Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

188/1922 Sb. znění účinné od 19. 7. 1922 do 29. 12. 1948

188

 

Zákon

ze dne 13. června 1922,

jímž se upravuje poměr československé státní správy ku československým plavebním společnostem Labské a Dunajské.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby podepsala smlouvu se společnostmi: Agrární bankou československou, Pražskou úvěrní bankou, Českou průmyslovou bankou, Slovenskou bankou, Živnostenskou bankou v Praze a s Československou paroplavební akciovou společností, jíž se zcizují státní plavební zařízení a lodní park na Labi a Dunaji a zřizuje Československá plavební akciová společnost Labská a Československá akciová plavební společnost Dunajská za účasti státu; smlouva ta jest připojena k tomuto zákonu a tvoří jeho nerozlučitelnou součást.

§ 2.

Lodní dopravní prostředky se svým inventářem přiřknuté rozhodnutími arbitrovými republice Československé a vyjmenované v přílohách připojené smlouvy osvobozují se od dovozního cla, nebo jakéhokoliv dovozního poplatku. Totéž platí o náhradních součástkách k těmto objektům, pokud byly předmětem rozhodnutí arbitrových a pokud budou dovezeny pro opravu lodí do konce roku 1923.

§ 3.

Objeví-li se v budoucnu z jakýchkoli důvodů potřeba snížiti kapitál obou plavebních společností, sníží se stejnoměrně jmenovitá hodnota akcií přednostních i kmenových. Vláda se zmocňuje, aby vstoupila, budou-li toho hospodářské poměry celkové anebo zvláštní poměry společností vyžadovati, za tím účelem v jednání se zakladatelskými bankami uvedenými v § 1, uzavřela a provedla úmluvu o odpisu akciového kapitálu v souhlasu s tímto ustanovením. Vláda jest povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění.

§ 4.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.

T. G. Masaryk v. r.

 

Dr. Beneš v. r.

 

L. Novák v. r.

Smlouva mezi československým státem zastoupeným ministrem obchodu s ostatními věcně zúčastněnými ministry s jedné a mezi "Československou paroplavební akciovou společností" a bankovní skupinou, sestávající z bank: Agrární banky československé, České průmyslové banky, Pražské úvěrní banky, Slovenské banky a Živnostenské banky v Praze, se strany druhé o založení a provozování československých plavebních podniků na Labi a na Dunaji.

Založení a organisace společností. (čl. 1-28)

Článek 1.

Československý stát získal rozhodnutími amerického arbitra Hinese pro Labe: ze dne 14․ června, 12. srpna, 5. října a 7. října 1921, pro Dunaj: ze dne 2. srpna, 13. září, 1. října a 6. října 1921, jež zakládají se vesměs na ustanovení mírových smluv, a to: čl. 339 smlouvy Versailleské, čl. 500 smlouvy St. Germainské a čl. 284 smlouvy Trianonské, plavební materiál, přístavní zařízení, nemovitosti a práva, a to jednak přímo, jednak postupem akcií paroplavební společnosti "Österreichische Nord-West", jak vše to seznamenáno jest v přílohách A., B. a C., tvořících nerozlučnou součást této smlouvy. Československý stát užije uvedeného plavebního materiálu se všemi přikázanými nemovitostmi, movitostmi, právy i povinnostmi, jakož i plavebního materiálu a inventáře, který mu již náleží a jest spravován Čsl. Dunajským dopravním úřadem v Bratislavě, jak popsán jest v příloze D., tím způsobem, že společně se soukromým kapitálem československým založí, pokud se týče zorganisuje dva akciové podniky, - jeden pro provozování říční plavby labské, druhý pro provozování říční plavby dunajské - a vnese je do těchto podniků. Předmětem tohoto přínosu nebude plavební a jiný materiál, nutný pro regulační práce říční v přílohách této smlouvy neuvedený, který postoupen bude československým poříčním a plavebním úřadům státním k obstarávání příslušných prací a služby.

Labe.

Článek 2.

Nynější "Československá paroplavební akciová společnost" zvýší ihned svůj akciový kapitál ve výši 4 mil. Kč na Kč 125,000.000.-, který bude rozdělen na 125.000 prioritních akcií po Kč 400.- nom., celkem za Kč 50,000.000.- nom., obrana 187.500 akcií kmen. po Kč 400.-, celkem za Kč 75,000.000.- nom. Z tohoto akciového kapitálu bankovní skupina převezme a v hotovosti zaplatí 70 % prioritních akcií, t. j. 87.500 v nominální ceně Kč 35,000.000.-.

