Zemědělec jest povinen zabavené plodiny řádně a včas skliditi a tak uložit, aby byly uchráněny zkázy neb znehodnocení a byly způsobilé k výživě, zpracování neb krmení.

Okresní obilní úřad dohlížej na postup sklizně. Kdyby včasné provedení sklizně bylo ohroženo, opatřiž okresní obilní úřad potřebné, aby provedení sklizňových prací bylo zajištěno. Kdyby ohrožení sklizňových prací bylo zaviněno samým držitelem zemědělského podniku, může okresní (župní) obilní úřad pověřiti provedením sklizňových prací obec nebo některého praktického zemědělce, na náklad vinníka.

Kdyby včasné sklizení, nebo uložení zabavených plodin nebylo možno, jest zemědělec povinen oznámiti to ihned okresnímu obilnímu úřadu.

Okresní obilní úřad má v takovém případě vyšetřiti závady a zaříditi sklizení, používaje ustanovení §§ 10-14 nař. vlády republiky ze dne 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n.

Držitelé zemědělských podniků povinni jsou zabavené plodiny vymlátiti (vyluštiti). Kdyby zemědělec nemohl obilí z jakýchkoliv důvodů vymlátiti, je povinen to oznámiti okresnímu obilnímu úřadu, aby týž učinil další opatření k výmlatu, používaje při tom ustanovení §§ 10-14 nařízení v § 2 uvedeného.

Držitelé zemědělských podniků, kteří obhospodařují více než 50 ha orné půdy (velkostatky), jsou povinni ohlásiti způsobem dále zmíněným výmlat obilí okresnímu (župnímu) obilnímu úřadu.

Oznámení výmlatu staniž se ústně nebo telegraficky, nejpozději v den, kdy výmlat započal. Ohlášení nechť obsahuje udání o druhu zabavených plodin k výmlatu určených, jakož i o místě a způsobu výmlatu - zdali parní (motorovou), žentourovou, ruční mlátičkou, nebo cepy.

Oznámení výmlatu platí pro veškeré následující dny téhož kalendářového týdne, kdy bylo učiněno oznámení․

Přeruší-li se během týdne oznámený výmlat, zůstává ohlášení v platnosti a netřeba je opětovati, pakliže se výmlat během téhož týdne opět zahájí.

Pokračuje-li se ve výmlatu, neb začne-li se znova mlátiti v příštím týdnu, nutno učiniti nové oznámení.

Úřad zanese propisem ohlášení dvojmo do výmlatního výkazu podle vzorce A. této vyhlášky a odevzdá (při telegrafickém hlášení zašle) zemědělci, oznamujícímu výmlat, jeden propis výmlatního výkazu.

Majitelé hospodářských podniků s více než 50 ha orné půdy jsou povinni vésti výmlatní knihu, do níž třeba zanášeti skutečně vymlácené zásoby. Knihu tu nutno každého výmlatního dne uzavříti.

Povinnost vésti tuto výmlatní knihu, jakož i oznámiti výmlat přísluší každé nejnižší hospodářské jednotce velkostatku, která se spravuje jednotně (dvoru).

Množství, vymlácené na základě téhož výmlatního výkazu, dlužno hlásiti okresnímu (župnímu) obilnímu úřadu nejpozději v pondělí onoho kalendářového týdne, který následuje bezprostředně po týdnu, kdy výmlat byl oznámen.

Ohlášení musí se státi písemně vyplněním příslušných rubrik výmlatního výkazu.

Okresní (župní) obilní úřad a státní revisní kancelář jsou oprávněny za účelem dozoru nad výmlatem v podnicích, zásobárnách a v jiných místnostech majitelů hospodářství konati svými zmocněnci kdykoliv prohlídku a nahlížeti v záznamy hospodářské a obchodní.

Zmocněncům úředním budiž dovolen přístup do místností těchto a buďte jim, žádají-li toho, dána veškerá vysvětlení, jež požadují.

Okresní (župní) obilní úřad může se zřetelem k místním zemědělským poměrům stanoviti lhůtu výmlatu, a uplynula-li tato marně, dáti na náklad a nebezpečí držitele zabavené plodiny vymlátiti, resp. vyluštiti a k tomu účelu použíti jeho hospodářských místností a prostředků jeho podniků.

Okresní (župní) obilní úřad může v případě, že by výmlat nebyl prováděn vinou zemědělce, dáti provésti výmlat vlastními orgány, za náhradu nákladů výmlatu v místě obvyklých, aniž by dříve pro to stanovil lhůtu. K tomu cíli může použíti také prostředků výmlatních, v § 3 naznačených.

