Pro uznávání původnosti odrůd stanovuje se toto:
Uznání původnosti odrůdy odděluje se s platností od 1. srpna toho roku, v němž uznání ministerstvem zemědělství bylo uděleno, na dobu až 3 let. Šlechtitel neb šlechtitelský podnik, který žádá o uznání původnosti odrůdy, musí svoliti, aby šlechtitelský podnik byl komisionelně prohlédnut; prohlídku provedou 2 členové Uznávací komise; jeden z těchto členů musí býti neinteresovaný odborník v ušlechťování.
Prohlédnuty musí býti laboratoře, šlechtitelské záznamy vztahující se na odrůdu k uznávacímu řízení přihlášenou, školky, rozmnožovací plochy a srovnávací pokusy s přihlášenou odrůdou, skladiště a veškerá ostatní zařízení, která pro řádné a cílevědomé vědění šlechtitelského závodu jsou nutna. Provozovacího tajemství šlechtitelského závodu (specielní metody, zařízení a pod.) musí býti dle možnosti šetřeni; členové komise jsou povinni považovati tato sdělení jako úřední tajemství.
O provedené prohlídce a event. posudku osiva sepíše komise podrobný protokol a předloží ho Uznávací komisi; tato projedná v sezení podrobně celý protokol přehlídkový a rozhodne hlasováním přítomných členů a event. náhradníků o tom, zda má býti ministerstvu zemědělství navrženo uznání původnosti odrůdy; při rovnosti hlasů rozhodne předsedající.
O průběhu jednání sepíše se podrobný protokol, který předloží se ministerstvu zemědělství současně s opisem protokolu přehlídkového a s návrhem na uznání či neuznání původnosti odrůdy.
Pěstuje-li šlechtitel neb šlechtitelský podnik osivo a sáď v oblastech více Uznávacích komisí, rozhoduje o původnosti pouze komise, v jejíž oblasti jest sídlo šlechtitelského závodu, kde ušlechťování se provádí; tato komise navrhuje ministerstvu zemědělství uznání původnosti.
Zahraniční šlechtitelé neb šlechtitelské podniky, kteří žádají o uznání původnosti odrůdy jimi v zahraničí ušlechťované, ale v Československé republice množené, musí prokázati Uznávací komisi, že zřídili aspoň na jednom množitelském objektu v republice Československé odbočnou šlechtitelskou stanici, vedenou odborným úředníkem-šlechtitelem, na které se provádí ušlechťování rostlin samosprašných od superelit počínajíc. Ušlechťování rostlin cizosprašných povoluje se prováděti zahraničním šlechtitelům na vlastních stanicích, i když množení chtějí prováděti v Československé republice; v takových případech rozhoduje místo množení elit o příslušnosti Uznávací komise; v případě, že množení provádí se současně v několika uznávacích oblastech, určí komisi k uznávání původnosti odrůd ministerstvo zemědělství.
U zahraničních šlechtitelů neb šlechtitelských podniků, kteří mají šlechtitelské školky v Československé republice, provádí uznávání původnosti odrůdy. Uznávací komise, v jejíž oblasti se nachází školka. Ministerstvo zemědělství může v jednotlivých případech k návrhu Uznávací komise povoliti zahraničním šlechtitelům neb šlechtitelským podnikům dovoz i větších množství elitního osiva i množení, když z malých množství v republice Československé stávajících superelit není možno získati dostatečný materiál ku množení. Zahraniční šlechtitelé neb šlechtitelské podniky musí však příslušné Uznávací komisi jasně prokázati, že dovezené osivo celou elity; od případu k případu mohou Uznávací komise připustiti úlevy, a to zvláště tehdy, když stát zahraničního šlechtitele neb šlechtitelského podniku postupuje obdobně vůči šlechtitelům neb šlechtitelským podnikům československým.
U označení odrůd uznaných za původní musí býti vždy uvedeno jméno neb sídlo šlechtitele neb šlechtitelského podniku. Při dalším ušlechťování původních odrůd jiného šlechtitele musí býti uvedeno před plným označením odrůdy původního šlechtitele též jméno neb místo šlechtitele neb šlechtitelského podniku, který odrůdu dále ušlechťoval. Druhý šlechtitel neb šlechtitelský podnik musí však dále prokázati, že odrůdu skutečně zlepšil. Při každé původní odrůdě musí býti též uvedeno, zda byla ušlechťována individuelním či hromadným výběrem.