Stát pak převezme na účet svého přínosu 30 % prioritních akcií, t. j. 37.500 kusů v nominální ceně Kč 15,000.000.-, a všechny kmenové akcie v úhrnné nominální ceně Kč 75,000.000.-.

Do této společnosti vnese stát jako přínos všechny předměty a práva, jak mu výrokem arbitrovým dle přílohy A. a C. byly přikázány, za cenu Kč 150,000.000.-, začež obdrží 37.500 akcií prioritních v ceně Kč 15,000.000.- nom., dále 187.500 kmenových akcií za Kč 75,000.000.- nom., dále na hotovosti Kč 35,000.000.-. Zbytek pak per Kč 25.000.000.- uvěří Československé paroplavební akciové společnosti na dobu jejího trvání za podmínek uvedených v čl. 11. této smlouvy.

Československá paroplavební akciová společnost změní svou firmu na "Československá plavební akciová společnost labská" a upraví znění svých stanov takovým způsobem, aby z nich bylo zřejmo obmezení činnosti společnosti na řeku Labe, jeho přítoky a průplavy nynější i budoucí, jakož i průplavy jeho povodí. Společnost se dále zavazuje provésti ve svých stanovách také ony změny, kterých bude třeba důsledkem ustanovení této smlouvy.

Dunaj.

Článek 3.

Pro uskutečnění a provozování plavby dunajské založí stát bez průtahu společně s podepsanými bankami novou akciovou společnost se sídlem v Bratislavě s firmou "Československá akciová plavební společnost dunajská" a se základním akciovým kapitálem Kč 125,000.000.-, rozděleným na 125.000 akcií prioritních po Kč 400.- nom. v ceně Kč 50,000.000.- a 187.500 kmenových akcií po Kč 400.-, v úhrnné ceně Kč 75,000.000.- nom. Z této akciové jistiny převezmou a v hotovosti zaplatí podepsané banky 87.500 prioritních akcií v nom. ceně Kč 35,000.000.-.

Stát pak převezme na účet svého přínosu 37.500 akcií priorit. za Kč 15,000.000.- nom. a všechny akcie kmenové v úhrnné ceně Kč 75,000.000.- nom.

Stát vnese do této společnosti jako přínos předměty a práva, jež mu na Dunaji výrokem arbitrovým byly přikázány dle přílohy B., a dále 4 parníky náležející Československému státu, se vším příslušenstvím a jinými plavebními zařízeními a inventářem dle přílohy D. spolu s plavební organisací za úhrnnou paušální cenu Kč 150,000.000.-, začež obdrží 37.500 kusů prioritních akcií v nom. ceně Kč 15,000.000.-, dále všechny kmenové akcie v obnosu Kč 75,000.000.- nominále, na hotovosti Kč 35,000.000.-, zbytek pak per Kč 25,000.000.- uvěří společnosti na dobu jejího trvání za podmínek, uvedených v čl. 11. této smlouvy.

Ustanovení společná.

Článek 4.

Pro rozdílení zisku obou společností platí tato ustanovení:

Při sestavování bilance budiž hleděno k tomu, aby každý rok provedly se přiměřené odpisy, jež ve výroční zprávě musí býti vyznačeny. Kromě těchto odpisů odečtou se z ročních příjmů náklady udržovací, provozovací a správní, daně, pasivní úroky a ztráty, a co po srážce všech těchto položek zbude, tvoří čistý zisk.

Čistý zisk rozdělí se takto:

a)

dotovati se bude reservní fond 5 % čistého zisku do té doby, dokud nedostoupí výše 20 % akciového kapitálu;

b)

v prvých 5 letech může se srážeti z čistého zisku ročně po 1/5 nákladů vzniklých zařízením akciové společnosti. Stát vyhrazuje si účtovati hotová vydání (cestovné svých úředníků a pod.) spojená s prováděním arbitračního řízení do maximální výše Kč 250.000.-

