Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

278/1921 Sb. znění účinné od 20. 8. 1921 do 31. 12. 2023

278

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 11. srpna 1921,

jímž se doplňují a mění organisační řády pro poskytování úvěru živnostníkům válkou poškozeným.

 

Dle zákona ze dne 23. května 1919, č. 276 Sb. z. a n., a dle § 3, odst. 8., ústavní listiny ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., se nařizuje:

Článek I.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 358 Sb. z. a n. (pro Čechy), nařízení téhož data, č. 359 Sb. z. a n. (pro Moravu), nařízení ze dne 21. července 1919, č. 437 Sb. z. a n. (pro Slezsko), nařízení ze dne 4. května 1920, č. 336 Sb. z. a n. (pro Slovensko), a nařízení ze dne 3. února 1921, č. 49 Sb. z. a n. (pro Podkarpatskou Rus) doplňují, případně mění se takto:

1

§ 4:

K odst. 4. jest připojiti větu:

Právo dávati tento souhlas může zemský orgán úvěru (zemský komitét, ústřední výbor, úvěrový komitét) přenésti na peněžní ústav.

Za odst. 5. vsunouti jest tento nový odstavec:

Dlužník jest dále povinen podati orgánům úvěru nebo jejich zmocněncům na jejich vyzvání průkaz o použití úvěru, jakož i vysvětlení o svých majetkových poměrech a o stavu podniku.

 

K

§ 5:

Připojiti jest tyto další odstavce:

Postup věřitele (peněžního ústavu) při předčasné výpovědi a součinnost orgánů úvěru stanoví § 8, č. 5., lit. f) [pro Podkarpatskou Rus lit. e)] a § 12 (pro Podkarpatskou Rus § 10).

Povolení úvěru pozbývá platnosti, nebyl-li úvěr z jakéhokoli důvodu žadateli vyplacen do jednoho roku od povolení.

 

K

§ 7:

Odst. 4. zní napříště takto:

Má-li se povoliti usnesením zemského orgánu úvěru (§ 4, odst. 4.) úvěr nad 6000 Kč nebo má-li býti úvěr prohlášen za nedobytný bez soudního zjištění nedobytnosti, jest potřebí, aby s usnesením souhlasili zástupcové státu, země a příslušné obchodní a živnostenské komory, pokud jsou činitelé tito v zemském orgánu úvěru zastoupeni. Souhlas může býti dán též písemně.

 

K

§ 8:

K odst. 1., č. 5., jest připojiti v prvých čtyřech nařízeních jako lit. i) a v nařízení posledním (pro Podkarpatskou Rus) jako lit. h):

Schvalovati dodatečná právní jednání s dlužníkem a dávati souhlas k soudním krokům proti dlužníku (§ 12).

Jako odstavec poslední jest připojiti:

Rozhodování, případně vyřizování záležitostí uvedených pod č. 1. až 4., 5., lit. a), c), f) [v nařízení pro Podkarpatskou Rus lit. e)] a i) [v nařízení pro Podkarpatskou Rus lit. h)] a č. 6. až 8. a 10. v případech neodkladných může zemský orgán úvěru, případně jeho užší výbory přenésti na předsednictvo s výhradou dodatečného schválení zemským orgánem úvěru nebo jeho příslušným užším výborem, pokud schválení takového dle povahy věci jest potřebí.

 

K

§ 12 (pro Podkarpatskou Rus § 10):

Připojiti jest tyto další odstavce:

Soudní smír, jakož i každé jiné ujednání peněžního ústavu s dlužníkem, kterým se mění podmínky povolení úvěru nebo které má jakýkoliv vliv na závazky činitelů záruku nesoucích, vyžaduje schválení zemským orgánem úvěru, má-li míti právní účinek vůči činitelům záruku nesoucím. Kroky proti dlužníku spojené se soudními útratami smí peněžní ústav o své újmě podniknouti jen v případech, kde jest nebezpečí v prodlení. V případě takovém jest peněžní ústav povinen podati současně s takovým zakročením zprávu zemskému orgánu úvěru, vylíčiti skutkový podklad záležitosti, jakož i okolnosti odůvodňující nebezpečí v prodlení a vyžádati s pro další zamýšlené kroky zmocnění tohoto úvěrového orgánu. Není-li nebezpečí v prodlení, smí peněžní ústav podniknouti takové kroky proti dlužníku jen se svolením zemského orgánu úvěru.

Zprávy a návrhy (na poshovění, předčasnou výpověď, soudní zakročení, schválení soudního smíru neb jiného ujednání, prohlášení úvěru za nedobytný a pod.) předkládá peněžní ústav zemskému orgánu úvěru prostřednictvím okresního, případně místního komitétu (župního, případně městského výboru), byl-li takový zřízen, jinak přímo. Předsednictvo dotčeného komitétu (výboru) předloží záležitost po případném jejím vyšetření se vším možným urychlením zemskému orgánu úvěru se svou zprávou a návrhy. Návrh předsednictva, aby úvěr byl vzhledem k očividné insolvenci dlužníkově bez exekučních, případně vůbec bez soudních kroků prohlášen za nedobytný, dlužno opatřiti projevem souhlasu aspoň jednoho zástupce státu v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru).

