Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

210/1922 Sb. znění účinné od 17. 8. 1922 do 31. 3. 1927

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

210

 

Nařízení

vlády republiky Československé

ze dne 8. srpna 1922

o lékárnické sazbě k býv. rak. lékopisu Ed. II. (lékopis A.) a býv. uh. lékopisu Ed. III. (lékopis B.) pro stany soukromé.

 

Podle § 7 a posledního odstavce § 31 zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5 ř. z. z roku 1907, kterým bylo upraveno lékárnictví, a §§ 135, 136 a 137 zák. čl. XIV. z r. 1876, kterým upraveno bylo zdravotnictví, nařizuje se toto:

§ 1.

Nejvyšší ceny zboží uvedeného v lékopisu A. (býv. rak. lékopis Ed. VIII.) a lékopisu B. (býv. uh. lékopis Ed. III.) a nejvyšší ceny jeho obalu, jakož i nejvyšší odměna za práce při provozování lékárny vykonané, určují se podle přiložené lékárnické sazby k býv. rak. lékopisu Ed. VIII. (lékopis A.) a býv. uh. lékopisu Ed. III. (lékopis B.) pro strany soukromé s tím, že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi smí se připočítati 15 % ku konečné ceně receptu vypočtené podle této sazby.

§ 2.

Lékárníci, jakož i lékaři a ranhojiči mají se říditi přesně "Všeobecnými ustanoveními a pravidly" uvedenými v čele osmého vydání lékopisu A. a vyhlášeními min. nařízením ze dne 8. ledna 1906, č. 10 ř. z., na Slovensku a Podkarpatské Rusi "Všeobecnými pravidly" uvedenými v čele třetího vydání lékopisu B. a vyhlášenými min. nařízením ze dne 1. července 1909, č. 100.000/09, jakož i těmito zvláštními ustanoveními.

§ 3.

Léčiva obsažená v lékopisu B., neuvedená však v lékopisu A. a lékárnické přípravky lékopisu B. neuvedené vůbec v lékopisu A. neb uvedené tam ve složení odlišném, označeny jsou v sazbě poznámkou B a platí jich ceny jen pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

§ 4.

Léčiva, o jichž vydání dána jsou zvláštní omezující nařízení a která, pokud náležejí k oficielním, označena jsou v této lékárnické sazbě nápadným silným písmem *) a kromě toho sestavena jsou ve IV. tabulce lékopisu A. a II. a III. tabulce lékopisu B., smějí lékárníci vydávati toliko na řádný předpis oprávněného k tomu lékaře, ranhojiče nebo zvěrolékaře.

Tento předpis nevztahuje se na karbolovou kyselinu, zinkovou skalici a měděnou skalici a Formaldehydum solutum, pokud těchto látek neužívá se jakožto léčiv, nýbrž toliko jakožto prostředků desinfekčních, v kterémžto případě však upotřebení toto označeno buď zřetelným nápisem "K desinfekci" na signatuře nádoby, pak chloroform ve směsi "K zevní potřebě" ustanovené, v níž množství chloroformu nesmí přesahovati 20 % celé směsi, a jodovou tinkturu, v níž množství jodu nesmí býti ani vyšší ani nižší 5 %․

§ 5.

Recept budiž ve všech částech psán zřetelně a čitelně a buď opatřen datem, podpisem a pokud možno i razítkem lékaře (zvěrolékaře). Na recepty nečitelně psané nebo lékárníkovi ne zcela srozumitelné nesmí býti vydán lék, pokud předpisující lékař (zvěrolékař) nepodá vysvětlení.

Na každém receptu připojeno buď zpravidla jméno a byt strany, pro kterou předepsaný lék jest určen, a jestliže by lékař (zvěrolékař) toho opominul, buď to doplněno v lékárně. Odepřela-li by strana udati jméno a byt, budiž recept s jejím srozuměním opatřen vhodným označením, kterým by se předešlo záměně při vydávání léků.

§ 6.

Při přípravě a vydávání léků buďtež přesně zachovávány příkazy lékařského (zvěrolékařského) předpisu (receptu) ve všech částech, i pokud se týče způsobu obalu (lahvičky, krabičky a pod.).

Recepty, v nichž překročeny jsou maximální dávky léčiv uvedené v III. tabulce lékopisu A. a I. tabulce lékopisu B., smějí toliko tenkráte v předepsaném způsobu býti vydávány, když lékař k udané váze připojil vykřičník (!).

