120/1922 Sb. znění účinné od 15. 4. 1922
120
Vyhláška
ministra zahraničních věcí
ze dne 24. března 1922,
jíž se uvádějí ve známost dodatky k úmluvě bernské o ochraně děl literárních a uměleckých, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a uveřejněné pod čís. 401 ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého ze dne 10. listopadu 1921.
I. Dodatek. Prohlášení výhrad unijních zemí. Dánsko. Přistupujíc k revidované úmluvě bernské o ochraně děl literárních a uměleckých, podepsané v Berlíně v r. 1908, Dánsko místo k přístupu k článku 9. revidované Úmluvy zachovává v platnosti článek 7. Úmluvy bernské ze dne 9. září 1886, změněný článkem 1., č. IV. dodatkové Akty, podepsané v Paříži dne 4. května 1896.
Francie a Tunis. Co se týče děl průmyslově použitého umění, vláda Francouzská a Tuniská zůstanou vázány ustanoveními dřívějších Úmluv Jednoty na ochranu literárních a uměleckých děl.
Velká Britanie. Na základě článku 27. revidované Úmluvy z r. 1908 prohlašuje vláda Jeho Veličenstva Britského co se týče použití ustanovení Úmluvy na díla, která nestala se ještě ve státě, kde povstala, obecným majetkem, že si přeje místo k přístupu k článku 18. řečené Úmluvy zůstati vázanou článkem 14. Úmluvy bernské ze dne 9. září 1886 a číslem 4. závěrečného Protokolu této Úmluvy, změněného dodatkovou Aktou pařížskou ze dne 4. května 1896.
1. Co se týče výhradního práva autorů svá díla překládati nebo překlad povoliti, vláda Řecká místo přístupu k článku 8․ revidované Úmluvy z r. 1908 přeje si zůstati vázanou ustanoveními článku 5. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
2. Co se týče otištění novinových článků a periodických časopisů, vláda Řecká místo přístupu k článku 9. revidované Úmluvy ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou článkem 7. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
3. Co se týče práva veřejně provozovati dramatická nebo dramaticko-hudební díla a práva veřejně provozovati hudební díla, vláda Řecká místo přístupu k článku 11. revidované Úmluvy ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou článkem 9. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
1. Co se týče výhradního práva autorů svá díla překládati neb překlad povoliti, vláda Království Italského místo ratifikace článku 8. revidované Úmluvy bernské ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou ustanoveními článku 5. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886, změněného článkem 1., č. III. dodatkové Akty, podepsané v Paříži dne 4. května 1896.
2. Co se týče práva veřejně provozovati překlady dramatických nebo dramaticko-hudebních děl, vláda Království Italského místo ratifikace článku 11., odstavce 2. revidované Úmluvy ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou článkem 9., odstavec 2. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
1. Co se týče výhradního práva autorů svá díla překládati nebo překlad povoliti, císařská vláda Japonská místo přístupu k článku 8. bernské Úmluvy, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908, přeje si zůstati ještě vázanou ustanoveními článku 5. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886, změněného č. III. článku 1. dodatkové Akty, podepsané v Paříži dne 4. května 1896.
2. Co se týče veřejného provozování děl hudebních, císařská vláda Japonská místo přístupu k článku 11. řečené Úmluvy revidované ze dne 13. listopadu 1908, přeje si zůstati vázanou ustanoveními odstavce 3. článku 9. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
1. Co se týče děl stavitelských, královská vláda Norská místo přístupu k článku 2. revidované Úmluvy ze dne 13. listopadu 1908, stanovící, že výraz "literární a umělecká díla" zahrnuje díla stavitelská, přeje si zůstati vázanou článkem 4. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886, pokud stanoví, že výraz "literární a umělecká díla" zahrnuje "plány, náčrty a plastická zobrazení architektonická".