Účtování jakékoli zakladatelské odměny z kterékoliv strany nebude přípustno;

c)

na to přikáže se akciím prioritním dividenda 7 %. Kdyby v některých letech výsledky bilance nepřipouštěly buď vůbec zúročení prioritních akcií anebo pouze menším procentem, budiž ze zisku roku příštího, resp. roků příštích přikázán doplatek na tyto prioritní akcie v předchozích 3 obchodních letech nezúročené neb zúročené níže než 7 %;

d)

ze zbývajícího obnosu přiřkne se správní radě tantiema 10 % čistého zisku. O rozvrhu tantiemy mezi jednotlivé členy správní rady rozhodne správní rada sama;

e)

z dalšího zbytku přikáže se dividenda kmenovým akciím nejvýše 5 %;

f)

pak vyplatí se 2 % úroky z pohledávek státních, jež uvěřil stát společnostem na účet nedoplatku svého přínosu ve výši Kč 50,000.000.-;

g)

co ještě zbude, rozdělí se na všechny akcie jako superdividenda bez ohledu na to, jsou-li prioritní nebo kmenové.

Valná hromada nebude míti práva snižovati předepsané zúročení, resp. dividendy ad c), e) a f), pokud na jejich výplatu vybude.

Článek 5.

Podepsané banky se zavazují, že přizvou k účasti kapitálové do společnosti labské i dunajské Banku Československých Legií, které vyhradí zastoupení ve správních radách po jednom členu, dále do Dunajské plavební společnosti další slovenskou banku, jejíž zástupce ve správní radě bude jmenován vládou a čítán mezi pět zástupců vládě ve správní radě vyhrazených. Vláda může této slovenské bance postoupiti část svého kapitálu akciového, dodržujíc ovšem ustanovení čl. 6. této smlouvy o syndikované většině.

K účasti na obou společnostech nebudou přizvány a ve správních radách jejich zastoupeny obory zasilatelské.

Článek 6.

Aby našemu státu trvale zabezpečeny byly hospodářské výhody, zásadně mírovými smlouvami jemu zaručené pro říční dopravu na řekách mezinárodních, zavazují se obě smluvní strany, že trvale podrží ve svém majetku jednak všechny akcie kmenové, jednak 38 % akcií prioritních. Bankovní skupina zavazuje se, že podrží vždy těchto 38 % prioritních akcií ve svém portefeuille vyhrazujíc kontrolu toho státu. Stát i bankovní skupina zavazují se vzájemně, že budou pečovati o trvalé zabezpečení československého rázu a vlivu v obou těchto společnostech. Kdyby banky zamýšlely část nebo celý volný zbytek svých 62 % prioritních akcií prodati, jsou povinny nabídnouti je dříve státu za podmínek, které nabízí vážný solventní interesent. Kdyby stát této opce nepoužil během 14 dnů ode dne učiněné nabídky, jsou banky oprávněny prodati své volné akcie komukoli. Změna poměru účasti jednotlivých zakladatelských bank jest vnitřní věcí jejich koncernu a banka, která by chtěla své volné anebo i vázané akcie prodati nebo vůbec postoupiti jiné zakladatelské bance, není povinna učiniti nejdříve nabídku státu. Bez svolení státu nesmějí akcie vůbec do ciziny se prodávati. Za event. další prodej akcií do ciziny, prodaných bankami samými do tuzemska, nemohou banky býti činěny zodpovědnými.

Článek 7.

Přínosy uvedené v článku 2. a 3. této smlouvy vnese stát do obou společností s účinkem od 1. ledna 1922, od kteréhož dne obě společnosti budou na svůj vlastní účet se získaným parkem i ostatním příslušenstvím provozovati plavbu. K témuž dni súčtují se všechny částky, jež z jakéhokoliv titulu na základě této smlouvy budou splatny, jakož i všechny užitky, náklady a břemena. Toto ustanovení platí zejména i pro státní lodi, spravované dosud Čsl. Dunajským dopravním úřadem, který provede k 1. lednu 1922 likvidaci. Všechen lodní materiál a jiné předměty inventární budou odevzdány společnostem 1. ledna 1922, resp. tehdy a v takovém stavu, jak budou státem získány.

Personál i lodní mužstvo Čsl. Dunajského dopravního úřadu, jak vykázáno v příloze ad D., převezeme Dunajská společnost, což platí i o personálu nově přijímaném pro udržování nabytého parku. Bližší podmínky převzetí nynějšího personálu Čsl. Dunajského dopravního úřadu budou sjednány dodatečně.

