen způsoby a obchody stanovami určenými (§ 121). Do obchodní úhrady započítati lze i hodnoty v § 28 ad b) uvedené, pokud přesahují obnos vpočítatelný do úhrady kovové.

Z oběhu bankovek kovem nehrazených, pokud přesahuje 500 milionů měnových jednotek v prvém půlletí a 600 milionů v druhém půlletí kalendářního roku, povinna jest banka platiti 4,8% daň bankovkovou. Daň tato platí se pro rata temporis a vyúčtování její děje se koncem roku z obnosů, udávajících výši oběhu ve výkazech dle § 139.

Banka jest povinna kupovati od každého kdykoliv u svého hlavního ústavu v Praze zlato za cenu měnovým zákonem určenou. Povinnost tato zaniká, jde-li o množství nedosahující jednoho kg v ryzím zlatě.

Banka má právo odečísti si při nákupu ražebné a zkušebné.

Banka bude obstarávati v území státu oběh mincovní, t. j. bude mince od státní správy přejímati, dávati do oběhu, vyměňovati a stahovati a dbáti o čistotu oběhu. Za úkony tyto smí banka účtovati si jen hotové výlohy.

Banka jest povinna v zájmu spořádaného úvěrnictví vyvolati evidenci obchodních úvěrů v celém státě a ji vésti tak, aby zneužívání úvěrů pokud možno bylo zamezeno. Banka má právo vyžadovati si k tomu účelu od kohokoliv doklady a zprávy.

Banka zřídí státní správě účet, na který bude moci každý odváděti daně ještě nedospělé. Banka vydá na takové platy osvědčení na majitele znějící a zúročitelné ode dne složení do dne, kdy majitel splatnou daň osvědčením zaplatí. Výši úroku určuje státní správa vždy v dohodě s bankou. Osvědčení mohou zníti jen na obnosy 100 dělitelné, a býti textovány jen tak, aby bylo patrno, že dlužníkem jest stát a nikoliv banka, dále pak, že i úrok hradí stát.

Státu přísluší právo užíti zařízení banky k doplnění a soustředění státní služby pokladní. O způsobu a míře využití tohoto práva dohodne se vláda vždy s bankou. Banka smí za tyto služby účtovati státu jen hotové výlohy.

Státní správa a státní ústavy budou ukládati dočasné přebytky z běžného hospodářství státního zpravidla u banky, a banka jest povinna je přijímati. Státní správa smí žádati, aby banka uložila pro účet státu část těchto přebytků do výše, pod kterou podle zkušenosti nikdy neklesnou, ve státních papírech republiky Československé. Výtěžky z takového uložení ve státních papírech připadají státu. Přebytky takto uložené odepíší se z volných (žirových) vkladů státních. U jiných peněžních ústavů smí státní správa ukládati přebytky jen v dohodě s bankou, kterážto dohoda musí se týkati také sazby úrokové.

Banka nesmí za vedení účtů státních a za výplaty konané pro stát účtovati nijakých poplatků, za zásilky peněz pak, konané z příkazu a pro účet státní správy, jen hotové výlohy.

Banka povinna jest dávati ministerstvu financí čtyřikrát měsíčně výkazy sestavné dle § 139. Banka podává ihned po uzávěrce účtů ministerstvu financí zprávu o celoročních výsledcích a po valné hromadě zprávu o jejím průběhu. Guvernér banky předkládá každoročně po řádné valné hromadě zákonodárným sborům písemnou zprávu o činnosti banky za minulý rok, jakož i o otázkách a událostech do oboru cedulové banky spadajících a důležitých pro stát.

Zanikne-li výsada cedulové banky (§ 12), jest stát oprávněn převzíti od ní buď veškeré její jmění i se závazky, neb jen část jeho.

Pokud státovky jsou v oběhu, jest banka povinna obstarávati oběh státovkový, zejména státovky vyměňovati podle zásob, opotřebované nahrazovati novými, obstarávati tisk nových, účtujíc státu jen skutečné výlohy, a spolupůsobiti při stažení jejich. Banka jest též oprávněna odebírati padělané státovky bez náhrady na pouhou stvrzenku a jest povinna i jinak jednati se státovkami obdobně jako s bankovkami podle § 23.

Pokud budou obíhati státovky s nuceným oběhem, jest banka oprávněna odečísti od vykázaného oběhu bankovek státovky, jež má ve svém majetku. Tato zmenšená suma oběhu bude rozhodnou pro posouzení úhrady, jakož i pro výměru daně bankovkové.

Pokud obchod s devisami, cizozemskými pohledávkami a platidly buje k státním nebo všeobecným účelům vázán, pověřena bude banka z části nebo zcela obstaráváním tohoto obchodu a kontrolou jeho. Banka smí čistého výtěžku z těchto úkonů vzešlého použíti při nákupu zlata za cenu lepší, než v § 31 stanovenou, tím způsobem, že hradí rozdíl mezi touto a nákupní cenou z řečeného čistého výtěžku.

Banka nemůže před vydáním zákona v § 15 naznačeného býti činěna odpovědnou za péči o udržování kursu měnové jednotky na zahraničních trzích uloženou jí v § 5.

Ministr financí pověří osoby jím určené utvořením akciové společnosti pro cedulovou banku, stanoví způsob a podmínky, podle kterých se provede upisování, splácení kapitálu, svolání ustavující valné hromady a ustavení společnosti.

Stát účastní se této akciové společnosti třetinou akciové jistiny upsáním třetiny akcií (§ 59).

Hlasovací právo za tyto akcie, jakož i za akcie, které se dostaly jinak v majetek státní, t. j. v majetek kterýchkoliv státních úřadů nebo ústavů, vykonává státní správa na valných hromadách jedním zmocněncem, pověřeným ministerstvem financí.

Nebyla-li celá akciová jistina upsána, ponechá banka neupsané akcie ve svém majetku a smí je prodávati z volné ruky, nikoli však pod jmenovitou hodnotu. Výtěžek z prodeje přes jmenovitou hodnotu připadne reservnímu fondu banky. Banka nesmí za tyto akcie vykonávati nijakého práva na valných hromadách a tyto neprodané akcie nemají účasti na zisku banky. Akcie tyto buďtež ve výkazech a v rozvaze výslovně jako takové označeny a od akciové jistiny odpočítávány.

