V souhlasu s ustanoveními článků 45 - 50 této smlouvy byly podmínky, podle kterých bude uskutečněno postoupení dolů pánve Saarské Německem Francii, jakož i opatření určená k zajištění zřetele na práva a blaho obyvatelstva a spolu i vlády nad územím, i podmínky, za kterých toto obyvatelstvo bude povoláno, aby projevilo, pod kterou svrchovanost si přeje býti postaveno, stanoveny takto:
Hlava prvá.
O postoupených důlních vlastnictvích
a těžbě z nich.
§ 1.
Ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, nabude stát francouzský plného a neomezeného vlastnictví k veškerým uhelným ložiskům, rozkládajícím se v hranicích pánve Saarské, jak jsou zevrubně vyznačeny v článku 48 jmenované smlouvy.
Stát francouzský bude oprávněn těžiti nebo netěžiti ve jmenovaných dolech nebo postoupiti právo těžiti v nich osobám třetím, aniž bude povinen domáhati se jakéhokoli předchozího svolení nebo splniti jakékoli formality.
Stát francouzský bude vždy oprávněn dovolávati se horních zákonů a nařízení německých, dole uvedených, k zajištění vymezení svých práv.
§ 2.
Vlastnické právo státu francouzského bude se vztahovati na ložiska volná a ještě nepropůjčená stejně jako na ložiska již propůjčená, ať jest nynějším jich vlastníkem kdokoliv, bez rozdílu, zda náležejí státu pruskému, bavorskému, jiným státům nebo korporacím, společnostem či osobám soukromým, ať se v nich těží či nikoliv, a ať právo těžby, odloučené od práva vlastníků povrchu, se uznávalo či nikoliv.
§ 3.
Pokud jde o doly, v kterých se těží, bude se převod vlastnictví na stát francouzský vztahovati na všechna příslušenství jmenovaných dolů, zejména na jejich zařízení a materiál těžní, jak na povrchu tak pod zemí, jejich fárací materiál, závody k přeměně uhlí v elektrickou energii, koks a vedlejší výrobky, dílny, cesty dopravní, elektrické vedení, zařízení k čerpání a rozvádění vody, pozemky a budovy, jako kanceláře, domy ředitelské, zřízenecké a dělnické, školy, nemocnice a dispensáře,*) jejich sklady a zásoby jakéhokoli druhu, archivy a plány a vůbec vše, k čemu vlastníci dolů nebo těžaři mají právo vlastnické nebo požívací vzhledem k těžbě v dolech a jejich příslušenství.
Převod se bude vztahovati též na neuhrazené pohledávky za produkty dodané před tím, než se stát francouzský uvázal v držbu, a po podepsání této smlouvy i na kauce odběratelů, jejichž práva budou zaručena státem francouzským.
-----------------------------------------------------------------
*) místa pro bezplatné lékařské porady a rozdílení léků.
§ 4.
Stát francouzský převezme majetek volný a prostý všech dluhů a břemen. Práva však vztahující se na požitky starobní a invalidní, kterých nabyli anebo na něž získali nárok zaměstnanci dolů a jejich pobočných závodů v den, kdy tato smlouva nabývá působnosti, nebudou dotčena. Naproti tomu Německo musí vydati státu francouzskému matematické reservy rent, na něž jmenovaní zřízenci mají právo.
§ 5.
Hodnota majetku takto postoupeného státu francouzskému bude určena komisí reparační, ustanovenou článkem 233 Části VIII (Náhrady škod) této smlouvy.
Tato hodnota se připíše ku prospěchu Německa na účtě náhrad.
Německo bude povinno odškodniti vlastníky nebo zájemníky, ať je to kdokoliv.
§ 6.
Na německých železnicích a průplavech nebude stanoven žádný tarif, který by mohl škoditi přímým nebo nepřímým rozlišováním přepravě personálu, produktů dolů a jejich vedlejších závodů, nebo materiálu potřebného k těžbě. Tyto transporty budou požívati veškerých práv a výhrad, jež by mezinárodní úmluvy o železnicích zaručovaly podobným výrobkům původu francouzského.
§ 7.
Materiál a personál potřebný k odklízení a přepravě produktů dolů a jejich vedlejších závodů, jakož i k přepravě dělníků a zřízenců bude opatřen správou železnic pánve Saarské.
