Finanční podpora podle zákona ze dne 11. března 1921, č. 100 Sb. z. a n., uváděného v následujícím slovy „zákon o stavebním ruchu“ nebo krátce slovem „zákon“, může býti udělena na novostavby i přestavby, vyhovují-li náležitostem domů s malými byty, a na přístavby a nástavby obytných domů, zřídí-li se v nich byty.

Na novostavbu na místě stavby zbourané po vyhlášení tohoto nařízení může býti udělena podpora jen, musila-li stavba býti zbourána z důvodu stavební nebo zdravotní policie, nebo schválil-li její zbourání zemský politický úřad.

Zničení domu živelní pohromou, jako požárem, povodní, sesouváním půdy nebo podobnými pohromami, nebo jeho zboření následkem takových pohrom budiž posuzováno stejně jako zbourání z důvodu stavební nebo zdravotní policie.

Za dům s malými byty považuje se domů, u kterého z podlahové plochy všech obytných místností a místností věnovaných účelům obchodním, živnostenským nebo jiným - nečítajíc podlahovou plochu malých provozoven (§ 5) - připadají aspoň dvě třetiny na malé byty.

Byty a ostatní místnosti v domě musí svou velikostí a výpravou býti přiměřené potřebám, pro které jsou určeny.

Domy s malými byty mohou býti rodinné domky a nájemní domy obytné, svobodárny nebo noclehárny.

Rodinným domkem nazývá se v následujícím dům o jednom nebo dvou malých bytech, z nichž jeden obývá vlastník domu nebo nájemník, který jest čekatelem vlastnického práva na dům.

Nájemními domy obytnými rozumí se ostatní domy o jednom nebo více bytech s jednou nebo více obytnými místnostmi pod vlastním závěrem.

Noclehárnami rozumní se budovy, v nichž přenocují jednotlivé osoby ve společných ložnicích, opatřených potřebným počtem samolůžek.

Za malé byty považují se stavebně v sobě uzavřené byty, u nichž podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m².

Malé byty považují se toliko tenkráte za stavebně v sobě uzavřené, jsou-li tak odděleny od jiných bytů nebo jiných místností, že oddělení může býti zrušeno toliko provedením stavebních změn.

V domě o jednom nebo dvou bytech musí každý byt a v domě o více bytech musí většina bytů se skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou plochou nejméně 35 m² pod vlastním závěrem.

Podlahová plocha bytu o jedné obytné místnosti musí činiti aspoň 16 m², nečítajíc plochu zabranou sporákem.

Za obytné místnosti v rodinném domku nebo v nájemním domě obytném považují se místnosti, kterých se k účelům obytným užívá nebo dá užíti, jako obytné pokoje, obytné komory (kabinety), obytné kuchyně a arkýřové místnosti, které jsou částí obytných místností, nikoliv vedlejší místnosti, jako předsíně, spižírny, koupelny, neobytné kuchyně a jinaké příslušenství, verandy a podobné místnosti.

Obytné místnosti nestávají se neobytnými, jsou-li současně užívány za dílnu, pracovnu a podobně.

Zdali jsou kuchyně obytné či nic, budiž posuzováno podle jejich úpravy. Kuchyně o výměře nejvýš 12 m² podlahové plochy, mají-li sporák, považují se bez ohledu k jinaké své úpravě za neobytné. Kuchyně, tvořící pro sebe uzavřený byt, považuje se za všech okolností za obytnou.

Místnosti pro služebné v rodinném domku nebo v nájemním domě obytném nepovažují se za obytné místnosti, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m² a jsou-li přístupny toliko z kuchyně.

Za obytné místnosti ve svobodárnách a noclehárnách považují se místnosti, kterých se bezprostředně užívá k účelům obytným nebo spacím, a místnosti pro společnou potřebu, jako jídelny, čítárny, světnice pro nemocné a pod., a dále obytné místnosti domácího služebnictva.

Svobodárny musí býti tak zařízeny, aby každá obytná místnost mohla býti obývána zpravidla jen jedinou, nejvýše však třemi osobami, a aby na každého obyvatele připadlo nejméně 12 m3 vzdušné prostory.

Noclehárny musí býti tak zařízeny, aby podlahová plocha společných ložnic nebyla větší než 80 m² a aby na každého obyvatele připadaly nejméně 4 m² podlahové plochy.

Osoby rozličného pohlaví smějí býti v noclehárnách ubytovány toliko v odděleních úplně od sebe odloučených.

Malými provozovnami sluší rozuměti místnosti, kterých užívá drobný živnostník ku provozu své živnosti v domě, ve kterém obývá malý byt. Malé provozovny musí býti v sobě stavebně uzavřeny po rozumu § 3, odst. 2. Malý byt a provozovna téhož živnostníka nemusí býti od sebe odděleny.

Je-li vlastníkem nebo čekatelem rodinného domku drobný zemědělec, který nemá vlastní zemědělské půdy větší výměry než 6 až 10, po případě 15 ha podle jakosti půdy a poměrů krajinných, může býti udělena podpora i na potřebné hospodářské místnosti s příslušenstvím, jako stodolu, chlév a podobně.

Je-li vlastníkem nebo čekatelem rodinného domku drobný živnostník, může býti udělena podpora i na malou provozovnu.

U staveb podle zákona o stavebním ruchu podporovaných možno užíti všech nebo některých úlev stanovených tímto zákonem v §§ 47 až 49 pro staveniště a v §§ 52 až 58 pro stavbu, pokud je zemský politický úřad uzná účelnými a po stránce zdravotní přípustnými.

Podpora nebude s výjimkou v následujícím paragrafu uvedenou udělena na stavby rodinných domků nebo nájemních domů obytných, u nichž obytná plocha činí méně než 57 % zastavené plochy.

