O všech příjmech a vydáních obce, podniků, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných sestaviti jest každoročně rozpočet pro nejbližší správní rok, který jest totožný se správním rokem státním.

Rozpočet dělí se v rozpočet řádný a mimořádný.

z pravidelně se opětujících výtěžků jmění obecního, pak ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných,

z čistých výtěžků výdělečných podniků obecních,

z příspěvků, z výnosu poplatků a dávek obecních, již povolených,

z přídělů státních a

z jiných různých, pravidelně se opakujících příjmů.

z mimořádných příjmů ze jmění obecního,

z příjmu za prodaný obecní majetek,

z výnosu půjček,

z výnosu mimořádných, k úhradě zvláště označených mimořádných výdajů vypsaných příspěvků poplatků a dávek,

z jinakých nahodilých příjmů.

Výdaje rozpočtu řádného obsahují pravděpodobně očekávané, opakující se výdaje, nutné k zachování obecního jmění, k úhradě služebních požitků personálu obecního, k obstarání správy obecní a k pravidelnému plnění úkolů, obci zákonem nebo jinak uložených, nebo do činnosti její ve všeobecném veřejném zájmu spadajících, jmenovitě též ke zúrokování a umořování dluhů obecních.

Výdaje rozpočtu mimořádného obsahují pravděpodobně očekávané výdaje nahodilé nebo dočasné, jmenovitě výdaje k nabytí nového a k trvalému zvýšení hodnoty dosavadního majetku obecního.

Příjmy mimořádnými nesmějí býti nahrazeny výdaje rozpočtu řádného.

Přesuny v položkách vydání a příjmu rozpočtu podléhají schválení bezprostředního úřadu dohlédacího.

Nešetří-li starosta nebo ten, kdo poukazuje vydání k výplatě (§ 8), ustanovení tohoto, ručí za škodu obci tím vzešlou.

O povinnosti k náhradě škody rozhoduje bezprostřední úřad dohlédací, z jehož výroku může jak obec, tak i ten, proti němuž byl výrok na náhradu škody vydán, se odvolati.

Na základě pravoplatného výroku dohlédacího úřadu rozhoduje řádný soud o výši náhrady, při čemž výrokem dohlédacího úřadu o povinnosti k náhradě škody jest vázán.

Rozpočet (§ 1) připravuje starosta obce a po projednání v obecní radě předkládá jej obecnímu zastupitelstvu. Obecní zastupitelstvo usnáší se o něm nejdéle dva měsíce před počátkem správního roku, pro který rozpočet zní. Rozpočet budiž po dobu 14 dní před tím, než se bude o něm usnášeti obecní zastupitelstvo, vyložen u obecního úřadu k veřejnému nahlédnutí, když byl prve s finanční komisí (§ 9) sdělen, aby se o něm vyjádřila. Dobu, po kterou bude rozpočet vyložen, jest veřejně způsobem v obci obvyklým vyhlásiti. O vyjádření finanční komise a připomínkách učiněným v rozpočtu jest při usnášení se o rozpočtu jednati.

Schůzi obecního zastupitelstva, ve které se má usnésti o rozpočtu, jest svolati a veřejně prohlásiti aspoň 3 dny napřed. K platnému usnášení jest třeba přítomnosti nejméně dvou třetin členů obecního zastupitelstva; usnesení děje se nadpoloviční většinou přítomných.

Nesejde-li se do schůze zastupitelstva, nebo není-li při projednávání a usnášení se o rozpočtu přítomno tolik členů, aby se mohli platně usnášeti, má starosta členy zastupitelstva a za řádně omluvené členy jejich náhradníky do schůze o témže předmětu znovu svolati a připomenouti, že schůze ta bude k usnášení schopna bez ohledu na počet přítomných.

Usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu jest způsobem v obci obvyklým po dobu 14 dnů veřejně vyhlásiti. Z usnesení možno se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu.

Do rozpočtu nahlížeti, připomínky k němu činiti, jakož i z usnesení o něm se odvolati má právo každý volič nebo poplatník v obci.

Rozpočet obecní předložiti jest ihned po prošlé lhůtě odvolací bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, a to, bylo-li proti němu podáno odvolání nebo mají-li býti vybírány obecní přirážky ve výši potřebující vyššího schválení, ve dvou stejnopisech, jinak jednoduše․ Jeden stejnopis zůstane pro úřední potřebu vždy u bezprostředního úřadu dohlédacího.

O rozpočtu naříkaném rozhoduje bezprostřední úřad dohlédací jen v rámci podaného odvolání, má však právo a povinnost současně zkoumati, vyhovuje-li rozpočet všem ustanovením zákonným, jmenovitě jsou-li v němž též zařazena veřejná plnění, obci po zákonu příslušející, nebo platy peněžní, zakládající se na vykonatelném titulu, pokud jsou takové závazky obce bezprostřednímu úřadu dohlédacímu známy.