§ 8.
Nesmí býti kladena žádná překážka pracím, kterými se doplňují železnice a vodní cesty a které stát francouzský uzná za potřebné k tomu, by bylo zajištěno odklízení a přeprava produktů dolů a jejich vedlejších závodů, jako zdvojení kolejí, rozšiřování nádraží, zřizování skladišť a pomocných zařízení. Rozvržení nákladů bude, nastala-li by neshoda, vzneseno na rozhodčího.
Stát francouzský bude též moci zřizovati nové prostředky komunikační, jako silnice, elektrická vedení a telefonní spojení, pokud je uzná za nutné pro potřeby těžby.
Bude též volně bez jakýchkoli omezení používati prostředků komunikačních, jichž bude vlastníkem, zvláště těch, které spojují doly a jejich vedlejší závody s komunikačními prostředky ležícími na území francouzském.
§ 9.
Stát francouzský bude vždy oprávněn dovolávati se německých horních zákonů a nařízení platných 11. listopadu 1918 (vyjímajíc předpisy vydané výhradně vzhledem na stav válečný), pokud jde o nabývání pozemků, které uzná za potřebné k těžbě z dolů a jejich vedlejších závodů.
Náhrada za škody, na nemovitostech způsobené těžbou v uvedených dolech a jejich vedlejších závodech, bude stanovena podle horních zákonů a nařízení německých, výše vzpomenutých.
§ 10.
Každá osoba, kterou dosadí stát francouzský místo sebe ve všechna nebo část svých práv na těžbu v dolech nebo jejich vedlejších závodech, bude požívati výsad výmíněných v této příloze.
§ 11.
Doly a ostatní nemovitosti, které se stanou vlastnictvím státu francouzského, nebudou moci nikdy býti prohlášeny za propadlé ani tvořiti předmět výkupu, vyvlastnění nebo záboru, ani jakéhokoli jiného opatření, které se dotýká práva vlastnického.
Personál a materiál určený k těžbě v těchto dolech nebo jejich vedlejších závodech, jakož i produkty dobývané z těchto dolů nebo vyrobené v jejich vedlejších závodech nemohou býti nikdy úředně zabrány.
§ 12.
Těžba v dolech a jejich vedlejších závodech, které se stanou vlastnictvím státu francouzského, bude nadále s výhradou ustanovení níže uvedeného paragrafu 23 podléhati řádu právnímu spočívajícímu na zákonech a nařízeních německých platných dne 11. listopadu 1918 (mimo předpisy vydané výhradně vzhledem na stav válečný).
Práva dělníků, jak vyplývala ze zákonů a nařízení německých dne 11. listopadu 1918, zůstanou rovněž zachována, ovšem s výhradou ustanovení řečeného paragrafu 23.
Nesmějí býti kladeny žádné překážky, aby nebyli do dolů pánve Saarské neb jejich závodů vedlejších uváděni nebo tam zaměstnáváni dělníci cizí.
Dělníci a zřízenci národnosti francouzské mohou býti členy francouzských odborových sdružení.
§ 13.
Daně z dolů a jejich vedlejších závodů, jak na místní rozpočet území pánve Saarské tak i na dávky obecní, budou vyměřovány se spravedlivým zřetelem k poměrné hodnotě dolů srovnané s celkovým zdanitelným majetkem pánve.
§ 14.
Stát francouzský bude vždy moci zakládati a udržovati jako příslušenství dolů školy obecné nebo odborné pro personál a jeho dítky a tam dáti vyučovati učiteli, které si vyvolí, v jazyce francouzském podle vlastních učebních osnov.
Bude moci též zakládati a udržovati nemocnice, dispensáře, dělnické domy a zahrady a jiná zřízení podpůrná a dobročinná.
§ 15.
Stát francouzský bude míti naprostou volnost postupovati podle vlastního uvážení při rozdělování a rozesílání výrobků dolů a jejich vedlejších závodů, jakož i při stanovení prodejních cen za tyto výrobky.
Vláda francouzská se však zavazuje, že uspokojí požadavky spotřeby místní, průmyslové i domácí, vždy v poměru, jaký byl za těžby roku 1913 mezi spotřebou místní a celkovou produkcí pánve Saarské, ať je výše výtěžku z dolů jakákoliv.
