Finanční podpora podle § 27 zákona ze dne 25. ledna 1923, č. 35 Sb. z. a n., uváděného v následujícím slovy "zákon o stavebním ruchu" nebo krátce slovem "zákon", může býti udělena na novostavby i přestavby obytných domů a na přístavby a nástavby domů, zřídí-li se v nich byty.

Na přestavbu a na novostavbu na místě stavby zbourané po 28. květnu 1921 může býti udělena podpora jen, schválil-li přestavbu nebo zbourání stavby zemský politický úřad, zejména musila-li býti stavba přestavěna nebo zbourána z důvodu stavební nebo zdravotní policie. Podpora může býti udělena také na znovuzřízení domu zničeného živelní pohromou, jako požárem, povodní, sesouváním půdy nebo podobnými pohromami.

Na přístavbu a nástavbu obytného domu může býti udělena podpora jen, zaváže-li se stavebník, že nezmenší počet bytů a výměru obytných místností ve staré části domu.

Za obytný dům považuje se dům, u kterého z podlahové plochy všech místností připadají aspoň dvě třetiny na byty.

Za dům s malými byty považuje se dům, u kterého z podlahové plochy všech obytných místností a místností věnovaných účelům obchodním, živnostenským nebo jiným - nečítajíc podlahovou plochu malých provozoven (§ 5) - připadají aspoň dvě třetiny na malé byty. Byty a ostatní místnosti v domě musí svou velikostí a výpravou býti přiměřené potřebám, pro které jsou určeny.

Obytné domy mohou býti rodinné domky a nájemní domy obytné, svobodárny nebo noclehárny.

Rodinným domkem nazývá se v následujícím dům o jednom nebo dvou bytech pod vlastním závěrem, z nichž jeden obývá vlastník domu nebo nájemník, který jest čekatelem vlastnického práva na dům.

Nájemními domy obytnými rozumějí se ostatní domy o jednom nebo více bytech pod vlastním závěrem.

Svobodárnami rozumějí se budovy, v nichž jednotlivé osoby obývají oddělené místnosti. Svobodárna považuje se za dům s malými byty, připadají-li z podlahové plochy všech místností aspoň dvě třetiny na obytné místnosti podle § 4, odst. 5. a 6., a na malé byty podle § 3.

Noclehárnami rozumějí se budovy, v nichž přenocují jednotlivé osoby ve společných ložnicích, opatřených potřebným počtem lůžek. Noclehárna považuje se za dům s malými byty, připadají-li z podlahové plochy všech místností aspoň dvě třetiny na obytné místnosti podle § 4, odst. 5. a 6., a na malé byty podle § 3.

Všechny byty i jiné místnosti v domě musí, nehledíc k výjimce podle § 5, odst. 1., býti stavebně v sobě uzavřené. Byty a místnosti považují se toliko tenkráte za stavebně v sobě uzavřené, jsou-li tak odděleny od jiných bytů nebo jiných místností, že oddělení může býti zrušeno toliko provedením stavebních změn.

Za malé byty považují se stavebně v sobě uzavřené byty, v nichž podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m2.

V rodinném domku má aspoň jeden a v nájemním domě obytném musí většina bytů se skládati aspoň z pokoje a kuchyně s obytnou plochou nejméně 35 m2 pod vlastním závěrem.

Podlahová plocha bytu o jedné obytné místnosti musí činiti aspoň 16 m2, nečítajíc plochu zabranou sporákem.

Za obytné místnosti v rodinném domku nebo v nájemním domě obytném považují se místnosti, kterých se k účelům obytným užívá nebo dá užíti, jako obytné pokoje, obytné komory (kabinety), obytné kuchyně a arkýřové místnosti, které jsou částí obytných místností, nikoliv však vedlejší místnosti, jako předsíně, špíže, koupelny, neobytné kuchyně a jinaké příslušenství, verandy a podobné místnosti.

Obytné místnosti, jsou-li částí bytu, nestávají se neobytnými tím, že se jich užívá za dílnu, pracovnu a podobně.