Jde-li o schválení obecních přirážek, přezkoumá bezprostřední úřad dohlédací rozpočet v jednotlivých položkách, může si vyžádati od obecního starosty potřebné vysvětlivky, činiti připomínky, týkající se doplnění nebo opravy rozpočtu. O těchto připomínkách budiž v obecním zastupitelstvu nejdéle do 14 dnů jednáno. Jde-li o připomínku, podle které jest do rozpočtu zařaditi veřejná plnění obci po zákonu příslušející nebo platy peněžní, zakládající se na vykonatelném titulu, budiž obci nařízeno, aby rozpočet v naznačeném směru do 14 dnů doplnila, s upozorněním, že jinak dohlédací úřad rozpočet takto sám doplní a k úhradě potřebnou přirážku k přímým daním vypíše.

Nesestavila-li obec rozpočtu ve lhůtě zákonné a ani přes vyzvání bezprostředního úřadu dohlédacího ve lhůtě tímto jí stanovené, může tento úřad sestaviti rozpočet z moci úřední nákladem obce. Ve vyzvání úřadu dohlédacího budiž na tyto následky výslovně upozorněno.

Z rozhodnutí bezprostředního úřadu dohlédacího, kterým bylo po rozumu ustanovení odst. 3. nařízeno doplniti rozpočet, nebo kterým byl podle odst. 4. tohoto paragrafu rozpočet obecní z moci úřední sestaven, může se obecní zastupitelstvo s účinkem odkládacím odvolati k vyššímu úřadu dohlédacímu.

Mají-li býti vybírány obecní přirážky k přímým daním ve výměře, podléhající schválení vyššího úřadu dohlédací, předloží bezprostřední úřad dohlédací rozpočet, přezkoušev jej ve smyslu odst. 3., s příslušným návrhem vyššímu úřadu dohlédacímu, jemuž co do přezkoušení a případného doplnění rozpočtu příslušejí stejná práva jako bezprostřednímu úřadu dohlédacímu podle ustanovení předchozích.

Hospodářství obecní vede se v mezích rozpočtu.

Veškerá vydání důchodů obecních, jakož i ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných poukazuje v rámci pravoplatně stanoveného rozpočtu k výplatě starosta obce podle usnesení obecní rady nebo jejího zmocnění.

Jenom v případech naléhavých a nepředvídaných, kterých beze škody a nebezpečenství pro obec neb občanstvo nelze odložiti, může starosta sám s vlastní odpovědností poukázati nutné vydání, musí však v nejblíže příští schůzi předložiti věc k dodatečnému schválení obecní radě, po případě, jde-li o vydání rozpočtem neuhrazené, obecnímu zastupitelstvu podle ustanovení dále uvedených.

Nebyl-li rozpočet na ten který rok ještě pravoplatně stanoven, může býti hospodařeno v rámci rozpočtu na rok právě prošlý, pokud nejsou výdajové položky předcházejícího rozpočtu vyšší než rozpočtu, o který jde. Výjimečně mohou býti konány i nové výdaje, obsažené v rozpočtu posud pravoplatně nestanoveném, je-li k nim obec po zákonu povinna.

U podniků a ústavů obecních může býti usnesením obecního zastupitelstva i jiná osoba než obecní starosta pověřena právem poukazovati běžné výdaje k provozování podniku nutné, ale vždy jen v rámci pravoplatně stanovené rozpočtu. Předchozí dva odstavce platí i zde obdobně.

Ve všech obcích jest zříditi zvláštní finanční komisi. Výjimku může povoliti v případech zvláštního ohledu hodných vyšší úřad dohlédací. O počtu členů platí ustanovení § 9 zák. ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n.

Polovici členů volí obecní zastupitelstvo, ostatní ustanovuje bezprostřední dohlédací úřad, vyžádav si návrhy volebních skupin a šetře - pokud možno - zásady poměrného zastoupení. Při tom budiž šetřeno zásady, že komise má se skládati aspoň polovicí z nečlenů obecního zastupitelstva a míti odborníky.

Finanční komise má právo kontrolovati veškeré hospodářství obecní a odvolati se s účinkem odkládacím ze všech usnesení obecního zastupitelstva povahy finanční.

Komisi této musí býti zejména předloženy rozpočty a účty obecní před veřejným vyložením, aby je prozkoumala a o nich se vyjádřila.

Komise musí svá vyjádření podati do 8 dnů a ve zvláštních nutných případech do 3 dnů, nebyla-li jí povolena obecním zastupitelstvem neb obecní radou lhůta delší, jinak se k vyjádření nehledí.

Vyskytla-li se v komisi mínění věcně odchylná, budiž též stanovisko menšiny i s důvody ve vyjádření pojato.

Vydání, která nejsou v rozpočtu (§ 8, odst. 2.) obsažena, nesmějí býti učiněna, není-li současně pravoplatně zabezpečena jejich úhrada.

Návrh na vydání v rozpočtu neobsažené může vycházeti pouze od obecní rady, a musí býti finanční komise požádána, aby se o něm vyjádřila.

Usnesení o takovém vydání bez současného zabezpečení úhrady jest neplatné a nesmí býti provedeno. Za škodu z jeho provedení ručí osobně starosta nebo náměstek, který je provádí, a ti členové obecní rady neb obecního zastupitelstva, kteří hlasovali pro usnesení nebo provedení jeho. Pro to provedeno budiž hlasování dle jmen a jména těch, kteří pro návrh ten hlasovali, v protokole o schůzi zapsána.

Ručení toto pomíjí, jakmile byly účty podle § 16 pravoplatně schváleny.