Banka ustaví se a započne svou činnost, jakmile dvě třetiny celé akciové jistiny byly upsány a splaceny, a funkcionáři v §§ 72 a 73 naznačení byli jmenováni.

Státní správa odevzdá bance při zahájení její činnosti nashromážděný státní valutový poklad, po případě hodnoty získané i jinak, oceněné v paritách určených v § 28. Státní správa jest však oprávněna splatiti z valutového pokladu před jeho odevzdáním subskripci na akcie upsané podle § 44. Banka dá protihodnotu převzatého pokladu, t. j. stejný obnos v bankovkách, vládě na zvláštní účet, ze kterého bude stát hraditi:

Banka jest povinna při likvidaci z jakékoliv příčiny nastalé vrátiti státu hodnoty podle § 47 převzaté, splatí-li stát bance bankovky, které výměnou za ně obdržel. Vrácení staniž se podle volby banky buď v hodnotách původních, nebo ve zlatě a stříbře, na kteréžto mohou i hodnoty papírové býti převedeny podle parit vyznačených v § 28.

Státní správa odevzdá bance do majetku všechny budovy, pozemky a celý inventář, získaný nebo pořízený pro Bankovní úřad ministerstva financí, po případě pro tiskárnu bankovek, za cenu, již určí zvláštní šestičlenná komise, složená ze tří zástupců ministerstva financí a tří zástupců banky; komisi této předsedá guvernér banky, který při rovnosti hlasů rozhoduje.

Převod majetkových podstat podle tohoto paragrafu a §§ 38, 47 a 50 Bankovního úřadu ministerstva financí na novou banku jest prost poplatků a kolků.

Banka přejme do služeb všechny definitivní aktivní zaměstnance Bankovního úřadu ministerstva financí se všemi nabytými právy a povinnostmi jejich.

Banka přejeme:

Banka převezme hlavní ústav a všechny filiálky a pobočky Bankovního úřadu ministerstva financí, převezme do správy všechny obchody jeho a provede jejich likvidaci na účet státu. Banka přemění takto převzatý hlavní ústav, filiálky a pobočky, ve stejném odstupňování v úřadovny své.

Cedulová banka jest akciová společnost, zřízená podle výsady udělené jí tímto zákonem (§ 1-51) na dobu dvaceti let, ode dne zahájení její činnosti počítajíc.

Tato společnost výslovně bere na sebe práva a závazky plynoucí z tohoto zákona a stanov tvořících součást jeho.

Firma této banky jest: "Národní banka Československá", slovensky: "Národná banka československá", v překladu ruském: "???????? ????? ?????????????", německém: "Čechoslovakische Nationalbank", polském: "Bank narodowy Czeskoslowacki", maďarském: "Csehszlovák nemzeti bank".

Firma banky jest: "Národní banka Československá", "Národná banka Československá" v překladu ruském (maloruském), německém "Čechoslovakische Nationalbank", maďarském "Csechszlovák nemzeti bank".

Sídlem banky jest Praha. Činnost její vztahuje se na celé území republiky Československé. Banka vykonává svou činnost ústředím a hlavním ústavem v Praze, v čelnějších městech filiálkami vybavenými zvláštními úřadovnami a vlastním personálem; v místech podřízenějších pak pobočkami, u nichž výkony jejími pověřeny mohou býti ústavy jiné. Smí zřizovati v cizině jednatelství.

Banka jest povinna udržovati podle § 51 převzaté a přeměněné úřadovny a po dohodě s vládou (§ 7) založiti nové hlavní ústavy, filiálky a pobočky v místech, kde toho zájem státní vyžaduje, ve lhůtě nejdéle 6timěsíční po příslušném výnosu vládním. Zrušiti filiálky nebo pobočky za trvání výsady smí jen se svolením vlády.

Město, které jest sídlem hlavního ústavu neb filiálky, sluje místem bankovním, území jemu přidělené bankovním obvodem.

Pro ústředí banky platí označení "Národní banka Československá v Praze", pro její pražskou úřadovnu "Národní banka Československá, hlavní ústav v Praze", pro úřadovny v ostatních městech označení "Národní banka Československá, filiálka v ....." s označením sídla filiálky, pro pobočky pak "N. N. v ....... (označení ústavu a místa vykonávajícího příslušnou službu), pobočka Národní banky Československé", vystupuje-li příslušný ústav v této funkci.

Banka ve své vlastnosti cedulové banky má povahu veřejného, úvěrní obchody provozujícího ústavu. Pokud v tomto zákoně jinak není ustanoveno, řídí se banka povšechně normální platnými pro akciové společnosti.

Akciová jistina banky činí 75,000.000 měnových jednotek ve zlatě, rozdělených na 150.000 akcií pro 500 jednotek. Zvýšení nebo snížení akciové jistiny může se státi zákonem po usnesení valné hromady (§ 115). Způsob pak, jakým po případě v důsledku toho nové akcie mají býti vydány, nebo staré staženy, podléhá schválení ministerstva financí.

Za závazky banky ručí celé jmění její.

Mohou býti vydány též hromadné akcie po deseti kusech akcií.

Státní správě bude vydána na úpis 50.000 kusů akcií, provedený podle § 44, jedna akcie hromadná. Akcie státem upsané jsou nepřevoditelny a nezcizitelny.

Každý akcionář má v poměru počtu svých akcií stejný podíl na jmění a výtěžcích banky, ručí však za závazky banky toliko obnosem, který podle stanov na akcie složil.

Akcie jsou nedělitelny.

Akcie zní na jméno akcionáře a opatřeny mají celoroční kupony, svědčící doručitel, talonem (podle vzorů A, B, C). Podpisy na akciích mohou býti tiskem pořízeny. Akcie zapíší se do knihy akcionářů s označením jména, bydliště a stavu majitelů.

Akcie mohou býti převáděny na jiné osoby; převod děje se rubopisem. Banka nezkouší pravosti podpisu a nebéře za ni odpovědnosti. Banka považuje předložení akcií rubopisem opatřených za legitimaci k žádosti o změnu zápisu v knize akcionářů. Změny zápisů dějí se bez poplatku. V poměru k bance jest akcionářům ten, jehož jméno v knize akcionářů jako vlastníka jest zapsáno.