Hlava druhá.
Vláda v území pánve Saarské.
§ 16.
Vláda v území pánve Saarské bude svěřena komisi zastupující Společnost národů. Tato komise bude míti své sídlo v území pánve Saarské.
§ 17.
Vládní komise, o níž se mluví v paragrafu 16, bude složena z pěti členů jmenovaných Radou Společnosti národů, a to z jednoho člena francouzského, jednoho člena nefrancouzského, pocházejícího z území pánve Saarské a tamtéž bydlícího, a ze tří členů příslušníků tří jiných států než Francie a Německa.
Členové vládní komise budou jmenováni na rok; jejich mandát může býti obnoven. Budou moci býti odvoláni Radou Společnosti národů, která se postará, by byli nahrazeni.
Členové vládní komise budou míti právo na plat, který určí Rada Společnosti národů a který bude vyplácen z důchodů území.
§ 18.
Předseda vládní komise bude jmenován Radou Společnosti národů z členů komise na rok; bude moci býti jmenován znovu.
Předseda bude výkonným orgánem komise.
§ 19.
Vládní komise bude míti v území pánve Saarské veškerou vládní moc, která příslušela dříve říši německé, Prusku a Bavorsku, tedy též jmenovati a odvolávati úředníky a zřizovati takové správní a zastupitelské orgány, jaké uzná za nutné.
Tato komise bude míti plnou moc spravovati železnice, průplavy a jiná veřejná zařízení a bráti z nich požitky.
Komise rozhoduje většinou hlasů.
§ 20.
Německo dá vládě pánve Saarské k disposici veškeré úřední listiny a archivy, které jsou v držení Německa, některého státu německého nebo místního úřadu a vztahují se na území pánve Saarské nebo na práva jeho obyvatelstva.
§ 21.
Vládní komisi bude příslušeti, aby zajistila prostředky a za podmínek, jež uzná za vhodné, ochranu zájmů obyvatel území pánve Saarské v cizině.
§ 22.
Vládní komise bude míti plné právo požívací k veškerému vlastnictví (vyjímajíc doly), jež na území pánve Saarské náleží ať z právních titulů práva veřejného či soukromého vládě císařství německého nebo vládě jiného státu německého.
Co se týče železnic, bude přiměřené rozdělení vozového materiálu provedeno smíšenou komisí, v které budou zastoupeny vládní komise území pánve Saarské a německé železnice.
Osoby, zboží, lodi, vagony, vozidla a poštovní zásilky vycházející z pánve Saarské anebo tam vstupující budou při průvozu a přepravě požívati veškerých práv a výhod, jež jsou specifikovány v předpisech Části XII (Přístavy, vodní cesty, železnice) této smlouvy.
§ 23.
Zákony a nařízení platná v území pánve Saarské dne 11. listopadu 1918 (vyjímajíc nařízení vydaná vzhledem k válečnému stavu) zůstanou v platnosti.
Jestliže buď z důvodů všeobecných, nebo z toho důvodu, aby se tyto zákony a nařízení uvedly v soulad se zněním této smlouvy, jest nutno provésti jejich změny, rozhodne o tom a změny provede vládní komise po úradě se zástupci volenými od obyvatelstva takovým způsobem, jaký bude stanoven komisí.
Bez předchozího dobrého zdání státu francouzského nesmí býti provedena žádná změna zákonného práva těžiti z dolů, stanoveného v paragrafu 12, leč že by změna byla nastala následkem obecné úpravy poměrů pracovních, stanovené Společností národů.
Při stanovení podmínek pracovních a doby pracovní pro muže, ženy a děti musí vládní komise vzíti v úvahu přání místních organisací dělnických, jakož i zásady stanovené Společností národů.
§ 24.
S výhradou ustanovení paragrafu 4 nejsou dotčena žádným ustanovením této smlouvy práva obyvatel pánve Saarské ve věcech pojištění a pensí, ať jich v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bylo nabyto či jsou na cestě k nabytí, a ať spočívají na kterémkoli německém systému pojišťovacím nebo na právech pensijních jakéhokoliv způsobu.
Německo a vláda pánve Saarské budou shora vzpomenutá práva zachovávati a chrániti.