Zdali jsou kuchyně obytné čili nic, budiž posuzováno podle jejich úpravy. Kuchyně o výměře nejvýš 12 m2 podlahové plochy, mají-li sporák, považují se bez ohledu k jinaké své úpravě za neobytné.

Místnosti pro služebné v rodinném domku nebo v nájemním domě obytném, nepovažují se za obytné místnosti, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m2, a jsou-li přístupny toliko z kuchyně.

Za obytné místnosti ve svobodárnách a noclehárnách považují se místnosti, kterých se bezprostředně užívá k účelům obytným nebo spacím, a místnosti pro společnou potřebu, jako jídelny, čítárny, světnice pro nemocné a pod., a dále obytné místnosti domácího služebnictva.

Svobodárny musí býti tak zřízeny, aby každá obytná místnost mohla býti obývána zpravidla jen jedinou, nejvýše však třemi osobami, a aby na každého obyvatele připadlo nejméně 12 m3 vzdušné prostory.

Noclehárny musí býti tak zřízeny, aby podlahová plocha společných ložnic nebyla větší než 80 m2, a aby na každého obyvatele připadly nejméně 4 m2 podlahové plochy.

Osoby rozličného pohlaví smějí býti ve svobodárnách a noclehárnách ubytovány toliko v odděleních úplně od sebe odloučených.

Malými provozovnami sluší rozuměti místnosti, kterých užívá drobný živnostník ku provozu své živnosti v domě, ve kterém obývá malý byt. Malé provozovny musí býti v sobě stavebně uzavřeny po rozumu § 3, odst. 1. Byt a provozovna téhož živnostníka nemusí býti od sebe odděleny.

Malým provozovnám kladou se na roveň kancelářské místnosti obecně prospěšného stavebního sdružení ve vlastním domě.

Je-li vlastníkem nebo čekatelem rodinného domku drobný zemědělec, který nemá vlastní nebo pachtované zemědělské půdy větší výměry než 6 až 10, po případě 15 ha podle jakosti půdy a poměrů krajinných, může býti s podporou na stavbu rodinného domku s malými byty udělena podpora i na potřebné hospodářské místnosti s příslušenstvím, jako stodolu, chlév a podobně.

Je-li vlastníkem nebo čekatelem rodinného domku drobný živnostník, může býti s podporou na stavbu rodinného domku s malými byty udělena podpora i na malou provozovnu.

Podpora nebude udělena na stavby rodinných domků nebo nájemních domů obytných, u nichž obytná plocha činí méně než 57 % zastavěné plochy.

Pro výpočet poměru obytné plochy k zastavěné ploše rozumí se obytnou plochou celá podlahová plocha všech přímo osvětlených obytných místností, kuchyní i neobytných pokojíků pro služebné, jsou-li aspoň 3.6 m2 veliké, a polovice podlahové plochy přímo osvětleného ostatního příslušenství, jako předsíní, koupelen, špíží, zasunutých pavlačí a záchodů. Podlahová plocha malých provozoven se nezapočítá ani do obytné ani do zastavěné plochy.

Osvětlení ze světlíku nepovažuje se za přímé osvětlení.

Ve městech lze výjimečně čítati do obytné plochy i jednu čtvrtinu podlahové plochy nepřímo osvětleného, větratelného příslušenství.

Arkýře čítají se půldruhanásobnou půdorysnou plochou do plochy zastavěné a celou nebo poloviční podlahovou plochou do obytné plochy podle toho, jsou-li částí místností obytných nebo příslušenství po rozumu odst. 2.

Visuté pavlače nepočítají se ani do plochy obytné ani do plochy zastavěné.

Zastavěnou plochou rozumí se plocha ohraničená zevnějším obrysem venkovských zdí a počítá se k ní i schodiště, je-li umístěno venku. Za schodiště venku umístěné nepovažují se předložené schody do 60 cm výšky, a je-li terén nepříznivý, i do větší výšky.

Průduchy nad 2 m2 a světlíky odečítají se od zastavěné plochy.

Poměr obytné plochy k zastavěné ploše zjišťuje se podle nejvyššího plně zastavěného patra; u rodinných domků, ve kterých jest byt rozdělen na více pater, dle průměru plně zastavěných pater.