Každý akcionář může si vlastnictví na svých akciích zajistiti tím, že předloží akcie bance a požádá, by v knize akcionářů zaznamenáno bylo, že převod těchto akcií jest vázán a smí se státi jen ověřeným podpisem. Záznam tento poznamená se také na akciích.

Banka není povinna dáti sebe a své filiálky a pobočky (pobočky jako takové) zapsati do obchodního rejstříku. Pro závaznost a platnost právních jednání a listin banky stačí, jsou-li jména oprávněných zástupců a každá změna vyhlášeny v místnostech banky.

Jmění a výtěžky banky jsou - kromě nemovitostí, a dividendy i superdividendy akcionářům vyplácené - prosty všech daní a poplatků.

Všechny knihy a zápisy a právní listiny banky jsou prosty kolků a poplatků. Služební smlouvy banky s jejími zaměstnanci prosty jsou poplatků.

Veškeré její poštovní zásilky jsou prosty poštovného. Poštovní zásilky poboček jsou prosty poštovného jen tehdy, jsou-li adresovány bance a vyplývají-li z funkce pobočkám přenesené.

Knihy a záznamy bance mají průkazní způsobilost veřejných listin.

Banka má bezvýjimečné přednostní právo uspokojiti své vlastní pohledávky z peněz, směnek a jiných cenných papírů, které jsou v její držbě.

Toto přednostní právo přísluší bance netoliko ku penězům, směnkám a cenným papírům, které jí byly odevzdány k zajištění pohledávek, nýbrž bez rozdílu ke všemu movitému jmění dlužníkovu, jehož držby neb detence kdykoliv a k jakémkoliv účelu nabyla.

Banka jest oprávněna i bez soudního povolení a zakročení, a to i v tom případě, kdyby byl na jmění dlužníkovo uvalen konkurs, zaplatiti si svou pohledávku jmenovanými prostředky způsobem, jaký sama uzná vhodným. Ve výkonu tohoto přednostního práva nemůže býti banka žádnými nároky třetích osob zdržována nebo rušena, ba ani nároky vlastnickými nebo jinými, dříve nabytými právy, pokud ovšem banka přijala dotyčné peníze, směnky a cenné papíry jako jmění svého dlužníka, a nemohly-li býti řečené nároky a práva v době, kdy věci ty byly bankou přejímány, dosti zjevny.

Chce-li někdo nabýti zástavních neb exekučních práv anebo práva obstávky na penězích a cenných papírech, ležících u banky nebo na pohledávkách, vybrání schopných, obrátí se na příslušný soud; tento povolí zajištění nebo exekuci vždy jen způsobem, jímž nebudou dotčena práva banky ke jmenovaným věcem, a vyrozumí o tom banku. Ve všech těchto případech jest však banka oprávněna peníze a cenné papíry nebo dotyčnou částku pohledávky uložiti u soudu na útraty vlastníka nebo věřitele.

Byl-li na vlastníka peněz nebo cenných papírů uložených u banky uvalen konkurs aneb zemřel-li, jest zástupce konkursní podstaty neb pozůstalosti povinen oznámiti to příslušným soudem bance a označiti jí osoby, které jsou oprávněny volně nakládati penězi nebo cennými papíry. Nestane-li se tak, není banka povinna konkursní podstatě neb pozůstalosti náhradou škody.

I soudně legitimovaným osobám vydají se u banky uložené cennosti jen, vrátí-li příslušné listiny.

Dlužník z obchodů s bankou, jenž splatil zápůjčku před uplynutím smluvní lhůty, nemůže z tohoto důvodu žádati, aby mu byly nahrazeny úroky, které bance snad zaplatil předem.

Banka není povinna odpovídati na dotazy o úvěrech jí poskytnutých, na dotazy pak o penězích a jiných hodnotách u ní uložených odpovídá jen jejich majitelům. Právo soudů vyžadovati vysvětlení není tím dotčeno.

Umořovací řízení vzniklá z obchodů, cenných papírů a listin banky mohou se konati jen u civilního zemského soudu v Praze.

Pro veškeré spory o žalobách podaných na banku z obchodů, které v mezích vyměřené působnosti prováděla, jest výlučně příslušným obchodní soud v Praze.

Pro jinaké spory, proti ní zahájené, jakož i pro soudní a úřední podání a jednání jest rozhodno sídlo v Praze, pokud v zákonech není výlučně stanovena příslušnost soudů jiných.

Vedoucími správními orgány Národní banky Československé jsou:

Guvernéra Národní banky Československé jmenuje po návrhu vlády president republiky na dobu pěti let. Guvernér může na návrh vlády býti presidentem odvolán nebo suspendován. Po uplynutí pětiletí může býti vždy znovu jmenován. Guvernér banky sídlí v Praze a přísluší mu celkové požitky druhé hodnostní třídy státních úředníků. Požitky tyto hradí banka. Guvernér nemá nároků pensijních. Guvernér nesmí zastávati po dobu této funkce jiných placených funkcí nebo úřadů a ztrácí pro toto období své služební nebo pensijní požitky státní.

Bankovní rada skládá se mimo to ze šesti volených a tří jmenovaných bankovních radů. Práva a povinnosti obou skupin až na výjimku § 74 jsou stejná. Volbu šesti volených bankovních radů vykonává valná hromada akcionářů (§ 115) na dobu šesti let. Každoročně končí funkce jednoho z nich. V prvních pěti letech rozhodne se vždy losem, který z bankovních radů v ustavující valné hromadě zvolených má vystoupiti. Vystouplí mohou vždy býti znovu voleni. Jmenování tří zmíněných bankovních radů vykonává president republiky na návrh vlády, rovněž na dobu šesti let. Jmenovaní bankovní radové mohou býti na návrh vlády presidentem republiky odvoláni nebo suspendováni, po uplynutí šestiletí mohou býti znovu jmenováni.

Bankovní rada skládá se mimo to ze sedmi volených a čtyř jmenovaných bankovních radů. Práva a povinnosti obou skupin až na výjimku § 74 jsou stejné. Volbu sedmi volených bankovních radů vykonává valná hromada akcionářů (§ 115) na dobu sedmi let. Každoročně končí funkce jednoho z nich. Vystoupivší členové mohou býti vždy znovu voleni. Jmenování čtyř zmíněných bankovních radů vykonává president republiky na návrh vlády na dobu tří let. Jmenovaní bankovní radové mohou býti na návrh vlády presidentem republiky odvoláni nebo suspendováni a po uplynutí tříletí mohou býti znovu jmenováni.