§ 25.
Civilní a trestní soudy působící na území pánve Saarské zůstanou v činnosti.
Vládní komise zřídí soudní dvůr civilní a trestní pro odvolání z rozsudků těchto soudů a rozhodování o věcech, pro něž tyto soudy nejsou příslušné.
Vládní komisi přísluší stanoviti organisaci a příslušnost tohoto soudního dvora.
Rozsudky se vynášejí jménem vládní komise.
§ 26.
Vládní komise bude míti výhradní právo vybírati daně a poplatky v mezích území pánve Saarské.
Daní a poplatků se užije výlučně k úhradě potřeb tohoto území.
Daňový systém ze dne 11. listopadu 1918 zůstane v platnosti, pokud to okolnosti dovolí, a žádná nová daň mimo cla nesmí býti zavedena bez předchozího slyšení zástupců volených obyvatelstvem.
§ 27.
Tato ustanovení nebudou míti vliv na nynější státní příslušnost obyvatel území pánve Saarské.
Žádné překážky nebudou se klásti těm, kdož chtějí přijmouti jinou státní příslušnost, při čemž se ovšem nabytím nové státní příslušnosti pozbývá kterákoli jiná.
§ 28.
Obyvatelstvo pánve Saarské podrží pod dozorem vládní komise svá místní zastupitelstva, svobodu náboženství, své školy a svůj jazyk.
Volební právo smí se vykonávati jen do místních zastupitelstev a přísluší bez rozdílu pohlaví všem obyvatelům, kterým je víc než 20 let.
§ 29.
Obyvatelé území pánve Saarské, kteří by chtěli opustiti toto území, budou míti úplnou volnost podržeti svůj majetek nemovitý aneb jej prodati za přiměřenou cenu a odnésti své movité jmění bez veškerých poplatků.
§ 30.
Na území pánve Saarské nebude vojenské služby ani povinné ani dobrovolné; zřizovati opevnění se zakazuje.
Jen místní četnictvo bude zřízeno, aby udržovalo pořádek.
Vládní komisi přísluší pečovati za všech okolností o ochranu osob a statků na území pánve Saarské.
§ 31.
Území pánve Saarské, jak je vymezeno článkem 48 této smlouvy, podléhá francouzské celní soustavě. Výnos cla uloženého na zboží určené pro místní spotřebu bude pojat do rozpočtu tohoto území po srážce veškerých nákladů vybírání.
Vývozní clo nebude ukládáno na výrobky hutní nebo uhlí vyvážené z tohoto území do Německa, ani na vývoz z Německa pro potřebu průmyslu území pánve Saarské.
Produkty přírodní i zpracované, pocházející z pánve Saarské budou při průvozu územím německým prosty všech dávek celních. Totéž platí pro výrobky německé při průvozu pánví Saarskou.
Po pět let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, budou výrobky pocházející z pánve Saarské neb odtud vyvážené osvobozeny od dovozního cla do Německa a po touž dobu německý dovoz předmětů určených pro místní spotřebu do území pánve Saarské bude též prost cla.
Na těchto pět let si vyhrazuje francouzská vláda, pro všechny předměty, které pocházejí z pánve Saarské a jsou vyrobeny ze surovin nebo polotovarů dovezených z Německa bez poplatků, vymeziti množství, jež bude do Francie připuštěno, podle ročního průměru množství vyvezeného do Alsaska-Lotrinska a do Francie v letech 1911-1913, jak bude vyšetřeno na základě všech úředních výkazů a statistických dokladů.
§ 32.
Oběh francouzských peněz nebude v území pánve Saarské ani zakázán, ani omezen.
Stát francouzský bude míti právo užívati francouzské měny při všech nákupech nebo platech a smlouvách o těžení z dolů a jejich vedlejších závodů.
§ 33.
Vládní komise bude míti právo rozhodovati všechny otázky, k nimž by mohl zavdati podnět výklad předešlých ustanovení.
Francie a Německo uznávají, že veškeré spory zakládající se na různosti mínění při výkladu předešlých ustanovení budou rovněž předloženy vládní komisi, jejíž rozhodnutí, usnesené většinou hlasů, jest pro obě země závazné.
Hlava třetí.
Hlasování lidu.
