Nové závody na výrobu lihu surového (surovárny) nebo na přímou výrobu čištěného lihu ze suroviny pomocí kombinovaného přístroje, jakož i nové lihočistny (rafinerie lihu) smějí býti zřizovány jen v případech zvláštního zřetele hodných s povolením ministerstva financí, jež vyslechne prve Československou komisi lihovou a dohodne se s ministerstvem obchodu, případně, jde-li o lihovar hospodářský, s ministerstvem zemědělství.

Novými jsou ve smyslu tohoto nařízení ony závody, jež nebyly ve výrobních odebrání 1919/20 ve stavu způsobilém k zahájení řádného provozu, nebo jejichž zřízení nebylo před vydáním tohoto nařízení povoleno.

Již v činnosti jsoucí lihovary a lihočistny nesmějí technickou výrobní výkonnost změnou používaných nebo zavedením nových zařízení technických zvyšovati nad nejvyšší výrobní technickou výkonnost, kterou měly v některém výrobním období 1910/11 až 1919/20.

Provésti dle uvedeného přípustné změny jest jednotlivým závodům dovoleno pouze na žádost se svolením ministerstva financí, obchodu a zemědělství. Žádost taková budiž podána u příslušného finančního úřadu I. stolice, který o ní provede příslušná šetření (vyžádaje si vyjádření Československé komise lihové) a předloží podanou žádost ministerstvu financí k rozhodnutí.

Za lihočistny, případně závody na výrobu čistého lihu přímo ze zkvašené zápary lze považovati ony závody, jež před počátkem působnosti tohoto nařízení vyráběly čistý líh alespoň o 96 objemových stupních stodílného lihoměru, a to ve množství odpovídajícím nejméně 60 % onoho celkového množství lihu, jež bylo v jednom výrobním období rafinaci podrobeno, nebo přímo ze zkvašené zápary vyrobeno․

Lihočistny nebo závody na výrobu čistého lihu, jež by nevyhovovaly výše uvedeným podmínkám, buďte zařazeny mezi surovárny a líh, jimi vyrobený nebo čištěný, budiž prohlášen za líh surový.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení pro celé území republiky Československé a tím dnem pozbývají platnosti nařízení býv. rak. úřadu pro výživu lidu v dohodě s ministerstvem financí ze dne 24. srpna 1917, č. 357 ř. z., pak nařízení Národního výboru Československého ze dne 8. listopadu 1918, č. 29 Sb. z. a n., jakož i všechna odlišná ustanovení.

Provedením nařízení pověřeni jsou ministr financí se všemi zúčastněnými ministry.