O vymáhání náhrady škody platí obdobně ustanovení §u 5, odst 4. a 5.

Co uvedeno v §§ 10 a 11 o návrhu na nová vydání, platí též o návrhu na zastavení nebo snížení rozpočtového příjmu.

Ve všech těchto případech platí ustanovení odst. 2. až 5. § 6 obdobně.

Jde-li o nový podnik nebo zařízení v rozpočtu neuvedené, k jejichž úhradě bude třeba učiniti půjčku, zciziti kmenové jmění obecní, zvýšiti přirážky obecní k daním přímým nebo nepřímým nejméně o 20 % nebo zavésti novou nebo zvýšiti nejméně o jednu pětinu dosavadní samostatnou dávku obecní - nehledě k předpokládanému čistému výnosu - musí povšechný plán a rozpočet býti předložen finanční komisi, aby se prozkoumala a o nich vyjádření podala, načež nutno je po dobu 14 dnů před schůzí obecního zastupitelstva vyložiti veřejně k nahlédnutí, což způsobem v obci obvyklým budiž veřejně vyhlášeno.

Podá-li v této lhůtě námitky proti návrhu nejméně jedna desetina voličů zapsaných v posledním pravoplatném stálém seznamu voličském, budiž usnesení obecního zastupitelstva o tom, zdali a jakým způsobem se má podnik nebo zařízení provésti, ve všech případech předloženo bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, aby je schválil. Vždy však stačí podpis 5000 voličů.

Obce jsou povinny o všech příjmech a vydáních vésti řádné knihy podle vzorů, jež budou vyšším dohlédacím úřadem předepsány nebo schváleny.

Tento jest oprávněn na útraty obce knihy založiti a pořádek v nich zavésti, nebyly-li vedeny vůbec, nebo byly-li vedeny nesprávně.

Nemá-li obec úředníka, jenž by vedl knihy a pokladnu, buďtež knihy a pokladna vedeny některým členem obecního zastupitelstva, jím stanoveným, který smí výplaty konati toliko na poukaz starosty neb úřadujícího náměstka.

Nejdéle 3 měsíce po skončení správního roku jest knihy účetně uzavříti, a starosta obce jest povinen po projednání v obecní radě předložiti veškeré doložené účty o příjmech a výdajích důchodů obecních, jakož i ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných finanční komisi, aby je prozkoumala a s jejím vyjádřením obecnímu zastupitelstvu, aby se o nich usneslo. Účty obecním zastupitelstvem schválené jest předložiti k revisi bezprostřednímu úřadu dohlédacímu a připojiti pro potřebu jeho opis celkové účetní závěrky.

Účty tyto, vyjímajíc účty výdělkových podniků obecních, jimiž by mohlo býti prozrazeno obchodní tajemství, buďtež nejméně 14 dní před schůzí obecního zastupitelstva veřejně k nahlédnutí vyloženy. Dobu, po kterou budou vyloženy, jest způsobem v obci obvyklým vyhlásiti, o podaných připomínkách jest při usnášení se o účtech jednati.

Odstavce 2. až 5. § 6 platí obdobně.

Bezprostřední dohlédací úřad přezkoumá předložené účty, při čemž může od obecního starosty žádati potřebná vysvětlení. Nehledá-li závad, účty schválí, jinak oznámí zjištěné závady obecnímu starostovi a učiní zároveň opatření, aby byly odstraněny.

Nedojdou-li starosty obce do 3 měsíců od dohlédacího úřadu žádné výtky proti předloženým účtům, jest účty považovati za schválené.

Zodpovědnost starosty obce i členů obecního zastupitelstva z hospodářské správy toho kterého správního roku pomíjí, vyjímajíc případ činu trestného, po 4 letech ode dne, kdy obecní zastupitelstvo účty za rok ten schválilo.

O vymáhání náhrady škody platí obdobně ustanovení § 5, odst. 4. a 5.

Inventář movitého a nemovitého jmění obce, ústavů, podniků a fondů obecních a obcí spravovaných jest vésti v patrnosti tak, aby vždy se skutečným stavem souhlasil.

Obce jsou povinny na vyzvání bezprostředního úřadu dohlédacího předložiti mu k nahlédnutí inventář se součástkami.

Vyššímu úřadu dohlédacímu náleží, aby z moci úřední aspoň jednou ve 4 letech přesvědčil se o stavu hospodářství obcí s více než 3000 obyvatelů, neb obcí, které vládnou větším majetkem, po případě aby provedl odbornou revisi buď celého hospodářství nebo některého jeho odvětví, jmenovitě je-li tu podezření nesprávného hospodaření. Při tom může dle okolností případu užíti též orgánů bezprostředního úřadu dohlédacího. V ostatních obcích provádí revisi bezprostřední úřad dohlédací. Vyšší úřad dohlédací však jest oprávněn kdykoli vykonati přehlídku neb odbornou revisi hospodářství také kterékoli z těchto obcí. Dožádáním ministerstva vnitra nebo ministerstva financí za provedení takové revise u kterékoli obce povinen jest i mimo stanovený revisní program vyhověti.