President republiky jmenuje po návrhu vlády ze šesti volených bankovních radů náměstka guvernéra Národní banky Československé, který podle potřeby zastává guvernéra banky ve všech funkcích. Hodnosti náměstka může býti na návrh vlády presidentem republiky zbaven, zůstává však v tomto případě dále v bankovní radě; jinak končí jeho funkce náměstka vypršením období, na které byl zvolen bankovním radou. Pro případ, že by i náměstek guvernéra nebyl s to guvernéra zastoupiti, určí guvernér ke svému zastupování kteréhokoliv z volených bankovních radů.

Revidující výbor jest pětičlenný a jest volen valnou hromadou na dobu pěti let. Každoročně končí funkce jednoho člena. V prvních čtyřech letech rozhoduje vždy los, kdo ze členů v ustavující valné hromadě zvolených má vystoupiti. Vystouplí mohou znovu býti zvoleni. Guvernér banky jmenuje ze středu revidujícího výboru předsedu tohoto výboru.

Funkce vystupujícího člena bankovní rady nebo revidujícího výboru končí vždy 14 dnů po příslušné valné hromadě. Člen volený za člena zemřelého nebo předčasně vystoupivšího volí se jen na dobu, zbývající pro jeho předchůdce.

Volby bankovních radů a členů revidujícího výboru, vykonané valnou hromadou, schvaluje vláda. Schválení toto považuje se za dané, nebylo-li do čtrnácti dnů po valné hromadě výslovně odepřeno.

Všichni členové bankovní rady mimo guvernéra požívají za svou činnost celoroční náhrady, jejíž výši určuje valná hromada vždy na dobu tří let. Náměstku guvernéra přísluší padesátiprocentní zvýšení takto stanovené náhrady, členům revidujícího výboru pak náhrada ve výši poloviny náhrady určené pro členy bankovní propady, aniž by bylo potřebí zvláštního usnesení valné hromady.

Náhrady tyto vyplácí banka ze svého pro rata temporis a započítává je do správních výloh běžného roku.

Náhrady tyto vyplácejí se jen polovinou, zúčastnil-li se některý člen bankovní rady nebo revidujícího výboru méně než poloviny konaných schůzí, ve kterých podle platných řádů měl býti přítomen.

Guvernérem banky, členem bankovní rady a členem revidujícího výboru mohou býti jmenováni nebo voleni jen rodilí příslušníci republiky Československé.

Po celou dobu své působnosti povinni jsou guvernér banky a každý bankovní rada míti složeno u banky dvacet, každý člen revidujícího výboru pak deset akcií Národní banky Československé na své jméno zapsaných. Akcie tyto nesmí býti nijak zatíženy.

Guvernér banky, členové, bankovní rady a revidujícího výboru nesmí býti po dobu své působnosti členy zákonodárných sborů a nesmí býti účastní ve správě ani ve služebním poměru výdělečného peněžního ústavu.

Guvernér a členové bankovní rady a revidujícího výboru neručí osobně za závazky banky, jsou však odpovědni za řádné vykonávání svých funkcí.

Guvernér skládá při nastoupení svého úřadu slib, že řádně vykonávati bude své povinnosti, do rukou presidenta republiky, členové bankovní rady a revidujícího výboru pak do rukou guvernéra banky, a stvrdí tento slib písemně.

Guvernér předsedá ve schůzích bankovní rady a, účastní-li se schůzí některého jiného orgánu (§ 90), i v těchto schůzích; dále předsedá ve valné hromadě. Guvernér nařizuje výkon usnesení přijatých v těchto schůzích. Guvernér jménem bankovní rady předkládá valné hromadě výroční zprávu a účty.

Guvernér schvaluje řády a pravidla stanovená bankovní radou podle § 87.

Guvernér pečuje o zachovávání zákonů o bance, o zachovávání stanov a příslušných řádů vnitřních (§ 87), guvernér dozírá dále jménem bankovní rady na správu jmění a na obchody banky.

Guvernér rozhoduje i v záležitostech běžného obchodu, příslušejících jinak celé bankovní radě, nebo některému odboru nebo jednotlivému členskému samostatně, není-li možno pro krátkost času, nepřítomnost a pod. rozhodnutí příslušného orgánu dosíci. V takovém případě jest guvernér povinen záležitost v nejbližší schůzi přednésti.

Bankovní rada jest orgánem, který zastupuje banku ve všech jednáních, podpisuje firmu banky a zejména také zastupuje banku při jednáních s vládou. Podpisuje tím způsobem, že pod označení firmy podepíše se guvernér, jeden člen bankovní rady a vrchní ředitel banky. Podepisovati mohou i zástupci guvernéra a vrchního ředitele. Podpis bankovní rady platí i pro případy, kde zákon předepisuje zvláštní plnou moc.

Bankovní rada ustanovuje, ve kterých případech, v jakém rozsahu a způsobu podpisuje banku v běžném obchodním jednání obchodní správa, hlavní ústav a filiálky banky.

Bankovní radě přísluší správa jmění, vedení a dozor na všechny obchody banky. Přísluší jí zejména také:

Schůze bankovní rady svolává a jim předsedá guvernér.

Řádné schůze bankovní rady konají se jednou měsíčně, a to pravidelně dvacátéhočtvrtého dne v každém měsíci, po případě, je-li den tento svátečním, příštího všedního dne. Schůze prosincová koná se za stejných okolností dne dvacátého prosince.

Řádných schůzí bankovní rady konaných v březnu, červnu, září a prosinci povinen jest účastniti se také revidující výbor. Členům tohoto výboru přísluší v těchto schůzích hlas poradný.

Mimořádné schůze bankovní rady mohou se konati, kdykoliv toho nastane potřeba. Schůze taková musí býti svolána, žádají-li o to alespoň tři členové bankovní rady, nebo usnesl-li se na tom revidující výbor, nebo požádal-li o to vládní komisař.

Schůzí svolaných z usnesení revidujícího výboru povinen jest výbor tento se účastniti alespoň třemi členy a přísluší jim i v takových schůzích hlas poradný.