Podpora může býti udělena jen na stavby v obcích, ve kterých jest nedostatek bytů. Nedostatek bytů se posuzuje zejména podle toho, kolik domácností je v obci v podnájmu nebo společných s jinými domácnostmi, kolik ženatých podnájemníků bydlí v obci odloučeně od své rodiny, a kolik osob je v obci zaměstnáno, ale bydlí v jiné obci v nájemním bytě.

Nedostatek bytů v obci lze považovati, není-li notorický neb úřadu známý, za prokázaný, prokáže-li stavebník, že byty v jeho stavbě jsou již zadány, nebo osvědčí-li potvrzením obecní rady neb okresní politické správy (magistrátu), že v obci je více domácností a osob v odst. 1. uvedených, než kolik bytů má stavba.

Stavby, na které může býti podle § 27 zákona udělena podpora, musí býti zahájeny v roce 1923 a dokončeny do konce roku 1924.

Stavba se považuje za zahájenou dnem, kterého byly vyzděny základy a klepy do úrovně podlahy přízemku, nebo nevyzdívají-li se ani základy ani sklepy, dnem, kterého bylo dosaženo rovnosti jednoho patra. Ku pouhým zemním pracím se nepřihlédá. U staveb na pozemku dříve zastavěném se nepřihlédá ku pracím bouracím.

Stavba se považuje za dokončenou dnem, udaným ve vysvědčení o dokončení stavby stavebním úřadem.

Na provisorní stavby nelze podpory uděliti. Zda jde o provisorní budovu, sluší posuzovati podle toho, zdali budova vzhledem k volbě staviva, jeho použití a zpracování, k volbě konstrukce, k vnější a vnitřní úpravě, má omezenou dobu trvání a obyvatelnosti.

Za provisorní stavbu považuje se i stavba, pro kterou bylo dáno úřední stavební povolení na dobu kratší 30 let.

Finanční podporu na stavby v § 1 a na úpravy v § 12 jmenované lze uděliti v Praze, Báňské Bystřici, Bratislavě, Brezně, Brně, Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Kolíně, Košicích, Levici, Liberci, Lipt. Sv. Mikuláši, Lučenci, Mor. Ostravě, Mostě, Nitře, Nových Zámcích, Olomouci, Opavě, Pardubicích, Plzni, Podmoklech, Prostějově, Přerově, Spišské Nové Vsi, Trenčíně, Trnavě, Turč. Sv. Martině, Ústí n. L., Užhorodě, Vrútkách, Znojmě, Zvoleni a v Žilině všem osobám, dále v obcích, ve kterých provádí se pozemková reforma, přídělcům zemědělské půdy, kterým státní pozemkový úřad půdu přidělil a jejichž jménem zažádá za finanční podporu, s podmínkou, že stavebník jest vzhledem k svým majetkovým poměrům a úvěrové schopnosti s to, aby splnil povinnosti spojené s přijetím podpory, a vyhovuje zároveň ustanovením §§ 16 až 20. Za stejné podmínky lze v jiných obcích uděliti podporu osobám, které do 31. prosince 1922 podaly u státní okresní správy stavební (magistrátu) neb u zemské politické správy (na Slovensku u státního stavebního úřadu neb u úřadu s planou mocí pro správu Slovenska a v Podkarpatské Rusi u státního stavebního úřadu neb u šéfa civilní správy) žádost doloženou doklady uvedenými v § 58, odst. 1., čís. 2, 6 a 9, nebo které podají do 30. června 1923 žádost podle ustanovení §§ 58 a 59.

Obecně prospěšným stavebním sdružením nemůže býti udělena podpora na stavby domů, které nelze považovati za domy s malými byty.

Finanční podpora na přístavby a nástavby domů může býti udělena jen vlastníkům domů, způsobilých k přístavbě nebo nástavbě.

