Vláda se zmocňuje, aby vyplácela úroky z dluhopisů státního předválečného nezajištěného dluhu společného, rakouského a uherského dle ustanovení tohoto zákona, pokud nebude provedeno rozdělení těchto dluhů podle přílohy k čl. 203 mírové smlouvy St. Germainské, pokud se týče k čl. 186 mírové smlouvy Trianonské.

Zmocnění dané § 1 vztahuje se pouze na dluhy, které jsou uvedeny v § 3 vládního nařízení ze dne 7. dubna 1921, čís. 151 Sb. z. a n., vyjímajíc dluhy tam uvedené pod čís. 5 a 11, a na dluhy, které jsou uvedeny v § 3 vládního nařízení ze dne 25. září 1921, č. 355 Sb. z. a n.

Úroky dluhů uvedených v § 2 budou vypláceny pod podmínkou, že dluhopisy byly složeny do úřední úschovy dle vládního nařízení ze dne 7. dubna 1921, č. 151 Sb. z. a n., pokud se týče ze dne 25. září 1921, č. 355 Sb. z. a n., jsou označeny dle vládního nařízení ze dne 2. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., a stávají se podle mírových smluv St. Germainské a Trianonské dluhem Československé republiky.

Vypláceny budou úroky běžící od účinnosti mírových smluv, t. j. ode dne 16. července 1920, jde-li o dluh společný a rakouský, pokud se týče ode dne 26. července 1921, jde-li o dluh uherský.

Úroky budou vypláceny pouze na základě kuponů, které byly odevzdány do úřední úschovy jako příslušenství určitého pláště. Kupony musí náležeti témuž druhu emise a jejich výplatní hodnota k určitému dni splatnosti musí se rovnati úroku vypočtenému podle jmenovité hodnoty a úrokové míry dluhopisu, k němuž byly odevzdány do úřední úschovy jako jeho příslušenství, nemusí však souhlasiti co do čísla a serie, po případě litery s dluhopisem, jehož jsou příslušenstvím.

Za kupony dluhopisů, které při počátku působnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví československých státních příslušníků nebo tuzemských právnických osob, pokud dospěly po 28. únoru 1919 do dne, kdy ta která mírová smlouva nabyla účinnosti, jest zmocněn ministr financí poskytnouti odškodnění buď v hotovosti nebo v československých státních papírech.

Úroky budou vypláceny v souhlasu se zákonem ze dne 10. dubna 1919, č. 187 Sb. z. a n., v korunách československých v poměru 1 K korunové měny = 1 Kč u Ústřední státní pokladny v Praze nebo u jiné tuzemské státní pokladny, kterou určí ministr financí.

Ze zlaté renty budou vypláceny úroky v poměru stanoveném na základě § 2 cís. nařízení ze dne 20. března 1915, č. 69 ř. z., t. j. za každé 4 zl. úroků 10 korun československých a 5 haléřů.

Ministr financí může vydati u provedení tohoto zákona na základě původních dluhopisů prozatímní listy na majitele s původní nebo pozměněnou splatností kuponů a stanoviti, přihlížeje k státnímu a veřejnému zájmu, pro ústavy a fondy, jichž bilanční stav v důsledku rozluky měny by byl ohrožen, poměr, ve kterém takové prozatímní úpisy na základě zlatých rent budou vydány.

Úroky vyplácené podle tohoto zákona osvobozeny jsou od daně důchodové (rentové).

Na vyplácení úroků z vinkulovaných dluhopisů tento zákon se nevztahuje. Tyto úroky budou dále vypláceny podle zvláštního nařízení ze dne 15. března 1919, č. 132 Sb. z. a n., jestliže dluhopisy byly odevzdány do úřední úschovy.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřuje se vláda.