Dani z obchodu cennými papíry podrobeny jsou všechny obchody cennými papíry uzavřené na burse a mimo ni. Podmíněné obchody jsou stejně zdanitelny jako obchody nepodmíněné, prodloužené jako původní. Při obchodech straěĺovněž obchody obstaravatelské (komisionářské) podléhají tak jak za obchod mezi obstaravatelem a osobou třetí, tak i za vypořádání mezi obstaravatelem (komisionářem) a komitentem. Při sprostředkování obchodů dohodci nebo jinými sprostředkovateli z povolání nepředpokládá se dvojí převod za podmínek stanovených prováděcím nařízením. Poukáže-li osoba zavázaná ku dodání nebo přijetí cenných papírů osobu jinou, od ní právně se lišící, ku dodání nebo přijetí, zdaní se jak obchod mezi původními smluvníky tak i mezi poukazovatelem a onou osobou třetí (adresátem).

Nárok státu na daň vzniká uzavřením obchodu. Zrušení obchodu (storno) osvobozuje od placení daně pouze tehdy, stalo-li se při obchodech prémiových v den uzavření obchodu, při obchodech za hotové (kasovních) pak ve lhůtě, stanovené bursovními předpisy pro splnění takovýchto obchodů, nejdéle však do 3 dnů. Jinak má zrušení obchodu nebo propadnutí prémie po stránce daňové stejný význam, jako kdyby byl obchod proveden.

Obchody uzavřené v cizině podléhají plné dani, nalézají-li se oba smluvníci, po případě jejich zástupce při tom obchodě v tuzemsku; bydlí-li v tuzemsku pouze jedna strana, podléhá obchod toliko dani poloviční. Při obchodních firmách rozhoduje pro otázku bydliště sídlo podniku (po případě závodu odštěpného, filiálky a pod.), který obchod uzavřel, při obchodech na burse sídlo bursy. Za obchody uzavřené v cizině čítají se i ty, které vznikly písemně nebo telegraficky či telefonicky mezi místy v tuzemsku a v cizině.

Dani podle tohoto zákona nepodléhá:

Tržba dlužních úpisů slosovatelných nebo zúročitelných v opětovných obdobích nebo vydaných na dobu delší jednoho roku podléhá dani․ Prodlouží-li se původní doba splatnosti kratší jednoho roku na dobu delší jednoho roku (včetně původní platební lhůty), jsou podrobeny dani obchody následující po tomto prodloužení;

Od daně dle tohoto zákona osvobozeny jsou dále:

Záměna cenných papírů vykonaná během stravního obchodu za cenné papíry jiného druhu považuje se za nový stravní obchod podléhající dani;

Osvobození toto vztahuje se i na převod cenných papírů syndikátem (konsorciem) jako prvním nabyvatelem na jeho členy (podílníky syndikátu, konsorty), pokud syndikátní smlouva uzavřena byla dříve nežli smlouva o vydání cenných papírů a pokud převod stal se za cenu nabývací.

Rovněž nepodléhá dani splacení zápůjček poskytnutých hypotečním ústavem vydávajícím zástavní listy v zástavních listech téhož druhu.

Dani podléhá cena kupní, pokud se týče dodávací, tedy peněžitá částka (kurs) tvořící úplatu za cenné papíry, které jsou předmětem obchodu. Pro ocenění rozhoduje doba uzavření obchodu. Nedá-li se však cena kupní (dodávací), pokud se týče cena zdanitelná ten den určiti, nýbrž až v den splnění obchodu, sečká se s vypočtením zdanitelné ceny a daně až do té doby. Je-li udáno více kursů, mezi nimiž strana má právo volby, rozhoduje pro daň kurs vyšší. Není-li úplata za cenné papíry nebo cena jejich udána v hodnotě peněžité, rozhoduje pro daň průměrná cena kursovní na tuzemské burse; nemá-li tato v den obchodu žádného záznamu kursovního pro dotyčný cenný papír, řídí se daň posledním kursem tuzemským ne starším jednoho měsíce, jinak poslední cenou odhadní z téže doby, vyšetřenou tuzemskou bursou, a není-li ani té, tedy cenou jmenovitou. Vláda se zmocňuje, aby pro obchody, vyřizované uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy, jakož i pro případy, ve kterých cena papírů není určena úplatou, upravila otázku ocenění cenných papírů jiným vhodným způsobem (zejména stanovením likvidačního kursu) přihlížejíc ku zvyklostem tuzemské bursy.

Cena běžných nebo neoddělených kuponů úrokových a dividendových, jakož i prémie, pokud jejich obnos je zvlášť vyznačen, nečítá se do daňového základu, rovněž ne dohodné, kurtáž a podobné vedlejší platy.