Náklady spojené s přehlídkou nebo revisí nese pravidelně vyšší dohlédací úřad, který ji provádí. Obci může býti uložena náhrada nejvýše polovice nákladu vzniklého provedením odborné revise, zjistí-li se nesprávnosti nebo nepořádky v hospodářství obecním. Náklady odborné revize provedené k žádosti obce nese tato zcela. V obou těchto případech jest ten, kdo se nesprávností nebo nepořádku dopustil, povinen obci náklad revise nahraditi. Prokázaných chyb početních se netýká povinnost náhrady stanovená v tomto odstavci. O vymáhání této náhrady platí obdobně ustanovení § 5, odst. 4. a 5.

Starosta obce povinen jest revidujícím orgánům předložiti všechny potřebné pomůcky, jmenovitě též zápisy o všech schůzích obecní rady, finanční komise a obecního zastupitelstva.

Všechny obce povinny jsou nadále do 3 měsíců po skončeném správním roce podati vyššímu úřadu dohlédacímu výkaz obecních dluhů k 31. prosinci roku právě prošlého.

Všechny úřady veřejné, samosprávné i státní, povinny jsou revidující orgány při výkonu jim svěřeného úkolu účinně podporovati, pokud tomu nejsou na odpor výslovná ustanovení zákonná.

K úhradě výdajů obecních užíti jest především výnosu obecního jmění.

Je-li některá část tohoto jmění věnována k úhradě určitých výdajů, nesmí býti výnosu takového jmění užito k účelům jiným.

Je-li několik osad sloučeno v jednu místní obec s výhradou, že každá z nich podrží vlastnictví svého majetku, jest příjmů z toho kterého majetku plynoucích upotřebiti podle učiněné dohody, nedošlo-li však k takové dohodě, ke krytí výdajů na dotčenou osadu připadajících. Případný přebytek zůstává výhradním vlastnictvím osady.

O správě takového vlastního osadního jmění platí obdobně ustanovení tohoto zákona.

Všechen majetek obce, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných jest spravovati tak, aby, plně vyhovuje účelu, ku kterému jest věnován, neztenčeně zůstal zachován, pokud pak může poskytovati výtěžků, aby se docilovalo trvale výtěžku co největšího, není-li to obecně prospěšným zájmům na újmu.

Jmenovitě jest také dbáti, aby s ohledem na znehodnocení součástek majetku, podléhajících opotřebení, byly nashromážděny fondy potřebné ke znovuzřízení těchto součástek neb opatření náhrady za ně, pokud nejde o investice z půjček, které jest umořovati podle ustanovení § 23, odst. 3. Fondů takto vzniklých může býti užito k jinému než vytčenému účelu jen se svolením bezprostředního úřadu dohlédací.

Řádného výtěžku užíti jest k úhradě výdajů řádného rozpočtu běžného roku, a byly-li výdaje tyto uhrazeny, případně k úhradě rozpočtu mimořádného. Přebytků užíti jest k úhradě výdajů rozpočtu nejblíže příštích dvou roků správních. Není-li jich k tomu účelu třeba, schvaluje usnesení obecního zastupitelstva o jejich užití bezprostřední úřad dohlédací.

Mimořádných výtěžků užíti jest, pokud jich není zapotřebí k úhradě výdajů rozpočtu mimořádného, k rozmnožení, případně zvýšení hodnoty kmenového jmění, v první řadě ke splacení dluhů na dotyčném majetku váznoucích.

Není dovoleno ani majetek ani případný přebytek jeho výnosu rozděliti.

Výdělečné podniky obcí, ústavů a fondů obecních a obcí spravovaných jest vésti, pokud nebude hospodářství takových podniků podrobně upraveno zvláštním zákonem, pravidelně tak, aby příjmy kryly aspoň všechna vydání včetně zúrokování a umořování základního kapitálu.

Přebytků užíti jest, pokud výdělečný podnik není součástí zvláštního jmění účelového, k úhradě všeobecných řádných výdajů obecních.

Tvoří-li se z podniku jiné než v § 21, odst. 2., zmíněné fondy, smí jich býti užito jen se svolením bezprostředního úřadu dohlédacího.

Schválení bezprostředního úřadu dohlédacího není třeba k těmto usnesením obecního zastupitelstva o hospodářství s majetkem obecním:

Jinak potřebují taková usnesení, jakož i usnesení, že se má nemovitý majetek obce neb ústav neb fondů obecních dáti do zástavy nebo trvalým břemenem zatížiti, nebo že se má nějaké právo zakoupiti nebo zciziti, nebo že se má v obecním lese více dříví káceti, nežli dopouští systemisace lesů, schválení bezprostředního úřadu dohlédacího. Usnesení ta mohou se státi vždy jen za obdobného zachování ustanovení odstavce 2. až 5. § 6.

Úřad povolující uzavření půjčky povinen jest učiniti opatření, aby bylo zabezpečeno řádné její splácení, a jmenovitě dbáti toho, aby půjčka uzavřená k účelům investičním byla splacena při trvalých investicích v době odpovídající povaze investice, nejdéle však ve 40 letech, jinak nejdéle v době, po kterou investice pravděpodobně bude trvati.

Výpůjčky smí býti použito jediné k tomu účelu, pro který byla výpůjčka schválena.