Pro výpočet poměru obytné plochy k zastavěné ploše rozumí se obytnou plochou celá podlahová plocha všech přímo osvětlených obytných místností, kuchyní i neobytných pokojíků pro služebné, jsou-li aspoň 3,6 m² veliké, a polovice podlahové plochy přímo osvětleného ostatního příslušenství, jako předsíní, koupelen, spíží, zasunutých pavlačí a záchodů.

Za osvětlení přímé nepovažuje se osvětlení ze světlíku.

Pro města nad 50.000 obyvatelů lze čítati do obytné plochy i jednu čtvrtinu podlahové plochy nepřímo osvětleného, větratelného příslušenství. Arkýře čítají se půldruhanásobnou podlahovou plochou do plochy zastavěné a celou nebo poloviční podlahovou plochou do obytné plochy podle toho, jsou-li části místností obytných nebo příslušenství po rozumu odst. 2. Visuté pavlače nepočítají se ani do plochy obytné ani do plochy zastavěné. Zastavěnou plochou rozumí se plocha ohraničená zevnějším obrysem venkovských zdí a počítá se k ní i schodiště, je-li umístěno venku. Za schodiště venku umístěné nepovažují se předložené schody do 60 cm výšky. Průduchy nad 2 m² a světlíky odečítají se od zastavěné plochy.

Poměr obytné plochy k zastavěné ploše zjišťuje se podle nejvyššího plně zastavěného patra; u rodinných domků, ve kterých jest byt rozdělen na více pater, dle průměru plně zastavěných pater.

Na stavby domů s malými byty, schválené před vyhlášením tohoto nařízení ministerstvem veřejných prací v řízení o žádosti za státní podporu podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., nebo před 21. březnem 1921 v řízení o žádosti za státní podporu podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 219 Sb. z. a n., může býti podpora udělena i tehdy, nečiní-li u nich obytná plocha aspoň 57 % zastavěné plochy.

Podpora může býti udělena jen na stavby v obcích, ve kterých jest nedostatek bytů.

Stavby, na které může býti udělena podpora, musí býti až na výjimky, v § 12, odst. 1. a 3., ustanovené, zahájeny v roce 1921 a dokončeny do konce roku 1922.

Stavba se považuje za zahájenou dnem, kterého bylo počato s vyzdíváním základů, nebo nevyzdívají se základy, kterého bylo počato se zděním. Ku pouhým zemním pracím se nepřihlédá. U staveb na pozemku dříve zastavěném se nepřihlédá ku pracím bouracím. Stavba se považuje za dokončenou dnem, udaným ve vysvědčení o dokončení stavby stavebním úřadem.

Finanční podpora podle § 32, č. 4., zákona může býti udělena jen na dokončení staveb domů s malými byty, zahájených v roce 1919 nebo 1920, na které byla v těchto letech přislíbena státní podpora podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n.

Na stavbu provisorních budov obytných s malými byty může býti udělena finanční podpora jen podle § 41, odst. 1., zákona. Zda jde o provisorní budovu, sluší posuzovati podle toho, nevyžaduje-li volba staviva, jeho použití a zpracování, volené konstrukce, vnější a vnitřní úprava budovy nákladu většího, než jest nezbytně třeba, aby budova trvala a byla obyvatelnou nejdéle 20 let počínajíc dnem po doručení stavebního povolení. Na jiné stavby než stavby provisorních budov nemůže býti udělena podpora podle § 41, odst. 1., zákona.

Finanční podpora podle § 41, odst. 2., zákona může býti udělena jen na provisorní stavby s malými byty a na úpravy budov obytných i neobytných na domy s malými byty, zahájené v roce 1919 nebo 1920 velkými městskými obcemi, byť i stavby neměly povahu provisorních budov po rozumu předchozího odstavce.

Finanční podpora na stavby na pozemcích uvedených v § 47 zákona může býti udělena jen, pokud pro stavbu není jiných vhodných stavebních míst.

Na všechny stavby podle zákona o stavebním ruchu podporované jest užíti ustanovení §§ 50 a 51 zákona.

Na stavbu, se kterou bylo započato ve smyslu § 50, odst. 4., zákona bez výslovného povolení příslušného stavebního úřadu, může býti udělena finanční podpora jen, bylo-li s ní započato se souhlasem zemského politického úřadu.

Finanční podporu na stavby v § 1 jmenované lze uděliti všem osobám, které jsou vzhledem ke svým majetkovým poměrům a úvěrové schopnosti s to, aby splnily povinnosti spojené s přijetím podpory, a vyhovují mimo to ustanovením následujících paragrafů.

Finanční podpora na přístavby a nástavby obytných domů může býti udělena jen vlastníkům obytných domů, způsobilých k přístavbě nebo nástavbě.

Obce, okresy, župy a jiné veřejnoprávní korporace nebo veřejnoprávní ústavy, jakož i stavební sdružení, která byla ministerstvem sociální péče uznána za obecně prospěšná, musí prokázati platné usnesení o stavbě a o úhradě nákladu.

Fysickým osobám, které stavbou chtějí nabýti spoluvlastnictví domu, může býti podpora udělena jen, jde-li o manžele nebo o osoby příbuzné nebo seškvařené v linii přímé nebo pobočné do druhého stupně, nebo jde-li o veřejnou společnost.

Žádá-li o finanční podporu oprávněný podnikatel staveb, budiž přihlíženo též k rozsahu jeho živnosti, k jeho výkonnosti a k stejnoměrnému zaměstnání ostatních oprávněných podnikatelů v obci, pokud současně hodlají stavěti s podporou podle zákona o stavebním ruchu.

Osobám, které jsou podle svých majetkových poměrů s to, aby samy ze svého jmění hradily celý náklad spojený se stavbou nebo aby si samy bez státní záruky opatřily úvěr potřebný ke stavbě, nebo které užily nebo mohou užíti výhod podle zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., může býti udělena finanční podpora jen podle § 32, č. 2., zákona, ač nejde-li o oprávněné podnikatele staveb.