2. Co se týče otištění novinových článků a periodických časopisů, královská vláda Norská místo přístupu k článku 9. řečené Úmluvy revidované ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou článkem 7. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
3: Co se týče použití ustanovení bernské Úmluvy revidované na díla, která nestala se ještě ve státě, kde povstala, obecným majetkem, v době, kdy Úmluva nabyla účinnosti, královská vláda Norska místo přístupu k článku 18. řečené Úmluvy přeje si zůstati vázanou článkem 14. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
1. Co se týče výhradního práva autorů svá díla překládati neb překlad povoliti, vláda Nizozemská místo přístupu k článku 8. bernské Úmluvy revidované ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou ustanoveními článku 5. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886, změněného článkem 1., č. III. dodatkové Akty, podepsané v Paříži dne 4. května 1896.
2. Co se týče otištění novinových článku a periodických časopisů, vláda Nizozemská místo přístupu k článku 9. revidované Úmluvy ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou článkem 7. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886, změněným článkem 1., č. IV. dodatkové Akty, podepsané v Paříži dne 4. května 1896.
3. Co se týče práva veřejně provozovati překlady dramatických nebo dramaticko-hudebních děl vláda Nizozemská místo přístupu k článku 11., odstavec 2. revidované Úmluvy ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou článkem 9., odstavec 2 bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
Švédsko. Co se týče otištění novinových článků a periodických časopisů, královská vláda Švédská místo přístupu k článku 9. revidované Úmluvy ze dne 13. listopadu 1908 přeje si zůstati vázanou ustanoveními článku 7. bernské Úmluvy ze dne 9. září 1886.
II. Dodatek. Náhradní texty. 1. Díla, jež mají býti chráněna.
a) Díla architektonická: "plány, náčrty, plastická zobrazení architektonická" (viz Prohlášení Norska).
b) Díla průmyslově použitého umění: není textu určitého (viz Prohlášení Francie).
2. Právo k překladu.
a) Článek 5. původní bernské Úmluvy z roku 1886. Řecko.
Článek 5.
Autoři, příslušníci některého ze států Jednoty neb jejich právní nástupci požívají v ostatních státech výhradního práva svá díla překládati nebo překlad povoliti až do uplynutí 10 let od uveřejnění původního díla v jednom ze států Jednoty.
U děl vycházejících po částech počítá se lhůta desíti let teprve od okamžiku, kdy byla uveřejněna poslední část původního díla.
U děl složených z více svazků uveřejňovaných v přestávkách, rovněž tak u zpráv a sešitů uveřejňovaných literárními a vědeckými společnostmi nebo soukromníky, každý svazek, zpráva nebo sešit považuje se pokud se týče lhůty desítileté za dílo samostatné.
V případech, jichž se článek tento týká, připouští se pro vypočítávání lhůt ochranných co datum uveřejnění 31. prosinec roku, ve kterém bylo dílo uveřejněno.
b) Článek 5. bernské Úmluvy z r. 1886, změněný dodatkovou Aktou pařížskou z r. 1896. Italie. Japonsko. Holandsko.
Příslušníci některého ze států Jednoty nebo jejich právní nástupci požívají v ostatních státech výhradního práva svá díla překládati nebo překlad povoliti po celé trvání práva na původní dílo. Výhradní právo k překladu však přestává, jestliže autor ho nepoužil ve lhůtě desítileté od prvního uveřejnění původního díla tím, že uveřejnil nebo dal uveřejniti v některém ze států Jednoty překlad v jazyku, jehož ochrana bude požadována.
(Ostatní odstavce 2., 3. a 4. jako shora.)
3. Právo veřejného provozování.
a) Článek 9. bernské Úmluvy z r. 1886. Řecko. Japonsko. (Toliko odstavec 3.)
Článek 9.
Ustanovení článku 2. platí o veřejném provozování dramatických nebo dramaticko-hudebních děl, ať již tato díla byla uveřejněna či nikoliv.
Autoři dramatických nebo dramaticko-hudebních děl nebo jejich právní nástupci jsou po dobu jich výhradního práva k překladu stejně chráněni proti nepovolenému veřejnému provozování jich děl v překladu.