Ve všech případech, ve kterých podle zvláštních zákonů bylo třeba, aby usnesení obecního zastupitelstva bylo schváleno usnesením zemského sněmu (prostým neb císařem schváleným), nebo ve kterých bylo k platnosti právního jednání obce třeba zemského zákona, schvaluje usnesení obecního zastupitelstva nadále vyšší úřad dohlédací. V případech těchto platí obdobně ustanovení předchozích odst. 1. až 4.

Jde-li o zřízení takových zařízení, která jsou sice ve všeobecném zájmu, ze kterých však někteří majitelé pozemků nebo domů nebo živností budou míti zvláštní hospodářský prospěch, mohou býti od takových osob žádány příspěvky ke zřízení, po příp. udržování těchto zařízení.

Příspěvky tyto mohou záležeti buď v jednorázových příplatcích, případně na několik let rozdělených, nebo v příplatcích po dobu trvání tohoto zařízení se opětujících.

Mohou býti buď v dohodě s těmito zájemníky smluveny, nebo nedojde-li k dohodě, se schválením vyššího dohlédacího úřadu ustanoveny. Poměrná výše jejich řídí se v obou případech hodnotou zvláštního hospodářského prospěchu, jednotlivým zájemníkům z tohoto zařízení plynoucího, jakož i ohledem na zájem, jaký veřejnost na zřízení toho zařízení má.

Nejde-li o příspěvky smluvené, musí býti plán tohoto zařízení s příslušným rozpočtem celkového nákladu a rozvrhem příspěvků, když byl prve s finanční komisí sdělen (§ 9), vyložen k volnému nahlédnutí současně s obecním rozpočtem, do kterého výdaj rozvrženými příspěvky nehrazený byl pojat, s výslovným upozorněním, že mohou býti proti rozpočtu nákladu a rozvrhu příspěvků podány zájemníky námitky.

Jde-li o zařízení v rozpočtu neuvedené, postupovati jest obdobně se současným zřetelem k ustanovení §§ 10, 11 a 14.

Vyšší dohlédací úřad rozhoduje v takovém případě nejen o námitkách, podaných proti povinnosti a výši příspěvků, nýbrž i o případných námitkách, podaných podle 2. odst. § 14.

Vzcházejí-li obci následkem toho, že v ní má sídlo nebo provozovnu velký podnik, nebo že v ní bydlí velký počet zaměstnanců takového podniku ze sousední obce, náklady (na př. na chudinství, komunikace, zdravotnictví, potřeby kulturní, policii bezpečnostní nebo požární), kterých by prokazatelně jinak vůbec nebo aspoň v takové výši neměla, jest oprávněna k úhradě takových nákladů usnesením obecního zastupitelstva žádati od dotyčného podniku zvláštní příspěvek, jehož výše se řídí podle poměru celkového počtu obyvatelstva dotyčné obce k počtu zaměstnanců toho kterého závodu v ní bydlících, a se zřetelem k poměru obecních přirážek podnikem nebo jeho zaměstnanci v obci placených k celkové potřebě, kterou obecními přirážkami ke přímým daním státním jest hraditi. Příspěvky takto stanovené nesmějí přesahovati obnos vyšších nákladů existencí podniků pro tu kterou obec vyvolaných.

Pokud nejsou takové příspěvky dobrovolně smluveny, potřebují k platnosti schválení vyššího dohlédacího úřadu. Tento úřad smí rozvržené příspěvky schváliti jen, jde-li o náklady skutečně potřebné a v míře nezbytně nutné.

Ustanovení, podle kterých některé podniky státní nejsou podrobeny dani výdělkové, platí zde obdobně.

Obce jsou oprávněny vybírati poplatky buď jakožto náhradu za užívání zařízení jimi v zájmu veřejném zřízených a udržovaných, nebo jako náhradu za jednotlivé úkony orgánů obecních.

Sem patří na př.: poplatky z místa, dlažebné, vodné, stočné, poplatky hřbitovní, stavební, zdravotní, domovské a dávky z obecního úřadování.

Poplatky mohou býti odstupňovány podle míry užívání dotyčného zařízení, úřední činnosti dotyčného orgánu obecního, a kde to odpovídá povaze poplatku, i se zřetelem k berní mohoucnosti subjektu a k tomu, je-li tento veřejnoprávními ustanoveními nucen dotyčného zařízení užívati.

O vybírání takových poplatků vydati jest dotyčnou obcí pravidla, pokud se tak dosud neslo.

Vláda se zmocňuje, aby pro příště vydala vzorná pravidla pro hlavní druhy a určila podle potřeby i nejvyšší míru poplatků.

Pokud pravidla v obci usnesená odpovídají těmto vzorným pravidlům, povoluje vybírání poplatků a schvaluje pravidla vyšší dohlédací úřad; jestliže se od nich odchylují nebo přesahují-li míru jako nejvýše přípustnou označenou, potřebí jest povolení vlády.

Přirážky k přímým daním jest rozvrhnouti pravidelně na všechny v obci předepsané daně toho druhu, pokud jest zákonem dovoleno k nim přirážky ukládati, bez rozdílu, je-li poplatník členem obce čili nic, a to stejnoměrně pro celý obvod obce, pokud se neužije ustanovení §§ 20 a 25.

K jednotlivým druhům daní přímých mohou býti obecní přirážky stanoveny různou výměrou, odstupňování uvnitř jednoho druhu daní dovoleno jest výjimečně a pouze se souhlasem příslušného úřadu finančního (§ 50).