Je-li žadatel o podporu, který není oprávněným podnikatelem staveb, s to, aby si aspoň část stavebního nákladu opatřil způsobem v předchozím odstavci naznačeným, může mu býti udělena podpora jen podle § 32, č. 3., zákona. Podpora podle § 32, č. 4., zákona může býti udělena pouze obcím, okresům nebo stavebním sdružením obecně prospěšným na dokončení staveb v § 12, odst. 1., označených.

Podpora podle § 41, odst. 1., zákona může býti udělena tomu, kdo započne v roce 1921 a dokončí do konce roku 1922 stavbu provisorních budov obytných s malými byty po rozumu § 12, odst. 2.

Podpora podle § 41, odst. 2., zákona může býti udělena jen velkým městským obcím, které již před vyhlášením zákona žádaly o finanční podporu na provisorní stavby a úpravy budov, uvedené v § 12, poslední odstavec.

Finanční podpora nebude udělena osobám, třebas vyhovují ustanovením předchozích paragrafů,

Ustanovení předchozího odstavce, č. 1. až 4., nevztahují se na osoby uvedené v § 16 a na oprávněné podnikatele staveb.

Finanční podpora se vyměřují podle stavebního nákladu, jak jej číselně zjistí zemský politický úřad na základě podrobných stavebních plánů a podrobných rozpočtů, šetře ustanovení následujících §§ 22 a 23.

Do stavebního nákladu, podle něhož se vyměřuje finanční podpora, lze započítati:

Do stavebního nákladu lze započítati cenu celého stavebního pozemku, není-li pozemek nad potřebu veliký. Cena stavebního pozemku vypadající u rodinného domku s jedním bytem na část nad 400 m² a u domku s dvěma byty na část nad 500 m² se nezapočítá do stavebního nákladu.

Je-li stavební pozemek jen částí většího pozemku, lze do stavebního nákladu započísti jen úměrnou část výloh spojených s nabytím celého pozemku. Do stavebního nákladu přístavby nebo nástavby se nezapočítá cena pozemku. Nezískal-li stavebník pozemku koupí nebo vyvlastněním, započítá se jako nabývací cena jeho obecná hodnota.

Při zjišťování nákladů uvedených pod č. 1. až 5. jest se říditi, pokud jde o dělnické a řemeslnické mzdy, sazbami příslušných kolektivních smluv, a pokud jich není, nálezy rozhodčích soudů mzdových, zřízených podle hlavy II. zákona, a pokud jde o ceny stavebních hmot a úplatu za jich dopravu, cenami stanovenými cenovými soudy, zřízenými podle hlavy III. zákona.

U staveb provisorních budov po rozumu § 12, odst. 2., lze do stavebního nákladu započítati jen taková vydání, jichž vyžaduje provisorní ráz staveb.

Nepoužije-li se úlev stanovených v §§ 52 až 58 zákona a nedbá-li se úsporného způsobu stavby také co do stavebních hmot a co do vnitřní i vnější úpravy domu, zjistí zemský politický úřad stavební náklad,

Obsahuje-li stavba mimo byty, malé provozovny a hospodářské místnosti s příslušenstvím podle § 6, odst. 1., také jiné místnosti, jako místnosti věnované účelům obchodním, živnostenským a jiným, zjistí zemský politický úřad, jaká část připadá na tyto místnosti z nákladu, podle něhož se podpora vyměří, a po případě z nákladu podle odst. 1., č. 1.

K odůvodněné žádosti stavebníkově zemský politický úřad zjistí po dokončení stavby a udělení obývacího povolení na základě předložených dokladů skutečný náklad provedené stavby.

Překročení stavebního nákladu, který byl podle §§ 21 nebo 23, odst. 1., č. 2., zjištěn jako podklad pro vyměření podpory, nemá za následek zvýšení podpory.

K úhradě stavebního nákladu musí stavebník, žádá-li o finanční podporu podle § 32, č. 1. a 3., zákona, přispěti z vlastních prostředků aspoň částkou v § 26 stanovenou; zbytek může býti hrazen hypotekárním nebo komunálním úvěrem.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě stavebního nákladu podle § 25, musí činiti aspoň polovici částky, o kterou skutečný stavební náklad jest větší než část nákladu, za kterou lze podle § 33, odst. 1., zákona převzíti záruku, a stačiti spolu se zápůjčkami vyhovujícími náležitostem § 27 k úhradě celého skutečného stavebního nákladu.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě stavebního nákladu, mohou záležeti v hotových penězích nebo ve stavebních pozemku, na němž se stavba provede, nebo ve stavebních hmotách, kterých se při stavbě užije, nebo v práci, kterou stavebník přispěje k provedení stavby. Pro ocenění stavebního pozemku jsou rozhodna ustanovení § 22, I., a pro ocenění stavebních hmot, pak prací dělnických a řemeslnických ustanovení § 22, II., poslední odstavec.

Úvěr, jehož se použije k úhradě stavebního nákladu, musí vyhovovati těmto náležitostem:

Způsoby finanční podpory podle zákona jsou:

Podpora podle § 32, č. 1., zákona záleží v tom, že stát zastoupený ministerstvem sociální péče zaručí se věřiteli za zápůjčku, a to za zúrokování, umořování a ostatní vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky s příslušenstvím, jak jest ustanoveno v dlužním úpise o ní sepsaném.

Stát, přejímaje záruku, se jmenovitě zavazuje věřiteli, že:

Povinnost státu k placení anuity a jiných v dlužním úpise vymíněných platů podle § 29, odst. 2., č. 1., počíná dnem, kterého jest po udělení obývacího povolení podle dlužního úpisu splatná první lhůta, prokázal-li věřitel ministerstvu sociální péče, že

I. Zaručená zápůjčka musí vyhovovati mimo náležitosti v § 27 uvedené ještě těmto ustanovením:

1. Zaručená zápůjčka smí činiti, pokud není v odst. 2. a 3. jinak ustanoveno,

stavebního nákladu, z něhož se podle §§ 21 a 23, odst. 1., č. 2., vyměřuje podpora.