Přepočítání cizí měny stane se dle přepočítacích cen stanovených tuzemskou bursou, pokud by pro případy takové nebyl vydán vládou zvláštní přepočítací klíč.

Jsou-li předmětem jediného obchodu různé cenné papíry, podléhající různé sazbě, vypočítá se daňový základ pro každý druh zvlášť, s tou výhradou, že použití nižší sazby pro část cenných papírů nemá býti na újmu poplatníkovu. Provede-li se v týž den mezi týmiž osobami v témže poměru více obchodů, mohou se všecky tyto obchody dle vůle strany podrobiti dani jako jediný obchod.

Daň z každého třeba jen započatého tisíce Kč činí:

Vláda se zmocňuje, aby i pro jiné státní a veřejné dluhopisy bývalého státu rakousko-uherského, jakož i jiných států na základě mezinárodních smluv podle zásad vzájemnosti poskytla určité výhody, avšak ne větší, nežli stanoveny jsou pro tuzemské cenné papíry stejného druhu.

Obchody bursovní, uvedené v §u 1, jež se vyřizují uspořádacím ústavem tuzemské bursy, zdaňují se hotově (přímo) na základě podacích listů, jež třeba po dvě léta uschovávati. Rovněž hotově (přímo) zdaňují se ostatní obchody na tuzemské burse, jakož i obchody mimobursovní, prováděné za účasti nebo sprostředkování tuzemského obchodního dohodce nebo jiného oprávněného sprostředkovatele z povolání, peněžního ústavu nebo podobné obchodní firmy, obchodníka cennými papíry nebo člena či návštěvníka tuzemské bursy. Všecky tyto osoby (ústavy, firmy) jsou povinny vésti rejstříky (deníky nebo zápisníky), jež v dalším zahrnuty budou vesměs pod všeobecným výrazem "rejstříku" a zároveň s přílohami je po dvě léta uschovávati. Povinnost vésti rejstříky vztahuje se na obě smluvní strany i na sprostředkovatele, pokud patří k ústavům a osobám uvedeným v předchozím odstavci.

Zápis do rejstříku státi se musí do 3 dnů po uzavření obchodu. V téže lhůtě povinni jsou smluvníci vydati sobě navzájem účty, pokud se týče závěrečné listy, při obchodech stravních účty, pokud se týče depositní listy nebo jiné stvrzenky na příjem cenných papírů daných do stravy. Listiny tyto obsahovati musí též číslo rejstříkové a částku daně, která pod tím číslem se odvádí. Doklady ty tvoří přílohy rejstříku. Byly-li při obchodech, sprostředkovaných osobou třetí povinnou ku vedení rejstříku, uvedené doklady vydány oběma stranám tímto sprostředkovatelem (hlavně též dohodcem), netřeba, aby ještě smluvníci sami stejné listiny sobě navzájem vydávali.

Podrobnější předpisy o formě a vedení rejstříku i vydávání listin v předchozím paragrafu uvedených, jakož i o lhůtách, v nichž daň odvésti se má, vydá vláda nebo na základě jejího zmocnění finanční ministerstvo, které mohou z podstatných důvodů poskytovati též úlevy ve způsobu zapravování daně. Prováděcímu nařízení ponechává se také úprava podacích listů, rejstříků atd. po stránce daňové, i způsob odvádění daně uspořádacím ústavem (kanceláří) tuzemské bursy.

Finanční úřady oprávněny jsou nahlédati do podacích listů, rejstříků a jejich příloh, přezkoumávati správnost zápisu v nich porovnáním s jinými obchodními knihami, po případě i jiným vhodným způsobem; jsou však povinny zachovávati obchodní tajemství tam obsažená v téže míře jako při nahlédání do knih k účelům daní přímých a poplatků.

Ústavy a osoby zavázané vésti rejstřík povinny jsou zaříditi svoje obchodní zápisky tak, aby srovnáním s rejstříkem mohlo se snadně a jasně zjistiti, že všecky obchody podrobené dani také vskutku řádně jsou zapsány a zdaněny.

