Článek I.
§ 1.
§§ 17 a 32 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., nabývají účinnosti dnem, kdy vyhlášeno bude toto nařízení.
§ 2.
Místní rady školní zřízené v jednotlivých školních obcích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dle zákonů zemských o dozoru ke školám se rozpouštějí dnem 31. prosince 1920. Na jejich místě vstoupí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v činnost místní rady školní, pokud se týče místní výbory školní, zřízené podle zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., a podle tohoto nařízení.
§ 3.
Předsedové dosavadních místních rad školních jsou osobně odpovědni za to, aby úřední agenda, spisy, peníze, cenné papíry, budovy, pozemky, nářadí, fondy, nadace a j., pokud jsou v opatrování a správě místní rady školní, odevzdány byly řádně místní radě školní, nově ustanovené.
Ve sporných případech přísluší rozhodovati okresní radě školní nebo jejímu zmocněnci.
§ 4.
Nové místní rady školní vstoupí v činnost dnem 1. ledna 1921. Až do skutečného ustavení se jich obstará nutné práce místní školní její dosavadní předseda.
Článek II.
O místních radách školních.
§ 5.
K §§ 17 až 22 zákona.
V každé obci školní (újezdě) zřídí se zpravidla jediná místní rada školní. Pro školy menšinové dle § 2 zák. ze dne 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., se zvláštní místní rada školní nezřídí.
Pokud v některých školních obcích zřízeny jsou školy jiného vyučovacího jazyka, než jest jazyk národnostní většiny, a nejsou-li tyto školy školami menšinovými ve smyslu § 2 uvedeného zákona, rozhodne úřad v § 22 zák․, pokud se týče funkcionář v § 12 tohoto nařízení jmenovaný obdobně podle § 22 zák., má-li se pro tyto školy zříditi zvláštní místní rada (rady) školní.
O rozdělení velikých školních obcí, jakož i dosavadních samostatných městských okresů školních ve školní obvody a o zřízení příslušných zvláštních místních rad školních pro ně dle § 22 citov. zákona rozhodne úřad v témže paragrafu zák., pokud se týče funkcionář v § 12 tohoto nařízení jmenovaný.
§ 6.
K § 20 zákona.
Volby zástupcův učitelstva do místní školní rady vykoná toliko učitelstvo ustanovené a činné při oněch veřejných školách, jež budou této místní radě školní přikázány. Je-li místní radě školní přikázána toliko jediná škola, vykoná volbu zástupců konference učitelského sboru této školy, svolaná podle oddílu XI. první hlavy řádu školního a vyučovacího ze dne 29. září 1905, č. 159 ř. z.
Je-li místní radě školní přikázáno několik škol, vykoná se volba ve společné konferenci učitelstva všech těchto škol. Konferenci tuto svolá a řídí službou nejstarší správce školy nejvyšší kategorie. Rozestoupí-li se konference pro vykonání oddělené volby na skupiny uvedené v § 20 zákona, řídí volbu v každé skupině člen této skupiny službou nejstarší a k volbě oprávněný. Volba koná se lístky. Zvolen je ten, kdo nabyl nadpoloviční většiny hlasů. Nedosáhl-li žádný z kandidátů při prvé volbě nadpoloviční většiny, vykoná se volba užší mezi kandidáty, kteří při prvé volbě dostali největší počet hlasů. Při užší volbě pokládají se za zvolené kandidáti, kteří dostali největší počet hlasů. Hlasy, které připadly kandidátům do užší volby nepojatým, jsou neplatny. Při rovnosti hlasů rozhodne los.
Právo voliti přísluší všem členům konference, jimž náleží plné právo hlasovací v učitelské konferenci podle §§ 141 a 142 řádu školního a vyučovacího. I předseda hlasuje.
Volen býti může člen, jemuž náleží právo hlasovací, je-li zároveň volitelný do obecního zastupitelstva (§§ 4 a 5 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n.).
Zemře-li některý ze zástupcův učitelstva v místní radě školní, odejde-li do výslužby, nebo vystoupí-li z ní z jiného závažného důvodu, vykoná se ihned volba doplňovací buď tou kterou skupinou učitelstva, buď konferencí plenární, obdobně podle předchozích ustanovení.