Jde-li o stavby prováděné stavebními sdruženími obecně prospěšnými, obcemi, okresy a župami, smí činiti zaručená zápůjčka při domcích rodinných 80 % a při nájemních domech obytných s více než dvěma byty, při svobodárnách a noclehárnách 90 % stavebního nákladu, z něhož se podle §§ 21 a 23, odst. 1., č. 2., vyměřuje podpora.

Jde-li o stavby rodinných domků nebo nájemních domů obytných, u nichž obytná plocha činí více než 60 % zastavěné plochy, smí činiti zaručená zápůjčka za každé procento obytné plochy nad 60 % zastavěné plochy o půl procenta více nad sazby v odst. 1. a 2. uvedené.

2. Zvýší-li věřitel zaručené zápůjčky úrokovou míru, může se zvýšiti podpora jen k zvláštnímu odůvodněnému návrhu dlužníka, jinak musí dlužník větší platy v důsledku zvýšení úrokové míry sám hraditi ze svého.

3. Jde-li o zápůjčku jiných osob než společností s ručením obmezeným, zřízených podle § 36 zákona, nebo peněžních ústavů, zabývajících se podle svého určení hypotekárním nebo komunálním úvěrem, nebo pojišťovacích společností a jiných ústavů, které jsou oprávněny ukládati své nebo sobě svěřené jmění v hypotekách s sirotčí jistotou, musí se věřitel zavázati, že zaručenou zápůjčku nevypoví mimo případy v § 45, odst. 2., č. 3. a 4., jmenované aspoň do desíti let po vyplacení zbytku zápůjčky.

4. Zaručená zápůjčka musí býti zajištěna na nemovitosti zástavním právem i tehdy, jde-li o úvěr komunální, a to pravidelně v knihovním pořadí za sirotčí jistotu podle občanského práva. Zápůjčky v pořadí předcházející nesmějí býti větší než polovice té části skutečného stavebního nákladu, která zaručenou zápůjčkou není uhrazena.

II. Záruka může býti převzata jen, zaváže-li se věřitel,

1. že uvědomí ministerstvo sociální péče,

a) nedostojí-li dlužník povinnostem dlužním úpisem mu uloženým, ač byl upomenut;

b) o zamýšleném postoupení nebo konvertování neb o zamýšlené výpovědi zaručené zápůjčky nebo její části;

c) o výpovědi zaručené zápůjčky nebo její části dlužníkem a o splacení zaručené zápůjčky nebo její části;

d) o povolení vnucené správy nebo nucené dražby proti dlužníkovi;

2. že neposkytne nové zápůjčky v mezích nevymazaného ještě zástavního práva za splacenou část zaručené zápůjčky;

3. že užije práva k výpovědi zaručené zápůjčky nebo práva žádati vrácení zápůjčky bez výpovědi, dlužním úpisem mu vyhrazeného, bude-li o to ministerstvem sociální péče požádán;

4. že vrátí státu zisk, vydraží-li v nucené dražbě dům, na který poskytl zaručenou i předcházející nezaručenou zápůjčku, a zcizí-li jej v pěti letech po dni přiklepu za peníz, který převyšuje knihovní pohledávku, která předchází zaručenou zápůjčku;

5. že, dojde-li k nucené dražbě, bude k vyzvání ministerstva sociální péče žádati za hotové zaplacení.

Státní záruka může býti převzata také za stavební úvěr až do výše 90 % zaručené hypotekární nebo komunální zápůjčky, prohlásí-li věřitel, že jest ochoten vypláceti ji podle postupu stavby na základě odhadů prací vlastními orgány nebo šetře ustanovení § 33.

Je-li věřitel ochoten vypláceti způsobem v předchozím odstavci uvedeným podle postupu stavby jak zaručenou zápůjčku, tak i v pořadí předcházející nezaručenou zápůjčku, může býti záruka převzata až do výše 90 % státem zaručených a předcházejících nezaručených zápůjček.

Za stavební úvěr, poskytnutý veřejnoprávním ústavem peněžním bez závazku, přeměniti jej po dokončení stavby v dlouhodobý úvěr hypotekární nebo komunální, lze převzíti státní záruku, projeví-li věřitel ochotu, že nevypoví stavební úvěr, dokud se dlužníkovi nepodaří proměniti jej v dlouhodobou zápůjčku vyhovující ustanovením §§ 27 a 31.

Za stavební úvěr po rozumu odstavce 2. do výše zápůjčky pořadím předcházející zaručenou zápůjčku ručí stát jen do udělení obývacího povolení, takže záruka státu za uvedenou část stavebního úvěru zanikne dnem udělení obývacího povolení.

Potvrdí-li obecní úřad obce, ve které se stavba provádí, postup prací, lze ze stavebního úvěru vypláceti:

po zahájení stavby nejvýš polovici nabývací ceny pozemku,

po dokončení základů zbytek nabývací ceny pozemku a ostatní vzešlé náklady na pozemek,

dále pak podle postupu stavby takové splátky, aby celková výplata s připočtením předcházejících výplat nepřevyšovala z částky rovné 90 % celého stavebního úvěru procent:

Zbytek se nesmí vyplatiti před vyznačením domu v pozemkové knize. Zemský politický úřad může dozorem ke stavbě pověřiti orgán státní stavební správy, který jest také oprávněn potvrzovati postup stavby na místě obce za účelem výplaty stavebního úvěru.

Převzetí záruky se poznamená v pozemkové knize při zaručené zápůjčce. Převzetí záruky potvrdí zemský politický úřad na dlužním úpise o zaručené zápůjčce a připojí doložku způsobilou k zápisu do pozemkové knihy, že při zaručené zápůjčce má býti poznamenána záruka státu.

O zápisu poznámky buďtež vyrozuměni mimo vlastníka nemovitosti a věřitele zaručené zápůjčky také zemský politický úřad a ministerstvo sociální péče. Při výmazu zaručené zápůjčky jest z moci úřední vymazati poznámku podle odstavce 1. zapsanou.

