Obcím, které se uvolí na základě zákona o ubytování vojska ze dne 11․ června 1879, č. 93 ř. z., ve znění zákona ze dne 25. června 1895, č. 100 ř. z., a zák. čl. XXXVI:1879, ve znění zák. čl. XXXIX:1895, vystavěti a vojenské správě dáti k trvalému užívání kasárny, může až do umoření kapitálu vynaloženého jimi na stavbu těchto kasáren býti placena za ubytování vojska v těchto novostavbách náhrada vyšší, nežli stanoví zákony o ubytování vojska. Náhrada smí činiti nejvýše tolik, kolik je třeba, aby byl zúrokován a umořen kapitál nutný na opatření staveniště s příslušenstvím a na provedení stavby. Tato vyšší náhrada může býti přiznána jen, prokáže-li obec, že její finanční stav nedovolil by jí stavěti, jestliže by za ubytování v novostavbě dostala jen náhradu ve výši zákonem ze dne 7. dubna 1920, č. 248 Sb. z. a n., stanovenou.

Obec musí se zavázati, že neužije kapitálu opatřeného na novostavby kasáren k jiným účelům.

Úroková míra a umořovací částka v jednotlivých případech bude stanovena smlouvou mezi obcí a ministerstvem národní obrany v dohodě s ministerstvem financí na podkladě závazků, které vzniknou obcím s opatřením potřebného kapitálu půjčkou nebo jinými peněžními operacemi.

Při stanovení oboustranných smluvních závazků jest přihlížeti nejen k finanční mohoucnosti obce, nýbrž i k povinnostem tížícím obec podle ubytovacího zákona ku prospěchu vyplývajícímu jí a jejím příslušníkům z umístění posádky.

Kasárenské novostavby provedené na základě tohoto nařízení podléhají všem ustanovením ubytovacího zákona a prováděcích nařízení k němu, pokud tyto předpisy nejsou dotčeny tímto nařízením.

Ustanovení tohoto na řízení platí také pro nutné přístavby v budovách již hotových.

Ustanovení tohoto nařízení lze použíti i v tom případě, uvolí-li se vystavěti kasárny za podmínek stanovených v tomto nařízení kterákoliv jiná veřejnoprávní korporace nebo soukromník.

Nařízení toto, jehož provedením pověřuje se ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry, nabývá účinnosti dnem vyhlášení.