Bankovní rada jest způsobilá usnášeti se, je-li přítomno i s předsedou nejméně pět členů rady, z nichž jsou nejméně tři volení.

Každý člen má po jednom hlase. Rozhoduje se prostou většinou přítomných, při rovnosti rozhoduje hlas předsedajícího.

Při volbách hlasuje se lístky.

Schůzím jest přítomen vrchní ředitel nebo jeho zástupce, nebo i více členů obchodní správy s hlasem poradným.

Vedle toho mohou podle potřeby býti přibráni i jiní úředníci banky nebo i osoby mimo banku, vyžaduje-li toho předmět jednání.

O jednáních a usnesení bankovní rady činí se zápis, v němž uvedena jsou i jména přítomných členů ředitelství.

O každé schůzi uveřejňuje bankovní rada zprávu v úředním listě.

Bankovní rada rozděluje se pro podrobnější vykonávání své činnosti ve tři odbory, a to:

Guvernér a předsedové těchto tří odborů tvoří "užší výbor", kterému přísluší povšechně výkon práv a usnesení bankovní rady; vedle toho však může užší výbor rozhodovati samostatně v nutných případech, kdy nebylo pro krátkost času možno svolati bankovní radu. Může měniti v takovém případě i sazbu eskontní, musí však předložiti toto opatření k dodatečnému schválení bankovní radě, kterou jest pak svolati bezodkladně. Ve schůzích užšího výboru, kde stane se usnesení o změně eskontního úroku, musí býti přítomni všichni členové užšího výboru a vládní komisař.

Užší výbor zasedá pravidelně jednou týdně, vedle toho, kdykoliv toho nastane potřeba; svolává jej guvernér nebo člen výboru guvernérem k tomu ustanovený.

Jednací řád pro užší výbor stanoví a mění bankovní rada.

Guvernér ustanovuje pro hlavní ústav banky v Praze a pro filiálky v Brně a v Bratislavě po jednom členu bankovní rady, jejichž povinností jest, aby osobně sledovali celou činnost a obchody těchto úřadoven a podávali o nich bankovní radě zprávy.

Dva z nich musí býti vzati z volených, jeden ze jmenovaných členů.

Revidující výbor jest povinen občasně prohlížeti stav obchodů a stav hodnot tvořících jmění banky. Zkoumá závěrečné účty, rozvahu a účet zisku a ztráty a podává valné hromadě o tom, jakož i o jiných svých poznatcích zprávu.

Vyžaduje-li toho prospěch banky, má revidující výbor právo požádati bankovní radu, aby svolala mimořádnou valnou hromadu (§ 104).

Revidující výbor má právo činiti rozklady proti usnesení bankovní rady, a v případě, že nedocílena dohoda, odvolati se podle předcházejícího odstavce k valné hromadě. Revidující výbor má právo kdykoliv žádati svolání schůze bankovní rady (§ 88).

Revidující výbor má právo nahlížeti do všech knih a zápisů banky.

Jednání revidujícího výboru s úřadovnami a zaměstnanci banky děje se prostřednictvím bankovní rady.

Usnesení ve schůzích bankovní rad, užšího výboru, odborů a výboru revidujícího přijatá potřebují k své platnosti schválení guvernéra, kteréhož se jim pravidelně dostává podpisem jeho.

Za schválená pokládají se i ona usnesení, kterým guvernér ve schůzi přítomný neodepřel před koncem schůze výslovně souhlasu.

K posouzení směnek předložených k eskontu přibírá banka censory, jež jmenuje bankovní rada na dobu šesti let, a sice pro každé bankovní místo v počtu odpovídajícím rozsahu obchodu. Tvoří dohromady sbor censorů. Působnost censora jest čestnou. Censory mohou se státi osoby obeznalé s místními poměry obchodními, průmyslovými, zemědělskými a hospodářskými vůbec, a bance jest si vyžádati o navržených kandidátech dobré zdání obchodních komor, zemědělských rad jiných důležitých zájmových sdružení, jež vláda určí. Z působnosti censorů jsou vyloučeni vedoucí činovníci nebo úředníci výdělečných peněžních ústavů.

Mezi censory, v jednom místě působícími, nesmí býti příbuzenství prvního stupně.

Sboru censorů předsedá při jednání vedoucí úředník hlavního ústavu nebo filiálky. O přijetí nebo zamítnutí směnky rozhoduje sbor většinou hlasů přítomných. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda. Předseda jest oprávněn odepříti eskontování směnky sborem k přijetí navržené, jest však povinen v takovém případě rozpor oznámiti bankovní radě. V případech nutných smí banka eskontovati směnky, aniž by je předložila sboru censorů, musí však je předložiti sboru k dodatečnému posouzení.

Censor nemůže rozhodovati o směnce, na kterou on sám nebo firma, jejíž jest společníkem, jest zavázán. Censoři povinni jsou jednati nestranně, zachovávati mlčelivost a nastupujíce podepíší v tomto smyslu slib.

Sbor censorů má kromě své censorské působnosti také povahu sboru důvěrnického, který má právo tlumočiti hospodářské potřeby a přání svého bankovního obvodu a předkládati příslušná usnesení svá bankovní radě.

Správa státní vykonává vrchní dozor vládním komisařem, vzatým z úředníků ministerstva financí. Úředník tento zůstává po dobu své funkce ve svazku svého státního úřadu a jest placen státem. Vládního komisaře jmenuje vláda a jmenuje zároveň jednoho zástupce jeho za stejných okolností a se stejnými právy a povinnostmi.

Vládní komisař má právo přesvědčovati se o tom, jak banka si počíná, sledovati zachovávání zákonů a stanov, jakož i šetření zájmu státního, smí účastniti se schůzí všech orgánů bankovních s hlasem poradným. Smí vyžádati si zprávy a doklady.

Naproti tomu nepřísluší vládnímu komisaři právo zasahovati do záležitostí zaměstnanců, pokud nejde o změnu služební pragmatiky neb pensijního řádu.

Vládní komisař jest přítomen při ničení bankovek z oběhu vzatých.

Povinen jest opříti se každému usnesení valné hromady nebo ostatních orgánů banky, odporují-li zákonům, stanovám neb zájmům států, a zastavuje svým odporem výkon usnesení až do vyžádaného rozhodnutí podle § 98.