Zápůjčky státem podle § 32, č. 1., zákona zaručené požívají sirotčí jistoty.

Finanční podpora podle § 32, č. 2., zákona záleží v tom, že stát se zaváže vlastníku stavby platiti po dobu 25 let příspěvek na zúročení a úmor stavebního nákladu, a to:

po prvých pět let ve výši 4 %

po dalších pět let 3 1/2 %

po následujících pět let 3 1/4 %

po dalších pět let 3 %

a po posledních pět let 2 1/2 %.

Příspěvek státu podle § 32, č. 2., zákona zapíše se k žádosti vlastníka nemovitosti v knihovní vložce nemovitosti, pro kterou byl poskytnut, na list statkové podstaty jako reální právo a tvoří s nemovitostí ve vložce zapsanou předmět zástavního práva pro hypotekární dluhy na nemovitosti vložené.

Listinu způsobilou pro zápis do knihy pozemkové vydá zemský politický úřad zároveň s rozhodnutím o udělení podpory.

Příspěvek podle § 32, č. 2., zákona vyplácí se vlastníku nemovitosti. Je-li na nemovitosti vloženo zástavní právo za pohledávku ze zápůjčky státem nezaručené, může býti příspěvek vyplácen k rukám zástavního věřitele, postoupí-li mu vlastník nemovitosti svou pohledávku vůči státu. Je-li na nemovitosti vloženo zástavní právo za pohledávku ze zápůjčky státem zaručené, vyplácí se příspěvek do pokladny věřitele zaručené zápůjčky.

Jsou-li na nemovitosti vložena zástavní práva za pohledávky ze zápůjčky státem nezaručené a ze zápůjčky státem zaručené, vyplácí se příspěvek do pokladny věřitele zaručené zápůjčky jen, pokud příspěvek nebyl postoupen věřiteli nezaručené zápůjčky předcházející zaručenou zápůjčku.

Příspěvek jest splatný ve čtvrtletních pozadu jdoucích lhůtách.

První lhůta jest splatna posledního dne kalendářního čtvrtletí, které následuje po kalendářním čtvrtletí, ve kterém bylo uděleno obývací povolení, došlo-li obývací povolení ministerstva sociální péče do 4 neděl přede dnem splatnosti.

Finanční podpora podle § 32, č. 3., zákona záleží v tom, že stát převezme záruku za zápůjčku, která jest menší, než jak připouští § 31, I., č. 1., a že se zaváže vlastníku stavby platiti příspěvek na zúročení a úmor části stavebního nákladu, která s připočtením zaručené zápůjčky nesmí činiti více, než jak ustanovuje § 31, I., č. 1.

O záruce státu platí ustanovení §§ 29 - 35, o příspěvku ustanovení §§ 36 - 38.

Finanční podpora podle § 32, č. 4., zákona záleží v poskytování přímých zápůjček na dokončení staveb domů s malými byty, zahájených v roce 1919 nebo 1920 obcemi, okresy neb obecně prospěšnými stavebními sdruženími, pro které byla v roce 1919 nebo 1920 přislíbena státní podpora podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n.

Zápůjčka může býti poskytnuta obcím, okresům, a obecně prospěšným stavebním sdružením, prokáží-li věrohodně, že nejsou ani se státní podporou podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., s to, aby si opatřily úvěr potřebný k dokončení stavby.

Přímá zápůjčka nesmí s připočtením zápůjček v pořadí předcházejících ať nezaručených ať zaručených činiti více než 95 % skutečného stavebního nákladu.

Zápůjčka s příslušenstvím musí býti na domě zajištěna zástavním právem, a to pravidelně v pořadí za zápůjčku zaručenou podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n.

Zápůjčka může býti po dobu stavby vyplacena jako stavební úvěr, šetříc ustanovení § 33.

Úrokovou míru a výši úmoru ustanoví ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí podle obdoby ustanovení § 27. Dlužník jest povinen platiti úrok a úmor podle obdoby ustanovení § 58.

Zápůjčka může býti oběma stranami pololetně vypovězena. Stát nevypoví však zápůjčku zpravidla dotud, dokud dlužník bude plniti podmínky, za kterých byla zápůjčka poskytnuta.

Zápůjčka jest splatna bez výpovědi v těchto případech:

Finanční podpora podle § 41, odst. 1., zákona záleží v příspěvku jednou pro vždy ve výši 60 % stavebního nákladu provisorní budovy uvedené v § 12, odst. 2., dokončí-li se stavba, s níž bylo započato v roce 1921, nejpozději do 1. listopadu 1921, nebo ve výši 40 %, dokončí-li se stavba později, nejdéle však do konce roku 1922.

Příspěvek se vyplatí vlastníku budovy, předloží-li ministerstvu sociální péče prostřednictvím zemského politického úřadu vysvědčení o dokončení stavby, obývací povolení a knihovní výtah, prokazující jeho vlastnictví. Ze závažných důvodů může býti na příspěvek vyplacena již mezi stavbou záloha ve výši polovičního příspěvku, prokáže-li stavebník, že provedené práce mají po rozumu § 33 hodnotu aspoň 50 % stavebního nákladu.

Finanční podpora podle § 41, odst. 2., zákona záleží v příspěvku jednou pro vždy ve výši 60 % stavebního nákladu provisorních staveb a úprav uvedených v § 12, poslední odstavec.

O výplatě příspěvku platí obdobně ustanovení § 47.

Stavebník jest povinen se stavbou započíti a ji dokončiti ve lhůtě ustanovené zemským politickým úřadem a provésti ji podle jím schválených plánů a rozpočtů odborně, způsobem solidním a z bezvadného staviva. Stavebník nesmí překážeti orgánům nebo zástupcům zemského politického úřadu ani ministerstva veřejných prací, aby se přesvědčili prohlídkou stavby, zda stavba přiměřeně pokračuje a zda se provádí tak, jak v odstavci 1. ustanoveno.