Kromě toho se nařizuje, že váhu v receptu předepsaných léčiv, která jest obsažena v tabulce maximálních dávek, má lékař přesně vyznačiti netoliko číslicemi, nýbrž i slovy.

Vydávají se oddělené prášky, jest zapovězeno z důvodů zdravotních otvírati papírové obálky nafukováním ústy.

§ 7.

Je-li předepsaný lék označen v sazbě nápadným (silným) písmem, ať pro potřebu lidskou neb zvířecí, musí ordinující na receptě jasně vypsati způsob upotřebení. Je zakázáno používati v tomto případě označení "dle nařízení" nebo "dle návodu".

 

Na recept, který tomuto předpisu nevyhovuje, nesmí se lék vydati.

§ 8.

Léky určené k zevnímu upotřebení musí býti vždy označeny nápisem "zevně" na papíru barvy červené.

§ 9.

Sublimátové pastilky musí býti každá jednotlivě označena vytlačeným na ní slovem "jed" a opatřena obalem z černého papíru s bílým nápisem "jed" a umrlčí hlavou; kromě toho nutno nádobu, v níž se pastilky vydávají, vždy zapečetit.

§ 10.

Opětná dispensace léků na týž recept dovolena je toliko pro stranu na něm udanou.

Byla-li by důvodná obava, že by léku se zneužilo, předpisující lékař (zvěrolékař) nechť připojí na příslušný recept doložku "ne repetatur", a na recept touto doložkou opatřený smí lékárník vydati lék jen jednou.

Recepty s vytištěným "ne repetatur" nejsou přípustny.

Na recepty obsahující léčiva uvedená v tabulce I. lékopisu A. a v tabulce III. lékopisu B. smí se lék opětovně vydati jen tenkrát, když v každém jednotlivém případě ordinující připojí označení "repetatur", nové datum a svůj podpis.

§ 11.

Prášky obsahující léčiva uvedená v tabulce I. lékopisu A. a tabulce III. lékopisu B, smí se pro vnitřní potřebu vydávati jen tehdy, jsou-li jednotlivé dávky rozděleny.

§ 12.

Vydávati léky na opis receptů a opisovat recepty v lékárnách jest zapovězeno, leč by toho bylo třeba ze zvláštních důvodů, na př. při vydávání léků na náklad veřejných fondů, humanitních ústavů, nemocenských pokladen, spolků a pod., v kterémžto případě pak výslovně buď poznamenána na opisu receptu příčina, proč opis byl sdělán.

Opis receptu budiž označen jako takový a opatřen zřetelným označením lékárny a podpisem expedientovým.

§ 13.

Poznámek "cito" nebo "statim" na receptech budiž skutečně dbáno.

§ 14.

Na recepty s doložkou "secundum meam praescriptionem" nebo s jinou poznámkou, která by poukazovala k tajnému dohodnutí nebo k jinaké úmluvě lékárníkově s lékařem (zvěrolékařem), kterážto ve všech vztazích lékařových (zvěrolékařových) a lékárníkových jest nedovolena, nesmějí v lékárnách léky býti připravovány. Lékaři (zvěrolékaři) nesmějí takových výrazů nebo poznámek užívati na svých receptech.

§ 15.

Připojil-li lékař na receptu poznámku "fiat expeditio simplex", buďtež upotřebeny a účtovány toliko schrány v sazbě nejlevněji uvedené.

§ 16.

Je zakázáno míti v zásobě léčiva ve stavu vařeném, spařeném nebo koncentrovaném ku přípravě léčiv vyžadujících čerstvou přípravu vařením; rovněž je zakázáno připravovat syrupy a tinktury s použitím koncentrovaných přípravků.

§ 17.

Lékárníci zprošťují se povinnosti míti pijavky v zásobě. Toto ustanovení neplatí na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

§ 18.

Lékařům, kteří jsou oprávněni míti domácí lékárnu (na Slovensku a Podkarpatské Rusi příruční lékárnu), dovoluje se, aby ke konečné ceně receptů připočítávali 10 %, vyjímajíc lékárnické speciality.

§ 19.

Za dožádání lékárny v době od 20. hod. do 7. hod. (od 8. hod. večer do 7. hod. ráno) dovoluje se vybírati poplatek 3 Kč (noční taxu).

§ 20.

