Zaměstnanci závodu, zastoupení důvěrníky, není-li jich, nejstaršími členy, dohodnou se se správou závodu o zřízení závodního výboru. V případě sporu rozhoduje rozhodčí komise; pokud v okrese nebyla by ještě zřízena rozhodčí komise, zjistí k žádosti zaměstnanců podniku živnostenský inspektor (v podnicích zemědělských na Slovensku a v Podkarpatské Rusi hospodářský inspektor), příslušný podle sídla závodu, zda v tomto jest zříditi závodní výbor podle § 1 zákona. Z rozhodnutí inspektora je však možno odvolati se k rozhodčí komisi, jakmile bude zřízena.

Volba může býti vypsána 1. lednem 1922 počínaje v závodě, jenž trvá aspoň 1/2 roku od zahájení výroby nebo provozu a ve kterém 30 trvalých (celoročních) zaměstnanců pracuje již nejméně 3 měsíce před vyhláškou voleb.

V závodech, kde zřízenci a dělníci volí podle § 7 zákona samostatný zřízenecký a dělnický výbor, sejdou se tyto výbory ku společné schůzi, jedná-li se o záležitosti společné oběma skupinám.

Pro volbu zřízeneckého a dělnického výboru platí § § 10 a 11 zákona s tou změnou, že v závodech s 20 až 60 zřízenci nebo dělníky volí se 3členný zřízenecký nebo dělnický výbor.

Pro jednání těchto společných schůzí platí ustanovení zákona o jednání závodních výborů.

První volby vypíše volební výbor, který se skládá v závodech zaměstnávajících až 500 osob z tří, při více zaměstnancích z pěti členů a téhož počtu náhradníků.

Je-li již v závodě dělnický (úřednický) výbor, určí členy volebního výboru tento. Členy a náhradníky samostatného dělnického a zřízeneckého volebního výboru volí dělnický a úřednický výbor samostatně.

Není-li v závodě dělnického nebo úřednického výboru, sestaví správa závodu v dohodě se zaměstnanci volební výbor z nejstarších zaměstnanců trvale zaměstnaných v příslušném závodu. Při složení volebního výboru společného je vzíti zřetel na poměrné zastoupení zřízenců nebo dělníků, kteří v závodě jsou v menšině.

Správa závodu je povinna doručiti předsedovi volebního výboru seznam všech zaměstnanců s přesnými údaji o jejich stáří a době zaměstnání v závodě bez průtahu, nejdéle však do 1 měsíce.

Volební výbor pak rozhodne podle seznamu o volebním právu zaměstnanců, vyloučené osoby nevyhovující podmínkám uvedeným v zákoně o závodních výborech.

Volební výbor určí volební den, tak aby mezi dnem vyhlášení volby a dnem volby uplynulo aspoň 15 dnů.

Ve volební vyhlášce je uvésti:

Vyhlášky volební a kandidátní listiny, podepsané předsedou volebního výboru, je vyvěsiti až do skončení voleb tak, aby si je mohl každý volič přečísti.

Voličský seznam vyloží se zároveň s vyhláškou volební veřejně v závodě.

Proti tomuto seznamu může každý zaměstnanec závodu, který má právo volební nebo se ho domáhá, do 8 dnů podati námitky u předsedy volebního výboru, a sice jak proti pojetí, tak proti nepojetí do seznamu voličského. Volební výbor rozhodne po svědomitém šetření o těchto námitkách s konečnou platností s výhradou námitek proti celkovému výsledku voleb.

Skupiny volební, případně odborové organisace, které chtějí navrhnouti kandidáty, musí své návrhy odevzdati předsedovi volebního výboru do 10 dnů po vyhlášení volby.

Kandidátní listiny musí býti podepsány v závodech zaměstnávajících až do 120 osob nejméně 1/5 k volbě oprávněných voličů, v závodech s větším počtem zaměstnanců nejméně 30 oprávněnými voliči.

V kandidátní listině buďtež označeny navržené osoby řadovými čísly, budiž uvedeno přesně jméno a příjmení navržených a jejich povolání v závodě. Kandidátní listina může obsahovati dvojnásobný počet kandidátů, jež je voliti jako členy.

Ke kandidátní listině budiž připojeno písemné prohlášení všech kandidátů, že kandidaturu přijímají a že se svým souhlasem na jiné kandidátní listině navrženi nejsou.

Jako kandidáti mohou býti navrženy pouze osoby vyhovující podmínkám § 14 zákona.

Z osob, které podepsaly kandidátní listiny, označí se jedna za zástupce návrhu.

