Členy uhelné rady jsou:

8 zástupců uhelných hornických podnikatelů,

6 zástupců dělníků uhelných dolů,

2 zástupci zřízenců uhelných dolů,

3 zástupci obchodníků uhlím,

4 zástupci průmyslových podniků spotřebujících uhlí,

2 zástupci dělníků průmyslových podniků spotřebujících uhlí,

2 zástupci zemědělství,

1 zástupce živnostnictva,

2 zástupci drah,

2 zástupci spotřebitelů otopného uhlí,

1 znalec dolování uhelného,

1 znalec chemického výzkumu uhlí,

1 znalec spotřební uhelné techniky,

1 zástupce ministerstva financí a

1 zástupce ministerstva obchodu.

Zástupci ministerstva financí a obchodu působí jako stálí přísedící.

Předsedou uhelné rady jest přednosta uhelného oddělení ministerstva veřejných prací; je-li zaneprázdněn, zastupuje ho jeho náměstek v úřadě.

Oba zástupce drah jmenuje ministr železnic, po jednom přísedícím ustanoví ministerstvo obchodu a financí, ostatní členy jmenuje ministr veřejných prací.

Jmenování děje se dle těchto pravidel:

Zástupce podnikatelů dolů, hornických dělníků a zřízenců, znalce dolování uhelného jmenuje ministr veřejných prací samostatně; zástupce obchodníků uhlím, zástupce majitelů průmyslových podniků spotřebujících uhlí, jejich dělníků, živnostnictva jmenuje ministr veřejných prací v dohodě s ministerstvem obchodu;

zástupce zemědělství jmenuje v dohodě s ministrem zemědělství;

zástupce spotřebitelů otopného uhlí jmenuje v dohodě s ministrem vnitra;

znalce chemického výzkumu uhlí a spotřební uhelné techniky jmenuje v dohodě s ministry vnitra, školství a obchodu;

návrhy na jmenování zástupců podnikatelů uhelných dolů podá ministerstvu veřejných prací Svaz majitelů dolů v Československé republice se sídlem v Praze, bera zřetel na těžbu a počet osazenstva v jednotlivých revírech;

návrhy na jmenování zástupců dělníků uhelných dolů a

návrhy na jmenování zřízenců uhelných dolů podají revírní rady tak, aby byly dle možnosti zastoupeny všechny části říše;

návrh na jmenování zástupců obchodníků uhlím podají ministru obchodu obchodní a živnostenské komory republiky Československé společně;

zástupce průmyslových podniků navrhne mu Ústřední svaz československých průmyslníků v Praze ve smyslu spolkových stanov svým ústředním sborem za účasti delegátů obchodních a živnostenských komor;

zástupce živnostnictva navrhne Československá živnostenská rada v Praze;

zástupce průmyslových dělníků navrhne Odborové sdružení československé a Česká obec dělnická za účasti ústředních odborových organisací dělnictva německého, polského, maďarského a ruského;

zástupce zemědělství navrhne ministru zemědělství Zemědělská rada pro Čechy, český odbor, za účasti Zemědělské rady pro Čechy, německý odbor, Zemědělské rady pro Moravu, český i německý odbor, Zemědělské rady pro Slezsko a Zemědělské rady pro Slovensko;

návrhy na zástupce spotřebitelů otopného uhlí podají ministerstvu vnitra zastupitelstva Prahy, Brna, Opavy, Bratislavy a Užhorodu. Hlavní město Praha musí míti v uhelné radě svého zástupce.

Pro každého z uvedených členů a jeho náhradníka podá se návrh ternový.

Návrhy na jmenování odborníků hornického provozu uhelného vyžádá si ministr veřejných prací jednak od příslušných odborných spolků, jednak od vysoké školy báňské; odborníky chemického probádání uhlí a spotřební uhelné techniky navrhnou ministerstvu školství university a vysoké školy technického směru v Československé republice. Návrhy tyto nejsou vázány na předpis o ternu.