Společnost labská převezme záruku, které budou vládou Československé republiky sjednány s vládou německou ve příčině lodního mužstva ve smyslu bodu 4. ujednání drážďanského ze dne 18. listopadu 1921.

Článek 8.

Obě společnosti se zavazují, že budou zaměstnávati personál (úředníky i mužstvo) v prvé řadě československé státní příslušnosti, pokud k tomu mají způsobilost.

Při objednávkách a nákupech materiálu, jakož i při zadávání větších oprav a novostaveb, budou dávati přednost československé výrobě, arciť za konkurenčních podmínek, avšak s marží 10 %.

Přístavy.

Článek 9.

Státní správa pronajme Dunajské společnosti 2 přístavní skladiště v Bratislavě, vystavěná v roce 1920, i s jeřáby, které těmto skladištím budou přiděleny, a to dle zvláštní smlouvy nájemní; těchto zařízení společnost bude používati zachovávajíc přístavní řád, ustanovení mírových, jakož i jiných mezinárodních smluv. Státní správě zůstane vyhrazeno právo, aby kdykoliv z ohledů veřejných nebo hospodárnosti v dopravě plavební provoz skladišť a službu překladištní vzala sama do vlastní správy.

Tím není dotčeno nabytí skladišť labských dle přílohy A, jež přejdou do vlastnictví labské společnosti.

Ve věci skladiště, 2 jeřábů na nábřeží a pozemku na levém břehu Labe v Magdeburku zavazuje se společnost, že tyto objekty bez svolení československého státu ani neprodá, ani nepronajme; labská společnost se zavazuje odevzdati užívání těchto objektů za náhradu svéstojných nákladů státní správě v případě, že by toho vyžadoval veřejný neb hospodářský zájem československého státu.

Labská společnost bude povinna, zachovávajíc přístavní řád, mírové a jiné mezinárodní smlouvy, povolovati používání skladiště, 2 jeřábů a levého nábřeží v Magdeburku také jiným československým dopravcům za podmínek státní správou schválených, pokud by to nebylo na újmu potřebám labské společnosti.

Pobřeží na pravém břehu řeky Labe v Magdeburku, pronajmuté na dobu 30 let pro účely československé plavby, pronajme dále státní správa labské společnosti zvláštní nájemní smlouvou, kterou se tato společnost zaváže, že dovolí používati tohoto pobřeží všem příslušníkům československým, pokud by to nebylo na újmu potřebám labské společnosti, za poplatky a podmínek schválených státní správou československou, při čemž bude šetřeno pobřežního řádu a ustanovení mírových, jakož i mezinárodních smluv.

Veškeré povinnosti uložené v labské společnosti v tomto článku ve příčině převzetí a užívání nemovitostí s příslušenstvím a práv v Magdeburku zajistí se hypotekárně ve prospěch státu na útraty společnosti na těchto nemovitostech magdeburských.

Správa společností a revisoři.

Článek 10.

Představenstvem v obou společnostech budou 15členné správní rady, do nichž stát vyšle po 5 zástupcích, 10 pak členů vyhrazeno bude z kandidátů navržených zakladatelskými bankami, při čemž stát se zavazuje, že bude také voliti na základě své účasti. Mezi těmito bankovními zástupci bude vzat ohled též na zástupce průmyslu neb obchodu dle možnosti se zřetelem na jednotlivé země. Členové správní rady, pokud jsou voleni, volí se na 3 léta. Předsedou společnosti bude vždy jeden ze členů správní rady náležejících skupině zakladatelských bank, místopředsedou pak jeden ze členů jmenovaných státem. Obě skupiny členů správní rady, tedy jak skupina zastupující zakladatelské banky, tak i skupina jmenovaná státem, budou kandidatury na tyto 2 funkce vzájemně si respektovati. Správní rada a výkonný výbor společnosti dunajské může odbývati porady v Praze.

K bezprostřední správě obchodů a k bezprostřednímu vyřizování běžných záležitostí zvolí si každá správní rada ze svého středu členů výkonného výboru. Tento výkonný výbor sestává z předsedy správní rady a z dalších 4 členů, a to dvou ze skupiny zastupující kapitál státní a dvou ze skupiny zakladatelských bank.

V obou společnostech bude po 4 revisorech, z nichž vždy dva bude voliti skupina zakladatelských bank a dva bude jmenovati státní správa.

