Podle ustanovení čl․ 27 mírové smlouvy, která byla uzavřena mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mezi Rakouskem v Saint-Germain-en Laye dne 10. září 1919 a nabyla působnosti dne 16. července 1920, kdy sepsán byl první protokol o uložení ratifikačních listin, rozšiřuje stát československý svou suverenitu na část Vitorazska a Valčicka v hranicích, které budou definitivně určeny mezinárodní komisí na základě uvedené mírové smlouvy a podle jejich ustanovení.

Dnem, kdy bude území v § 1 uvedené zabráno Československou republikou, rozšiřuje se působnost mezinárodních smluv, zákonův a nařízení, platných v Československé republice, na inkorporovaná území, označená v § 1, a zrušují se právní předpisy, které byly na oněch územích dosud v platnosti.

Jednotlivá ministerstva se zmocňují, aby na dobu přechodnou, nejdéle však na dobu 6ti měsíců, na zmíněných územích uznala nebo strpěla právní akty a právní zařízení provedená podle práva rakouského, pokud by nebylo lze těch kterých právních předpisů nebo zařízení československých uvésti tam v život.

Vláda se zmocňuje, by provedla v územích inkorporovaných všechna opatření, potřebná k zachování právního řádu, k zavedení řádné správy a řádného soudnictví a by vydala cestou nařizovací bližší předpisy k tomu směřující.

Toto opatření Stálého výboru podle § 54 ústavní listiny nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provedením opatření tohoto pověřují se všichni ministři.