Jmenovací dekrety vyhotoví tam, kde jest rozhodnutí samostatné, dotyčné ministerstvo samo, jinak ministerstvo veřejných prací výslovně podotýkajíc, že se tak děje v dohodě s příslušným ministerstvem jiným.

Za každého člena se zároveň ustanoví náhradník.

Členství v uhelné radě trvá tři léta. Vystupující členové mohou býti i dále jmenováni.

Jmenování může býti odmítnuto, členství složiti jest pak kdykoli volno.

Ministr veřejných prací může zbaviti člena neb náhradníka jeho úřadu, jsou-li pro to vážné důvody (ztráta volebního práva do obcí, nesprávnosti při vykonávání úřadu člena uhelné rady a pod.), a točna neb náhradníka jím samostatně povolaného sám, pokud pak jde o člena neb náhradníka jinakého, v dohodě s příslušným ministrem.

Náhradník zastupuje člena uhelné rady, zašlo-li jej něco.

Odpadl-li člen uhelné rady neb náhradník trvale, jmenuje se na jeho místo nový člen, po případě náhradník dle předpisů § 2 tohoto nařízení.

Uhelná rada volí ze svých členů zapisovatele a jeho zástupce. Předseda a zástupci ministerstev financí a obchodu nehlasují.

Členové uhelné rady - pokud nejsou státními úředníky - zaváží se předsedovi rukou dáním, že budou svědomitě vykonávati své povinnosti a že zachovají úřední tajemství.

Předseda svolává uhelnou radu dle potřeby, nejméně však jednou za půl roku.

Předseda jest povinen svolati uhelnou radu, žádá-li za to aspoň 18 členů písemným podáním, v němž uveden jest účel schůze, neb nařídí-li to ministr veřejných prací.

Uhelnou radu svolává ke schůzím předseda doporučenými dopisy aspoň 10 dnů předem.

V pozvánkách budiž uveden přesně program schůze.

O předmětech jiných než uvedených na programu pozvání nelze se platně usnášeti.

Schůze uhelné rady jest schopna usnášeti se, je-li přítomen předseda neb jeho náměstek, zapisovatel neb jeho zástupce a aspoň polovina ostatních k hlasování oprávněných členů.

Schůze uhelné rady usnáší se ze pravidla prostou většinou hlasů přítomných, kteří mají právo hlasovati.

Je-li rovnost hlasů, konstatuje se tato skutečnost výslovně. Usnesení o návrzích a posudcích, týkajících se předmětů uvedených v bodech 4.-7. u 14 zákona, případně § 20 tohoto nařízení, jakož i o zásadních otázkách uhelného hospodářství vůbec jsou plátna jen, stala-li se ve schůzi, kde byly přítomny dvě třetiny členů uhelné rady, dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných, oprávněných k hlasování.

Nebyla-li schůze schopna usnášeti se a byla-li proto svolána se stejným programem do 14 dnů nová schůze, jest tato druhá schůze schopna usnášeti se bez ohledu na počet přítomných.

V pozvání budiž na tuto okolnost výslovně poukázáno.

O jednáních schůzí uhelné rady vede se zápis, jejž podepíše předseda a zapisovatel.

Jednotlivá usnesení zapisují se mimo to do zvláštní knihy a jejich správné znění potvrdí svými podpisy předseda, zapisovatel a jeden člen uhelné rady, který byl v dotyčné schůzi přítomen.

Uhelná rada utvoří ze sebe výbory, které ve věcech jim přikázaných podají plné schůzi zprávu i návrhy.

Uhelná rada zvolí jednatelský výbor, jejž řídí předseda, případně jeho náměstek. Tento výbor čítá mimo předsedu a přísedící ministerstev financí a obchodu 5 členů, kteří musí býti po jednom vybráni ze zástupců podnikatelů dolů, dělníků dolů, průmyslníků, drah a spotřebitelů otopného uhlí.