O každé volbě sepíše se stručný protokol, který podepíší předsedové plena a skupin a členové plena a skupin sčítáním hlasů pověření. Protokol uloží se ve spisech místní rady školní. Výsledek voleb ohlásí předseda konferenčního plena písemně župní (okresní) radě školní.
Ve všech pochybných a sporných případech volby se týkajících rozhoduje nadřízená župní (okresní) rada školní, v poslední stolici pak ministr školství a národní osvěty.
§ 7.
K § 21 zákona.
Župní rada školní (v přechodné době okresní rada školní) je povinna, aby starostům politických obcí, jichž zastupitelstva vykonati mají volbu členů místní rady školní, bez průtahu oznámila, kolik zástupců obcí (újezdu) má se zvoliti úhrnem a kolik jich připadá na každou politickou obec podle počtu obyvatelstva na tom území politické obce, které jest součástkou obce školní. Při tom nechť jim výslovně doporučí zásadu uvedenou v poslední větě § 21 zákona. Výsledek voleb ohlásí starosta každé obce župní (okresní) radě školní.
§ 8.
K §§ 19, 24, 29 a 31 zákona.
Ustavující schůzi místní rady školní nově zvolené svolá župní (okresní) rada školní nejdéle do 14 dní po tom, kdy volby do místní rady školní nabyly právní platnosti, a vyšle k ní svého zmocněnce, který přijme ode všech členů slib nařízený v § 31 zákona. Výhrady nebo dodatky ke slibu pokládají se za odepření slibu a za odmítnutí přijmouti volbu s účinky § 29 zákona. Za přítomnosti zmocněnce župní (okresní) rady školní zvolí členové nové místní rady školní, kteří vykonali slib, za předsednictví věkem nejstaršího člena předsedu a jeho náměstka obdobně podle ustanovení § 61 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., o řádu volení v obcích.
Členství v místní radě školní jest funkcí čestnou.
Člen, jenž byl zvolen předsedou nebo náměstkem předsedy, jest povinen volbu přijmouti, nezastával-li funkce této v předchozím období; odepře-li zvolený funkci přijmouti nebo vykonávati, může býti potrestán župní (okresní) radou školní pokutami od 20 do 500 Kč ve prospěch místního fondu chudinského.
§ 9.
K § 23 zákona.
Zákonem stanovené čtyřleté období funkční místní rady školní nelze prodloužiti.
Župní (okresní) rady školní jsou povinny dbáti toho, aby po každé na sklonku čtyřletého funkčního období byly volby do místních rad školních a ustavení nové místní rady školní včas provedeny.
§ 10.
K § 25 zákona.
Ustanovení §§ 11 a 12 českého zemského zákona o dozoru ke školám ze dne 24. února 1873, č. 17 z. z., pak §§ 9 a 10 moravského zemského zákona ze dne 12. ledna 1870, č. 3 z. z., konečně §§ 7 a 8 slezského zemského zákona ze dne 28. února 1870, č. 18 z. z., o působnosti místních rad školních, nahrazena byla zcela §em 25 zákona z 9. dubna 1920, č. 292 Sb. z. a n., pozbyla tedy platnosti.
Naproti tomu zůstávají v platnosti ustanovení o působnosti místních rad školních podle všech jiných platných zákonů a zvláště podle zemských zákonů o zřizování, navštěvování a vydržování škol a o právních svazcích učitelstva, pokud nejsou v odporu se zákonem posléze uvedeným.
Rovněž zůstává v platnosti působnost místní rady školní vymezená řádem školním a vyučovacím s ostatními platnými nařízeními vy šších úřadů školních, pokud neodporují § 25 zákona.
Do působnosti místní rady školní nenáležejí však cvičné školy spojené s ústavy učitelskými; toliko tam, kde se školy tyto vydržují zcela nebo z části z prostředků školní obec, má místní rada školní při nich působnost uvedenou v § 25 zákona.
Působnost místní rady školní týká se veřejných škol obecných a občanských, kursů a výchovných ústavů, které náležejí do oboru školy obecné, jakož i veřejných škol mateřských ve školní obci (újezdě), vyjímajíc školy menšinové ve smyslu § 2 zákona.