Stavebník jest povinen učiniti opatření, aby stavitel, který stavbu provádí, a osoby na stavbě zaměstnané nebránily orgánům nebo zástupcům zemského politického úřadu a ministerstva veřejných prací, aby kdykoli přišli na staveniště a vstoupili do stavby, a aby odstranily vše, co by jim překáželo v prohlídce, aby předložily jim na požádání stavební plány a spisy týkající se stavby a aby připustily, aby stavbu ohledávali ve všech částech a kusech.

Stavebník jest povinen stavbu ihned, jakmile na ní bude zřízen krov, dáti pojistiti proti škodám z ohně u některé pojišťovny oprávněné v republice Československé ku provozování obchodů po živnostensku na částku, kterou uzná zemský politický úřad za přiměřenou, opatřiti vinkulaci ve prospěch hypotekárních věřitelů, zvláště pak ve prospěch věřitele zaručené zápůjčky, a prokázati zemskému politickému úřadu na jeho požádání, že požární pojištění udržuje a že zaplatil splatnou pojistnou prémii.

Stavebník jest povinen předložiti zemskému politickému úřadu vysvědčení o dokončení stavby a obývací povolení, v němž jest jmenovitě vyznačen kalendářní den, kterým bylo pro celou stavbu uděleno povolení k užívání, a průkaz, že dům je v pozemkové knize vyznačen.

Vlastník domu jest povinen dům pečlivě udržovati v dobrém stavu. Ministerstvo veřejných prací a zemský politický úřad mají právo dům dáti kdykoli prohlédnouti svými zástupci nebo znalci, aby se zjistilo, zdali je udržován v dobrém stavu. Závady, které by vlastníku domu byly vytknuty, musí býti odstraněny ve lhůtě ustanovené zemským politickým úřadem nebo ministerstvem veřejných prací. Kdyby tak vlastník domu ve lhůtě ustanovené neučinil, může zemský politický úřad dáti provésti nutné opravy na jeho náklad a nebezpečí.

Vlastník domu nesmí bez předchozího povolení zemského politického úřadu nebo ministerstva veřejných prací provésti na domě podstatné změny, přístavby nebo nástavby, ani dům zcela nebo z části zbourati.

Za podstatnou změnu považuje se také taková změna v užívání místností, kterou dům pozbývá povahy domu s malými byty podle § 2.

Vlastník domu jest povinen prokázati zemskému politickému úřadu na jeho vyzvání, že z domu předepsané daně, přirážky a jiné veřejné dávky, které jest z domu nebo z jeho příslušenství zapravovati, jsou zaplaceny, a že jsou také zapraveny všechny splatné platy z nezaručených zápůjček na domě váznoucích, jakož i že jest vyhověno ustanovení § 50 o požárním pojištění.

Dlužník se musí zavázati, že, dokud zaručená zápůjčka nebude splacena, nebude brániti tomu, aby postupovala do pořadí předchozích hypoték, tudíž že také neučiní nové zápůjčky v mezích nevymazaného ještě zástavního práva pro zápůjčku zaručenou a zcela nebo z části splacenou, nebo pro knihovní břemena jí předcházející.

Dlužník zavazuje se dále vůči státu, že až do umoření zaručené zápůjčky dá hypotéky, předcházející tuto zaručenou zápůjčku, pokud pohledávky jimi zjištěné zaniknou, na žádost ministerstva sociální péče zcela nebo z části vymazati.

Dlužník se musí zavázati, že svolí k tomu, aby při hypotéce předcházející zaručenou zápůjčku byl knihovně poznamenán závazek vlastníkův, dáti tuto hypotéku k žádosti ministerstva sociální péče zcela nebo z části vymazati. Dlužník se musí zavázati, že užije práva k výpovědi zaručené zápůjčky nebo její části dlužním úpisem mu vyhrazeného, jen svolí-li ministerstvo sociální péče k výpovědi, a že zápůjčku nebo její část vypoví, bude-li o to ministerstvo sociální péče žádati.

Je-li vlastníkem domu, na který byla udělena podpora podle § 32, č. 1., zákona, obec, okres, župa neb obecně prospěšné stavební sdružení, jest povinen k žádosti zemského politického úřadu při prvém pronájmu bytů pronajali osobám, jichž pobyt jest v obci ve veřejném zájmu nutný, část bytů, a to, jde-li o stavby obcí, okresů a žup, nejvýše 20 %, a jde-li o stavby obecně prospěšných stavebních sdružení, nejvýš 10 % obytné podlahové plochy všech bytů.

Zemský politický úřad označí osoby ty jménem, a vlastník domu jest povinen oznámiti mu, zda s jmenovanými osobami smlouvu nájemní uzavřel, a jaké roční nájemné s vedlejšími platy bylo smluveno.

Jde-li o stavby obcí, okresů, žup a obecně prospěšných stavebních sdružení, na které byla udělena podpora podle § 32, č. 1., zákona, musí býti nájemné stanoveno aspoň českou, která stačí k úhradě

Nestačí-li částka ročních 0,3 % ze stavebního nákladu k úhradě skutečných výloh vzešlých správou a udržováním domu, musí býti nájemné podle potřeby zvýšeno.

Vlastník domu, na který byla udělena podpora podle § 32, č. 1., zákona, jest povinen nahraditi státu částku, o kterou stát z důvodu záruky zaplatí na anuitě a jiných v dlužním úpise vymíněných platech více, než činí anuita s příslušenstvím.

Obsahuje-li dům mimo byty, malé provozovny a hospodářské místnosti s příslušenstvím také jiné v § 23, odst. 2., uvedené místnosti, jest vlastník domu povinen nahraditi státu tolik procent z celé anuity zaručené zápůjčky, kolik procent činí náklad na tyto místnosti připadající z celého nákladu, podle kterého se podpora vyměřila, a ze zbytku nákladu částku podle odst. 1.