Osobám, které jsou podle svých majetkových poměrů s to, aby samy ze svého jmění hradily celý náklad spojený se stavbou nebo aby si samy bez státní záruky opatřily úvěr potřebný ke stavbě, nebo které užily nebo mohou užíti výhod podle § 1 zákona ze dne 21. prosince 1922, čís. 403 Sb. z. a n., může býti udělena finanční podpora jen podle § 27, odst. 1., čís. 2, zákona, ač nejde-li o oprávněné podnikatele staveb.

Je-li žadatel o podporu, který není oprávněným podnikatelem staveb, s to, aby si aspoň část stavebního nákladu opatřil způsobem v předchozím odstavci naznačeným, může mu býti udělena podpora jen podle § 27, odst. 1., čís. 3, zákona.

Podpora podle § 33 zákona může býti udělena na úpravy uvedené v § 12 jen, není-li stavebník ani se státní zárukou podle § 27, odst. 1., čís. 1, zákona s to, aby si na ně opatřil úvěr potřebný ke stavbě.

Finanční podpora nebude udělena osobám, třebas vyhovují ustanovením předchozích paragrafů,

Ustanovení předchozího odstavce, č. 1 a 2, nevztahují se na osoby uvedené v § 16 a na oprávněné podnikatele staveb; ustanovení čís. 4 nevztahuje se na oprávněné podnikatele staveb a na zaměstnavatele, kteří staví domy pro své zaměstnance.

Finanční podpora se vyměří zatímně ze stavebního nákladu zjištěného podle ustanovení §§ 22 a 23, a to na základě podrobných plánů a buď podrobných rozpočtů neb výsledku ofertního řízení. U staveb obcí, okresů, žup, obecně prospěšných stavebních sdružení a sociálně pojišťovacích ústavů může jen výjimečně se schválením zemského politického úřadu býti upuštěno od provedení veřejného ofertního řízení; u staveb jiných osob je provedení ofertního řízení dáno na vůli stavebníkovi.

Stavební, vypisuje ofertní řízení, musí o něm, pokud je podle předchozího odstavce nutným, současně vyrozuměti státní okresní správu stavební (magistrát), na Slovensku okresní úřad a v Podkarpatské Rusi státní stavební úřad, v jejichž obvodu jest místo vypsané stavby. Úřad má právo svým odborným úředníkem vykonávati dozor nad celým ofertním řízením a je zrušiti. Pokud není tímto nařízením jinak ustanoveno, jest na ofertní řízení užíti obdobně ustanovení nařízení ze dne 17. prosince 1920, čís. 667 Sb. z. a n.

Do stavebního nákladu, podle něhož se vyměřuje finanční podpora, lze započítati:

Započísti lze jen výlohy, které jsou řádně prokázány, třebas nebyly ještě zaplaceny.

Jde-li o výlohy, pro něž jsou sazby úředně vypočteny nebo schváleny, započtou se podle těchto sazeb.

Jsou-li udané výlohy nepřiměřeně vysoké, započtou se částkou přiměřeně sníženou.

1. nabývací cenu pozemku i s interkalárními úroky, pokud není větší než obecná jeho hodnota,

Do stavebního nákladu lze započítati cenu celého stavebního pozemku, není-li pozemek nad potřebu veliký. Cena stavebního pozemku vypadající u rodinného domku s jedním bytem na část nad 400 m2 a u domku s dvěma byty na část nad 500 m2 se nezapočítá do stavebního nákladu, leč by větší plocha stavebního pozemku byla ustanovena parcelačním povolením.

Je-li stavební pozemek jen částí většího pozemku, lze do stavebního nákladu započísti jen úměrnou část výloh spojených s nabytím celého pozemku.

Do stavebního nákladu přestavby, přístavby, nástavby nebo novostavby na místě stavby zbourané se nezapočítá cena pozemku.

Nezíská-li stavebník pozemku koupí nebo vyvlastněním, započítá se jako nabývací cena jeho obecná hodnota.

Náklad na stavební pozemek nezapočítá se větší částkou, než kolik činí 10 % stavebního nákladu, z něhož se vyměřuje finanční podpora.

