Ku konci §u 24 připojuje se nový odstavec tohoto znění:

"Byl-li výrobce nápojů vyjmenovaných v §u 1, č. 3.-6., pro zkrácení všeobecné daně nápojové pokutován, může finanční úřad naříditi stálý důchodkový dozor na náklad podnikatele; na svůj náklad může zaříditi finanční úřad stálý důchodkový dozor kdykoliv."

Ve prospěch zemských, případně župních financí zavádí se zemská, pokud se týče župní dávka z piva v částce 8 h z 1 litru piva výčepního, 12 h z 1 litru ležáku a 20 h z 1 litru piva speciálního nebo cizozemského. Ministr financí se zmocňuje, aby přenechal zemím, případně župám pro přechodnou dobu, než stoupne celková roční výroba piva aspoň o polovinu množství vyrobeného v roce 1920, a poměrně k tomuto přírůstku ze státní daně za 1 litr výčepního piva částku do 4 h. Dávka tato vybírá se současně s daní z piva a rozděluje se způsobem, který stanoví ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Pro řízení o této zemské dávce z piva platí předpisy zákona ze dne 25. září 1919, č. 533 Sb. z. a n. Zásoby piva, zbývající v den, kdy zákon nabyl účinnosti, podléhají toliko zemské, pokud se týče župní dávce podle bližších ustanovení prováděcího nařízení.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921. Současně pozbývají platnosti ustanovení dosavadních zákonů a předpisů, vztahující se na daň z pivní mladinky. Ustanovení o omezení výroby podle zákona ze dne 11. března 1920, č. 160 Sb. z. a n., o přípustné nejnižší stupňovitosti podle vládního nařízení z 25. června 1920, č. 414 Sb. z. a n., a o upravení výroby podle vládního nařízení ze dne 3. září 1920, č. 544 Sb. z. a n., zůstávají nadále v platnosti s tou změnou, že provádění těchto předpisů náleží do pravomoci ministerstva pro zásobování lidu. Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr financí.