Rovněž nevztahuje se působnost místní rady školní na soukromé školy a ústavy v školní obci zřízené.
Členové místní rady školní mají právo navštěvovati školy místní radě školní přikázané a býti přítomni při vyučování. Nemají však práva jakkoliv zasahovati do vyučování a práce školní.
K výkonu práv těchto může místní rada školní ustanoviti trvale nebo dočasně některého ze svých členů.
Místní rada školní může se usnésti o svém jednacím řádě, který vyžaduje schválení župní (okresní) školní rady.
§ 11.
Přímý dozor k činnosti místních rad školních vykonávati budou župní a obvodní inspektoři (inspektorky) školní (§ 34 zákona) a - dokud nebudou zřízeni - zemští a okresní inspektoři školní. Předsedové místních rad školních nebo jejich náměstkové jsou povinni podávati těmto inspektorům na požádání všecky potřebné zprávy a umožňovati jim volný přístup ke spisům, protokolům a jiným úředním pomůckám místní rady školní.
§ 12.
Dokud nebudou zřízeny župní rady školní, příslušeti bude úkol, vytčený jim §§ 21, 27, 28 a 31 zákona, okresní radě školní a úkol, vytčený jim v §§ 22 a 30 zákona, předsedovi zemské rady školní.
Článek III.
O místních výborech školních (pro školy menšinové).
§ 13.
K § 32 zákona.
V obci, v níž jest škola menšinová ve smyslu § 2 zákona nebo několik takových škol téhož jazyka vyučovacího, zřídí se místní výbor školní (pro školy menšinové). O školních obcích se značnějším počtem škol menšinových platí obdobně ustanovení § 22 zákona; svolení rozděliti školní obec v několik obvodů menšinových škol přísluší však ministru školství a národní osvěty, nikoli župní radě školní.
§ 14.
Místní výbor školní (pro školu menšinovou) skládá se ze zástupců školy a ze zástupců rodičů. Funkce členů místního výboru školního jsou čestné.
§ 15.
Zástupce školy zvolí učitelstvo ustanovené při školách, o něž podle § 13 jde, a to obdobně podle ustanovení § 20 zákona, pokud se týče § 6 tohoto nařízení s tou obměnou, že se protokol o volbě uloží ve spisech místního výboru školního (pro školu menšinovou) a že se výsledek voleb ohlásí státnímu inspektoru školnímu, jemuž jsou menšinové školy v obci přikázány. Inspektor tento je také povolán, aby rozhodoval v pochybných a sporných případech volby se týkajících.
§ 16.
Zástupců rodičů je vždy dvakráte tolik jako zástupců školy. Je-li místnímu výboru školnímu (pro školy menšinové) přikázáno několik škol, přidělí se z úhrnného počtu zástupců rodičů každé škole poměrný díl připadající na ni podle úhrnného počtu dětí do školy chodících.
Úhrnný počet zástupců rodičů a rozdělení jeho podle škol určuje státní inspektor školní, jemuž jsou menšinové školy v obci přikázány.
Volba zástupců provede se na valném shromáždění rodičů podle škol; toto shromáždění koná se některou neděli odpoledne. Právo voliti a volenu býti přísluší rodičům dítěte do školy chodícího anebo jejich zákonnému zástupci. Správce každé menšinové školy pozve osm dní napřed písemně, a to po případě prostřednictvím školních dětí, rodiče dítek do školy chodících, případně povolané zástupce rodičů (poručník, pěstoun atd.) na schůzi uváděje dobu, místo a účel schůze. Pozvány označené úřední pečetí napíší si, pokud lze, a doručí děti samy a vrátí je rodiči neb jejich zástupci podepsané správci školy. S pozvánkou doručí děti rodičům neb jich zástupcům též jednoduché legitimace s otiskem pečeti školní, které opravňují k účastenství na schůzi.