Při zajišťování nákladů uvedených pod č. 1. až 5. jest se říditi, pokud jde o dělnické a řemeslnické mzdy, sazbami příslušných kolektivních smluv, a pokud jich není, nálezy rozhodčích soudů mzdových, zřízených podle hlavy II. zákona, a pokud jde o ceny stavebních hmot a úplatu za jich dopravu, cenami stanovenými cenovými soudy, zřízenými podle hlavy III. zákona.

U staveb nájemních domů obytných s pěti nebo více byty v Praze, Brně, Opavě a v Bratislavě může býti náklad na stavbu započten částkou, která se rovná součinu z počtu m3 obestavěného prostoru a z peníze, který za 1 m3 obestavěného prostoru ustanoví v úředním listě vyhlásí ministři jmenovaní v § 71, vyhoví-li stavba podmínkám ve vyhlášce zároveň uvedeným.

Nepoužije-li se úlev stanovených v §§ 45 až 51 zákona a nedbá-li se úsporného způsobu stavby také co do subjektivních hmot a co do vnitřní i vnější úpravy domu, zjistí zemský politický úřad stavební náklad,

a vyměří se pak podpora podle stavebního nákladu zjištěného podle čísla 2.

Obsahuje-li stavba domu s malými byty mimo byty, malé provozovny a hospodářské místnosti s příslušenstvím podle § 6, odst. 1., také jiné místnosti, jako místnosti věnované účelům obchodním, živnostenským a jiným, zjistí zemský politický úřad, jaká část připadá na tyto místnosti z nákladu, podle něhož se podpora vyměří, a po případě z nákladu podle odst. 1., č. 1.

Náklad připadající u stavby domu s malými byty na jiné místnosti než byty, malé provozovny a hospodářské místnosti s příslušenstvím podle § 6, odst. 1., se nezapočítá do stavebního nákladu, z něhož se vyměří podpora podle § 27, odst. 1., čís. 2, zákona.

Nelze-li stavbu považovati za dům s malými byty, nezapočítá se do stavebního nákladu, z něhož se vyměřuje podpora, náklad, který jest úměrný překročení výměry podlahové plochy, na které závisí kvalifikace stavby jako malobytové po rozumu § 2, odst. 2., a ani náklad připadající na jiné místnosti než byty a malé provozovny.

Jde-li o úpravy podle § 12, nezapočítá se do stavebního nákladu, z něhož se vyměřuje podpora, náklad, který jest úměrný překročení výměry podlahové plochy, na které závisí kvalifikace bytů jako bytů malých po rozumu § 3, odst. 2.

Finanční podpora se vyměří konečně po dokončení stavby a po udělení obývacího povolení podle výsledku kvalitativní kolaudace stavby, ačli neuzná ministerstvo veřejných prací za nutno provésti k tomu konci i kvantitativní kolaudaci.

Zjistí-li se při kolaudaci, že stavba nebyla provedena v takovém rozsahu nebo z takových hodnot, jak uvedeno v podrobných plánech a podrobných rozpočtech, na jejichž základě byla podpora zatímně vyměřena, a že v důsledku toho hodnota stavby jest oproti rozpočtu nižší, vyměří se finanční podpora podle této nižší hodnoty bez újmy závazků z převzaté záruky.

Konečně vyměřená podpora nesmí býti vyšší než podpora vyměřená zatímně, a to ani tehdy, byl-li překročen stavební náklad zjištěný jako podklad pro zatímní vyměření podpory.

K odůvodněné žádosti stavebníkově zemský politický úřad může zjistiti po dokončení stavby a udělení obývacího povolení na základě předložených dokladů skutečný náklad provedené stavby.

Překročení stavebního nákladu, který byl podle §§ 21 nebo 23, odst. 1., č. 2, nebo podle prvého odstavce tohoto paragrafu zjištěn jako podklad pro konečné vyměření podpory, nemá za následek zvýšení podpory.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě skutečného stavebního nákladu podle § 25, musí činiti u nájemních domů obytných s pěti nebo více byty stavěných obecně prospěšnými stavebními sdruženími aspoň 8 % stavebního nákladu, u ostatních staveb aspoň polovici částky, o kterou skutečný stavební náklad jest větší než část nákladu, za kterou lze podle § 28 zákona převzíti záruku, a stačiti spolu se zápůjčkami vyhovujícími náležitostem § 27 k úhradě celého skutečného spotřebního nákladu.