Vlastník domu jest povinen z částky nájemného, o kterou je skutečný výnos nájemného větší než nájemné určené podle ustanovení § 57, nahraditi státu tolik procent této větší částky, kolik procent činí převzatá záruka, nejvýše však 70 %. Byla-li udělena podpora podle § 32, č. 3., zákona, jest vlastník domu povinen z částky nájemného, o který jest skutečný výnos domu větší než nájemné určené podle ustanovení § 57, odečte-li se od něho příspěvek podle § 32, č. 2., zákona, leč by byl placen do pokladny věřitele zaručené zápůjčky, nahraditi státu tolik procent této větší částky, na kolik procent stavebního nákladu byla podpora udělena, nejvýše však 70 %. Náhrada uložená vlastníku domu podle odst. 1. a 3. nebude zvýšena do konce roku 1925. V době po roce 1925 jest vlastník domu povinen nahraditi státu podle odst. 1. a 3. částku, kterou ustanoví zemský politický úřad, bera zřetel k současné zákonné úpravě nájemného v domech, pro něž bylo uděleno stavební povolení do 27. ledna 1917. Vlastník domu jest povinen náhradu zaplatiti vždy do 14 dní po splatnosti anuity podle dlužního úpisu a platiti ji až do úplného splacení zaručené zápůjčky.

Náhrady podle odstavce 3. stát užije k mimořádným splátkám na zaručenou zápůjčku po rozumu § 27, č. 2.

Vlastník domu, pokud jest jím obec, okres, župa neb obecně prospěšné stavební sdružení, nesmí, dokud nebude zaručená zápůjčka umořena, snižovati nájemného, stanoveného podle § 57, a nesmí dáti výpověď z bytu nájemníkům, pokud plní závazky z nájemního poměru, a jde-li o obecně prospěšná stavební sdružení, členské povinnosti předepsané stanovami.

Vlastník domu jest povinen vésti o výnosu nájemného a o výdajích s domem spojených výkaz a předkládati jej každoročně za uplynulý kalendářní rok zemskému politickému úřadu vždy nejdéle do 1. února následujícího roku.

Jde-li o stavby obcí, okresů, žup a obecně prospěšných stavebních sdružení, nesmí se nemovitost, dokud není zaručená zápůjčka umořena, beze svolení ministerstva sociální péče ani zcela ani částečně z volné ruky prodati ani dále zatížiti.

Aby toto ustanovení bylo přesně dodrženo, zapíše se do pozemkové knihy zákaz zatížení a zcizení a právo předkupní ve prospěch státu.

Zcizuje-li rodinný domek obecně prospěšné stavební sdružení, musí při prodeji ustanoviti knihovně zjištěnou smluvní pokutu a s nabyvatelem domu smluviti, že během 10 let rodinný domek bez naléhavých důvodů dále neprodá. Tato desetiletá lhůta počíná se dnem, kdy právo vlastnické k domu v knize pozemkové bylo převedeno od stavebního sdružení na prvního nabyvatele, byl-li však ve smlouvě trhové mezi stavebním sdružením a prvním nabyvatelem domu založen prozatím poměr nájemní, dnem, kdy tento nájemní poměr se započal.

Mimo to musí se stavební sdružení zavázati, že do desíti let bude šetřiti při prodeji těchto zásad:

K zajištění povinností vlastníka stavby podle §§ 50, 52, 53, 55, 56, 58 a 60 musí se stavebník vůči státu zavázati, že nesplní-li některou z těchto povinností zcela nebo z části, zaplatí k žádosti zemského politického úřadu konvenční pokutu ve výši 20 % zaručené zápůjčky té doby ještě dluhované, nebo, jde-li o stavbu, na kterou byla udělena podpora podle § 32, č. 2., nebo § 41 zákona, ve výši 10 % stavebního nákladu, podle kterého se vyměřila podpora.

Obecně prospěšné stavební sdružení musí se zavázati, že zaplatí mimo případy v předchozím odstavci jmenované konvenční pokutu ve stejné výši, odvolá-li ministerstvo sociální péče uznání jeho obecné prospěšnosti. Obce, okresy, župy a obecně prospěšná stavební sdružení, kterým byla udělena přímá zápůjčka podle § 40, musí se zavázati, že zaplatí konvenční pokutu mimo případy v odst. 1. jmenované ve výši 20 %, přímé zápůjčky, nastane-li některý z případů v § 45 pod č. 1. - 9. uvedených, a neužije-li ministerstvo sociální péče práva žádati vrácení zápůjčky bez výpovědi. Konvenční pokuta budiž v knize pozemkové zajištěna zástavním právem.

Žádost za finanční podporu může býti podána jako žádost za zásadní přislíbení podpory nebo jako žádost za udělení podpory.

Nejsou-li po ruce doklady v § 65 jmenované, může býti podpora pouze přislíbena s podmínkou, že ustanovení zákona o stavebním ruchu a tohoto nařízení budou splněna ve lhůtě zemským politickým úřadem stanovené.

Žádost za zásadní přislíbení podpory musí přesně označovati

Žádost za udělení podpory musí obsahovati přesné označení skutečností uvedených v § 64, lit. a) až d), a býti doložena

Jde-li o žádost osob právnických, vyjímajíc veřejnoprávní korporace, musí žádost obsahovati mimo to udání, kolik mají členů, jakého jsou členové povolání, a jaké jest jejich vlastní a svěřené jmění.

Žádost musí býti mimo doklady v odst. 1. pod č. 1. - 6. jmenované doložena ještě:

ujde-li o žádost obcí, okresů, žup a jiných veřejnoprávních korporací a obecně prospěšných stavebních sdružení, doklady uvedenými v § 16, a jde-li o žádosti obecně prospěšných stavebních sdružení, potvrzením o uznání jejich obecné prospěšnosti.