Tento výbor vyřizuje běžnou agendu, sdělává roční rozpočet uhelné rady i uhelných výborů, navrhuje pravidla pro náhrady členům uhelné rady i uhelných výborů (§§ 16 a 17 tohoto nařízení).

Z plného sboru uhelné rady zřídí se v prvé řadě tyto znalecké odbory:

a) technicko-hospodářský pro otázky uhelného provozu,

Každý člen uhelné rady musí přináležeti aspoň jednomu z těchto znaleckých odborů, které mohou ke svým poradám přizvati znalce (experty).

Schůzím znaleckých odborů mohou býti přítomni i členové uhelné rady, kteří výslovně nebyli určeni členy toho kterého odboru, nemají však práva zúčastniti se debaty, ani hlasovati.

Uhelná rada sídlí v Praze. Potřebné místnosti ke schůzím uhelné rady, uhelných výborů a znaleckých odborů poskytne ministerstvo veřejných prací.

Členství v uhelné radě jest funkcí čestnou. Členové mají nárok na náhradu jízdného a přiměřeného odškodného.

Příslušná pravidla vypracuje jednatelský výbor uhelné rady a schválí je ministerstvo veřejných prací.

Odborné práce znalecké honorují se případ od případu zvláště.

Rozhodnutí o nárocích náhradních a honorářích přísluší ministerstvu veřejných prací.

Jednatelský výbor uhelné rady sdělá každoročně rozpočet, který schválí ministerstvo veřejných prací.

Výlohy uhelné rady hradí ministerstvo veřejných prací, které k tomuto účelu stanoví příslušnou přirážku k prodejní ceně uhlí. Přirážka tato nezapočítává se do základny pro vypočtení uhelné dávky.

Majitelé dolů zašlou do 10. každého měsíce za předešlý měsíc výkaz o výpočtu této dávky (těžební výkaz) příslušnému uhelnému inspektoru, který jej přezkouší a předloží účetního odboru ministerstva veřejných prací. Upravenou přirážku pak odvedou majitelé dolů do 25. téhož měsíce ministerstvu veřejných prací.

Uhelná rada jest poradním a kontrolním sborem pro úpravu hospodaření uhlím.

Aby si opatřila podklady pro své posudky a jiné veřejné úřady s dožádáním za sdělení statistických dat i posudků. Úřady tyto jsou povinny podporovati uhelnou radu v její působnosti.

Návrhy usnesené podává uhelná rada písemně ministerstvu veřejných prací, rovněž tak i jiná dobrozdání a posudky.

Návrhy uhelné rady provádí podle svého rozhodnutí ministerstvo veřejných prací v dohodě s ostatními ministerstvy, pokud jsou zúčastněna.

Uhelná rada má ve smyslu zákona tyto úkoly:

Znalecké odbory podávají své elaboráty a návrhy uhelné radě, která se o nich dále usnese. Uhelná rada má ve smyslu zákona tyto úkoly:

Tyto odbory jsou zvláště povolovány, aby podávaly nejen technické posudky a návrhy, nýbrž i přibližné rozpočty a další dobrozdání o možnosti a účelnosti navrhovaných zařízení technických.

Vědecké práce potřebné pro další jednání těchto odborů mohou býti svěřeny vědeckým ústavům, jimž ministerstvo veřejných prací může přispívati podporami peněžními.

Ministr veřejných prací zřídí v dohodě s ministrem obchodu po slyšení zájemníků při uhelných inspektorátech uhelné výbory.

Uhelný výbor čítá 13 členů mimo předsedu, jímž jest uhelný inspektor dotyčného správního okrsku, a mimo případného zástupce finanční správy.

Členy jeho jsou:

3 zástupci podnikatelů uhelných dolů,

2 zástupci hornických dělníků,

1 zástupce zřízenců uhelných dolů,

1 zástupce obchodníků uhlím,

2 zástupci průmyslu,

1 zástupce drah,

po 1 zástupci spotřebitelů uhlí v provoze živnostenském, v zemědělství a otopného uhlí.