V obou případech má jsem z výnosu výmlatu předem uhraditi předepsaná dodávka.

O výmlatu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vydá hospodářský úřad v Bratislavě, po případě zemský hospodářský úřad v Užhorodě zvláštní předpisy v rámci zásad stanovených v §§ 3-11.

Držitelé zemědělských podniků jsou povinni nabídnouti a prodati zabavené plodiny v dobré jakosti, řádně pročištěné, suché a zdravé zmocněncům státního obilního ústavu za stanovenou přejímací cenu, pokud jim dle § 5 nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n., nejsou ponechány pro vlastní potřebu (výživu, krmení a osivo).

Zásoby luštěnin ze starších sklizní, jež jsou pohotové v době, kdy ono nařízení počne působiti, buďte držiteli jich nejdéle do 15. července 1920 hlášeny příslušnému zemskému obilnímu ústavu s udáním množství a skladiště. Na vyzvání zemského obilního ústavu povinen jest zemědělec tomuto ústavu nebo jinému jím udanému místu zaslati jeden, nebo více průměrných vzorků k prozkoumání.

Státní obilní ústav jest povinen plodiny, jež se mu nabídnou ku koupi, zakoupiti, pokud vyhovují § 7 nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. června, č. 404 Sb. z. a n. Cena přejímací buď zaplacena při odebírce zboží hotově; neodebéře-li se zboží ihned při sjednání koupě, buď dána při sjednání koupě splátka až do výše 50 % kupní ceny a zbytek buď zaplacen při převzetí dalších odebírek.

Zemědělec jest povinen v případu, že vykoupené plodiny nebudou ihned odebrány, uschovati je ve svých skladištích až do skutečného odebrání a opatrovati je jako řádný hospodář ve smyslu občanského zákona. Za toto uschování může povoliti ministerstvo pro zásobování lidu přiměřené skladné.

Zemský politický úřad (zemský hospodářský úřad) vydá podrobné předpisy o způsobu převzetí zabavených plodin. Převzetí to stane se u obilí na základě rozvrhu kontingentů předepsaných jednotlivým politickým okresům (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župám). Zároveň při rozvrhu kontingentů na okresy politické (župy) stanoví zemská politická správa (zemský hospodářský úřad), jakou část kontingentu povinni jsou zemědělci v jednotlivých politických okresích v určitých obdobích dodati.

Rozvrh kontingentu na jednotlivé obce a velkostatky provede v každém politickém okresu zřízená okresní komise pro repartici kontingentu obilí. Komise ta jest složena z přednosty okresního obilního úřadu jako předsedy a ze šesti až osmi členů jmenovaných přednostou okresního obilního úřadu k návrhu zemědělských organisací v okresu z řad zemědělců v okrese usedlých. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi provedou repartici obdobně organisované župní komise, jež mohou čítati 12-18 členů z řad zemědělců v župě usedlých. Při jmenování členů komisí vzat buď náležitý zřetel na poměrné zastoupení velkostatků a ostatních zemědělců.

Okresní komise sestoupiž se ihned, jakmile oznámen bude kontingent obilí okresu předepsaný, a provediž jeho návrh. Okresní (župní) obilní úřady jsou povinny takto rozvržené kontingenty ihned oznámiti jednotlivým obcím a velkostatkům, spolu pak vydati nařízení o tom, jak mají býti kontingenty rozvrhnuty na jednotlivé zemědělce a v jakých lhůtách dotyčné části kontingentu dodati se mají.

Repartici kontingentu předepsaného obci (t. j. souboru všech zemědělců v obci) provede místní komise pro repartici kontingentu, jež jest složena ze starosty obce nebo jeho náměstka jako předsedy a z tří až pěti zemědělců v obci usedlých. Členy komise jmenuje přednosta okresního obilního úřadu (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi slúžný).

Rozvrh kontingentu na jednotlivé zemědělce budiž v obci veřejně vyhlášen a každému zemědělci sděleno zvláště, jaké množství jednotlivých druhů obilí povinen jest odvésti. Pokud jde o velkostatky, staniž se obdobně vyhláška u okresního obilního úřadu. Zemědělci mohou proti rozvrhu během 8 dnů ode dne vyhlášky podati námitky u komise, jež repartici provedla. Námitky podané u komise obecní předložiž tato ihned okresní komisi. O všech námitkách proti kontingentům obilí rozhodne okresní komise pro repartici kontingentů co nejrychleji s konečnou platností. Při rozhodování nesmí se snížiti celkový kontingent okresu předepsaný a nesmí také se změniti vzájemný poměr jednotlivých obilí okresního kontingentu.