Daň všeobecnou výdělkovou a daň výdělkovou podniků veřejně účtujících pokládati jest k tomuto účelu za jeden druh daní přímých.

Usnesení obecního zastupitelstva o nejvýše 100 %ních přirážkách k daním přímým nepotřebuje vyššího schválení.

Obecní přirážky ke přímým daním, které přesahují 100 %, nepřesahují však 200 % některé přímé daně, mohou býti předpisovány jen s povolením bezprostředního úřadu dohlédacího.

Vybírati obecní přirážky ke přímým daním mimo daň výdělkovou - přes 200 % až do 300 % - povoluje vyšší dohlédací úřad.

Mají-li býti vybírány přirážky k dani výdělkové přes 200 %, k jiným daním přes 300 %, jest k jejich povolení vyšším dohlédacím úřadem třeba souhlasu finančního úřadu (§ 49). Nedocílí-i se shody, rozhodne vláda. Žádost obce o povolení těchto vyšších přirážek budiž doložena výkazem o poplatcích, přirážkách ke státním daním spotřebním a samostatných dávkách v obci již zavedených.

Příslušnost k povolování přirážek k přímým daním řídí se při diferencovaných přirážkách výměrou nejvyšší přirážky.

Právo dohlédacího úřadu, povoliti přirážky ve výměře obecním zastupitelstvem usnesené, zahrnuje v sobě též právo stanoviti obecní přirážky výměrou nižší nebo vyšší potřebnou k úhradě rozpočteného schodku.

Úřady povolané rozhodovati o žádostech za povolení přirážek jsou povinny rozhodnouti nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy žádost k nim došla.

Pokud není dohlédacím úřadem o výši přirážek pro ten který rok rozhodnuto, jest je vybírati ve výměře roku předešlého.

Výdělková daň podle II. hlavy zákona o osobních daních ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daň zárobková podniků veřejně účtujících) na berní léta 1920 a 1921 předepsaná nesmí s válečnými přirážkami, jakož i se všemi přirážkami samosprávných svazků činiti více než 80 % čistého výnosu onoho obchodního roku, který jest podkladem pro vyměření daně.

Pokud by předpis v prvém odstavci zmíněný byl vyšší, sníží se předepsaná daň státní, včetně válečné přirážky i přirážky samosprávných svazků poměrně.

Čistým výnosem ve smyslu prvního odstavce rozumí se poplatný výnos, upravený vyloučením úroků z půjček a daně výdělkové (§ 94, lit. c) a f), zákona o os. daních a na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zákonný článek VIII:1909 a zákonný článek XXXIV:1916(.

Ustanovení předchozích odstavců neplatí při předpisu daně výdělkové podle § 100, odst. 2. (daň minimální) a odstavec 9., zákona o os. daních.

Proti zjištění čistého výnosu (odst. 3.) lze podati rekurs k zemskému finančnímu úřadu (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k daňové komisi municipálního správního výboru), který o něm rozhodne s konečnou platností.

Po návrhu vyššího dohlédacího úřadu mohou obce se svolením vlády nebo úřadu jí zmocněného předpisovati a vybírati nejvýše 10 %ní přirážku ke státnímu poplatku z převodu nemovitostí mezi živými, pokud jde o nemovitosti v katastru té které obce ležící.

Přirážku předpisuje obecní starosta a vybírá ji obecními orgány. Proti platebnímu rozkazu podati lze odvolání, o němž rozhoduje obecní zastupitelstvo. Odvolání nemá účinku odkládací.

Z rozhodnutí obecního zastupitelstva lze se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, jehož rozhodnutí jest konečné.

O povinnosti platební, obecním a věcném ručení, lhůtách platebních, úrocích z prodlení, exekučním vymáhání a o promlčení platí zákonná ustanovení o státním poplatku obdobně.

Úřady, vyměřující poplatek státní, jsou povinny s dotčenými obcemi sděliti všechny údaje potřebné, aby byla přirážka vyměřena.

Přirážky ke spotřebním daním státním lze vybírati s povolením vyššího úřadu dohlédací jen, pokud je to příslušným zákonem výslovně dovoleno, a nejvýše ve výměře tam stanovené.

Obecní dávkou spotřební, ať se vybírá jako přirážka, ať jako samostatná dávka, smí býti postižena jen spotřeba v obci.

Samostatné dávky spotřební mohou býti obcemi vybírány na základě povolení vyššího dohlédacího úřadu, jestliže pravidla, na kterých se obecní zastupitelstvo v tom kterém případě usneslo, odpovídají vzorným pravidlům, která vláda o vybírání té které dávky vydá, jmenovitě jestliže též výměra jejich nebude vyšší než ona, která nařízením vlády jako nejvýše přípustná bude označena.

Jestliže se vyšší dohlédací úřad do 3 měsíců ode dne, kdy k němu žádost za povolení dávky, v rámci vzorných pravidel usnesené, došla, nevyjádří, platí dávka za mlčky povolenou a usnesená pravidla za schválená.

Dávka, o které by vzorná pravidla nebyla vydána, nebo která by měla býti vybírána podle pravidel odchylných od oněch vládou vydaných nebo vyššími sazbami než za přípustné přihlášeními, může býti vybírána jen s povolením vlády.

