Hornické rozhodčí soudy jsou zřízeny po rozumu § 1 zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. z. a n., a vzhledem ku vládnímu nařízení ze dne 24. června 1920, č. 396 Sb. z. a n. v Praze, Plzni, Trutnově, Mostě, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Moravské Ostravě, Brně a Bratislavě.

Kancelářské místnosti těchto soudů opatří předseda sborového soudu (sedrie), v jehož obvodě jest hornický rozhodčí soud zřízen, v dohodě s revírní radou a majiteli dolů.

Kancelářský personál zjedná předseda hornického rozhodčího soudu a ustanoví jeho odměnu stejným způsobem podle norem platných pro státní úředníky a opatří potřebné kancelářské zařízení i potřeby.

Za tím účelem sestaví přibližný rozpočet, jejž předloží revírní radě a majitelům dolů na vyhrazené nerosty, které leží v okrsku revírní rady, pro nějž jest rozhodčí soud zřízen, ke schválení.

Revírní rada a majitelé dolů jsou povinni náklady kancelářského zařízení zaplatiti stejným dílem ve lhůtě stanovené v dožádání předsedově, běžné náklady pak platiti v měsíčních nebo čtvrtletních lhůtách předem k rukoum předsedy rozhodčího soudu podle jeho dožádání.

Předseda rozhodčího soudu podá do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku účet příjmů a výdajů revírní radě a zúčastněným majitelům dolů.

Okrsky revírních rad, jež mají svá sídla v místech uvedených v § 1, jsou též okrsky hornických rozhodčích soudů.

Do působnosti hornických rozhodčích soudů náleží rozhodovati s konečnou platností o odvoláních z výroků:

Odvolati může se v případech uvedených v § 2 pod bodem a) závodní správa, po případě, zaměstnanec, v případech b) závodní rada neb závodní správa, po případě majitel dolu.

Přísedící rozhodčího soudu a jejich náhradníky navrhují odborové organisace hornické, zřízenecké a majitelů dolů, které jsou zastoupeny v dotyčném okrsku. Návrh stane se k vyzvání revírního báňského úřadu. Ministr veřejných prací potvrdí, pokud není tu důvodu vylučovacího, navržené členy rozhodčího soudu a jejich zástupce.

Ministr veřejných prací jmenuje zástupce revírního báňského úřadu, který působí jako stálý odborný poradce rozhodčího soudu, a ustanoví jeho náhradníka.

Jakmile byli jmenováni přísedící rozhodčího soudu, svolá revírní báňský úřad veškery přísedící k volbě předsedy a jeho zástupce.

Schůze této musí se zúčastniti všichni přísedící, po příp. jejich zástupci, aby byl z každého oboru zastoupen plný počet, t. j. tři členové. Za vedení jmenovaného zástupce revírního báňského úřadu provede se pak volba předsedy a jeho zástupce hlasovacími lístky.

Před odevzdáním hlasovacích lístků navrhnout jednotlivé skupiny kandidáty. Volitelni jsou pouze soudcové z povolání z obvodu, pro který jest rozhodčí soud zřízen. Volitelnost se u každého kandidáta hned zjistí.

Volba může býti provedena třikráte, je-li naděje, že se docílí jednomyslnosti. Nezněly-li ani při třetí volbě všechny hlasy pro jednoho kandidáta, prohlásí předseda volbu za bezvýslednou. O volbě podá revírní báňský úřad zprávu báňskému hejtmanství a podá ihned zdůvodněný návrh na jmenování předsedy rozhodčího soud a jeho zástupce.

O jednomyslné volbě podlá se zpráva neprodleně báňskému hejtmanství.

Ministerstvo veřejných prací zařídí pak potřebné ku jmenování předsedy a jeho zástupce, po případě k potvrzení voleného a jmenování jeho zástupce v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.

Stejně jest postupovati, kdyby předseda rozhodčího soudu neb jeho zástupce trvale odpadl.

Ministrem spravedlnosti potvrzený předseda rozhodčího soudu, po příp. jeho zástupce svolá při prvém jednání všechny přísedící rozhodčího soudu a jejich náhradníky k vykonání slibu. Přísedící slíbí rukou dáním, že budou vykonávati svůj úřad dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají o jednání soudu úřední tajemství.

Přísedícím, kteří jsou státními úředníky, připomene předseda jejich úřední přísahu.

Pro jednotlivé soudní případy sestaví předseda senát ze 6 přísedících, a to po třech z každého odboru, jenž na věci jest účasten.

Přísedící zaměstnanci podají soupis svých skutečných výloh při vykonávání své funkce revírní radě, které přísluší úprava těchto účtů, útraty přísedících zástupců podnikatelů upravuje organisace zaměstnavatelů.

Revírní rada i organisace zaměstnavatelů mohou stanoviti pravidla pro určení těchto výloh a dáti předsedovi rozhodčího soudu k disposici potřebné obnosy, z nichž požadované náhrady se v částkách dle těchto pravidel upravených hned po jednání soudu vyplatí.

Pro předsedu, jeho zástupce a zástupce revírního báňského úřadu určí ministerstvo veřejných prací v dohodě s ministry spravedlnosti a financí paušální odměnu, jejíž výše bude stanovena vždy pololetně pozadu dle vykonaných prací.

Pořádkové peněžité pokuty pro svévolné vedení sporů vymohou se dle potřeby soudní exekucí a přikáží se revírní radě ve prospěch všeobecně dobročinných zařízení pro zaměstnance; z trestu přisouzenými útratami sporu hradí se výlohy přísedících náhradou jejich organisacím, revírní radě, a výlohy státních úředníků.

O tom, kdo má hraditi náhrady svědkům, znalcům, výlohy místních šetření, rozhodne v každém jednotlivém případě soud rozhodčí.

Za řízení rozhodčího soudu a jeho kancelářských agend odpovídá předseda. U rozhodčího soudu hornického vede se:

Působnost revírního báňského úřadu podle zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. z. a n., a podle tohoto nařízení obstarávají na území dříve uherském báňské komisariáty, a kde není zvláštního báňského komisariátu, báňské kapitanáty; působnost báňského hejtmanství obstarávají v tomto území báňské kapitanáty.

Toto prováděcí nařízení nabývá účinnosti dnem stanoveným pro účinnost zákona ze dne 25. února 1920, č. 145 Sb. z. a n.

Provésti toto nařízení ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministrem spravedlnosti.