Týká-li se odpor takový usnesení přijatého užším výborem, odbory nebo revidujícím výborem, předloží se záležitost ku projednání bankovní radě. Čelí-li odpor usnesení valné hromady nebo bankovní rady, předloží a projedná se záležitost s vládou, aby dosaženo bylo dohody.

Nedošlo-li k ní, rozhoduje, jde-li o výklad zákona nebo stanov, pětičlenný rozhodčí soud, do kterého jmenuje vláda a banka po dvou členech, kteří pak společně jmenují jednoho dalšího člena jako předsedu. Neshodnou-li se na předsedovi, rozhoduje los. Rozhodčí soud usnáší se většinou hlasů a rozhodnutí jeho jest konečné. Ohrožuje-li usnesení v odpor vzaté veřejný zájem státní, rozhoduje vláda.

O soukromoprávních sporech mezi státní správou a bankou, nepatřících do § 98, rozhoduje vrchní zemský soud v Praze.

Bankovní rada udílí k dosažení úkolů banky a k výkonu usnesení svých, po případě usnesení ostatních orgánů rozkazy obchodní správě Národní banky Československé, t. j. řídícímu sboru úřednickému záležejícímu ze dvou- až tříčlenného ředitelství s vrchním ředitelem v čele a z tajemníků, jichž počet řídí se dle potřeby referátů, nesmí však přesahovati počet šesti. Při jmenování člen této obchodní správy není bankovní rada vázána na výběr z kruhu vlastního úřednictva.

Vrchní ředitel udílí jménem bankovní rady přijaté rozkazy všem úřadovnám a zaměstnancům banky.

Vrchní ředitel jest nejvyšším vedoucím úředníkem banky, podpisuje rozkazy udílené jménem bankovní rady, účastní se schůzí bankovní rady a ostatních orgánů bankovních a jest povinen denně guvernéra zpravovati o všech záležitostech banky. Může býti zastoupen svým náměstkem, kterým jest ředitel bankovní radou k tomu ustanovený.

Ostatní členové obchodní správy jsou vedoucími úředníky jednotlivých odvětví, po případě hlavního ústavu nebo filiálek, bankovní radou stanovených, a podávají své zprávy prostřednictvím vrchního ředitele, neb ředitelství celého.

Disciplinární vyšetřování konají se podle řádu bankovní radou přijatého za předsednictví člena obchodní správy.

Valná hromada akcionářů jest mluvčím a představitelem akcionářů a jejich práv. Řádná usnesení valné hromady jsou závazná i pro nepřítomné akcionáře.

Valné hromady konají se v Praze a to:

Osm dnů před valnou hromadou musí uveřejněno býti v týchž listech, kde vyhlášeno bylo její svolání, i pořadí předmětů, jež budou projednávány. O jiných, než takto označených bodech, příslušnou valnou hromadnou platná usnesení státi se nemohou. Z tohoto omezení vyňat jest návrh, aby svolána byla mimořádná valná hromada. Má-li se konati mimořádná valná hromada na žádost padesáti oprávněných akcionářů (§ 104), musí tito v příslušné žádosti označiti zároveň předměty jednání. Je-li předmětem jednání mimořádné valné hromady návrh na likvidaci banky, musí to býti uvedeným způsobem vyhlášeno nejméně měsíc před tím, než se koná.

Valná hromada sestává z akcionářů, jichž vlastnictvím jest aspoň deset akcií, zapsaných na jejich jméno nejpozději devadesát dnů před valnou hromadou a deponovaných nejpozději dvacet dnů před valnou hromadou u hlavního ústavu banky v Praze nebo u některé filiálky banky. Zákonní zástupcové nezletilých nebo opatrovanců a v zastoupení obcí, korporací, společností, ústavů a jiných právnických osob jednotlivci k tomu zvlášť určení, mohou, byť i sami nebyli akcionáři, účastniti se s plnými právy valných hromad jako plnomocníci, byli-li při složení akcií písemným prohlášením jako takoví označeni neb byla-li okolnost tato listinami prokázána. Takto zplnomocniti smí každý z uvedených majitelů akcií jen jednu osobu. Osoby hromadné mohou takto označiti buď jen jednu osobu nebo dvě osoby alternativně.

Jsou-li akcie společným majetkem několika osob aneb seskupí-li se několik akcionářů, z nichž má každý méně než deset akcií zapsaných na své jméno, mohou zplnomocniti písemným prohlášením při složení akcií za sebe učiněným ze svého středu jednoho akcionáře k účasti na valné hromadě. Plnomocník takový musí zastupovati nejméně deset akcií.

K účasti na valné hromadě oprávněný obdrží příslušné legitimační potvrzení.

Každá k účasti na valné hromadě oprávněná osoba smí toto právo vykonati jen osobně a nemůže se dáti zastupovati. Každému účastníku přísluší bezpodmínečně jen jeden hlas.

Valné hromady účastniti se mohou jen příslušníci republiky Československé. Z účasti vyloučeny jsou osoby, které nemají plných občanských práv, a osoby, na jejichž jmění uvalen konkurs.

Každý účastník valné hromady jest oprávněn podávati ve valné hromadě samostatné návrhy, předložil-li je písemně s odůvodněním guvernéru banky nejpozději čtrnáct dnů před zasedáním. Takovéto samostatné, včasně podané návrhy budou pojaty do pořadu valné hromady (§ 105). O návrzích, které takto ohlášeny nebyly nedotýkají se bezprostředně předmětů jednání stanovených vyhláškou, nemůže se příslušná valná hromada pravoplatně usnášeti (§ 105).

Valná hromada pokládá se za řádně ustanovenou a způsobilou usnášeti se, je-li přítomno aspoň čtyřicet oprávněných účastníků. Nesejde-li se valná hromada do jedné hodiny po čase, na nějž byla svolána, odročuje se na čtrnáct dnů. O odročení a svolání nové valné hromady podá se zpráva aspoň osm dnů před novou vlanou hromadou týmiž novinami, kterými první valná hromada byla svolána. Druhá valná hromada má právo raditi a usnášeti se jen o předmětech uvedených ve vyhlášce po první valnou hromadu, a to nehledíc k počtu přítomných oprávněných účastníků.