Vláda se zmocňuje, aby pro tyto dávky vydala jednotné řády, v souhlase s vyšším dohlédacím úřadem pověřila vybíráním nebo kontrolou těchto dávek buď pro všechny obce nebo některé z nich jiné orgány samosprávné než úřady obecní a stanovila výměru odškodného za tuto činnost.

Ve všech obcích vybírati jest dávku ze zábav a dávku z přírůstku hodnoty nemovitostí, a to výhradně ve prospěch obcí; pouze z výtěžku dávky ze zábav, docíleného v obcích v Čechách, patří 10 % Pražskému nemocničnímu fondu.

Čtvrtý odstavec § 35 platí obdobně.

Jako samostatné dávky mohou obce vybírati dále:

dávku z nájemného nebo z používaných místností,

dávku z přechodného ubytování,

dávku z návěstí jakéhokoliv druhu, určených pro veřejnost, vyjímajíc inseráty v časopisech a v knihách,

dávku z nezastavených pozemků,

dávku z držení motorických dopravních prostředků,

dávku z dopravy,

dávku ze spotřeby elektrické energie a plynu k účelům osvětlovacím,

dávku ze psů,

dávky přepychové (na př. dávku z luxusních bytů, dávky z útraty v zábavních místnostech přepychových).

O povolení těchto dávek platí obdobně ustanovení § 35.

Jinaké dávky obecní než v tomto zákoně jmenované mohou býti zavedeny jen se svolením vlády.

Z usnesení obecního zastupitelstva a po předchozím schválení vyššího dohlédacího úřadu mohou býti v případě potřeby naprosto nezbytné pro potřebu obce žádány služby (ruční i potahy nebo motorovými vozidly).

Ke službám ručním jsou povinni zásadně všichni obyvatelé a poplatníci obce ve stáří od 18 do 60 let stejnoměrně, pokud neprokáží, že jsou k požadované službě tělesně nezpůsobilí a nemohou zapraviti peníz, potřebný ke zjednání schopného náhradníka; ke službám potahy (motorovými vozidly) pak všichni majitelé potahů v obci v poměru počtu potahu (motorových vozidel), které drží.

Služby požadované mohou býti konány i schopnými zástupci.

Místo žádaných služeb může býti povinným zapraven do obecní pokladny peníz potřebný ke zjednání schopného náhradníka. Nejvýše přípustný peníz určí se způsobem uvedeným v odst. 1.

V případě nouze, na př. při živelní pohromě, nemusí býti vyčkáno schválení podle odst. 1.

Osvobozeni jsou:

od služeb potahy (motorovými vozidly) obvodní lékaři, ale jen v příčině svého služebního povozu (motorového vozidla). Osvobození uvedené pod čís. 2. neplatí v případě nouze, na př. při živelní pohromě, ve kterémžto případě jsou z osobu pod čís. 2. jmenovaných osvobozeni od ručních služeb pouze ti, kdož podle povinnosti své služby nebo svého povolání nesmějí svého místa opustiti.

Pro schůze obecního zastupitelstva, ve kterých usnášeti se má o příspěvcích, poplatcích, dávkách a naturálních plněních, platí ustanovení odst. 2. až 5. § 6 obdobně.

Opis vyhlášky o usnesení budiž dodán vyššímu dohlédacímu úřadu.

Příspěvky po rozumu ustanovení §§ 26 a 27 předpisuje obecní starosta a vybírá je obecními orgány.

Jde-li o příspěvky dobrovolně smluvené, musí býti v příslušné úmluvě, jinak ve schvalovacím výnose určena doba jejich splatnosti.

Příspěvky včas nezapravené dobývá obecní starosta a platí o řízení exekučním tytéž předpisy jako pro dobývání nezapravených daní přímých.

Výpočet, předpis a vybírání obecních přirážek ke státním daním děje se týmiž orgány, které jsou pověřeny vybíráním příslušných daní státních.

Obce jsou povinny orgánům, které obecní přirážky k přímým daním vybírají, oznámiti nejdéle do konce května jejich výši pro běžný správní rok. Neučiní-li tak přes to, že byly včas o povolených přirážkách zpraveny, vybírají zmíněné orgány přirážky po celý rok ve výši pro předchozí rok stanovené, leč by jich došlo rozhodnutí úřadu přirážky povolujícího o povolené přirážce nižší.

Proti obecním přirážkám lze se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, jen byly-li stanoveny vyšší sazbou, než odpovídá zákonem určené nebo schválené výměře. Odvolání nemá účinku odkládacího.

Obecní přirážky nesprávně vypočtené lze bráti v odpor odvoláním, podaným u předpisujícího orgánu; rozhoduje o něm s konečnou platností finanční úřad (§ 50).

Přirážky jsou splatny současně s příslušnou daní státní; o jejich vymáhání a promlčení platí stejné předpisy jako pro státní daň, k níž se přirážka vybírá.

Povinnost platiti úroky z prodlení z nezapravených přirážek ke státním daním přímým jest upravena zákonem ze dne 16. března 1921, čís. 116 Sb. z. a n.