Je-li v sazbě uvedena toliko jediná cena léčiva, je tato cena směrodatnou pro výpočet každého množství léčiva. Jsou-li ceny některého léčiva pro rozličná množství odstupňovány, je pro výpočet ceny určitého množství ležícího mezi těmito stupni rozhodnou cena nejbližšího nižšího stupně. Byla-li by však při tom překročena sazební cena pro nejbližší vyšší stupeň, tedy smí se čítati toliko cena tohoto vyššího stupně.

§ 21.

Nejnižší sazební cena pro oceňování některé věci kromě Aqua fontis při taxování, na něž se nevztahují předpisy ordinační a dispensační normy, činí 10 h, při taxování podle ordinační a dispensační normy však toliko 5 h.

 

Při výpočtu ceny počítají se zlomky haléře za haléř celý.

§ 22.

Za Aqua fontis až do jednoho litru, jakož i za každý další litr smí se počítati 10 h, nebylo-li jí užito k odvaru nebo k nálevu.

§ 23.

Jestliže by v receptu lékař neudal zevrubněji váhu některé indiferentní součástky nebo je-li ku přípravě předepsané formy léčiva potřebí indiferentní přísady v receptu neuvedené, budiž při výpočtu ceny na receptu expedientem vyznačeno spotřebované množství indiferentní součástky nebo přísady.

O počítání ceny za léky předepsané ve způsobě kapek platí toto:

U mastných olejů, jakož i u těžkých silic, tinktur, zředěných kyselin minerálních a vodných tekutin vůbec čítá se 20 kapek, u ostatních silic, octového etheru, u Hoffmanových kapek a chloroformu 25 kapek, u čistého etheru 50 kapek za jeden gram.

§ 24.

Na každém receptu, podle něhož v některé veřejné nebo domácí (příruční) lékárně léky se připravují a vydávají, budiž před expedicí číslicemi zřetelně obnos sazby napsán a při prvním výpočtu ceny také podrobně udán podle materiálií, práce a schran (nádob, krabiček a pod.). Ve veřejných lékárnách ten, jenž cenu léku vypočet, vyznačit má na receptu kromě ceny také datum a firmu lékárny a připojiti svůj podpis, kdežto ten, kdo expedoval, připojit má na signatuře pokaždé datum expedice a svůj podpis.

Tytéž záznamy - při úchylném cenění také obnos sazby - buďtež při opětné dispensaci některého léku podle téhož receptu učiněny pokaždé na receptu i na signatuře.

§ 25.

Dovoleno jest vydávati léky a obvazové látky levněji, než v této sazbě jest ustanoveno; v takovémto případě budiž však na receptu číslicemi poznamenána cena podle sazby i cena dobrovolně snížená.

 

Avšak léky a obvazové látky levněji vydané musí býti téže bezvadné jakosti, jak předepsáno jest v lékopisu, a nesmí také podle váhy snad býti méně vydáno.

 

Také v ručním prodeji nesmějí ceny léčiv a obvazových látek čítány býti výše nežli podle položek lékárnické sazby.

§ 26.

Ceny léčiv, která v lékopisech nejsou obsažena, vypočítávají se podle "Zásad, dle nichž se vypočítávají ceny lékárnické sazby pro strany soukromé", připojených k této sazbě.

§ 27.

Lékárníci jsou povinni na skladě chovati prostředky osvěžující a desinfekční, jakož i obvazové látky, které jsou vytčeny ve "Služebních předpisech pro porodní báby" vydaných min. nař. ze dne 10. září 1897, č. 216 ř. z., na Slovensku a Podkarpatské Rusi v "Nařízení a poučení vydaném pro porodní báby" pod čís. 95.000 z r. 1902, a jsou oprávněni míti ostatní náčiní k výstroji porodních bab potřebné.

Porodním babám budiž při přiměřeném odběru těchto věcí v lékárnách poskytnuta 10 % sleva z ceny taxovní.

§ 28.

Lékárníci jsou povinni z ústavů, určených ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, míti na skladě aspoň 2 lahvičky sera proti difterii o 100 antitoxických jednotkách.

§ 29.

Lékárníci, nájemníci a odpovědní správcové některé lékárny, jakož i osoby oprávněné míti domácí (příruční) lékárnu, nechť se při taxaci receptů pro strany soukromé přesně řídí lékárnickou sazbou a opatří si exemplář tohoto vydání lékárnické sazby, vyšlého nákladem státní tiskárny.

Výtisk lékárnické sazby buď uložen na nápadném místě v místnosti lékárny ku prodeji určené a obecenstvu přístupné.

§ 30.