Osm dnů před řádnou valnou hromadou budou v místnostech banky vyloženy závěrky účetní za uplynulý rok. Každý k účastni na valné hromadě oprávněný má právo vyžádati si u banky v této lhůtě jeden výtisk výroční zprávy se závěrkou účetní.

Valné hromadě předsedá guvernér banky, neb jeho náměstek, a kdyby těmto nebylo možno, člen bankovní rady podle § 74 guvernérem ustanovený.

Předseda podává k projednávání a usnášení předměty v pořadí, jak byly vyhláškou určeny.

Řádné valné hromadě přísluší pravidelně tato jednání:

Za členy bankovní rady a revidujícího výboru mohou býti voleny i osoby ve valné hromadě nepřítomné, jakož i osoby, které tou dobou nejsou akcionáři. Neakcionáři takto zvolení mohou počíti svou činnost teprve, když vyhověli ustanovením § 80.

Valná hromada usnáší se prostou většinou hlasů. Jen jedná-li se o návrh na likvidaci banky anebo o změnu stanov, potřebí jest většiny dvoutřetinové. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů. Hlasování děje se zpravidla pozvednutím ruky nebo povstáním. Žádá-li o to nejméně deset účastníků, má předseda provésti ústní hlasování podle jmen. Nečiní-li ani jediný z přítomných proti tomu námitek, může býti hlasování provedeno aklamací.

Při volbách hlasuje se lístky. Volba jest tajná. Nedosáhne-li se při nějaké volbě prvním hlasováním prosté většiny hlasů, přikročí se k užší volbě mezi osobami, které při tomto hlasování obdržely nejvíce hlasů. Do této užší volby bude pojato jen dvakráte tolik osob, kolik se jich ještě zvoliti má.

Dostanou-li dvě osoby v užší volbě stejně hlasů, rozhodne mezi nimi los.

Skrutátory jmenuje z akcionářů předseda.

O jednání valné hromady sepsán budiž zápis, který podepíše předseda, dva jím vyzvaní účastníci, skrutátoři a zapisovatel.

Usnesení valných hromad, pokud nepodmiňují změny tohoto zákona nebo stanov a nepodmiňují schválení vlády (§ 77), potřebují ke své platnosti schválení ministerstva financí. Schválení toto považuje se za dané, nedojde-li do tří neděl po odeslání zprávy o valné hromadě rozhodnutí odpírající schválení některého bodu.

Banka jest oprávněna provozovati tyto obchody:

Banka jest oprávněna eskontovati vydané a vlastní směnky, vzniklé ze skutečných obchodů, splatné v zákonité měně do 92 dnů v obvodu republiky Československé.

Podané směnky podepsány buďtež zpravidla třemi, nejméně však dvěma osobami, jichž schopnost platiti jest známa. Bankovní rada smí výjimkou připustiti náhradou za třetí podpis záruky v cenných papírech.

O přijetí směnek rozhoduje banka se sborem censorů (§ 96). Rozhodnutí děje se nestranně podle zásad uplatněných pro všechna bankovní místa stejně, přihlížejíc jedině k jakosti směnek. Příčinu zamítnutí směnek netřeba uváděti.

Banka jest dále oprávněna eskontovati i cenné papíry a kupony do tří měsíců splatné, pokud jsou připuštěny k lombardu (§ 122). Platí pro ně obdobná pravidla jako pro eskont směnek.

Úrokovou sazbu eskontní, která jest stejna pro všechna bankovní místa, ustanovuje bankovní rada. Sazba tato vyhlásí se v úředním listu a vývěskami v úřadovnách banky.

Banka jest oprávněna eskontované směnky převáděti dále.

Banka jest oprávněna poskytovati zápůjčky na ruční zástavu (lombard) na dobu nejdéle tří měsíců. Úhrn zápůjček poskytnutých na ruční zástavy nemá pravidelně přesahovati zásobu směnek (portefeuille) eskontovaných podle § 122. Překročí-li tuto výši, musí býti úroková sazba ze zápůjček na ruční zástavu zvýšena nejméně o 1 1/2 procenta nad platnou sazbou eskontní. Zápůjčka může býti poskytnuta na:

Banka jest oprávněna přijímati hotovosti i v platidlech cizích a vydávati na ně potvrzení, neb přijímati i závazek ke splacení těchto hotovostí ve stejných platidlech.

Banka jest oprávněna přijímati vklady na žirové účty. Majitel žirového účtu je oprávněn, pokud není zákonných omezení, šekem volně svojí pohledávkou nakládati, v hotovosti ji vybírati, nebo poukázati k dobru třetích. Žádost za otevření žirového účtu odmítnouti aneb žirový účet vypověděti lze bez udání důvodů. Každý majitel žirového účtu může umísťovati své akcepty u banky. Byl-li na majitele žirového účtu uvalen konkurs a banka o tom úředně zpravena, nevyplatí se šeky vydané na tento účet, ať jsou v rukou majitele účtu neb v rukou osob třetích. S pohledávkou majitele žirového účtu naloží se podle § 66.

Podmínky pro obchody uvedené v § 121, ad 5. až 12., a podrobnější ustanovení pro obchody uvedené ad 1. až 4. ustanovuje bankovní rada.

Banka smí k úpravě kursů devis uzavírati v rámci § 121, bodu 10., termínové obchody devisové.

Každé přímé nebo nepřímé poskytování úvěru státu, vyjímaje případy uvedené v §§ 129, 135, jest bance zakázáno.

Státu, státním úřadům a státním ústavům nelze poskytovati zápůjček na papíry státní, emisním ústavům pak na cenné papíry jejich vydání, které jsou v jich vlastnictví.

Banka smí po schválení bankovní rady eskontovati směnky celní, daňové a směnky na uvěřené výrobky tabákové, sůl a výrobky horní, které mají vlastnosti, stanovené v § 122, a byly podány státní správou.

Banka smí obstarávati pro stát obchody komisionářské, přijímati platy a konati výplaty pro stát. Případný zůstatek, který stát z těchto obchodů dluhuje, budiž vyrovnán nejdéle do týdne po každé měsíční závěrce.