Zástupce podnikatelů uhelných dolů, dělníků a zřízenců jmenuje ministr veřejných prací, vyžádav si návrhy příslušných odborových organisací a revírní rady dle předpisu § 2 tohoto nařízení. Zástupci tito musí býti z okrsku, pro nějž jest uhelný výbor zřízen.

Zástupce obchodníků uhlím navrhuje příslušná obchodní komora, zástupce průmyslu Ústřední svaz československých průmyslníků, zástupce živnostníků obchodní komora, zástupce zemědělství zemědělská rada, zástupce spotřebitelů otopného uhlí organisace měst. Jmenování těchto členů se stane v dohodě s ministry obchodu, zemědělství a vnitra dle § 2 tohoto nařízení.

Zástupce drah jmenuje ministerstvo železnic.

Zástupce finanční správy jmenuje ministr financí. Byl-li tento zástupce jmenován, platí o něm stejná ustanovení, jako o přísedícím ministerstva financí v uhelné radě.

Za každého člena uhelného výboru ustanoví se náhradník.

Členové uhelného výboru - pokud nejsou státními úředníky - zaváží se předsedovi rukou dáním, že budou svědomitě vykonávati své povinnosti a zachovají úřední tajemství.

Úřad člena uhelného výboru jest čestný, může býti odmítnut a kdykoli složen. Stejně může býti člena zbaven tohoto úřadu dle obdoby předpisu § 3 tohoto nařízení. Odměna členů řídí se zásadami § 16 tohoto nařízení. Příslušná pravidla vypracuje jednatelský výbor uhelné rady, vyslechna uhelné inspektory, a předloží je ministerstvu veřejných prací ke schválení.

O náhradních nárocích členů uhelných výborů rozhoduje ministerstvo veřejných prací.

Výlohy uhelných výborů hradí ministerstvo veřejných prací dle ročního rozpočtu podle obdoby § 17, odst. 1. a 2. tohoto nařízení.

Schůze uhelného výboru svolává předseda nebo jeho náměstek pravidelně, nejméně jednou čtvrtletně, jinak dle potřeby. Žádá-li aspoň 8 členů za svolání schůze písemným podáním, v němž jest uveden účel schůze, neb nařídí-li tak ministr veřejných prací, budiž schůze svolána.

Předseda uhelného výboru určí zapisovatele. Může jím býti i státní úředník, který není členem uhelného výboru.

Předseda svolává uhelný výbor ke schůzím doporučenými dopisy aspoň 8 dní předem.

V pozvánkách jest uvésti přesně program schůze.

O předmětech jiných než uvedených na programu pozvání nelze se platně usnášeti.

Schůze uhelného výboru jest schopna usnášeti se, je-li přítomen předseda, jeho náměstek a více než polovina ostatních k hlasování oprávněných členů.

Usnesení dějí se prostou většinou hlasů.

Předseda a zástupce finanční správy nehlasují.

Ve příčině zápisů o jednáních uhelného výboru platí obdobně předpisy § 11 tohoto nařízení.

Usnesení uhelného výboru předloží uhelný inspektor ministerstvu veřejných prací.

Kancelářské práce uhelného výboru obstarává kancelář uhelného inspektorátu, jenž opatřuje též archiv a dá k disposici potřebné místnosti.

Uhelný výbor jest povinen k vyzvání ministerstva veřejných prací podati své dobrozdání ve věcech přidělování uhlí z jednotlivých závodů revíru i celkového programu jeho hospodaření, účelného rozvozu i zhodnocení uhlí jednotlivých druhů i závodů, opatření uhlí pro průmysl vlastního okrsku i pro jeho otop. Uhelný výbor budiž slyšen, jedná-li se o stanovení těžby revíru, tedy její zvýšení nebo snížení a určení k tomu nutných prostředků; může navrhovati, jakým způsobem by mohla býti výroba zlevněna, zvýšena i zdokonalena.

