Žádost za ustanovení obecním neb obvodním notářem na Slovensku ve smyslu § 5 zákona povinni jsou podati všichni obecní a obvodní notáři na Slovensku.

To jsou:

Žádosti za ustanovení obecním neb obvodním notářem buďtež podány do 60 dnů, počínajíc dnem 15. dubna 1920, t. j. do 14. června 1920 u úřadu ministra splnomocněného pro správu Slovenska a buďtež k nim připojeny v prvopise nebo ověřeném opise všechny doklady pro rozhodnutí o žádosti nutné.

Obecním a obvodním notářům, kteří žádosti ve lhůtě stanovené v § 2 tohoto nařízení nepodali, buďtež uplynutím lhůty jakékoli služební požitky, požívají-li jich dosud, zastaveny (§ 6 zákona).

O žádostech za ustanovení obecním neb obvodním notářem na Slovensku rozhoduje dle volného uvážení ministr vnitra (§ 4 zákona) vyslechnuv ministra splnomocněného pro správu Slovenska. Ustanovení obecních a obvodních notářů stane se nejpozději ke dni 1. srpna 1920 (§ 6 tohoto nařízení).

K žádostem, jež byly podány po lhůtě uvedené v § 2 tohoto nařízení, nebudiž přihlíženo a s notářem budiž naložen tak, jakoby do stanovené lhůty žádosti vůbec nepodal (§ 3 tohoto nařízení).

Při rozhodování o žádostech za ustanovení obecním neb obvodním notářem buď šetřeno zásady, aby notáři, kteří se za republiky loyálně chovali, vykazují dostatečnou kvalifikaci odbornou i jazykovou a se ve svém úřadě osvědčili, byli v úřadě ponecháni, ačli nutkavé příčiny tomu nebrání.

Obecní a obvodní notáři, kteří řádně a včas se přihlásivše, nebyli přijati, buďtež z činné služby propuštěni a požitky jim vyplácené zastaveny; mají-li podle svého ustanovení nárok na požitky zaopatřovací, buďtež jim vyměřeny.

Obecní a obvodní notáři ustanovení před 28. říjnem 1918 a po složení slibu poslušnosti (§ 2 zákona ze dne 10. prosince 1918, čís. 64 Sb. z. a n.) v úřadě ponecháni, budou, nebyli-li ustanoveni, dáni na odpočinek a poskytnuty jim zaopatřovací požitky, pokud by na ně měli nárok podle uherských zákonů platných na Slovensku dne 28. října 1918 (§ 7, věta 1., zákona).

Jestliže se však tito obecní neb obvodní notáři dopustili již za vlády republiky jednání namířených proti státu československému, buďtež bez jakýchkoli nároků propuštěni (§ 7, věta 2., zákona).

Okolnosti, jež zakládají skutkovou podstatu jednání namířeného proti státu československému, musí býti prokázány a buďtež notáři sděleny s podotknutím, že může proti nim podati do 14 dnů svoje připomínky a námitky u ministra splnomocněného pro správu Slovenska. O připomínkách a námitkách rozhoduje ministr vnitra vyslechnuv ministra splnomocněného pro správu Slovenska (§ 4 tohoto nařízení).

Byl-li notář propuštěn ve smyslu § 7, věta 2., zákona, buďtež ve výroku úřadu (§ 4 tohoto nařízení) okolnosti ty uvedeny.

Ve smyslu § 1 zákona stanoví se den 1. srpna 1920 jakožto den, kterým počínajíc bude úřad obecního neb obvodního notáře obstaráván pouze státními úředníky ustanovenými podle tohoto zákona.

Za obecní neb obvodní notáře takto ustanovené pokládají se i obecní neb obvodní notáři, kteří byli ustanoveni podle § 5 zákona.

Pensijní vlády obecních a obvodních notářů (§ 8 zákona) přecházejí dnem 15. dubna 1920 do správy ministerstva vnitra. Orgány, které spravují tyto fondy, jsou povinny spravovati je počínajíc tímto dnem na účet ministerstva vnitra. O způsobu správy budou vydány předpisy zvláštní.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provede je ministr vnitra, ministr pro sjednocení zákonodárství a organisace správy a ministr splnomocněný pro správu Slovenska.