Peněžním ústavem ve smyslu hořejších ustanovení rozumějí se též peněžní ústavy nabyvší směnky eskomptem.

Peněžní ústav, který se nepřihlásil generelně ku poskytování úvěrů, může se přihlásiti k úvěrové akci jen v příčině určitého úvěru nebo určitých úvěrů. Ústavu takovému náleží pak zastoupení v okresním (místním) komitétu (župním, případně městském výboru) jen potud, pokud předmětem jednání jsou úvěry, jež se ho týkají. V příčině povinností takových peněžních ústavů platí totéž, co shora uvedeno.

 

K

§ 13 (pro Podkarpatskou Rus § 11):

Připojiti jest tento nový odstavec:

Nedbá-li peněžní ústav při svých krocích proti dlužníku spojených se sousedními útratami postupu předepsaného v předchozím paragrafu, ztrácí nárok na náhradu příslušné části těchto útrat, jsou-li nedobytny, se strany činitelů záruku nesoucích jako příslušenství pohledávky.

 

K

§ 14 (pro Podkarpatskou Rus § 12):

Připojiti jest k poslednímu odstavci větu:

Záznam pozbývá platnosti, nebyla-li řádná žádost za úvěr podána do jednoho roku od projití příslušné lhůty k podání takové žádosti.

 

K

§ 20 (pro Slovensko § 19, pro Podkarpatskou Rus § 17):

Připojiti jest jako poslední odstavec:

Platy připadající na činitele záruku nesoucí jsou splatny nejdéle do 4 týdnů od vyrozumění o příslušném rozhodnutí.

 

K

§ 22 (pro Slovensko § 21, pro Podkarpatskou Rus § 18):

K poslednímu odstavci jest připojiti větu:

pokud tento orgán úvěru nestanoví jiný způsob výplaty.

Článek II.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 358 Sb. z. a n. (pro Čechy), nařízení téhož data, č. 359 Sb. z. a n. (pro Moravu), a nařízení ze dne 4. května 1920, č. 336 Sb. z. a n. (pro Slovensko), mění se dále takto:

K

§ 7:

Ustanovení poslední věty posledního odstavce o rozvrhu kvoty obchodních a živnostenských komor na jednotlivé komory se zrušuje a stanoví se takto:

Kvotu připadající na obchodní a živnostenské mory hradí jednotlivé komory dle poměru úhrnného obnosu úrokových příplatků, placených za dotyčný správní rok ústavům úvěry přímo poskytujícím v jejich obvodu.

Článek III.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 358 Sb. z. a n. (pro Čechy), nařízení téhož data, č. 359 Sb. z. a n. (pro Moravu), a nařízení ze dne 21. července 1919, č. 437 Sb. z. a n. (pro Slezsko), doplňují se dále takto:

K

§ 5:

Jako odst. 4. jest vsunouti tento nový odstavec:

Přeloží-li dlužník svůj podnik do místa ležícího mimo odvod okresního (místního) komitétu, který úvěr povolil, může býti úvěr a záruka za úvěr buď na žádost dlužníkovu nebo z moci úřední převeden za souhlasu úvěrového orgánu příslušného pro nové sídlo podniku na činitele v tomto úvěrovém orgánu zastoupené. Odepře-li tento orgán svůj souhlas nebo dá-li souhlas k převedení jen části úvěru a je-li dozor nad upotřebením úvěru a péče o bezpečnost a řádné splácení úvěru peněžním ústavem, případně dosud příslušným okresním (místním) komitétem ve smyslu § 12 org. ř. přeložením podniku znemožněna nebo značně znesnadněna, může býti úvěr, případně nepřevedená jeho část předčasně vypovězena.

Článek IV.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 258 Sb. z. a n. (pro Čechy), doplňuje se dále takto:

K

§ 6:

Do zemského komitétu vysílá jednoho zástupce též Zemská rada živnostenská pro Čechy.

Článek V.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 336 Sb. z. a n. (pro Slovensko), doplňuje se dále takto:

K

§ 6:

Do ústředního výboru vysílá jednoho zástupce též Státní ústav pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martine.

Článek VI.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Provésti je náleží ministerstvu průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem financí a ministrem spravedlnosti.

Černý v. r.

Dr. Popelka v. r.

Dr. Procházka v. r.

Dr. Hotowetz v. r.

Dr. Fajnor v. r.

Dr. Burger v. r.

Dr. Mičura v. r.

Dr. Fatka v. r.

Dr. Šusta v. r.

Dr. Gruber v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Kovařík v. r.

Dr. Brdlík v. r.