Uhelný závod i každý výrobce paliva z uhlí, majitel uhelných hald, který domáhá se úpravy uhelných cen, předloží ministerstvu veřejných prací podrobný návrh cen dle provozních dat, jež zároveň přiloží. V sestavě, která obsahujž nejblíže předcházející, avšak co nejdelší provozní období, buďtež uvedeny veškery výrobní položky výdajové i příjmové, úhrnná těžba a detailně rozčleněná vlastní spotřeba uhlí.

Předložená data může ministerstvo veřejných prací dle volného uvážení za případné účasti zástupce ministerstva financí na útraty majitele (§ 234 ob. hor. zák.) přezkoušeti na závodu samém za pomoci svých účetnických orgánů.

Příslušná přehledná data spolu s úvahou o pravděpodobných okolnostech, které v budoucnosti by mohly míti vliv na výrobní náklady, oznámí se uhelné radě s výzvou, aby podala svůj posudek o ceně uhlí, již by bylo stanoviti.

Ministerstvo veřejných prací určí pak v dohodě s ministerstvem financí a obchodu uhelné ceny loco závod, tedy s naložením do vagonu. Při tom jest možno snížiti ceny navrhované uhelnou radou.

Uhelná rada podá k vyzvání svůj posudek o přirážkách, které by bylo povoliti pro drobný prodej na závodech, jakož i o náhradách za dovoz uhlí ke stanici, jeho nakládání a skládání.

Stanovené ceny uhlí se vyhlásí v úředních listech, vyhláškami při uhelných výborech a na závodech. Platny jsou ode dne stanoveného v dekretu.

Ministerstvo veřejných prací může, hrozí-li nenahraditelné ztráty v prodlení, stanoviti v dohodě s ministerstvy financí a obchodu uhelné ceny provisorně.

Pro otopné uhlí může ministr veřejných prací v dohodě s ministry vnitra, financí a obchodu naříditi obcím, aby stanovily ceny uhlí v drobném prodeji, vyslechnouce obchodníky uhlím, při čemž musí se říditi cenami úředně stanovenými dle § 5 zákona.

Ceny tyto předloží se prostřednictvím ministerstva veřejných prací uhelné radě k posouzení. Ministerstvo veřejných prací může tyto ceny dle okolností snížiti.

Ministerstvo veřejných prací upravuje v dohodě se zúčastněnými ministerstvy hospodářství uhelné buď přímo svým uhelným oddělením nebo pomocí uhelných inspektorátů, které jsou zřízeny na Kladně, v Plzni, Karl. Varech, Ústí n. L., Trutnově, Brně, Mor. Ostravě a Žilině.

Uhelní inspektoři vykonávají rozkazy ministerstva veřejných prací, pokud se jedná o uhelné hospodářství, podávají návrhy na zvýšení těžby ve svých úředních okrscích, dohlížejí na skutečný výkon opatření nařízených ministrem veřejných prací, podávají statistické výkazy o těžbě, zásobách uhlí, odbytu, výkonnosti jednotlivých závodů i celého okrsku, pak z poslední doby o poměrech dovozních a jiných, které souvisejí s uhelným hospodářstvím, obstarávají i jiné práce jim uložené, pokud jde o uhelné hospodářství.

Uhelní inspektoři jsou povinni učiniti potřebná opatření, aby bylo zabezpečeno provedení úkolů uvedených v předešlém paragrafu.

Proti opatřením uhelného inspektora v tomto směru není přípustno odvolání. Ministr veřejných prací může učiniti podle potřeby opatření z úřední moci, aby případně se vyskytující nedostatky byly odstraněny.

Veškeré úřady veřejné a orgány dopravních podniků jsou povinny podporovati dle své pravomoci uhelné inspektory při provádění úkolů dle §§ 38 a 39 tohoto nařízení.