Všechny osoby (firmy, ústavy), které dle §u 14 povinny jsou vésti rejstříky, musí oznámiti do 30 dnů po vyhlášení zákona svoji adresu, jméno firmy, bydliště i sídlo závodu, jakož i druh a způsob svého obchodování cennými papíry jednak pražské burse, jednak i finančnímu úřadu (který ustanoven bude k tomu finančním ministerstvem), v jehož obvodě závod se nalézá. Rovněž ve 30denní lhůtě oznámiti třeba i zánik a každou změnu obchodů v uvedeném směru. Nové obchody přihlásiti dlužno nejdéle do 8 dnů před započetím obchodování. Na základě přihlášek těch pořízen a veden bude seznam všech osob povinných vedením rejstříků. Jeden výtisk seznamu toho uložen bude na tuzemské burse a vyhrazen k nahlédnutí jejím návštěvníkům. Vláda ustanoví a veřejně vyhlásí, u kterých úřadů finančních, soudních, po případě obecních a jiných seznam ten rovněž bude vyložen a pokud a za jakých okolností obecenstvo bude míti právo v něj nahlížeti. Každá osoba, která uzavírati chce nějaký obchod cennými papíry, podléhající dani, povinna je v těch případech, ve kterých okolnost ta má význam pro způsob odvedení daně a osobní závazek k tomu, přesvědčiti se o tom, patří-li druhá strana k osobám uvedeným v §u 14, odst. 2. Nedbá-li této opatrnosti, nese následky tohoto opomenutí.

Při jiných obchodech nežli těch, které patří pod ustanovení §§ 14 - 19, odvádí se daň všeobecnými kolkovými známkami, určenými pro zapravování poplatků (pokud by pro daň z obchodu cennými papíry nebyly zavedeny zvláštní kolkové známky) na účtu, který o obchodu dotčeném povinen je vydati prodavatel (při obchodech stravních ten, kdo dává do stravy) do tří dnů kupujícímu (příjemci cenných papírů do stravy, stravovateli). Kolek dlužno přepsati doložkou "Daň z obchodu cennými papíry". Bydlí-li prodavatel (osoba dávající cenné papíry do stravy) v cizině a nedá-li se zastupovati při dotyčném obchodu tuzemcem, povinna je druhá strana kolkovati duplikát závěrečného (stvrzenkového) listu určeného pro cizozemskou (druhou) stranu; duplikát ten ponechá tuzemská strana u sebe jako průkaz o zapravení daně.

Při tuzemských obchodech nese každá z obou smlouvajících stran polovici daně. Skládá-li se strana z více osob (což platí též při obchodech a meta), jsou zavázány všechny rukou nedílnou za daňovou částkou připadající na jejich stranu; týž závazek stíhá i tuzemského zástupce některé strany. Není-li strana bydlící v cizině při uzavírání obchodu v tuzemsku přítomna ani sama ani tuzemským zástupcem, nese druhá strana (tuzemská) celou daň. Při cizozemských obchodech odpadá v tomto případě vhledem na ustanovení §u 4 polovice daně připadající na stranu, bydlící v cizině. Není-li strana zavázaná podle tohoto paragrafu ku placení daně nebo její části zároveň povinna odvésti daň státní pokladně nebo zapraviti v kolcích, složí částku na ni připadající té osobě (ústavu), která podle následujícího paragrafu (§ 22) povinna je daň odvésti.

Daň odvede státní pokladně, pokud se týče zapraví v kolcích:

Pokud osoby uvedené v předchozím paragrafu nenesou (podle §u 21) z části nebo zúplna daně, vyberou od osob k tomu zavázaných části daně na osoby tyto připadající; před zaplacením částek těch nejsou povinny uzavříti obchod se stranami, pokud se týče sprostředkovati jej stranám, které své daňové povinnosti podle §u 21 nevyhověly; učiní-li tak přece, ručí i za jejich daňové nedoplatky, mají však právo regresní ohledně těchto nedoplatků vůči jejich dlužníkům; kromě toho mají na vůli učiniti příslušnému finančnímu úřadu do 14 dnů oznámení o takových nedoplatcích daně a žádati za náhradu daňových částek jimi zaplacených za jiné pro případ, že by částky ty od vlastních povinníků byly vybrány.

Každý příjemce listiny, která má býti kolkována podle §u 20 neb opatřena číslicí daně a číslem rejstříku, pod kterým daň byla odvedena (podle §u 15), je povinen přezkoumati správnost zápisu na listině na základě okolností a dat jemu známých a oznámiti příslušnému finančnímu úřadu zjištěné snad nedostatky po stránce daňové ve 14 dnech po doručení vadné listiny. Oznámení učiniti třeba také v tom případě, nedošla-li listina ta vůbec do 14 dní po době, kdy dojíti měla (podle §u 15). Nedostojí-li strana této povinnosti, ručí za daň i za pokutu vyplývající z neoznámené vadnosti.

Zastoupený ručí za činy a opomenutí svého zástupce, ústavy, korporace a majitelé firmy též za činy a opomenutí svých zřízenců; ručení se vztahuje jak na daň, tak i na pokutu, došlo-li k ní.

Pokutou ve výši 50teronásobné daně stíhá se:

Základem pro vyměření pokuty je daň připadající na zamlčený obchod, pokud se týče rozdíl mezi daní z obchodu skutečného a daní z obchodu nesprávně zapsaného. Daň uniklá státu nevpočítává se do pokuty.

