| 4. | Majitel dluhopisu (bez rozdílu, zdali jest příslušníkem státu sukcesního neb cesionářského čili nic) bude moci při předložení titrů podati písemnou žádost, opatřenou všemi potřebnými průvodními prostředky, aby na základě čl. 249 nebo kteréhokoliv jiného článku Trianonské smlouvy jeho dluhopis byl vydán neoznačen státem, na jehož území se nalézá. Dluhopisy, ve příčině kterých bude takováto žádost podána, nebudou míti úřední značky vlády země, ve které jsou uloženy. Takové dluhopisy budou označeny pouze odlišnou a nezničitelnou značkou, na př. zvláštním razítkem nebo tím, že se perforací vyznačí číslo serie, aby mohly býti zjištěny. Tato značka bude důkazem, že proti úřednímu označení vládnímu bylo protestováno. Jméno a adresa majitele budou zapsány, jak jest vytčeno shora v odst. 3. |
| 5. | Před 31. březnem 1922 bude Reparační komisi zaslati úplný seznam dluhopisů ať definitivně označených, anebo opatřených jen značkou, že proti označení byl podán protest; seznam bude doložen podrobnostmi tohoto provedení. Reparační komise nebude při provádění čl. 186 přihlížeti k dluhopisům, které nebudou zaneseny v seznamech v této lhůtě jí odevzdaných. Důsledkem tohoto rozhodnutí ministerstvo financí vyzývá: I. všechny majitele dluhopisů uvedených v § 3 nařízení vlády republiky Československé ze dne 25. září 1921, č. 355 Sb. z. a n., a nalézajících se na území republiky Československé, pokud je ve lhůtě nařízením ze dne 25. září 1921, č. 355 Sb. z. a n., stanovené neodevzdali do úřední úschovy, aby tak učinili nyní dodatečně nejdéle do 28. února 1922, a to: | a) | majitelé bydlící v Čechách u finanční zemské pokladny v Praze III., | | b) | majitelé bydlící na Moravě u finanční zemské pokladny v Brně, | | c) | majitelé bydlící ve Slezsku u finanční pokladny v Opavě, | | d) | majitelé bydlící na Slovensku u generální finanční pokladny v Bratislavě, | | e) | majitelé bydlící v Podkarpatské Rusi u finanční hlavní pokladny v Užhorodě. |
Při předložení nutno vyplniti trojmo seznamy B ve smyslu § 5 citovaného nařízení a udati důvody, proč dluhopisy nebyly odevzdány do úřední úschovy ve lhůtě stanovené nařízením ze dne 25. září 1921, č. 355 Sb. z. a n. Tímto dodatečným seznamenáním a odevzdáním do úřední úschovy neprejudikuje se nikterak rozhodnutí, budou-li dluhopisy tyto uznány za dluh republiky Československé čili nic. Po 28. února 1922 nebudou již dluhopisy tyto přijímány k označení a do úřední úschovy a nebudou tudíž také pojaty do seznamů, jež dlužno předložiti Reparační komisi, a nebude na ně dle odst. 5. shora uvedeného rozhodnutí této komise vzat zřetel. Tímto opatřením odpadá individuelní vyřizování žádostí, podaných u ministerstva financí o dodatečné převzetí předválečných rent uherských do úřední úschovy, na což se žadatelé upozorňují. Z dodatečného označení a úschovy vylučují se dluhopisy, které jsou již označeny úřední značkou některého nástupnického státu, pokud tato značka nebyla vládou toho státu výslovně zrušena. II. Majitelé zmíněných dluhopisů (vyjímajíc příslušníky československé), kteří se domnívají, že ve smyslu hořejšího odst. 4. rozhodnutí Reparační komise přísluší jim podle ustanovení některého článku mírové smlouvy Trianonské právo protestu proti označení jejich dluhopisů úřední značkou republiky Československé, se vyzývají, aby podali tento protest písemně (dvojmo, zvláštní tiskopis není předepsán), doložený všemi vhodnými průkazy (o státní příslušnosti, o době nabytí titrů a j.), které použití dovolávaného ustanovení mírové smlouvy odůvodňují, a to: | a) | pokud své titry již do úřední úschovy odevzdali, u Ředitelství státního dluhu (likvidatura v Praze III., Malostranské nám. č. 2) s podrobnými označeními dluhopisů (druh, nominale, číslo serie) a úředního schovacího místa; | | b) | pokud tak ještě neučinily, u míst pod 1. uvedených současně s předložením dluhopisů. |
Dluhopisy, proti jejichž označení úřední značkou československou bude podán protest, budou označeny zvláštním razítkem v červené barvě a straně bude vydáno potvrzení, že protest byl podán. |