Bylo-li toto označení opomenuto, ustanoví tohoto zástupce volební výbor. Volební listina může býti nadpisem označena jakožto návrh určité organisace nebo skupiny zřízenců nebo dělníků.

Volební výbor přezkouší zavčas podané kandidátní listiny a oznámí své, jakož i vznesené námitky ( § 8) bezodkladně zástupci návrhu.

Má-li kandidátní listina formální vady, na př. nedostatečný počet podpisů nebo že pořadí kandidátů není vyznačeno nebo označení skupin je nejasné nebo není předložen souhlas kandidátův a pod., vyzve volební výbor zástupce návrhu, aby kandidátní listinu do 24 hodin opravil.

Je-li několik kandidátních listin označeno stejným anebo nesnadno rozeznatelným označením skupiny, vyzve výbor zástupce návrhu těchto kandidátních listin, aby do 24 hodin upravili označení skupin. Neučiní-li tak, rozhodne volební výbor.

Není-li kandidátní listina opatřena označením skupiny, označí ji volební výbor jménem zástupce návrhu, veškeré pak kandidátní listiny označí pořadovými čísly.

Nejpozději do 3 dnů před volbou je vyložiti nebo vyvěsiti připuštěné kandidátní listiny na místě ve volební vyhlášce určeném. Dokud se tak nestalo, může býti kandidátní listina odvolána podáním podepsaným všemi navrhovateli.

Kandidátní listiny opožděně podané nebo neobsahující žádného volitelného kandidáta, dále listiny, jichž nedostatky ve lhůtě určené nebyly odstraněny, jsou neplatny.

Kandidáty nemající volebního práva škrtne volební výbor z připuštěné kandidátní listiny, též jest škrtnouti jména osob, jež jsou tak nedostatečně označeny, že jsou pochyby o jejich totožnosti. Volební výbor rozhoduje o těchto věcech s konečnou platností s výhradou námitek proti celkovému výsledku voleb.

Není-li v předepsané lhůtě podána kandidátní listina, která byla volebním výborem připuštěna, je možno lhůtu k podání o 3 dny prodloužiti. Byla-li pravoplatně podána nebo připuštěna pouze jedna kandidátní listina, odpadá volba, pokud návrh obsahuje potřebný počet členů a náhradníků, které jest zvoliti.

Zástupci návrhů různých volebních skupin mohou předsedovi volebního výboru předložiti společné prohlášení, že listiny svých skupin navzájem sdružují.

Prohlášení to státi se musí nejdéle 4 dny přede dnem volby a vyhlásí se stejným

způsobem jako připuštěné kandidátní listiny ( § 12, odst. 1.).

Sdružení listin značí, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku (§ § 19 až 21).

Přípravy k volbám a volby je provésti tak, aby provoz závodu neutrpěl nijaké poruchy.

Volba provede se v době stanovené na místě určeném ve volební vyhlášce. Místo volby budiž podle možnosti uvnitř závodu a volba budiž provedena v době mimo pracovní dobu, případně směnu.

Jestliže volební výbor určí ve volební vyhlášce, že za účelem urychlení voleb tyto se budou konati v různých místnostech, musí pro každou volební místnost ustanoviti k řízení voleb zvláštní volební komisi, skládající se ze tří voličů, a jednoho z nich označí za předsedu. Komise rozhoduje většinou hlasů.

Každému voliči přísluší jeden hlas. Volič obdrží bezprostředně před volbou od volebního výboru jednotně upravený hlasovací lístek, který vyplní a složí v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, a pak vloží před volebním výborem do volebního osudí. Odevzdání hlasovacího lístku poznamená se ve dvou stejnopisech voličských seznamů. Svou totožnost je povinen na požádání volebního výboru prokázati listinami nebo svědky. Je zakázáno jakýmkoliv způsobem zjišťovati, jak volič volí.

Volič může odevzdati svůj hlas jenom pro některou z připuštěných kandidátek tím, že napíše její číslo nebo její označení (značku) jakožto návrh určité skupiny nebo jméno vedoucího kandidáta příslušné listiny na hlasovací lístek. Každý jinak vyplněný hlasovací lístek je neplatný.

Hlasovací lístky rozbalí se až, když bylo skončeno odevzdávání hlasů. Objevilo-li se, že bylo sbaleno do jednoho více hlasovacích lístků, prohlásí se veškeré v jedno sbalené lístky za neplatné.

Poté rozdělí volební výbor počet mandátů na jednotlivé skupiny volební podle poměru hlasů pro skupiny ty odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.