Při rozvrhu kontingentů dlužno přihlížeti jednak k osevné ploše, jednak k výsledku sklizně a počtu osob, jež dlužno vyživovati. Držitelé zemědělských podniků nejsou oprávněni činiti námitky proti předpisu kontingentů obilí, jež mají odvésti, s poukazem na předpis §u 5, odst. 1., lit. a)-b), nařízení ze dne 11. června 1920, čís. 390 Sb. z. a n., totiž na právo, že smějí použíti obilí k výživě nebo ke krmení.

Pro luštěniny nebude předepsán žádný dodávkový kontingent. Držitelé podniků zemědělských jsou povinni nabídnouti a prodati státnímu obilnímu ústavu veškery přebytky těchto plodin, pokud přesahují množství potřebné k osevu, k výživě nebo krmení. Okresní (župní) obilní úřad může však zemědělským podnikům, které zjevně svým zaviněním své přebytky těchto plodin neodvádějí, určiti, jaké množství jsou povinny dodati, jakož i stanoviti lhůtu, do kdy musí býti dodány.

Každý držitel zabavených plodin a výrobků cizozemského původu jest povinen, jakmile se dostanou tyto plodiny nebo výrobky do jeho držení a převyšují množství 1 q (u máku 25 kg), během 24 hodin ohlásiti je zemskému obilnímu ústavu, při čemž dlužno uvésti jejich množství, druh, skutečnou cenu, předložiti jejich vzorek a dáti je jmenovanému ústavu k disposici. Cizozemské zabavené plodiny a výrobky, které nalézají se v území republiky dne 1. července, nutno ohlásiti během 24 hodin po tomto dnu. Zásoby, ohledně kterých zemský obilní ústav neprohlásí do 14 dnů od té doby, kdy oznámení předepsané v prvém odstavci jej došlo, že je přejímá, se uvolňují jich držitelům.

V případě tom je povinen držitel do 24 hodin od projití oné čtrnáctidenní lhůty hlásiti zásoby své dle množství a druhu příslušnému okresnímu (župnímu) obilnímu úřadu i místní aprovisační úřadovně za účelem zamezení dvojího zásobení.

Výkup obilí a luštěnin provádí státní obilní ústav svými k tomu cíli zvláště ustanovenými zmocněnci (komisionáři). Zmocněnci tito jsou povinni v obvodu jim přikázaném provésti výkup zabavených plodin a převzetí jich dle instrukcí státním obilním ústavem proto zvláště vydaných. Na činnost těchto komisionářů dohlížejž okresní (župní) obilní úřad buď přímo nebo zvláštními svými orgány (výkupními komisary), kteří mají povinnost dozírati také na to, zda a jak byl předepsaný kontingent rozvržen na jednotlivé zemědělce, zda výmlat, výkup a odebírka se dějí včas a rovnoměrně, jak vedeny jsou záznamy o dodávkách, zda v mlýnech námezdních dodržují se platné předpisy; výkupní komisaři jsou též oprávněni prováděti výmlat na zkoušku.

Okresní obilní úřad jest povinen pečovati o to, aby předepsaný kontingent byl zcela vykoupen a dodán a musí učiniti bezodkladně opatření, která hladké a úspěšné provedení výkupu a dodávky zaručují.

Výkupy zabavených plodin dějtež se nejprve cestou obchodní koupě, a sice až do uplynutí lhůty stanovené zemskou správou politickou (zemským hospodářským úřadem) pro dodání dotyčné části kontingentu.

Nedostojí-li zemědělec ve lhůtě zemskou politickou správou stanovené své povinnosti dodávkové, provede okresní (župní) obilní úřad nucenou odebírku zabavených plodin, leč že by bylo zjištěno, že zemědělec bez své viny nemohl předepsané množství odvésti. Odebírka nucená provediž se také, není-li osoba nebo pobyt povinníka znám.

I po dodání celého předepsaného kontingentu je zemědělec povinen nabídnouti státnímu obilnímu ústavu všecky další přebytky, jež přesahují potřebu osiva a dávky v § 5, odst. 1., lit. a)-b), nařízení vlády republiky z 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n., povolené.