Vlastní prostředky, kterými musí stavebník přispěti k úhradě stavebního nákladu, mohou záležeti v hotových penězích nebo ve stavebním pozemku, na němž se stavba provede, nebo ve stavebních hmotách, kterých se při stavbě užije, nebo v práci, kterou stavebník přispěje k provedení stavby. Nezáležejí-li vlastní prostředky v práci, kterou stavebník přispěje k provedení stavby, musí je věrohodně prokázati.

Pro ocenění stavebního pozemku jsou rozhodna ustanovení § 22, I., a pro ocenění stavebních hmot, pak prací dělnických a řemeslnických ustanovení § 22, II., odst. 2.

Úroková míra nemá převyšovati právě obvyklou úrokovou míru z hypotekárních zápůjček spořitelem a společností s ručením obmezeným, zřízených podle § 34 zákona, které jsou nejblíže bydlišti nebo sídlu věřitelovu;

zápůjčka musí býti umořitelna pravidelnými stejnými ročními splátkami (anuitami), a to, jde-li o nájemní dům obytný s více než dvěma byty, pravidelně 1/2 % ročně, a jde-li o rodinný domek, pravidelně 1 % původní zápůjčky;

roční, po celou neb obmezenou dobu trvání zápůjčky se opakující vedlejší platy ze zápůjčky, jako správní, režijní nebo manipulační příspěvek a pod., nesmějí znamenati zvýšení úrokové míry její nad výši pod čís. 1. označenou;

zápůjčka musí býti, ač není-li na straně věřitelově podle jeho stanov nebo podle učiněné úmluvy nevypověditelnou, pro obě strany ročně neb aspoň půlletně vypověditelnou. Jde-li o zápůjčku jiných osob než společností s ručením obmezeným, zřízených podle § 34 zákona, nebo peněžních ústavů, zabývajících se podle svého určení hypotekárním nebo komunálním úvěrem, nebo pojišťovacích společností a jiných ústavů, které jsou oprávněny ukládati své nebo sobě svěřené jmění v hypotékách se sirotčí jistotou, musí se věřitel zavázati, že zápůjčku nevypoví aspoň do desíti let po vyplacení zbytku zápůjčky, leč by byla povolena na zastavenou nemovitost exekuce vnucenou správou nebo nucenou dražbou, nebo dlužník upadl do konkursu, nebo bylo proti němu zahájeno vyrovnací řízení;

zápůjčky předcházející zaručenou zápůjčku nesmějí býti větší než polovice té části skutečného stavebního nákladu, která zaručenou zápůjčkou není uhrazena.

Simultanní zajištění jest výjimečně přípustno pouze pro dobu stavby, jde-li o současnou stavbu několika domů téhož stavebníka na souvislém stavebním pozemku, na něž byla udělena podpora současně;

úvěr má býti poskytnut v hotovosti nebo v zástavních listech nebo komunálních dlužních úpisech vydaných věřitelem.

Převzetí státní záruky na zápůjčky podle § 27, odst. 1., č. 1, zákona.

příspěvek po dobu 25 let na zúročení a úmor stavebního nákladu podle § 27, odst. 1., č. 2, zákona,

převzetí státní záruky na zápůjčku na část stavebního nákladu a příspěvek na zbytek stavebního nákladu podle § 27, odst. 1., č. 3, zákona,

příspěvek jednou pro vždy do 60 % stavebního nákladu na úpravy podle § 38 zákona.

Stavebník jest povinen se stavbou započíti a ji dokončiti ve lhůtě ustanovené zemským politickým úřadem a provésti ji podle schváleným plánů a rozpočtů odborně, způsobem solidním a z bezvadného staviva. Zemský politický úřad může lhůtu k dokončení stavby prodloužiti z vážných důvodů.

Stavebník nesmí překážeti orgánům nebo zástupcům zemského politického úřadu ani ministerstva veřejných prací, aby se přesvědčili prohlídkou stavby, zda stavba přiměřeně pokračuje a zda se provádí tak, jak v odstavci 1. ustanoveno.