Lékaři a ranhojiči, kteří jsou oprávněni neb povinni míti domácí (příruční) lékárnu nebo příruční léky, mají chemické a farmaceutické (jednoduché i složené) přípravky potřebné k zařízení neb doplnění svých domácích (příručních) lékáren nebo příručních léků, jakož i jiné léčivé přípravky odebírati výhradně z některé tuzemské veřejné lékárny a prokázati se o tom zvláštní knížkou odběrnou, v níž uvedeno buď jméno a váha léčiv a čas jich odběru, a lékárník potvrď to podpisem svým.

 

Při tom zůstavuje se stranám, aby se smluvily o snížení ceny.

§ 31.

Všechna nařízení, kterými dosud upraveny byly sazby lékárnické pro strany soukromé, se zrušují.

Ostatní předpisy o odběru, chování a prodeji lékárnického zboží, léků a jedů v lékárnách, zůstávají v platnosti, pokud neodporují ustanovením tohoto nařízení.

Bylo-li politickým úřadem zemským (mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus) lékárníkům, kteří při odběru lihu kromě státní daně z kořalky byli povinni zapravovati ještě obecní dávku z kořalky, k jich žádosti povoleno podle dosavadních předpisů přiměřené zvýšení taxovní ceny za věci z lihu připravené, zůstává toto zvýšení v platnosti do lhůty určené ve výměru povolovacím. Nových takových výhod se již neposkytne.

§ 32.

Překročení lékárnické sazby a přestupky tohoto nařízení budou potrestány podle §§ 41, 42 a 43 zákona ze dne 18. prosince 1906, č. 5 ř. z. z roku 1907, kterým bylo upraveno lékárnictví, na Slovensku pak a v Podkarpatské Rusi podle § 7 zák. čl. XIV. z r. 1876 o úpravě zdravotnictví.

§ 33.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí na celém území státním, pokud v něm není jinak stanoveno; jeho provedením pověřuje se ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Dr. Beneš v. r.

. Novák v. r.

Dr. Šrobár v. r.

Tučný v. r.,

též za ministra Dra Vrbenského.

L. Novák v. r.

Černý v. r.

Staněk v. r.

Srba v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Zásady podle nichž se vypočítávají ceny lékárnické sazby pro strany soukromé.

Článek I.

 

Základem ku vypočítávání cen léčiv v lékárnách nevyráběných, které se kupují jakožto drog, chemické nebo galenické přípravky, vyjímajíc přípravky vyráběné po továrnicku a přicházející v původním balení do obchodu, jest co do váhy toto množství:

5000 g

1000 g

100 g

10 g

1 g

 

Základním množstvím pro výpočet cen v mezích výše uvedených jest množství, které bývá lékárnami průměrně zakupováno. V sazbě lékárnické buďtež však uvedeny jen tyto váhy:

 

500 g

200 g

100 g

10 g

1 g

0.10 g

0.01 g

 

Článek II.

 

Pro nakupované lékárnické zboží zjistí se nákupní cena tím způsobem, že se vypočítá z ceníků tří vynikajících tuzemských velkodrogistů průměrná cena jednotlivých léčiv, která pak platí za cenu nákupní.

 

Článek III.

 

K vypočtené nákupní ceně zboží připočte se při léčivech oficinelních nejprve 50 %.

 

Článek IV.

 

Za prozkoumání nakupovaných oficinelních léčiv na jakost lékopisem předepsanou připočítá se dle vykonaných prací zaokrouhlený obnos, jakož i cena léčiva ku prozkoumání spotřebovaného a reagencií.

Při neoficinelních léčivech zdvojnásobuje se nákupní cena za 1 kg, nepřesahuje-li 250 Kč. Činí-li průměrná nákupní cena více než 250 Kč za 1 kg, připočítává se k ní 50 %.

V cenách takto upravených jest obsažen již poplatek za prozkoumání léčiva.

Další vypočítávání jednotlivých položek sazby děje se pak dle čl. VIII.

 

Článek V.

 

Při vydávání po továrnicku vyráběných farmaceutických přípravků - s výjimkou specialit -, které nakupují lékárníci již ve stavu úplně hotovém, na př. gelatinové kapsule, pilulky, pastilky, natřené náplasti, vypočítává se cena takto:

a) Vydává-li se přípravek v původním balení, přiráží se 60 % k nákupní ceně. Zvláštní vydání za porto, clo a pod. smí se počítati, když se to dá pro každý případ doklady potvrditi a když byl kupující předem na toto zvláštní vydání upozorněn.

b) Při vydávání z původního balení vypočítává se cena dle čl. II., III., IV. a VIII.