Vládě se vyhrazuje potvrzovati jmenování vedoucích ředitelů obou společností, pokud by nebyli československými státními příslušníky.

Tatáž ustanovení platí pro sestavení správní společnosti Rakouské Severozápadní paroplavební (Österreichische Nord-West D.-G.).

Článek 11.

Nedoplatek ceny přínosů, které vnáší stát oběma společnostem v celkové výši Kč 50,000.000, bude se zúrokovati 2 % jen tehdy, když provozovací výsledky společnosti dovolí vypláceti 7 % dividendu z akcií prioritních a 5 % dividendu z akcií kmenových.

Státní pohledávky nebudou vypovězeny před koncem trvání obou společností. Kdyby z jakéhokoliv důvodu stát vyplatil neb kompensoval jako náhradu za postoupené loďstvo obnos menší, nežli jest cena přínosu výše stanovená, odečte se rozdíl k dobru oběma společnostem od příslušných kvot na účty státních pohledávek vůči společnostem.

Článek 12.

Československá paroplavební akciová společnost, jakož i podepsaná bankovní skupina prohlašují, že nejsou vázány žádnou smlouvou, která by jakkoli volný provoz a obchodní jednání labské nebo dunajské akciové společnosti omezovala.

Článek 13.

Obě společnosti se zavazují, že vejdou s československými státními železnicemi v trvalé dopravně-politické společenství, aby se zajistila co největší výkonnost a spolupráce čsl. dopravních podniků.

Zvláště jest účelem tohoto společenstva:

a)

umožniti přímé dopravní dokumenty v čsl. dopravě mezinárodní, zvýšiti její právní a hmotnou bezpečnost a docíliti všech jiných výhod technicko-dopravní spoluprací uskutečnitelných;

b)

umožniti přímé dopravní sazby mezi oblastmi všech sdružených podniků;

c)

pečovati o dopravně-politickou výkonnost sdružených podniků a jich soukromohospodářskou výnosnost společnou politikou sazební a akvisiční.

Sdružovací povinnost předcházejícím ustanovením tohoto článku uložená vztahuje se na toliko obor dopravy mezinárodní a vyhrazuje si státní správa konečné rozhodnutí o tom, zdali jí bylo vyhověno.

Do společenství zde uloženého vstoupí i Čsl. plavební společnost námořní, až bude založena a státní správou za oprávněnou prohlášena.

K uskutečnění tohoto dopravně-politického společenství sloužiti budou společné porady dle potřeby svolávané, ke kterým zúčastněné dopravní podniky vyšlou své odborníky tarifní, dopravní a technické. Pro svolávání a jednání těchto porad vypracuje se do jednoho měsíce po ustavení obou společností jednací řád.

Stát vykonává právo tarifní svrchovanosti nepřehlížeje při tom obchodních zájmů a konkurenční schopnosti společností. Předem schválené tarify musí býti veřejně vyhlášeny ve "Věstníku pro železnice a plavbu".

Stát přiznává oběma společnostem právo dle potřeby od případu k případu nebo na zcela krátkou dobu pozměniti státem schválené tarify (na př. ponorovými přirážkami a pod.), o čemž však mají společnosti ihned vyrozuměti písemně vlád. O zamýšleném sdružování s jinými společnostmi k účelům kartelním, provozním neb jiným podají společnosti předem zprávu státu, který si vyhrazuje schválení takovýchto úmluv.

Článek 14.

Stát bude vykonávati dohled nad oběma společnostmi vládními komisary.

Článek 15.

Československá plavební akciová společnost se zavazuje, že buď zakoupí, nebo najme, nebo jinak si trvale zajistí park náležející firmě "Remorkáže na Vltavě a Labi, společnost s r. o." tak, aby s parkem tímto a se svým vlastním provozovala společnou a jednotnou paroplavbu. Zakladatelské banky jako majitelé "Remorkáže" se zavazují, že přiznají Čsl. plavební akciové společnosti labské překupní právo této společnosti. Podmínky koupě, nebo nájmu, nebo zajištění vyhrazují se schválením valnou hromadou Čsl. plavební akciové společnosti labské.

Společnost zavazuje se dále, že zařídí nejdéle do konce července 1922 a udržovati bude pravidelnou nákladovou plavbu na kanalisované části Labe a Vltavy až do Prahy a že zřídí pravidelnou rychloparníkovou dopravu mezi Prahou a Hamburkem.