Pravidla, která jest o vybírání poplatků neb dávek podle §§ 28, 35, 37 a 38 vydati, musí jmenovitě obsahovati ustanovení:

Trestní řízení o pokutách pořádkových náleží obcím ve vlastním oboru působnosti, o jiných trestech finančním úřadům (§ 50).

Pravidla o způsobu výběru poplatku (dávky) v obci buďte schválena těmi úřady, které vybírání povolují. Schválená pravidla buďtež v obci po 14 dní veřejně vyhlášena. Každý volič a poplatník v obci má právo nahlédnouti v pravidla ta v úředních místnostech obecních.

Dohlédacímu úřadu, jemuž předkládati jest podle § 16 závěrečné účty, náleží přihlížeti k tomu, aby výnosu poplatků (dávek) obcím povolených upotřebeno bylo k účelům, k nimž byly určeny.

Pokud není v pravidlech o vybírání jednotlivých poplatků (dávek) podle tohoto zákona nic jiného stanoveno, předpisuje je obecní starosta a vybírá je obecními orgány. Proti platebnímu rozkazu podati lze odvolání, o němž rozhoduje obecní zastupitelstvo. Odvolání nemá účinku odkládacího.

Z rozhodnutí obecního zastupitelstva možno se odvolati k bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, jehož rozhodnutí jest konečné.

Poplatky, příp. dávky včas nezapravené dobývá obecní starosta. O řízení exekučním platí táž pravidla jako pro dobývá nezaplacených daní přímých.

Připomínky a námitky přípustné podle tohoto zákona podati jest ve lhůtě 14 dnů u obecního starosty (úřadu).

Odvolání podati jest do 14 dnů; o místě, kde jest odvolání podati, platí posavadní ustanovení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Lhůta k podání připomínek, námitek neb odvolání počíná se dnem, jenž následuje po dni vyhlášení nebo vyrozumění.

V Čechách s Vitorazskem rozumí se bezprostředním dohlédacím úřadem podle tohoto zákona okresní výbor, vyšším dohlédacím úřadem zemský správní výbor; nad městy s vlastním statutem obstarává zemský správní výbor působnost bezprostředního i vyššího dohlédacího úřadu.

Na Moravě s Valčickem a ve Slezsku s Hlučínskem obstarává působnost bezprostředního i vyššího dohlédacího úřadu nad všemi obcemi zemský výbor (zemská správní komise).

Na Slovensku rozumí se bezprostředním dohlédacím úřadem podle tohoto zákona municipální výbor, vyšším dohlédacím úřadem ministerstvo vnitra.

v území republiky mimo Slovensko: finančním úřadem zemský finanční úřad;

na Slovensku: finančním úřadem ministerstvo financí.

v území republiky mimo Slovensko:

na Slovensku:

Do doby, než budou na Slovensku provedeny pravoplatně obecní volby podle zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n., nastupuje na místo starosty obce v městech s regulovaným magistrátem měšťanosta, v případech §§ 41 a 44 magistrát.

Na místo obecní rady nastupuje v těchto městech magistrát.

Do doby uvedené v předchozím paragrafu nastupuje na místo starosty ve velkých a malých obcích rychtář společně s obecním (obvodním) notářem.

Na místo obecní rady nastupuje ve velkých a malých obcích obecní představenstvo.

Na místo starosty obce nastupuje v městech s právem municipálním měšťanosta, v případech §§ 41 a 44 magistrát.

Na místo obecní rady nastupuje v těchto městech magistrát, na místo obecního zastupitelstva municipální výbor dotčeného města.

Veškerá ustanovení zákonů a nařízení, dále statutů městských a municipálních, která se týkají poměrů finančních hospodářství obcí a měst s právem municipálním upravených tímto zákonem, pozbývají platnosti.

Dohlédací práva, jež podle uherských zákonů, nařízení a statutů příslušejí nad obcemi, pokud se týče městy s právem municipálním hlavním slúžným a županům, nejsou však tímto zákonem dotčena.

Rovněž zůstávají nedotčena ustanovení zákonů ze dne 6. února 1920, čís. 114 a 116 Sb. z. a n., týkajících se Velké Prahy.

Působnost, která přísluší podle tohoto zákona bezprostřednímu úřadu dohlédacímu, příslušeti bude, až v dotčeném území republiky budou zřízeny župní a okresní úřady, okresnímu výboru a působnost vyššího úřadu dohlédacího župnímu výboru.

V době té bude o odvolání podle tohoto zákona rozhodovati okresní výbor a v dalším postupu stolic župní výbor. Vyňata jsou odvolání podle §§ 5, odst. 4., 16, odst. 7., 18, odst. 2., posl. věta, 33, 44 a 47 tohoto zákona, o nichž rozhodovati bude podle zákona ze dne 9. března 1920, čís. 158 Sb. z. a n., okresní senát a v dalším postupu stolic župní senát.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. října 1921 v celém území republiky Československé mimo území Podkarpatské Rusi.

Obce, pokud se týče města s právem municipálním, mohou nadále vybírati dosud povolené příspěvky, poplatky, dávky a požadovati nadále dosud povolená naturální plnění, pokud vláda neustanoví jinak.

Působnost tohoto zákona může býti vládním nařízením zcela nebo z části, po případě s vhodnými změnami rozšířena prozatím až do další úpravy zákonem sněmu Podkarpatské Rusi na území Podkarpatské Rusi.