Ustanovení článku 2. platí rovněž o veřejném provozování neuveřejněných děl hudebních nebo již uveřejněných, ale o nichž autor výslovně prohlásil v názvu nebo v čele díla, že zapovídá veřejně je provozovati.
b) Článek 9. odstavec 2. bernské Úmluvy z r. 1886. Italie. Holandsko.
Autoři děl dramatických neb dramaticko-hudebních nebo jich právní nástupci jsou po dobu jich výhradného práva k překladu stejně chráněni proti nepovolenému veřejnému provozování jich děl v překladu.
4. Články novinové a revuální.
a) Článek 7. původní bernské Úmluvy z r. 1886. Řecko, Norsko. Švédsko.
Články v novinách neb periodických časopisech, uveřejněné v některém ze států Jednoty, mohou býti otištěny v původním znění neb v překladu v ostatních státech Jednoty jenom tehdy, jestli autoři neb nakladatelé to výslovně nezapověděli. V časopisech stačí, jestliže zákaz byl všeobecně učiněn v čele každého čísla časopisu.
V každém případě nemůže se tato zápověď vztahovati na články obsahující politickou diskusi nebo na otištění denních zpráv a různých událostí.
b) Článek 7. bernské Úmluvy z r. 1886, změněné dodatkovou Aktou pařížskou z r.1896. Dánsko. Holandsko. Článek 7. Feuilletonové romány, novely k nim počítajíc, uveřejněné v novinách nebo periodických časopisech některého ze států Jednoty, nesmějí bez zmocnění autorů neb jich právních nástupců býti v ostatních státech otištěny ať v originálu, ať v překladu.
Totéž platí o jiných článcích v novinách nebo o periodických časopisech, když autoři nebo vydavatelé výslovně prohlásili v těchto novinách nebo v tomto časopise, kde je uveřejnili, že zapovídají jich otištění. V časopisech stačí, když zápověď se stala všeobecně v čele každého čísla.
Není-li zápovědi, jest otištění dovoleno pod podmínkou udání pramene.
V žádném případě nemůže se zápověď vztahovati na články obsahující politickou diskusi, na denní zprávy a různé události.
5. Zpětná působnost.
a) Článek 14. původní bernské Úmluvy z r. 1886. Norsko.
Článek 14.
Tato Úmluva platí s výhradou a za podmínek, které budou určeny společnou dohodou, o všech dílech, která se nestala ještě ve státě, kde povstala, obecným majetkem v době, kdy Úmluva nabyla účinnosti.
b) Článek 14. bernské Úmluvy z r. 1886 a čís. 4. závěrečného Protokolu, změněného Aktou dodatkovou pařížskou z r. 1896. Velká Britanie.
Článek 14.
Tato Úmluva platí s výhradou a za podmínek, které budou určeny společnou dohodou, o všech dílech, která se nestala ještě ve státě, kde povstala, obecným majetkem v době, kdy Úmluva nabyla účinnosti.
4. Společná dohoda zmíněná v článku 14. Úmluvy je takto určena:
Zásady bernské Úmluvy a této dodatkové Akty použije se na díla stavší se obecným majetkem ve státě, kde povstala, v době, kdy nabyly tyto Akty účinnosti, dle ustanovení jich se týkajících, jež jsou obsažena ve zvláštních úmluvách již stávajících nebo majících býti uzavřeny za tím účelem.
Není-li podobných ustanovení mezi státy Jednoty, dotčené státy, každý pokud se ho to týká, upraví domácím zákonodárstvím způsob použití zásady obsažené v článku 14.
Ustanovení článku 14. bernské Úmluvy a tohoto čísla závěrečného Protokolu platí rovněž pro výhradní právo k překladu v míře, jak byla zajištěna touto dodatkovou Aktou.
Přechodná ustanovení svrchu zmíněná platí v případech nových přístupů k Jednotě.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