§ 34.
Po uplynutí patnácti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude obyvatelstvo pánve Saarské povoláno, aby projevilo svoji vůli takto:
Hlasování bude provedeno po obcích neb okresích o těchto třech možnostech:
a) zachování vládní formy zavedené touto smlouvou a přílohou,
b) spojení s Francií,
c) spojení s Německem.
Právo hlasovati budou míti všechny osoby bez rozdílu pohlaví, kterým je v době hlasování víc než 20 let a které bydlí v době podpisu této smlouvy v území pánve Saarské.
Ostatní pravidla, bližší podmínky a datum hlasování ustanoví Rada Společnosti národů tak, aby byla zajištěna svoboda, tajnost a čistota hlasování.
§ 35.
Společnost národů rozhodne o tom, jaké svrchovanosti bude území podrobeno, hledíc k přání vyjádřenému hlasováním lidu:
a) Jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo části jeho, že má býti zachována vládní forma zavedená touto smlouvou a touto přílohou, Německo se tímto zavazuje vzdáti se ve prospěch Společnosti národů své svrchovanosti, pokud to Společnost národů bude pokládati za nutné. Společnosti národů bude příslušeti, aby učinila nutná opatření k úpravě definitivní vládní formy, přizpůsobené trvalým zájmům území a obecným zájmům;
b) jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo jeho části, že má býti připojeno k Francii, Německo se již nyní zavazuje postoupiti Francii, provádějíc souhlasné rozhodnutí Společnosti národů, veškerá práva a nároky na území, které bude zevrubně označeno Společností národů;
c) jestliže Společnost národů rozhodne o celém území nebo jeho části, že má býti připojeno k Německu, bude povinností Společnosti národů postarati se, aby Německo bylo opět uvedeno ve vládu nad územím, které bude blíže označeno Společností národů.
§ 36.
Rozhodne-li Společnost národů, že část nebo celé území pánve Saarské má býti připojeno k Německu, bude vlastnické právo Francie k dolům v této části území Německem zpět koupeno v celku za cenu splatnou ve zlatě. Tato cena bude stanovena třemi znalci rozhodujícími většinou hlasů, z nichž jeden bude jmenován Německem, jeden Francií a jeden, kterým nesmí býti ani Francouz ani Němec, Společností národů.
Závazek se strany Německa, provésti toto zaplacení, bude vzat v úvahu komisí reparační a k tomu účelu bude Německo moci jakýmkoli způsobem určeným touto komisí zříditi zástavní právo v prvém pořadí na svém jmění a důchodech.
Jestliže Německo přes to do roka po tom, kdy mělo býti placení uskutečněno, nezaplatí, učiní komise reparační ve shodě s instrukcemi, které jí mohou býti dány Společností národů, příslušná opatření, a pokud toho bude potřeba, bude příslušná část dolů likvidována.
§ 37.
Jestliže zpětnou koupí ve smyslu paragrafu 36 přejde vlastnictví dolů neb jejich části na Německo, budou stát a příslušníci Francie míti právo kupovati tolik uhlí z pánve Saarské, kolik je v té době odůvodněno jejich potřebou pro průmysl a domácnosti. Rada Společnosti národů ustanoví v pravý čas dohodou, vyhovující zásadám slušnosti, množství uhlí, trvání smlouvy, jakož i cenu.
§ 38.
Jest ujednáno, že Francie a Německo mohou zvláštními úmluvami uzavřenými před uplynutím lhůty pro zaplacení ceny za zpětnou koupi dolů změniti ustanovení paragrafů 36 a 37.
§ 39.
Rada Společnosti národů učiní opatření potřebná k organisaci vládní formy, která má býti uvedena v život po tom, kdy rozhodnutí Společnosti národů vzpomenuté v paragrafu 35 nabude působnosti. Tato opatření budou obsahovati spravedlivé rozdělení všech závazků vlády pánve Saarské z půjček uzavřených vládní komisí nebo
vzniklých z jiných opatření.
Jakmile vstoupí v život nová vládní forma, zanikne pravomoc vládní komise, vyjímajíc případ uvedený v paragrafu 35a).
§ 40.
Ve věcech, na které se vztahuje tato příloha, rozhoduje Společnost národů většinou hlasů.