Součet všech platných hlasů všem skupinám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi, zvětšeným o jednu; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním. Volebním číslem dělí se počet hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební výbor přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikráte je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro skupinu odevzdaných, a to v pořadí, jak za sebou následují jména na kandidátních listinách; podle téže zásady přidělí se místa náhradníků.

Kandidátní listiny volebních skupin sdružených ( § 13) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.

Nebyly-li způsobem v § 19 uvedeným obsazeny veškeré mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně skupinám, které při dělení podle § 19 provedeném vykázaly největší zbytek dělení.

Jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupině, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

Kandidátní listiny skupin sdružených ( § 13) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.

O postupu volby (vypsání, předložení kandidátních listin, hlasování, usnesení volebního výboru, skrutinia a zjištění výsledku volebního s udáním počtu hlasů uznaných za platné a počtu hlasů neplatných) učiní volební výbor zápis, který podepíší všichni členové výboru. V zápise budiž výslovně uvedeno, kolik voličů bylo k volbě oprávněných a kolik se volby skutečně zúčastnilo.

Zápis spolu se zapečetěnou obálkou, obsahující hlasovací lístky, uschová předseda volebního výboru pro případ podání námitek proti volbám. Jsou-li námitky podány, odevzdá tyto listiny předsedovi rozhodčí komise, v případě opačném po uplynutí lhůty k podání námitek nově zvolenému předsedovi závodního výboru.

Volba se oznámí zvoleným ihned po volbě. Zvolený má prohlásiti do tří dnů, zdali z důvodů zákonem stanovených odmítá volbu. Neučiní-li tak v této době, je zvolen.

Bylo-li jeho odmítnutí uznáno, nastoupí na jeho místo náhradník ( § 19, odst. 2.).

Volební výbor vyhlásí v závodě veřejně jména zvolených členů a náhradníků a oznámí je do 8 dnů písemně závodní správě.

Volba do závodního výboru je neplatna, byla-li porušena ustanovení zákona nebo volebního řádu a mohla-li porucha míti podstatný vliv na výsledek volby. Volba osoby, která nebyla volitelna v době vypsání volby nebo v den volby, je neplatna.

Do způsobu provedení volby a jejího výsledku může do 8 dnů od vyhlášení výsledku podati námitky každý k volbě oprávněný, jakož i podnikatel u rozhodčí komise, jež rozhodne nejdéle do 14 dnů s konečnou platností.

Podání námitek je zároveň oznámiti předsedovi volebního výboru, jehož rovněž musí vyrozuměti rozhodčí komise o svém nálezu.

Je-li zřízeno v jednom podniku více závodních výborů, schází se tyto podle potřeby k společným schůzím, kterým přináleží výhradně právo vysílati delegáty podle § 6 zákona a dále zastupování společných zájmů všech zaměstnanců podniku.

Závodní výbory mohou toto právo vykonávati prostřednictvím svých zmocněnců anebo mohou pověřiti tímto úkolem závodní výbor u ústřední správy podniku; v každém případě musí se dostati menšině zřízenecké nebo dělnické poměrného zastoupení.

Rozhodčí komise, již je zříditi zpravidla pro každý obvod okresní politické správy, jedná v senátech šestičlenných.

Předsedou komise je soudce z povolání, obeznalý zejména ve věcech živnostenských, jmenovaný přednostou příslušného soudu sborového. Tento jmenuje také náměstka předsedova, po případě jeho náměstky z řad veřejných úředníků práva znalých.

Pět přísedících rozhodčí komise jmenuje přednosta politického úřadu I. stolice a to jednoho přísedícího, jako odborného znalce z veřejných úředníků sociálně-politicky nebo národohospodářsky působících a po dvou zástupcích zaměstnavatelů a zaměstnanců, vyžádav si návrhy příslušných odborových organisací.

Současně nebo v případě nutnosti dodatečně jest jmenovati potřebný počet jejich náhradníků.

Členství v rozhodčí komisi je čestnou činností.

Funkční doba členů komise trvá 4 roky, s uplynutím této končí i činnost náhradníků.

Před uplynutím tohoto období zprostí přednosta politického úřadu I.

stolice členy a náhradníky ze skupin zájemníků, změní-li se jejich zaměstnání do té

míry, že nejsou již povoláni zastupovati příslušnou skupinu, nebo přestanou-li býti členy

odborové organisace, která je navrhla.

Dále může přednosta politického úřadu I. stolice zbaviti činnosti kteréhokoliv člena (náhradníka), zanedbává-li trvale svých povinností nebo ztratí-li volební právo do

obecního zastupitelstva.