Stavebník jest povinen učiniti opatření, aby stavitel, který stavbu provádí, a osoby na stavbě zaměstnané nebránily orgánům nebo zástupcům zemského politického úřadu a ministerstva veřejných prací, aby kdykoli přišil na staveniště a vstoupili do stavby, a aby odstranily vše, co by jim překáželo v prohlídce, aby předložily jim na požádání stavební plán byla spisy týkající se stavby a aby připustily, aby stavbu ohledávali ve všech částech a kusech.

požádati ministerstvo veřejných prací za provedení kolaudace podle § 24 a zaslati mu vysvědčení o dokončení stavby, obývací povolení a doklady ministerstvem veřejných prací zvlášť vyžádané;

zaslati ministerstvu sociální péče, pokud tak již dříve neučinil, opisy vysvědčení o dokončení stavby a obývacího povolení, úplný knihovní výtah, z něhož by bylo také patrno, že dům je v pozemkové knize vyznačen, opis dlužního úpisu o zaručené zápůjčce a doklady ministerstvem sociální péče zvlášť vyžádané.

Vlastník domu jest povinen dům pečlivě udržovati v dobrém stavu.

Ministerstvo veřejných prací a zemský politický úřad mají právo dům dáti kdykoli prohlédnouti svými zástupci nebo znalci, aby se zjistilo, zdali je udržován v dobrém stavu. Závady, které by vlastníku domu byly vytknuty, musí býti odstraněny ve lhůtě ustanovené zemským politickým úřadem nebo ministerstvem veřejných prací. Kdyby tak vlastník domu ve lhůtě ustanovené neučinil, může zemský politický úřad dáti provésti nutné opravy na jeho náklad a nebezpečí.

Je-li vlastníkem domu obecně prospěšné stavební sdružení, jest ministerstvo sociální péče oprávněno, vykonávati nad obecně prospěšným stavebním sdružením všeobecný dozor a dáti na základě tohoto dozoru kdykoli prozkoumati veškeré jeho hospodaření, nahlížeti do jeho knih, korespondence a jinakých dokladů, ke schůzím jeho orgánů (představenstva, dozorčí rady, valné hromady a jiných) vysílati zástupce bez práva hlasovacího, jenž, žádá-li o to, kdykoli musí býti vyslechnut, prozkoumati účetní závěrky a požadovati, aby závady byly odstraněny.

Obecně prospěšná stavební sdružení jsou k tomu konci povinna zasílati ministerstvu sociální péče včas pozvání k řádným i mimořádným valným hromadám, předkládati mu v opisu účetní závěrky a všechny zprávy o své činnosti do 30 dnů poté, kdy o nich bylo učiněno usnesení, a podati jakékoli zvlášť vyžádané vysvětlení.

Vlastník domu nesmí bez předchozího povolení zemského politického úřadu provésti na domě podstatné změny, přístavby nebo nástavby, ani dům zcela nebo z části zbourati a byla-li udělena podpora na přístavbu nebo nástavbu obytného domu, zmenšiti počet bytů a výměru obytných místností ve staré části domu.

Za podstatnou změnu domu obytného a domu s malými byty považuje se také taková změna v užívání místností, kterou dům pozbývá této své povahy podle § 2.

Dlužník nesmí, dokud zaručená zápůjčka nebude splacena, brániti tomu, aby postupovala do pořadí předchozích hypoték, a nesmí tudíž učiniti nová zápůjčky v mezích nevymazaného ještě zástavního práva pro zápůjčku zaručenou a zcela nebo z části splacenou, nebo pro knihovní břemena ji předcházející.

Dlužník se musí zavázati, že až do umoření zaručené zápůjčky dá hypotéky, předcházející tuto zaručenou zápůjčku, pokud pohledávky jimi zajištěné zaniknou, na žádost ministerstva sociální péče zcela nebo z části vymazati, a svoliti k tomu, aby při hypotéce předcházející zaručenou zápůjčku byl knihovně poznamenán závazek vlastníkův, dáti tuto hypotéku k žádosti ministerstva sociální péče zcela nebo z části vymazati.

