Konceptní úředníci vysokoškolských kanceláří zařazují se na základě §u 52 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., o služebním poměru státních úředníků a sluhů, do skupiny A.

Úředníci aktuárští, kvesturní a kancelářští těchže kanceláří zařazují se do skupiny C, čímž se doplňuje, po případě mění ustanovení §u 1, odst. III., nařízení veškerého ministerstva ze dne 1. února 1914, č. 34 ř. z.

Dosavad ustanoveným a jmenovaným úředníkům kvesturním a kancelářským promíjí se nedostatek předběžného vzdělání, a to s účinností do 1. ledna 1920. ustanovení to nevztahuje se na oficianty zřízené do hodnostních tříd dle § 2 zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n.

Konceptní úředníci v IX․ a VIII. hodnostní třídě státních úředníků nazývají se v kancelářích universitních „universitní sekretáři“, v kancelářích jiných vysokých škol „sekretáři“ s připojením jména té které vysoké školy. Konceptní úředníci v VII. a VI. hodnostní třídě státních úředníků nazývají se v kancelářích universitních „ředitelé universitní kanceláře“, v kancelářích jiných vysokých škol „ředitelé rektorské kanceláře“.

Ředitelům kanceláří universitních může býti méně návrhu akademického senátu udělen ministrem školství a národní osvěty titul „universitních notářů“.

Praktickou zkouškou ve smyslu § 3 zákona rozumí se na př. zkouška soudcovská, advokátní, notářská, politická, finanční.

Konceptní síly výpomocné ustanovené dle § 4 zákona jsou ve smluvním poměru a slují v kancelářích universitních „universitní koncipienti“, v kancelářích jiných vysokých škol „rektorátní koncipienti“.

Remunerace jejich odpovídá požitkům X. hodnostní třídy státních úředníků. Ministerstvo školství a národní osvěty může ji však k návrhu akademického senátu (profesorského sboru) přiměřeně zvýšiti.

Universitní (rektorátní) koncipient může se podrobiti praktické zkoušce politické po praxi nejméně jednoleté, konané třebas výhradně v kanceláři vysoké školy.

Úředníci aktuárští ustanovují se v kancelářích vysokoškolských pro pomocnou službu konceptní. Úředníci tito slují v XI. hodnostní třídě „rektorátní asistenti“, v X. hodnostní třídě „rektorátní adjunkti“, v IX. hodnostní třídě „rektorátní aktuáři“ a v VIII. hodnostní třídě „vrchní rektorátní aktuáři“.

Čekatelé na aktuárská místa mohou býti připuštěni jako elévové aktuárští do zkušební praxe. Pro službu v kancelářích universitních musí prokázati, že vykonali zkoušku dospělosti na ústavech typu gymnasijního, v kancelářích jiných vysokých škol zkoušku dospělosti na střední škole.

Aktuárští elévové, kteří zkušební praxi po 1 rok úspěšně konali a vykonali s dobrým prospěchem odbornou zkoušku, budou ustanoveni definitivně za úředníky aktuárské.

O přijetí čekatelů aktuárských rozhoduje akademický senát, a kde ho není, profesorský sbor vysoké školy se schválením ministerstva školství a národní osvěty.

K návrhu akademického senátu (profesorského sboru) mohou ministerstvem školství a národní osvěty do 3 let, počínajíc od působnosti zákona, t. j. od 1. ledna 1920 na žádost býti zařazeni mezi pomocné úředníky konceptní (aktuárské):

O provedení zařazení platí obdobně ustanovení §u 4 nařízení ze dne 17. července 1919, č. 467 Sb. z. a n.

Kvesturní (pokladní) úředníci slují v XI. hodnostní třídě při universitních kancelářích „kvesturní asistenti“, při kancelářích ostatních vysokých škol „pokladniční asistenti“, v X. a IX. hodnostní třídě „kvesturní (pokladniční) revidenti“ a v VIII. hodnostní třídě „kvestoři (rektorátní pokladníci)“.

Kancelářští úředníci slují v XI. hodnostní třídě „rektorátní kancelisti“, v X. hodnostní třídě „rektorátní oficiálové“ a v IX. hodnostní třídě „vrchní rektorátní oficiálové“.

O aktuárská místa v kancelářích vysokých škol mohou se v budoucnosti ucházeti i úředníci kancelářští, mající předběžné vzdělání předepsané v § 7, odst. 1., zákona, jestliže po delší, nejméně tříleté praxi v kanceláři vysoké školy prokáží způsobilost k pomocné službě konceptní a vykonají zkoušku aktuárskou.

Úředníci aktuárští pokladniční a kancelářští musí vykázati, že vykonali zkoušku dospělosti na střední škole, a to pro universitní kanceláře na ústavu typu gymnasijního, pro kanceláře jiných vysokých škol, po případě i na některém ústavu uvedeném pod čís. 1.-5. v § 1 nařízení ze dne 17. července 1919, č. 467 Sb. z. a n.

Ti, kdož byli v době účinnosti zákona v kancelářích vysokých škol již ustanoveni a ve službě se osvědčili, mohou býti s prominutím předběžného vzdělání ustanoveni za úředníky pokladniční nebo kancelářské. Případně požadovanou zkoušku pokladniční lze při tom prominouti jen těm, kdož byli zaměstnáni v oboru pokladniční služby aspoň 5 let a mají kvalifikaci velmi dobrou.

Nikdy nelze prominouti předběžného vzdělání, požadovaného zákonem pro službu konceptní.

Návrh na jmenování úředníků konceptních činí ministerstvu školství a národní osvěty akademický senát nebo, kde ho není, profesorský sbor vysoké školy.

Úředníky aktuárské, kvesturní (pokladniční) a kancelářské ustanovuje se schválením ministerstva školství a národní osvěty akademický senát nebo, kde ho není, profesorský sbor vysoké školy.

Nařízení toto nabude účinnosti dnem vyhlášení. Provedení jeho přísluší ministru školství a národní osvěty v dohodě s ministrem financí.