Ministr obchodu se zmocňuje, aby Nákupnímu a prodejnímu družstvu československých přádelen bavlny, zaps. společenstvu s r. o. v Praze, ustanovil vnuceného likvidátora za účelem provedení likvidace zásob bavlny a z ní zhotovené příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n.

Za vnuceného likvidátora může býti ustanoven státní nebo smluvní úředník, který jest v této funkci veřejným orgánem a jest ze své činnosti zodpovědný ministru obchodu.

Vnucenému likvidátoru bude přidělen poradní sbor, jmenovaný ministrem obchodu․ Tento poradní sbor má sestávali ze zástupců veškerých odvětví průmyslových bavlnu a bavlněnou přízi zpracujících a bavlněné polotovary zušlechťujících, a to ze zaměstnavatelů i zaměstnaných, jakož i ze zástupců bank, které se zaručily za zaplacení bavlny na úvěr zakoupené.

Vnucený likvidátor jest povinen předložiti poradnímu sboru ku posouzení všechny otázky zásadní, jakož i takové jednotlivé případy, kterých nelze řešiti podle zásad poradním sborem navržených.

Vnucený likvidátor zastaví dosavadní likvidační kroky Družstvem podniknuté a provede volný rozprodej zbývajících zásob bavlny a příze, zakoupené na úvěr, za který vláda vzala na se záruku podle zákona ze dne 10. dubna 1919, čís. 186 Sb. z. a n., za nejlepší docílitelnou cenu. Získané částky budou odvedeny Bankovnímu úřadu ministerstva financí k úhradě příslušného úvěru.

Nebude-li rozprodejem podle § 3 uhrazena svéstojná cena této bavlny, resp. svéstojná cena bavlněné příze, kterou z této bavlny vyrobili členové Nákupního družstva, rozvrhne vnucený likvidátor úhradu neuhrazeného zbytku podle ustanovení §§ 5 a 6.

Zásadně jsou držitelé všech průmyslových podniků zpracujících bavlnu a bavlněnou přízi, kteří brali účast na přídělech této bavlny nebo bavlněné příze, povinni uhraditi svéstojnou cenu této bavlny, po případě bavlněné příze.

Za účelem rozvrhu neuhrazeného zbytku vnucený likvidátor provede nejprve dle zásad stanovených poradním sborem zevrubné vyšetření dosavadního hospodaření Družstva a jeho členů.

Podle výsledku tohoto šetření rozvrhne pak vnucený likvidátor po slyšení poradního sboru neuhrazený zbytek v první řadě na Družstvo, ve druhé řadě na držitele přádelen, jakož i na tkalcovny a zušlechťovny s nimi spojené, ve třetí řadě na ručitelské banky, pokud z ručení měly zisk, a konečně na finančně k tomu způsobilé držitele průmyslových podniků, zpracujících bavlněnou přízi.

Podnikům, které by uložení povinnosti platební přivedlo prokazatelně do hospodářské krise, likvidátor takové povinnosti ukládati nesmí. O zásadách, dle nichž dlužno posuzovati dostačitelnost podaných průkazů, rozhodne poradní sbor, na jehož příslušné usnesení jest likvidátor vázán.

Nastala-li v době od 15. května do 16. října 1920 změna v osobě držitele podniku, budiž při rozvrhu přihlíženo i k dřívějšímu držiteli a také jemu uložena úhrada poměrně podle doby provozování podniku a účasti na přídělech této bavlny.

Při rozvrhu neuhrazeného zbytku nebude likvidátor zatěžovati ony držitele podniků přízi zpracujících, kteří ve smyslu ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslovými na ně připadající přízi převzali a všem povinnostem svým z toho plynoucím řádně dostáli.

Za zaplacení obnosu, který podle konečného rozvrhu připadne na jednotlivé podniky, ručí jeho držitel celým svý majetkem.

Vnucený likvidátor provede konečný rozvrh ukládacími platebními příkazy, ve kterých bude stanovena lhůta k splnění na 30 dnů od doručení.

Jest též oprávněn ještě před konečným rozvrhem neuhrazeného zbytku uložiti držitelům jednotlivých podniků, resp. bankám prozatímními platebními příkazy, aby zajistili do 30 dnů na úhradu zbytku určenou záruku buď složením v hotovosti nebo jiným způsobem poskytujícím sirotčí jistotu u Zemské banky v Praze.

Proti platebním příkazům uvedeným v odstavci prvním a druhém může býti podán do 30 dnů od doručení rekurs k ministru obchodu. Ministr obchodu vyslechne před svým rozhodnutím o rekursu stěžovatele, resp. jím zplnomocněného zástupce. Rekurs nemá odkladného účinku.

Platební rozkazy, uvedené v § 8, jsou vykonatelny politickou exekucí na veškerém movitém majetku majitele neb držitele dotyčného podniku a jsou exekučními tituly podle § 1, čís. 12., zákona ze dne 27. května 1896, čís. 79 ř. z. (exekučního řádu), a § 1, lit. h), zákonného čl. LX z roku 1881.

Držitelé podniků, jimž byla uložena úhrada podle § 4 tohoto zákona, nesmí pouze z tohoto důvodu zastaviti provozování podniku.

Podniky, podléhající všeobecné, jakož i zvláštní dani výdělkové dle druhé hlavy zákona o osobních daních přímých ze dne 20. října 1896, čís. 220 ř. z., kterým ve smyslu § 8 tohoto zákona bylo uloženo platebními příkazy nésti podíl na ztrátě při likvidaci Nákupního družstva československých přádelen bavlny, jsou oprávněny odečísti částky platebními příkazy jim předepsané od svého zdaňovacího základu pro berní rok 1920 neb 1921, případně od zdaňovacích základů pro oba tyto berní roky.

Obdobně mohou si podniky, které uhradily na základě ujednání mezi jednotlivými skupinami průmyslu svéstojnou cenu bavlny neb bavlněné příze, odečísti rozdíl mezi touto svéstojnou cenou a cenou běžnou. Pokud v jednotlivých případech daň byla již vyměřena, budiž ve smyslu ustanovení obou předchozích odstavců opravena.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a jeho provedením se pověřuje ministr obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 12. října 1920, čís. 566 Sb. z. a n., pozbývá zároveň účinnosti.