Jiné přestupky tohoto zákona a předpisů vydaných ku jeho provedení, pokud nespadají pod předchozí paragraf, podléhají pořádkové pokutě do 10.000 Kč. Sem spadá také zanedbání povinnosti vydati druhému smluvníkovi, pokud se týče (jde-li o sprostředkovatele) oběma stranám smluvním předepsané listiny, dále nesprávné zapsání obchodu do rejstříku nebo do listin tvořících jeho přílohy, byla-li daň řádně vypočtena a odvedena, pokud ze zápisu samotného nebo z jiných okolností nevysvítá, že jde o pouhý omyl nebo přepsání.

Byly-li zjištěny u některé osoby uvedené v §u 14, odst. 2., častější úmyslné činy trestné podle předchozích paragrafů, hlavně opakuje-li se nesprávné vedení rejstříků, může býti v dohodě s bursou, pokud se týče s politickou správou II. stolice vinník zbaven úřadu dohodce a práva k návštěvě bursy, pokud se týče oprávnění obchodovati cennými papíry; přestoupí-li tento zákaz nebo dopustí-li se opětně skutků trestných podle §§ů 26 a 27, může býti vedle těchto pokud podle těchto paragrafů potrestán i vězením do 6 měsíců.

K ustanovením trestním podle §§ů 26 až 28 budiž přihlíženo i tehdy, bylo-li proti provinilcům některým zavedeno trestní řízení důchodkové.

Oznámí-li provinilec příslušnému finančnímu úřadu svůj přestupek dříve, nežli úřad ten odjinud o něm zví, nejdéle však do 8 dní ode dne, kdy přestupek byl spáchán, osvobodí se tím od pokuty podle §§ů 26 a 27, zaplatí-li daň ušlou státu a trojnásobnou částku, která je podle ustanovení § 26 základem pro vyměření pokuty. Nárok na výhody podle tohoto ustanovení zaniká, byl-li provinilec během dvou let pětkráte trestán na základě §§ 26 - 29, pokud se týče použil-li pětkráte v téže době tohoto ustanovení.

Nesprávné odvedení daně, spočívající toliko na početní nebo účetní chybě, lze opraviti beze vší pokuty do 14 dnů po odvedení daně, prokáže-li strana příslušnému finančnímu úřadu, že rejstřík až na onu chybu správně je veden.

Uzavřel-li obchodní dohodce protizákonným způsobem obchod cennými papíry na svůj účet nebo jeho komisionář, může mu býti po dohodě s bursou uložena pokuta do 20.000 Kč, a to vedle pokut podle předchozích paragrafů, povinnosti odvedení daně přímé a disciplinárního stíhání.

Platební rozkazy na zkrácenou daň a na pokuty dle předchozích paragrafů vydávají okresní finanční ředitelství, pokud se týče poplatkové úřady, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finanční ředitelství. O rekursech rozhoduje v jediné a poslední stolici zemské finanční ředitelství, ve Slezsku finanční ředitelství, na Slovensku generální finanční ředitelství a na Podkarpatské Rusi berní referát zemské politické správy. Žádosti za vrácení daně omylem přeplácené podati lze u úřadů příslušných ku předpisu zkrácené daně a pokut, a to do 3 let od uplynutí roku, do kterého přeplácení spadá.

Pro lhůty rekursní, pro rekursní řízení a promlčení platí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku s Hlučínskem tatáž ustanovení jako pro jiné poplatky, na Slovensku a Podkarpatské Rusi ustanovení zákona ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., ku §§ 21 a 45 zákona ze dne 11. prosince 1919, č. 658 Sb. z. a n., dle tohoto zákona. O daňové povinnosti a výměře daně rozhodují jediné úřady finanční.

Listiny vydávané o obchodech cennými papíry ve smyslu §§ 15 a 20 prosty jsou poplatku podle zákona poplatkového a jeho dodatků, je-li listina řádně kolkována podle §u 20, pokud se týče je-li v listině uvedena částka daně podle tohoto zákona i číslo rejstříku, pod nímž daň byla odvedena. Vztahuje-li se tento zákon pouze na část obchodu, platí osvobození od poplatku právě uvedené také jen ohledně této části.

Zákon tento nabývá působnosti dva měsíce po vyhlášení.

Dnem působnosti tohoto zákona pozbývají platnosti zákona ze dne 9. března 1897, č. 195 ř. z., a uherský zák. čl. XI. z roku 1900 (se sankcí ze dne 4. března 1900) se všemi dodatky a prováděcími nařízeními v dotyčném území Československé republiky.

Provésti zákon tento ukládá se ministrům financí a obchodu, ohledně Slovenska ve srozumění s ministrem pro sjednocení zákonodárství a organisace správy v Československé republice.