K této rychloparníkové nákladní dopravě použije labská společnost nákladních parníků pocházejících z arbitráže, pokud tyto parníky budou svou konstrukcí způsobilé k plavbě z Loubí do Prahy. Další lodi pro tuto službu není společnost povinna postaviti nebo jinak si opatřiti.

Nastane-li potřeba vyřaditi některý nákladní parník pocházející z arbitráže, opatří si společnost typ vhodnější. Pro tuto náhradu ovšem platí omezení uvedené ve čl. 16.

Článek 16.

Společnosti nedají bez schválení státní správy ničeho ze svého parku a plavebního zařízení v trvalý nájem, mají však právo při naskytnuvší se konjunktuře nebo dočasné nezaměstnanosti jednotlivých svých lodí neb parníků pronajmouti je na jednotlivé jízdy nebo na zcela krátkou dobu, a neprodají ničeho ze svého parku; vůbec obě společnosti budou lodního parku i plavebních zařízení, jež stát do nich jako přínos vnese, užívati pro udržování pravidelné lodní dopravy, kterou řádným způsobem zorganisují, a o jejíž rozvoj na podporu československé dopravy a zahraničního obchodu pečovati budou všemi prostředky.

Obě společnosti budou udržovati svůj park vždy v takovém rozsahu a výkonnosti, která odpovídati bude potřebám československé dopravy a finanční situaci společností, s výjimkou ustanovení předposledního odstavce čl. 15., posl. věta. Kdyby stát požadoval rozšiřování parku některé společnosti nad její finanční síly, zavazuje se poskytnouti na takové investice subvence přiměřené jeho požadavkům. Snižování počtu vlastního lodního parku smí se díti jen po dohodě se státní správou.

Článek 17.

Obě společnosti poskytnou vládě své plavební prostředky a zaměstnance, když státní správa pro povodeň neb jinou živelní nehodu o ně požádá z důvodů záchrany lidských životů a majetku, za náhradu svéstojných nákladů, jakož i za náhradu event. utrpěných ztrát a škod na zapůjčených objektech.

Článek 18.

Státní správa udělí oběma společnostem plavební koncese na dobu 50 let a neudělí žádné jiné společnosti koncesi plavební za výhodnějších anebo stejných podmínek jako oběma společnostem, leda že by šlo o specielní podnik, na př. zvláštní poštovní spojení, na kterém by měl stát zájem, jehož uskutečnění by společnosti, byvše k tomu vyzvány, nemohly nebo nechtěly provésti.

Článek 19.

Jednací řečí v obou společnostech bude jazyk český nebo slovenský.

Článek 20.

Státní správa vyhrazuje si schvalovati jízdní řády pro dopravu osob, jež pak musí se veřejně vyhlásiti, a v případě nutnosti je i předepsati a může po případě požadovati i plavby mimořádné, v kterémžto případě nahradí společnostem případné ztráty vzniklé takovou mimořádnou plavbou.

O dosaženém provozu zboží i osob předkládati budou obě společnosti měsíční, půlroční i roční statistické výkazy státní správě.

Článek 21.

Státní zaměstnanci požívají na lodích obou společností obdobné výhody, jako na čsl. státních drahách. Vojenským osobám ve službě i mimo službu, orgánům finanční stráže a stráže veřejné bezpečnosti, cestují-li stejnokroji, povolí obě společnosti levnější dopravné, než předpisuje obyčejný tarif, a ustanoví je v dohodě s ministerstvem obchodu. Rovněž povolí obě společnosti levnější sazby pro dopravu zboží vojenského a materiálu určeného k udržování a zlepšování vodní cesty. Orgány, které cestují z úřední povinnosti v zájmu plavby neb regulace řek, neb v zájmu poštovní dopravy, dopraví společnosti na svých lodích pro osobní dopravu bezplatně.

Článek 22.

Obě společnosti budou ku přání ministerstva pošt a telegrafů na svých parnících osobních, po případě nákladních, ale ne vlečných, dopravovati poštu listovní a balíkovou za přiměřenou náhradu.

O přiměřenosti této náhrady rozhodne v případě neshody jako rozhodčí ministr obchodu. Podrobnosti jsou vyhrazeny zvláštnímu ujednání obou společností s ministerstvem pošt a telegrafů.

Článek 23.