Jde-li o žádost obcí, okresů, žup a jiných veřejnoprávních korporací a obecně prospěšných stavebních sdružení za podporu na stavbu rodinných domků, jest mimo to předložiti prohlášení čekatelů rodinných domků, že jest jim znám přibližný celkový náklad rodinných domků pro ně stavěných, že jsou s to, aby splatili hotově 10 % skutečného celkového nákladu a splnili také ostatní povinnosti s přijetím podpory spojené.

Stavební plány jest vyhotoviti dvojmo v měřítku 1:100 a složiti je ve formátu 21 x 34 cm. V půdorysech jest vepsati plošné výměry obytných místností (pokojů a kuchyní) a plošné výměry příslušenství přímo osvětleného.

K stavebním plánům budiž připojen:

Rozpočet budiž sdělán podrobně a řádně tak, aby žádná práce neb dodávka nebyla opomenuta, a aby stavby vypraveny byly sice úsporně, ale účelně, a aby bylo dbáno požadavků jak technických tak i zdravotních.

Rozpočet jest doložiti výkazem o ostatních výlohách, které podle § 22 lze započítati do stavebního nákladu za účelem vyměření finanční podpory. Dále budiž k rozpočtu připojen výkaz za stavěné plochy a obestavěného prostoru s výpočtem ceny za 1 m² zastavěné plochy a 1 m3 obestavěného prostoru.

K projektu připojen budiž situační plán stavby i stavební parcely v měřítku 1:720 s výpočtem plochy stavební parcely a plochy zastavěné.

Při celých koloniích jest předložiti mimo to ještě obdobně sestavený a doložený celkový plán situační ve vhodném měřítku, provedený v takovém rozsahu, aby byla jma souvislost kolonie s ostatní obcí a nejbližším okolím, všechny komunikace, jakož i poměry výškové, a aby z něho bylo patrno, jak jest postaráno o vodu a kanalisaci.

Žádost podle § 64 jest podati u příslušné okresní politické správy (magistrátu), na Slovensku v Podkarpatské Rusi u administrativní vrchnosti I. stolice.

Žádost podle § 65 jest podati u příslušné státní okresní správy stavební (magistrátu), na Slovensku a v Podkarpatské Rusi u státního stavebního úřadu.

Žádost obcí s vlastním statutem nebo s právem municipálním nebo žádost žup jest podati u zemského politického úřadu.

Úřad v § 67, odst. 1., jmenovaný předloží žádost podle § 64 do 8 dnů po jejím podání, nebo byla-li neúplná, do 8 dnů po jejím doplnění zemskému politickému úřadu s vlastním odůvodněným návrhem. Jmenovitě se vysloví o nedostatku bytů v obci a podle §§ 15 až 20 o vlastnostech a poměrech žadatelových.

Opis návrhu jest zaslati přímo ministerstvu sociální péče.

Úřad v § 67, odst. 2., jmenovaný předloží žádost podle § 65 do 14 dnů po jejím podání, nebo byla-li neúplná, do 14 dnů po jejím doplnění zemskému politickému úřadu s vlastním odůvodněným návrhem. Jmenovitě se vysloví:

Opis návrhu jest zaslati přímo ministerstvu sociální péče.

Navrhuje-li zemský politický úřad, aby bylo žádosti vyhověno, předloží ji k rozhodnutí

ministerstvu sociální péče, jde-li o žádost podle § 64, nebo

ministerstvu veřejných prací, jde-li o žádost podle § 65.

O návrzích zemského politického úřadu na přislíbení neb udělení finanční podpory rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem veřejných prací a financí.

Výlohy řízení spojené s místním šetřením podle § 69 hradí žadatel podpory a mohou býti započítány do stavebního nákladu.

Ostatní výlohy spojené s prováděním tohoto nařízení mimo výlohy vzešlé stavebním řízením podle § 14 hradí se podle § 67 zákona.

O přislíbení neb udělení podpory budiž vyrozuměna obec, ve které se stavba provádí, a jde-li o osoby uvedené v § 1 zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., také berní správa, v jejímž obvodu má stavebník bydliště nebo sídlo, s poukazem k § 1, odst. 3., právě uvedeného zákona.

Knihovní soud vyrozumí ministerstvo sociální péče o všech knihovních zápisech ve vložce, ve které jest poznamenáno podle § 34 převzetí záruky.

Působnost zemského politického úřadu podle tohoto nařízení vykonává na Slovensku úřad ministra s plnou mocí pro správu Slovenska a v Podkarpatské Rusi šéf civilní správy.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi budiž o přislíbení nebo udělení podpory osobám uvedeným v § 1 zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., vyrozuměno mimo obec také finanční ředitelství, v jehož obvodu má stavebník bydliště nebo sídlo.

Ustanovení tohoto nařízení o obcích jest užíti na Slovensku také o městech s právem municipálním.

Toto nařízení vztahuje se také na stavby domů s malými byty, zahájené před vyhlášením zákona o stavebním ruchu, na které byla udělena nebo přislíbena státní podpora podle zákona ze dne 23. května 1919, č. 281 Sb. z. a n., pokud podpora nebyla udělena nebo přislíbena za jiných podmínek.

Na domy, jichž stavba byla zahájena v roce 1920 nebo sice v roce 1919, ale do 1. května 1920 nebyla zhruba hotova, vztahují se ustanovení §§ 57 a 58 s těmito změnami:

Pro výpočet nájemného podle odst. 1., č. 1., jest rozhodnou míra úroková a úmor zaručené zápůjčky.

Vlastníci domů, jichž stavba byla zahájena v roce 1919 a do 1. května 1920 byla alespoň zhruba hotova, jsou povinni platiti náhradu podle § 58, odst. 1., č. 3. Nájemné v těchto domech jest ustanoviti podle § 57.

Toto nařízení nabude účinnosti dnem vyhlášení.

Ministru sociální péče se ukládá, aby toto nařízení provedl v dohodě s ministrem veřejných prací a ministrem financí.