Platnost článku 1. zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 313 Sb. z. a n., rozšiřuje se na rok 1922 a 1923 s těmito úchylkami, které platí i pro ukládání daně z příjmu na rok 1921.

V §u 125, čís. 7., budiž částka 4800 Kč nahrazena částkou 600 Kč.

V §u 157, odst. 2., druhá věta, budiž částka 8400 Kč nahrazena částkou 15.000 Kč.

K odst. 2. §u 157 připojí se jako další tyto věty:

Pokud celkový příjem přednosty domácnosti (čítajíc v to i připočitatelný příjem jednotlivých příslušníků) nepřevyšuje 15.000 Kč, rozdělí se příjem z hospodářského neb výdělkového podniku, který je výsledkem pravidelné a trvalé spolupráce přednosty domácnosti a druhého manžela nebo dětí, tím způsobem, že na přednostu domácnosti případnou z tohoto příjmu dvě třetiny a na ostatní spolupracující členy domácnosti jedna třetina. Dvě třetiny příjmu z tohoto podniku připadající na přednostu domácnosti zdaní se u tohoto spolu s jinakým u něho zdanitelným (připočitatelným) příjmem, kdežto třetina příjmu z podniku připadající na spolupracující členy domácnosti zůstane nezdaněna. K spolupracujícím členům domácnosti, na něž připadá jedna třetina příjmu z podniku, nebudiž přihlíženo při používání §u 162, čís. 4., věta 2., a §u 173.

Druhá věta §u 160, č. 4., bude zníti:

Dále u příjemců platů služebních (pevných i proměnlivých) ony částky, jichž jest třeba k opatření a zachování vlastního pracovního nářadí a šatu, dále zvláštní výlohy spojené se zaměstnáním v obzvláště nebezpečných, nepřetržitých nebo nočních závodech, jízdné z místa a do místa pracovního a konečně částky pravidelně zapravované do odborných spolků nebo pomocných pokladen za příčinou zajištění podpor pro případ nemoci, mateřství, nezaměstnanosti nebo neschopnosti k výdělku a pro jiné případy nouze; tyto výlohy, pokud prokazatelně nečiní více, srazí se při služebním příjmu až do 24․000 Kč částkou nejméně 15 % z tohoto příjmu.

V §u 160, čís. 7., budiž částka 7200 Kč nahrazena částkou 14.000 Kč.

V §u 172, odst. 1., vypouští se v daňové stupnici sedmnáctý až devatenáctý stupeň.

§ 172, odst. 4., bude zníti: Pokud podle ustanovení §u 155, odst. 2., a §u 175 dlužno zdaniti příjem 6000 Kč nebo menší, činí daň 1 % z příjmu.

V §u 172a, odst. 1., budiž částka 7200 Kč nahrazena částkou 24.000 Kč.

V §u 172a, odst. 3., budiž částka 8400 Kč nahrazena částkou 24.000 Kč.

V §u 172a, odst. 4., buďtež částky 20.000 Kč, pak 8400 Kč a 20.000 Kč nahrazeny částkami 52.000 Kč, 24.000 Kč a 52.000 Kč.

§ 173 bude zníti:

Poplatníkům, v jejichž zaopatření jsou - nepřihlížejíc k druhému manželu - další členové rodiny, sníží se daňová sazba připadající podle §u 172:

K členům rodiny, jejichž stravování se odečítá od poplatného příjmu podle §u 162, čís. 4., nepřihlíží se již při použití předcházejících ustanovení.

V §u 174, odst. 1., budiž částka 20.000 Kč nahrazena částkou 80.000 Kč.

V §u 201 budiž částka 4800 Kč nahrazena částkou 6000 Kč.

V §u 221, první věta, budiž částka 10.000 Kč nahrazena částkou 60.000 Kč.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením provedla změny, které vzniknou zvýšením daně prostého příjmu ze 4800 Kč na 6000 Kč, v jiných zákonech.

Zákon o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., ve znění novely ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., mění se pro berní léta 1921 až 1923 takto:

V §u 160, čís. 3., nahrazují se částky 300 K a 600 K částkami 1200 Kč a 2400 Kč.

§ 204 bude po vypuštění odstavce prvního zníti:

Berní správa přikládajíc příslušný vzorec, vyzve - alespoň tři neděle před vypršením přiznávací lhůty - ku podání přiznání poplatníky, kteří jsou podle §u 202 k tomu povinni a mají v tuzemsku bydliště berní správě známé.

V §u 212, odst. 2., budiž částka 8000 K nahrazena částkou 20.000 Kč.

Za § 237 vkládá se nový § 237a tohoto znění:

Zaměstnavatelé jsou povinni na vyzvání berní správy daň z příjmu z proměnlivých platů služebních předepsanou ku přímému placení sraziti zaměstnanců při výplatě těchto platů a odvésti bernímu úřadu v částkách a lhůtách, jež berní správa zároveň určí se zřetelem na míru jejich zaměstnání a výdělku. V jednom roce nesmí býti více sraženo, nežli činí předpis za jeden a půl berního roku; srážka není přípustna, nepřesahují-li příjmy zaměstnanců nezabavitelného existenčního minima.

Jestliže by zaměstnavatel nevyhověl výzvě berní správy, ručí osobně za částky, které opomenul sraziti a bernímu úřadu odvésti. V takovém případě platí obdobně ustanovení §u 151 zákona o osobních daních.

K dani z příjmu i s přirážkou pro méně zatížené domácnosti (§§ 172 až 175 zákona o osobních daních přímých ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z., upraveného zákonem ze dne 23. ledna 1914, čís. 13 ř. z., pokud se týče zákonem ze dne 9. dubna 1920, čís. 313 Sb. z. a n., a tímto zákonem) vybírá se za berní léta 1921 až 1923 tato válečná přirážka:

Ze zdaněného příjmu

Válečná přirážka podle tohoto zákona není základem přirážek samosprávných svazků a příspěvků pro ně a nezapočítává se do sumy daně, rozhodné podle platných zákonů pro oprávnění nebo závazky.

O stížnostech do správného výpočtu válečné přirážky rozhoduje s konečnou platností finanční úřad I. stolice (berní správa). Válečná přirážka vybírá se v týchž lhůtách jako řádná daň.

Pokud v trestním řízení tvoří podklad pro výměru trestu zkrácená nebo zkrácením ohrožená daň z příjmu na rok 1921, vpočítá se do tohoto podkladu válečná přirážka, vyplývající podle tohoto zákona, jen při přestupcích, jež budou spáchány po vyhlášení tohoto zákona.

Ostatně platí o válečné přirážce obdobně ustanovení o dani z příjmu.

Tento zákon, který neplatí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho pověřuje se ministr financí.