Ustanovení tuto uvedená mají zníti takto:

Za každých Kč 20.000 příjmu více stoupá služební taxa náhradní o Kč 750.

Příklad: Z předepsané daně z příjmu 160 Kč dá se souditi na příjem 9210 Kč, který jest jejím základem. Ze příjmu 9210 Kč připadla by služební taxa náhradní 182 Kč, zbylo by tedy osobě vojenskou taxou povinné 9210 Kč méně 182 Kč, rovno 9028 Kč. Kdyby osoba vojenskou taxou povinná měla toliko nejvyšší příjem nejblíže nižší 4. tarifní třídy, tedy 9200 Kč, tu by jí po odečtení služební taxy náhradní 143 Kč zbylo 9057 Kč, tudíž o 29 Kč více. V uvedeném tedy případu (příjem 9210 Kč) nebuď služební taxa náhradní vyměřena 182 Kč, nýbrž 182 Kč méně 29 Kč, rovno 153 Kč.

Krátký výpočet: 9210 - 9057 rovná se 153 Kč.

Data tato buďtež podána též o rodičích, když jest z přihlášky patrno, že rodiče nebo některý z nich ještě žije.

Všude tam, kde v prováděcích ustanoveních k zákonu o vojenské taxe a ve formulářích k nim připojených uvádí se obnos 1600 K, případně 4000 K a daňová sazba 13,60 K, buďtež obnosy tyto nahrazeny číslicí 4800 Kč a při daňové sazbě 50 Kč.

Tabulka na druhé straně formuláře čl․ VI. budiž nahrazena tabulkou upravenou podle nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, č. 506 Sb. z. a n.

Nařízení toto, jehož platnost nevztahuje se na Slovensko a Podkarpatskou Rus, platí pro berní léta 1920 a 1921 a stává se ihned účinným.