Bance jest zakázáno provozovati jiné, než v § 121 stanovené obchody. Zejména nesmí akceptovati směnky, zaručovati se za jiné, nesmí nabývati majetku nemovitého, kromě majetku nutného pro vlastní svou činnost. Nesmí nabývati pro vlastní účet státních papírů republiky Československé, mimo případy § 122 a případ vytčený v § 135. Nesmí nabývati pro sebe vlastních akcií, ani na ně dávati zálohy. Nesmí se účastniti podniků obchodních, průmyslových, ani jiných, ani provozovati obchody se zboží. Banka smí však ve vlastní tiskárně bankovek tisknouti platidla a cenné papíry na účet jiných.

Nemovitosti a jiné statky nabyté k zaručení svých práv v důsledku některého z obchodů svých jest povinna prodati v přiměřené lhůtě.

Správní rok banky shoduje se s rokem kalendářním a rozvaha uzavírá se tudíž k 31. prosinci každého roku.

Rozvaha nechť odpovídá všem předpisům zákona a všem přísným pravidlům obchodního účetnictví.

Výbor revidující má roční rozvahu schválenou bankovní radou prozkoumati a dáti o tom řádné valné hromadě zprávu. Stejná ustanovení platí pro účet ze zisku a ztráty.

Valné hromadě přísluší schválení závěrečných účtů. Rozvaha a účet ze zisku a ztráty buďtež nejdéle osm dnů před řádnou valnou hromadou uveřejněny v úředním listu.

Závěrečné účty nutno předložiti nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu.

Čistým ziskem banky jest přebytek výtěžků, který zbývá po srážce všech ztrát a nákladů, do kterých započítají se i obnosy placené státu podle § 30 a příspěvky placené pensijnímu fondu zaměstnanců podle § 136.

Z čistého zisku přidělí se:

Dividenda a superdividenda jsou splatny ve zlatě; dokud však nevznikne povinnost uvedená v § 15, smí býti vypláceny zákonitými platidly. Dividendy a superdividendy nevybrané do tří let ode dne dospělosti propadnou reservnímu fondu banky.

Nedosáhne-li roční dividenda výše 4 %, má valná hromada právo doplniti ji na tuto výši z reservního fondu.

Banka utvoří reservní fond tím způsobem, že ze zbytku čistého zisku, přesahujícího ročně 4 % akciové jistiny, přikazuje 10 % tomuto fondu (§ 132), až dosáhne poloviny akciové jistiny. Dosáhl-li této výše, přestává další doplňování. Polovina tohoto reservního fondu budiž uložena v státních dluhopisech republiky Československé.

Reservní fond slouží nejprve k úhradě ztrát vzniklých z obchodů banky, pokud nemohou býti hrazeny běžnými výtěžky, dále pak k doplnění dividendy akcionářů na 4 % v letech, kde by čisté zisky této výše nedosáhly.

Při likvidaci nebo postátnění banky připadá polovina reservního fondu akcionářům, a druhá, a to ona, jež uložena jest ve státních papírech, státu.

Výtěžky reservního fondu zúčtují se do celkového výnosu banky.

Reservnímu fondu připadají i výtěžky podle § 45 a § 133.

Banka a její zaměstnanci nepodléhají povinnosti pojistné, stanovené zákonem ze dne 5. února 1920, č. 85 Sb. z. a n.

Banka utvoří pro své zaměstnance pensijní fond, jehož základem budou hodnoty převzaté podle § 50 a jenž míti bude vlastnost pensijního ústavu náhradního podle § 65 uvedeného zákona. Pensijní fond dotuje banka příspěvky stanovenými každým rokem tak, aby ve 20 letech byl pensijní fond doplněn na výši, odpovídající dle pojistné matematiky požadavkům § 65 uvedeného zákona. Příslušná bilance tohoto fondu sestavována bude ob rok, po prvé za rok, kdy cedulová banka vstoupí v život. Pokud by vyplácením pensí byl úrokový výnos pensijního fondu vyčerpán, smí banka obnosy přesahující tento výnos vypláceti ze svého a zúčtovati je do vydání běžných. Bankovní rada smí valné hromadě navrhnouti a valná hromada smí se usnésti o případném zvýšení příspěvku pensijnímu fondu.

Změny ve vyměřování pensí může usnášeti jen valná hromada, avšak usnesení taková nemohou zkrátiti nabytých práv.

Pensijní fond netvoří část jmění bankovního.

Stanovy, upravující správu tohoto pensijního fondu, dává bankovní rada (§ 87) a schvaluje ministerstvo financí. Dlužno při nich dbáti všeobecných ustanovení zákona shora uvedeného.

Obnosy připadající státu podle § 30 odvádí banka státní správě koncem roku, obnosy připadající státu podle § 132 odvádí po řádné valné hromadě. Platy vyplývající pro stát z účasti na akciové jistině koná banka týž den jako ostatním akcionářům. Všechny tyto platy koná banka v Praze Ústřední státní pokladně.

Pravidelně jednou ročně, v kterýkoliv vládním komisařem určený den, vždy však, nastala-li změna v osobě guvernéra banky, vrchního ředitele nebo vládního komisaře, jest podrobiti výkazy o oběhu bankovek a o úhradě podrobné revisi. Revise tato zahrnuje, pokud se kovové úhrady týká, také revisi hodnot do úhrady této náležejících a v pokladnách banky v Praze se nalézajících.

O těchto revisích jest učiniti zápis, který podepíší mimo guvernéra a vládního komisaře i dva vedoucí úředníci banky.

Dojde-li k likvidaci banky, aniž tato byla státem úplně převzata, ustanoví valná hromada, jakým způsobem likvidace se má provésti, a zvolí k tomu účelu šestičlenný likvidační výbor, do kterého mohou býti zvoleni i členové bankovní rady. Funkce guvernéra a členů bankovní rady, jmenovaných presidentem republiky, trvají dále a přenášejí se v tomto případě do výboru likvidačního.

Likvidačnímu výboru přísluší plná moc, jíž zapotřebí jest k ukončení obchodů a závazků bankovních. Plnou moc možno se svolením valné hromady na jiné přenášeti. Pokud likvidace trvá, trvá i moc valné hromady a výboru revidujícího, a valná hromada má zejména právo schvalovati účty likvidační a propouštěti likvidační výbor z ručení za tyto účty.

Jakmile výbor likvidační byl zvolen, pomíjí všechna moc volených bankovních radů.