Správce školy zahájí schůzi a dá zvoliti předsednictvo (předsedu, jeho náměstka a zapisovatele), načet se provede volba členů místního výboru školního (pro školu menšinovou), a to lístky. Za zvolené pokládají se ti, kdož obdrželi nejvyšší počet hlasů; při rovnosti hlasů rozhodne los. Výsledek volby ohlásí předseda schůze nebo jeho zmocněnec správci menšinové školy místní, a je-li jich několik, službou nejstaršímu správci menšinové školy nejvyšší kategorie, který oznámí jej státnímu inspektoru školnímu.
§ 17.
Ustavující schůze místního výboru školního (pro školu menšinovou) svolá správce menšinové školy v obci, pověřený státním inspektorem, do 8 dnů po vykonané volbě. Schůzi tu řídí věkem nejstarší člen místního výboru školního (pro školu menšinovou) a dá provésti volbu předsedy, jeho náměstka a jednatele obdobně podle ustanovení § 61 řádu volení v obcích ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n.
Předseda, náměstek, jednatel a ostatní členové místního výboru školního (pro školu menšinovou) jsou povinni slíbiti do rukou státního inspektora školního věrnost republice, jakož i že budou zachovávati zákony a platná nařízení a dbáti zájmu a prospěchu školy.
§ 18.
Funkční období členů místního výboru školního (pro školu menšinovou) začíná se 1. ledna a trvá čtyři léta. Místní výbor obnovuje se však z poloviny vždy po dvou letech. Po uplynutí prvých dvou let vylosuje se polovina nebo nejbližší nižší počet zástupců školy a zástupců rodičů a provede se volba doplňovací. V dalších obdobích dvouletých vystoupí vždy ti členové, kteří zasedali ve výboru po čtyři léta.
Při doplňovacích volbách provede se také dodatečná volba členů, kteří snad z různých příčin mezi časem z výboru vystoupili.
§ 19.
Úkolem místního výboru školního (pro školu menšinovou) jest:
1. aby byl pomocen při opatřování hospodářských potřeb školy (stavba a udržování školní budovy a místností, topení, osvětlování a čištění, opatření a udržování školního nábytku a nářadí, obstarávání potřeb a prací při obdělávání školních zahrad a pozemků, opatřování pomůcek učebních pro chudé žactvo a jiné) podle zvláštních předpisů, které vydá ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem financí;
2. aby dohlédal ke školní docházce a spolupůsobil, když zanedbání školy se tresce, všeobecně podle předpisů platných pro místní rady školní; za tím účelem má právo nahlížeti i do obecní matriky školní a činiti z ní výpisy u místní rady školní (§ 25, odst. 6., zákona);
3. aby podporoval učitelstvo v jeho povolání, zvláště pak při vykonávání kázně, aby bděl nad tím, jak se mládež mimo školu chová, a nade vším, co má vliv na vychovávání mládeže mimo školu.
Mimo to příslušejí místnímu výboru školnímu (pro školu menšinovou) povinnosti a práva, jež mu přikáží jiná nařízení vlády a vyšších úřadů školních.
Členové místního výboru školního (pro školu menšinovou) mají právo navštěvovati školy místnímu výboru školnímu (pro školu menšinovou) přikázané a býti přítomni při vyučování. Nemají však práva jakkoliv zasahovati do vyučování a práce školní.
K výkonu práv těchto může místní výbor školní (pro školu menšinovou) ustanoviti trvale nebo na přechodnou dobu některého ze svých členů.
§ 20.
O způsobu úřadování místních výborů školních (pro školy menšinové) platiti budou obdobně ustanovení §§ 24, 26-28 a 31 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 292 Sb. z. a n., s tím rozdílem, že si předseda vyžaduje rozhodnutí o zastaveném usnesení od příslušného státního inspektora školního.
Ukáže-li se toho potřeba, může ministr školství a národní osvěty vydati jednací řád pro místní školní výbor (pro školu menšinovou).
Ministr školství a národní osvěty může v případě, že by činnost místního výboru školního (pro školu menšinovou) poškozovala zájem státu nebo činnost školy, místní výbor školní (pro školu menšinovou) rozpustiti a přenésti jeho působnost na orgán jiný, který uzná vhodným.
Článek IV.
§ 21.
Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; na Slovensko se nevztahuje.
Provede je ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem vnitra.
