Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

363/1921 Sb. znění účinné od 10. 10. 1921 do 30. 9. 1949

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

363

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 5. října 1921,

jímž se provádí § 3 zákona ze dne 19. března 1920, č. 196 Sb. z. a n.

 

Na základě §u 3 zákona ze dne 19. března 1920, č. 196 Sb. z. a n., se nařizuje:

§ 1.

Nastane-li v některých letech platnosti shora uvedeného zákona po všeobecném nastoupení nováčků do presenční služby v předepsaném početném mírovém stavu československého vojska přebytek branců povinných k presenční (činné) službě, budiž propuštěn ve výši přebytku příslušný počet branců, kteří vykonali již presenční (činnou) službu v trvání 14 měsíců, na trvalou dovolenou až do přeložení do I. zálohy.

§ 2.

Při výběru těch, kteří mají býti dle §u 1 předčasně propuštěni z presenční (činné) služby, rozhodují rodinné a hospodářské poměry dotčených branců, jakož i jejich chování po dobu činné služby; při tom budiž vzato zření především na živitele rodin a pak na majitele zemědělských usedlostí menšího rozsahu, kteří nemají nikoho, kdo by za ně hospodářství obstarával․

§ 3.

(1)

Za živitele rodiny dlužno považovati:

a)

jediného syna otce k výdělku neschopného nebo ovdovělé matky,

b)

zemřel-li otec, jediného vnuka děda k výdělku neschopného neb ovdovělé báby, nemají-li jiného syna k výdělku schopného,

c)

jediného vlastního neb nevlastního bratra sourozenců zcela osiřelých, jakož i jediného nevlastního bratra sourozenců otce nemajících,

d)

jediného nemanželského syna neprovdané matky, a to ve všech těchto případech jen tehdy, závisí-li výživa výše jmenovaných osob skutečně na propuštění dotčeného brance z činné služby a plnil-li tento před nastoupením presenční (činné) služby prokázaně tuto povinnost.

(2)

Za neschopného k výdělku dlužno též pokládati otce a děda, kteří překročili již 65. rok věku.

(3)

Jedinému synu, vnuku, bratru budiž na roveň postaven ten, jehož jediný bratr nebo všichni ostatní bratři (i nevlastní) vykonávají zákonnou presenční (činnou) službu nebo dobrovolně převzatou činnou službu nebo činnou službu dle §u 27 branného zákona.

§ 4.

Za zemědělské usedlosti menšího rozsahu ve smyslu §u 2 tohoto nařízení dlužno pokládati takové, jejichž výnos nedovoluje vydržování náhradní pracovní síly zemědělské, takže majitel musí obstarávati své hospodářství sám.

§ 5.

(1)

Žádosti za propuštění živitelů rodin na trvalou dovolenou, doložené příslušnými doklady, dlužno předložiti příslušníky dotčených živitelů rodin v presenční (činné) službě jsoucích, do 1. září každého roku politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice místa pobytu, který je zašle po vyšetření s vyjádřením domovskému doplňovacímu okresnímu velitelství; toto je zašle vojskovému tělesu (útvaru), u kterého branec koná činnou službu. Vojskové těleso (útvar) připojí svůj posudek o chování brancově za činné služby a o jeho zdatnosti vojenské a předloží je zemskému vojenskému velitelství, v jehož obvodu je vojskové těleso (útvar) brancovo. Žádosti buďtež doloženy průkazy o tom, že dotčený branec jest jediným živitelem rodiny dle § 3 tohoto nařízení a že skutečně tuto povinnost před nastoupením presenční (činné) služby vykonával; přezkoumati správnost těchto průkazů přísluší politickému úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice místa pobytu.

(2)

Žádosti majitelů zemědělských usedlostí dlužno předložiti ve lhůtě stanovené v předchozím odstavci s doklady o tom, že vyhovují podmínkám §u 4 tohoto nařízení, vojskovému tělesu (útvaru), u něhož žadatelé konají činnou službu. Vojskové těleso (útvar) vyšetří správnost předložených dokladů prostřednictvím politického úřadu (administrativní vrchnosti) I. stolice, v jehož obvodu zemědělská usedlost leží, a předloží žádosti se svým posudkem o chování žadatelově za činné služby a o jeho zdatnosti vojenské zemskému vojenskému velitelství uvedenému v odst. (1) tohoto paragrafu.

(3)

O žádostech rozhoduje zemské vojenské velitelství s konečnou platností. O rozhodnutí budiž žadatel písemně vyrozuměn; mimo to budiž o rozhodnutí též zpraveno domovské doplňovací okresní velitelství, jakož i příslušné vojskové těleso (útvar).

(4)

Je-li počet žádostí, vyhovujících stanoveným podmínkám, v obvodu zemského vojenského velitelství menší nežli počet přebytečných v tomto obvodu, buďtež propuštěni na trvalou dovolenou až do vyčerpání přebytku i jiní branci, kteří vykonali již 14měsíční presenční (činnou) službu, o to žádají a zřetele hodné poměry rodinné a hospodářské prokáží (na př. studující a pod.), pokud to jejich chování za činné služby a jejich zdatnost vojenská připouští.

(5)

V letošním roce buďtež všechny žádosti za propuštění na trvalou dovolenou dle tohoto nařízení podány do 31. října 1921 přímo dotčenými branci s potřebnými doklady u vojskového tělesa (útvaru), u kterého činnou službu konají. Žádosti buďtež opatřeny posudkem vojskového tělesa (útvaru) dle ustanovení odst. (1) a (2) a předloženy k rozhodnutí přímo zemskému vojenskému velitelství, v jehož obvodu je vojskové těleso (útvar).

(6)

Nebude-li v některých letech platnosti zákona ze dne 19. března 1920, č. 196 Sb. z. a n., přebytku branců, buďtež podané žádosti jakožto bezpředmětné vráceny.

§ 6.

(1)

Branci, kteří byli na základě tohoto nařízení propuštěni předčasně z presenční (činné) služby na trvalou dovolenou, buďtež přeloženi do I. zálohy dnem, kterým by nabyli nároku na toto přeložení, kdyby nebyli propuštěni předčasně z presenční (činné) služby.

(2)

Bude-li toho potřeba branné moci vyžadovati, mohou býti branci, propuštění dle tohoto nařízení předčasně na trvalou dovolenou, povoláni k pokračování presenční (činné) služby.

(3)

Ve vojenské knížce budiž předčasné propuštění z presenční (činné) služby na trvalou dovolenou s odvoláním na toto nařízení poznamenáno.

§ 7.

Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti je ukládá se ministru národní obrany v dohodě s ministrem vnitra.

Dr. Beneš v. r.

Udržal v. r.

Tučný v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Dr. Vrbenský v. r.

Šrámek v. r.

A. Novák v. r.

Habrman v. r.

L. Novák v. r.

Dr. Dérer v. r.

Staněk v. r.

Černý v. r.

Srba v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Mičura v. r.