Poradním orgánem jest uhelnému inspektoru uhelný výbor.

Uhelní inspektoři a jejich zřízenci, kteří se vykáží legitimací, smějí ve smyslu § 17 nařízení vlády republiky Československé ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n., vstupovati do veškerých závodů sloužících dobývání a zhodnocení uhlí i z něho vyráběných paliv (koksu, briket, bulet a j.) jsou však povinni dbáti toho, aby nerušili provoz při těchto inspekcích. Majitelé těchto závodů a jejich zřízenci jsou povinni uhelným inspektorům a jejich zřízencům dovoliti, aby provedli takové inspekce, a mimo to jim podati veškerá vysvětlení a zprávy, jichž jest jim zapotřebí k provedení jejich úkolů.

Uhelní inspektoři jsou povinni, aby si osvojili důkladnou znalost svého okrsku, aby znali dopravní poměry, výrobu, odbyt, aby v dohodě s revírními báňskými úřady byli informováni o poměrech dělnických a všech důležitých událostech, pokud se přihodí na závodech vyrábějících uhlí a jiná paliva dle § 2 zákona.

Ministr veřejných prací může ke schůzím plného sboru, výborů, jakož i znaleckých odborů uhelné rady vyslati kdykoli komisaře, kteří mohou kdykoli promluviti a činiti návrhy, o nichž se učiní usnesení.

Jinak zastává funkci vládního komisaře v uhelné radě její předseda, po případě jeho náměstek.

K vyzvání ministerstva veřejných prací jsou podnikatelé dolů, koksoven, buletáren, plynáren, briketáren, obchodníci uhlím, spotřebitelé uhlí, sdružení spotřebitelů povinni podávati výkazy o výrobě, vlastní spotřebě, odbytu, druzích uhlí, výrobních výlohách a jiných okolnostech důležitých pro uhelné hospodářství.

Proti nařízením báňských dozorčích úřadů, týkajícím se úpravy a zlepšení provozu hor jest přípustno odvolání do 30 dnů, jež má účinek odkládací vyjímaje případ, že by bylo nebezpečí v prodlení a rozkaz výslovně uvedl, že odklad není přípustný.

Přestupky ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., neb tohoto nařízení trestají se dle § 26 zmíněného zákona.

Přestupek zjistí se orgány ministerstva veřejných prací (uhelným oddělením, uhelnými inspektory, báňským hejtmanstvím, revírním báňským úřadem), provésti trestní řízení pak náleží k návrhu uhelné rady, uhelných inspektorů neb ministra veřejných prací řádnému soudu.

Proti majitelům dolů, kteří se zpěčují prováděti nařízení o úpravě a zlepšení provozu hor, zakročí příslušný revírní báňský úřad dle ustanovení §§ 170-175, 220, 221, 232-234, 243, 244, 250, 253-262 ob. hor. zák.

Kdo se zpěčuje podati výkazy dle ustanovení § 25 zákona případně §§ 41 a 44 tohoto nařízení, bude k návrhu úřadů uvedených v § 46 tohoto nařízení potrestán okresní politickou správou, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi administrativní policejní vrchností I. stolice pořádkovými pokutami až do 10.000 Kč.

Předběžné řízení provede báňský revírní úřad, případně uhelný inspektor.

Soudní řízení trestní dle § 26 zákona, případně § 46 tohoto nařízení se těmito tresty neruší.

Působnost revírních báňských úřadů podle zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n., a dle tohoto nařízení obstarávají na území dříve uherském báňské komisariáty, a kde není zvláštního báňského komisariátu, báňské kapitanáty; působnost báňského hejtmanství obstarávají v tomto území báňské kapitanáty.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem 15. listopadu 1920.

Ministrům veřejných prací, financí a obchodu se ukládá, aby provedli toto nařízení v dohodě se zúčastněnými ministry.