Stát se zavazuje, že se přičiní, aby vymohl oběma společnostem dodávání vhodného uhlí pro potřebu vlastní (na Dunaji stejné jakosti jako pro rychlíky) za obdobných podmínek a za tutéž cenu, jakou platí neb platiti budou státní dráhy čsl.

Článek 24.

Stát se zavazuje, že se přičiní, aby vymohl pro labskou společnost právo po dobu jejího trvání používati vlečného řetězu, pokud jest položen v Labi na území německé republiky, resp. kdyby tento řetěz byl odstraněn, právo položiti svůj vlastní.

Článek 25.

Státní správa se zavazuje, stane-li se vlastníkem komárenské loděnice, že poskytne dunajské společnosti právo na časově přednostní provádění oprav a staveb lodního parku za ceny přiměřené a že stejnou povinnost uloží i svému právnímu nástupci.

Článek 26.

Rozhodovati spory vzniklé z této smlouvy náleží věcně příslušným soudům v Praze.

Článek 27.

Smlouva platí na dobu trvání společností, nejdéle však 50 roků.

Článek 28.

Podepsané strany ručí si navzájem za to, že do této my vstoupí obě společnosti plavební, labská i dunajská jimi zřizované.

V Praze dne .....

Výtah z arbitrova rozhodnutí ze dne 1. října 1921.

V důsledku těchto úvah arbitr rozhoduje takto:

1.

Pokud se týče vlečných parníků a plavadel, které mají býti postoupeny Rakouskem:

a)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za vlečné parníky a plavadla "Süddeutsche Donau - Dampfschiffahrt - Gesellschaft" v dalším uváděné jako Süd-Deutsche Comp., která mají býti postoupena Čsl. republice, bude následující:

Za vlečné parníky 994.744 švýc. fr.,

za čluny 2,044.783 švýc. fr.

b)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za čluny Erste Donau - Dampfschifffahrt - Gesellschaft, v dalším uváděné jako D. D. S. G., které mají býti postoupeny Československu, bude 1,291.667 švýc. fr.

c)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za osobní parníky společnosti D. D. S. G., které mají býti postoupeny Československu, stanoví se 1,044.490 švýc. fr.

d)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za osobní parníky D. D. S. G., které mají býti postoupeny Král. S. H. S., stanoví se na 1,347.070 švýc. fr.

e)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za osobní parníky D. D. S. G., které mají býti postoupeny Rumunsku, bude 2,216.102 švýc. fr.

2.

Pokud se týče vlečných parníků a plavadel, které mají býti postoupeny Maďarskem:

a)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za vlečné parníky a plavadla Hungarian River and Sea Navigation Comp., v dalším uváděné jako psol. M. F. T. R., která mají býti postoupena Československu, stanoví se takto:

vlečné parníky 649.356 švýc. fr.,

čluny 726.727 švýc. fr.

b)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za čluny Magyvar Belhajozási R. T., v dalším uváděné M. B. R., bude 60.929 švýc. fr.

c)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za vlečné parníky společnosti "Atlantika", bude 200.333 švýc. fr.

d)

Kompensační obnos, který má býti zaplacen za čluny Wolfinger u. Reich, známé jako W a R, stanoví se 132.225 švýc. fr.

3.

Splátky kompensačních obnosů výše určených mohou býti placeny s výhradou, pokud jsou splatny hotově, dle vůle země, která postoupení přejímá, buď ve švýcarských francích nebo rakouských anebo případně maďarských papírových korunách v souhlasu s ustanovením zde dále uvedeným.

4.

Arbitr ponechá si svému budoucímu rozhodnutí úvahu o otázce, zdali a do jaké míry platy, které připadají na Süd - Deutsche Com. a M. F. T. R., mají býti vykonány na úvěr Rakouska nebo Maďarska, pod titulem "Reparační účet".

5.

Pokud se týče vlečných parníků a plavadel postoupených Německem Československu, arbitr ustanovuje obnos, jenž bude odečten Německem z celkového obnosu reparační povinností, obnosem 338.490 zlatých marek. Arbitr je toho názoru, že tento obnos nepřesahuje výši původního pořizovacího nákladu postoupeného materiálu (který byl postaven za války za poměrně vysoké ceny).

Měna, ve které jsme se má platiti.