Dojde-li k nucené odebírce zásob proto, že nebyly včas prodány, buď z přejímací ceny základní sraženo 30 %. Z obnosu toho buď hrazen i náklad nucené odebírky. Není-li držitel nebo jeho pobyt znám, nebo má-li cena sloužiti k uspokojení nároků jiných osob z věcných práv, buď zbytek ceny složen k soudu.

Dojde-li k nucené odebírce zásob proto, že nebyly včas prodány, buď z přejímací ceny základní sraženo 30 %. Z obnosu toho buď hrazen i náklad nucené odebírky. Není-li držitel nebo jeho pobyt znám, nebo má-li cena sloužiti k uspokojení nároků jiných osob z věcných práv, buď zbytek ceny složen k soudu.

Zmocněnci státního obilního ústavu smějí vykoupenými plodinami nakládati vždy jen dle příkazu státního obilního ústavu. Také okresní obilní úřad nesmí vykoupenými plodinami nebo výrobky z nich nakládati svémocně a musí uposlechnouti bezpodmínečně všech příkazů státního obilního ústavu.

Průmyslové podniky zpracující zabavené plodiny zpracovati je a dodati získané výrobky, přesně dle příkazů státního obilního ústavu, po případě jiného orgánu, jenž k disponování jimi bude oprávněn. Podniky ty jsou povinny, aby bedly úřadem předepsané záznamní knihy a podávaly nepřetržitě výkazy o stavu skladu dle předpisu státního obilního ústavu nebo disposičním právem nadaného orgánu.

V případě všeobecné potřeby může ministerstvo pro zásobování lidu naříditi buď pro všechny nebo pro jednotlivé státní obvody soupis zásob zabavených plodin a výrobků. Ministerstvo může též prováděti v jednotlivých zemědělských podnicích svými orgány kdykoliv revise zásob zabavených plodin a výrobků.

Zmocněnci ministerstva pro zásobování lidu (státní revisní kanceláře, státního obilního ústavu) nebo okresního (župního) obilního úřadu jsou oprávněni v zemědělských i jiných podnicích, když se náležitě legitimují, vykonati prohlídky a nahlédnouti do obchodních i hospodářských záznamů. Těmto orgánům buď dovolen přístup do místností těch a buďtež jim, žádají-li o to, dána všechna vysvětlení, jichž žádají.

Také podniky, jež zpracují zabavené plodiny neb mlýnský výrobky, pak obchodníci, skladiště, sušárny, dopravní podniky a pod. Mají povinnost zmocněncům úřadů, v předešlém paragrafu jmenovaných, poskytnouti přístup do místností podniků skladních nebo jiných, dovoliti jich prohlídku a podati na vyzvání žádané vysvětlení i potřebné výkazy.

Aby byl umožněn přehled zásob zabavených plodin, může zemská správa politická (zemský hospodářský úřad) přidržeti majitele zemědělských podniků, aby podali vysvětlení a vedli záznamy o způsobu obdělávání, osevu půdy, na níž hospodaří, o výsledcích sklizně, výmlatu a spotřeby.

Každý, koho k tomu okresní (župní) obilní úřad vybídne, má povinnost vzíti na sebe úřad důvěrníka a spolupůsobiti při soupisu zásob, při prohlídkách, revisích i výkupu. U osob, které jsou ve službách veřejných, je třeba k tomuto spolupůsobení svolení jich služebních úřadů.

Důvěrníci mají postupovati, nehledíce k osobám, dle nejlepšího vědomí a svědomí, chovati v tajnosti seznané soukromé poměry nebo obchodní tajnosti držitelů zásob, a pokud nejsou úředníky veřejnými, slíbiti, že budou povinnosti tyto svědomitě plniti.

Úřad důvěrníka jest úřadem čestným. V případech zvláštního zřetele hodných může však býti nemajetným poskytnuta náhrada nejnutnějších výloh.

Zemská politická správa (zemský hospodářský úřad) vydá dle potřeby v rámci těchto předpisů podrobná nařízení v oboru své působnosti.

Obec a třetí osoby jsou povinny dle §u 26 nařízení vlády republiky Československé ze dne 11. června 1920, číslo 390, Sb. z. a n., spolupůsobiti při provádění předpisů této vyhlášky, jakož i k nim vydaných předpisů.

Přestupky této vyhlášky trestají se dle §u 16 a následujících vládního nařízení ze dne 11. června 1920, č. 390 Sb. z. a n.

Vyhláška tato nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Tím okamžikem pozbývají platnosti předpisy, jež jsou s ní v rozporu.