 

Článek VI.

 

Při léčivech, kterých se používá rozmělněných a která jsou proto uvedena v sazbě jako scissa, součin pulvere grosso, součin pulvere etc., berou se za základ ceny uvedené v cenících drogistů. Nejsou-li tam ceny za hrubý neb jemný prach uvedeny, neb jest lékopisem nařízeno prachování ex tempore, počítá se:

a) za přípravu hrubého prachu, za 1000 g původní váhy Kč 7.50;

b) za přípravu prášku jemného neb prostředně jemného, za 1000 g původní váhy aneb méně Kč 15.-.

 

Článek VII.

 

Za obal a dovozné lze připočítati další přirážku Kč 2.- na 1000 g aneb na menší množství. Tato přirážka zvýší se na 5 Kč u zboží, jehož nákupní cena za 1000 g byla směrodatnou při vypočítávání cen a bylo-li zboží to dodáno v nádobách zvláště účtovaných.

 

Článek VIII.

 

Vycházelo-li se při nákupu z množství 1000 g (čl. I.), je cena za 100 g 1/8 obnosů vypočtených podle čl. III. Cena za 200 g jest 1 1/2kráte, za 500 g 3kráte tak velkou jako cena, která byla vypočítána za 100 g. Ceny za 10 g, 1 g, 0.10 g, 0.01 g jsou vždy jedna osmina z vypočtené ceny za 100 g, 10 g, 1 g, 0.10 g. Je-li nákupní cena za 10 g aneb za menší množství směrodatnou (čl. I.), jsou ceny za 1 g, 0.10 g a 0.01 g vždy jednou osminou vypočítané ceny za 10 g, 1 g a 0.10 g.

 

Článek IX.

 

Z vypadajících čísel při dělení zaokrouhlí se:

1 - 5 hal. na 0 haléř, 6 - 9 hal. na 10 haléřů.

 

Článek X.

 

Při galenických přípravcích připočítávají se za jich přípravu k výše uvedeným cenám za zboží, vypočteným dle předepsaných zásad, tyto obnosy:

a) Za výrobu destilátu včetně všech vedlejších prací za každých 1000 g destilátu, a to při lihových a etherických destilátech 12 Kč, při vodných Kč 10.-. Činí-li množství připravovaného destilátu méně než 1000 g, vezme se při výpočtu za základ obnos za 1000 g.

b) Za výrobu lektvarů za každých 1000 g Kč 5.-.

c) Za výrobu roztoků solí, gumy, mýdel, medu, balsámů a olejů, čítajíc v to vyloužení a sfiltrování, za každých 1000 g bez zahřívání 4 Kč, se zahříváním 6 Kč. Vysouší-li se takovéto vyloužení neb roztoky do sucha, za každých 1000 g Kč 8.-.

d) Za výrobu náplastí varem za každých 1000 g Kč 13.-.

e) Za smíchání jemných prášků za každých 1000 g 5 Kč 50 h, za smíchání koření (species) neb hrubých prachů za každých 1000 g 2 Kč 50 h.

f) Za výrobu mastí bez roztavení za každých 1000 g 5 Kč 50 h, s roztavením za 1000 gramů 10 Kč.

g) Za výrobu syrobů, čítajíc v to všechny práce, Kč 10.-.

h) Za výrobu tinktur digescí za 1000 g Kč 7.-, perkolací 1000 g Kč 14.-.

 

Článek XI.

 

Z úhrnného obnosu ceny vypočtené za 1000 g neb méně podle čl. III. až VII. a X., vypočítávají se ceny za 100 g dělením osmi, ceny za 10 g dalším dělením osmi a ceny za 1 g opětným dělením osmi.

 

Článek XII.

 

Ceny za nádoby potřebné k vydávání léčiv (lahvičky, kelímky, krabičky, zásuvky, tuby) určí se podle ceníků příslušných firem tak, že k nákupní ceně za krabičky připočte se 30 %, za lahvičky 50 %, za kelímky pak 40 %. Vypočítávání cen obvazů v lékopisu uvedených děje se tak, že k průměrné ceně příslušných ceníků tuzemských továren na obvazy se připočítá přirážka 50 %. Přirážka ta činí při Brunsově vatě a hydrofilové gaze 30 %, při gutaperčovém plátně a gumových drenážkách 80 %.

 

____________________

 

*) Na místo dřívějších křížků v lékárnické sazbě na Slovensku a Podkarpatské Rusi.