Složení senátu vyhrazeno jest předsedovi. K líčení povolává předseda vždy pokud možno ty členy rozhodčí komise nebo jejich náhradníky, kteří jsou stejného nebo příbuzného povolání, nebo ze stejné skupiny (dělnické nebo zřízenecké), o jejíž věc jde. Předseda rozhodčí komise může podle potřeby vytvořiti z členů a náhradníků rozhodčí komise i více senátů a přiděliti jim věci odpovídající jejich odbornému složení.

Rozhodčí komise je schopna usnášeti se, je-li v tom kterém senátě přítomno

dohromady šest osob ze členů nebo jejich náhradníků, při čemž členové z řad zaměstnavatelů a zaměstnanců musí býti stejným počtem zastoupeni. Usnesení děje se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje názor, pro který hlasuje předseda.

Nedostaví-li se zástupci jedné skupiny zájemníků vůbec, ani jejich náhradníci bez

omluvy, uznané předsedou za důvodnou, jednání se odročí a předseda povolá znovu komisi s upozorněním, že při novém jednání rozhodnou o věci člen znalec spolu s předsedou bez ohledu na to, zdali ta neb ona skupina k jednání se dostavila čili nic. V tomto případě

zdrží se zástupci skupiny dostavivší se hlasování. Zástupci skupiny nebo náhradníci jejichž

bezdůvodným nedostavením se jednání bylo zmařeno, jsou povinni nésti společně a nerozdílně náklady zmařeného jednání.

Člen (náhradník) jest povinen po řádném pozvání dostaviti se včas k jednání komise, jednání až do konce se zúčastniti a hlasovati.

O členu (náhradníku), jenž, ač přítomen, hlasovati odepře, má se za to, že hlasuje proti návrhu.

Člen (náhradník) nesmí rušiti jednání komise a zejména musí se zdržeti jakéhokoliv urážlivého jednání a chování jak vůči předsedovi a ostatním členům (náhradníkům), tak i vůči stranám, svědkům a znalcům.

Členu (náhradníku), který se proti těmto svým povinnostem proviní, může býti dána předsedou protokolární výtka; vedle toho člen (náhradník), který se nedostaví bez omluvy, uznané předsedou za důvodnou, k jednání komise, takže toto jest nutno odložiti, nese náklady zmařeného jednání (svědečné, jízdné a stravné dostavivších se členů atd.) ve výši, jak předseda ji upraví.

Každá ze zúčastněných stran může se dostaviti k jednání osobně nebo v průvodu zmocněnců, nebo se může dáti zastupovati zmocněnci. Strana, kterou tvoří větší počet osob, musí býti zastoupena zmocněncem. O přípustném počtu zmocněnců rozhoduje komise, která jest také oprávněna zkoumati platnost jejich plných mocí.

Strany mohou se před rozhodčí komisí dáti zastupovati druhy z povolání nebo činovníky nebo zřízenci odborových sdružení. Advokáti a notáři nesmějí stran zastupovati, pokud nejsou činovníky odborových sdružení.

Nedostaví-li se strana, jsouc obeslána k jednání, zřídí komise na její útraty opatrovníka a obešle stranu i jejího opatrovníka k novému jednání s pohrůžkou, že při něm bude po provedeném řízení ve věci vydán nález nehledě na to, zúčastní-li se strana nebo její opatrovník jednání.

Při jednání před rozhodčí komisí je veřejnost vyloučena; přítomni mohou býti jen 3 důvěrníci z každé strany.

O průběhu jednání a o výsledku hlasování sepsati jest zápis, do něhož pojmouti jest mimo jméno osob (členů komise, strany atd.), jež se jednání zúčastnili, veškeré návrhy předmětu se týkající, výsledky výslechů svědeckých i znaleckých a jiných provedených důkazů, výsledky hlasování, učiněná usnesení a rozhodnutí. V zápise budiž poznamenáno, zdali strany byly přítomny celému jednání, zejména vynesení nálezu.

Pokud není nic jiného stanoveno, platí pro veškerá jednání před rozhodčí komisí ustanovení civilního řádu soudního o jednání před soudy okresními.

Předseda rozhodčí komise nebo jeho náměstek, člen znalec anebo jeho náhradník obdrží cestovné a stravné podle své hodnostní třídy.

Účtované platy upraví předseda komise, jež poukáže je k výplatě z prostředků ministerstva sociální péče.

O tom, kdo má hraditi náhrady svědkům, znalcům a výlohy místního šetření, rozhodne v každém jednotlivém případě rozhodčí komise.