Druhé dodatečné rozhodnutí ze dne 7. září 1921 určuje, pokud se týče všech vlečných parníků, člunů a osobních lodí určených k postoupení Rakouskem a Maďarskem (jiných než vlečných parníků a plavadel Süd - Deutsche a M. F. T. R.), že placení se vykoná tak, že cena, stanovená pro každou kategorii, každého majitele, bude rozdělena na stejný počet splátek, odpovídajících počtu předmětů obsažených v této kategorii, a při placení každé z těchto splátek (upravených podle stanovených oprav, předepsáno v řečeném protokole) současně vydán bude každý předmět této kategorii, náležející tomuto majetníku.

Každé placení bude se díti ve švýcarských francích, anebo dle vůle země přejímající materiál, může býti vykonáno v rakouských anebo v maďarských papírových korunách, a v tomto případě cena rakouské anebo maďarské papírové koruny buď taková, jaká bude v čase vydání a placení equivalentní s cenou švýcarského franku v souhlase s oficielním záznamem kursu curyšské bursy poslední bursovní den bezprostředně předcházející tomuto dni. Bude použito kursu středního mezi oficielním kursem koupě a prodeje rakouských nebo maďarských korun na této burse v tomto bezprostředně předcházejícím bursovnímu dnu.

Země, která vydává vlečné parníky nebo plavadla, dá zemi, která je přejímá, zprávu 14 přede dnem, ve kterém část tohoto materiálu bude hotova k vydání, a země, která tento materiál přejímá, dá jeho vlastníku týden napřed zprávu, zdali placení splátky vykoná ve švýcarských, nebo v rakouských anebo maďarských korunách.

Věc postoupení Německem Československu dle článku 339 mírové smlouvy Versailleské (pokud se týče Labe).

Třetí dodatečné rozhodnutí arbitrovo.

Dne 14. června 1921 vydal arbitr svoje rozhodnutí ohledně vlečných parníků a plavadel registrovaných na Labi, které mají býti postoupeny Německem Československu, a ohledně ceny za jiný materiál, který má býti postoupen Německem Československu k použití na Labi.

Dne 12. srpna 1921 arbitr vydal dodatečné rozhodnutí, jímž souhlasil se dvěma protokoly, které byly schváleny československou a německou delegací, a kterým změnil některé podrobnosti rozhodnutí.

Dne 5. října 1921 arbitr vydal druhé dodatečné rozhodnutí, jímž přijal shodu československé a německé delegace a kterým vydal další podrobnosti potřebné k změně rozhodnutí.

Článek 339 mírové smlouvy Versailleské obsahuje následující větu:

"Postupy zmíněné v tomto článku stanou se za úplatu; její celková výše, rozhodčím nebo rozhodčími úhrnně určená, nesmí přesahovati v žádném případě pořizovací náklad postoupeného materiálu a bude zúčtována na celkovou sumu, již Německo je dlužno; proto jest na Německu, aby majetníky odškodnilo."

Stalo se však přece nutným, aby arbitr stanovil celkový obnos s ohledem na opatření učiněná v řečeném rozhodnutí a řečeném dodatečném rozhodnutí, který má býti připsán k celkovému obnosu, který dluhuje Německo.

Poukazuje se na řečené rozhodnutí, řečené dodatečné rozhodnutí a druhé dodatečné rozhodnutí k popsání různých postupů.

Dle mínění arbitrova může tento úvěr představovati hodnotu postoupených předmětů v době, kdy postoupení bylo provedeno, s výhradou, že tato hodnota nebude převyšovati výši obnosu původních výrobních nákladů postoupeného materiálu a zařízení.

Po pečlivém uvažování všech důvodů a dokladů, předložených o této ceně a rozsahu věcného znehodnocení a o neshodách stanovících totéž, arbitr tímto určuje ohledně všech vlečných parníků, plavadel a jiného materiálu, který měl býti postoupen Československu Německem, jak bylo stanoveno řečeným arbitrovým rozhodnutím a řečenými dodatečnými rozhodnutími, celkový obnos osmmilinůtřistapadesáttisíc (8,350.000) zlatých marek na úvěr, který má býti připsán k celkovému obnosu, který dluhuje Německo.

V Paříži dne 7. října 1921.

Podepsán: Brice Clagett v. r.,

 

výkonný asistent.

Walker D. Hines v. r.,

arbitr.

 

Za správnost opisu:

Ing. Otakar Neudörfl v. r.,

vrch. stav. rada ministerstva veř. prací.