Dlužník smí užíti práva k výpovědi zaručené zápůjčky nebo její části dlužním úpisem mu vyhrazeného, jen svolí-li ministerstvo sociální péče k výpovědi, a jet povinen zápůjčku nebo její část vypověděti, bude-li o to ministerstvo sociální péče žádati.

Vlastník domu, na který byla udělena podpora, jest povinen zemskému politickému úřadu na vyzvání prokázati, že se bytů a jiných místností užívá podle jejich určení.

Je-li vlastníkem domu, na který byla udělena podpora podle § 27, odst. 1., č. 1, zákona, obec, okres, župa, sociálně pojišťovací ústav neb obecně prospěšné stavební sdružení, jest vlastník povinen k vyzvání zemského politického úřadu při prvém pronájmu bytů pronajati osobám, jichž pobyt jest v obci ve veřejném zájmu nutný, část bytů, a to, jde-li o stavby obcí, okresů a žup, nejvýše 30 %, a jde-li o stavby sociálně pojišťovacích ústavů neb obecně prospěšných stavebních sdružení, nejvýš 10 % obytné podlahové plochy všech bytů. Zemský politický úřad označí osoby ty jménem, a vlastník domu jest povinen oznámiti mu, zda s jmenovanými osobami smlouvu nájemní učinil, a jaké roční nájemné s vedlejšími platy bylo smluveno. Jde-li o pronájem bytů v domech obecně prospěšných stavebních sdružení, musí se osoby ty státi členy sdružení.

Jde-li o stavby obcí, okresů, žup, obecně prospěšných stavebních sdružení a sociálně pojišťovacích ústavů, na které byla udělena podpora podle § 27, odst. 1., č. 1, zákona, musí býti nájemné stanoveno aspoň částkou, která stačí k úhradě

Nestačí-li částka ročních 0.3 % ze stavebního nákladu k úhradě skutečných výloh vzešlých udržováním domu, musí býti nájemné podle potřeby zvýšeno.

Obecně prospěšné stavební sdružení, kterému byla udělena podpora ve způsobu záruky podle 27, odst. 1., č. 1, za zápůjčku větší než 70 % stavebního nákladu, z něhož se podpora vyměřila, jest povinno nahraditi státu částku, o kterou stát z důvodu záruky zaplatí na anuitě a jiných v dlužním úpise vymíněných platech více, než činí anuita s příslušenstvím ze 70 % stavebního nákladu.

Obsahuje-li dům s malými byty mimo byty, malé provozovny a hospodářské místnosti s příslušenstvím také jiné v § 23, odst. 2., uvedené místnosti, jest vlastník domu povinen nahraditi státu tolik procent z celé anuity zaručené zápůjčky, kolik procent činí náklad na tyto místnosti připadající z celého nákladu, podle kterého se podpora konečná vyměřila, a ze zbytku nákladu částku podle odst. 1.

Vlastník domu jest povinen náhradu zaplatiti vždy do 14 dní po splatnosti anuity podle dlužního úpisu a platiti ji až do úplného splacení zaručené zápůjčky.

Náhrada, kterou stát může podle § 61 zákona požadovati na dlužníkovi k částečné úhradě platů učiněných za něco z důvodu záruky, nebude požadována za dobu do konce roku 1925 a bude poté upravena zvláštním nařízením se zřetelem k současné výši nájemného v domech, pro něž bylo uděleno stavební povolení do 27. ledna 1917.

Jde-li o stavby vystavěné obcemi, okresy, župami a obecně prospěšnými stavebními sdruženími, nesmí se nemovitost, dokud není zaručená zápůjčka umořena, beze svolení ministerstva sociální péče ani zcela ani částečně z volné ruky prodati ani dále zatížiti.

Aby toto ustanovení bylo přesně dodrženo, zapíše se do pozemkové knihy zákaz zatížení a zcizení a právo předkupní ve prospěch státu.

Rodinné domky vystavěné obcí, okresem, župou neb obecně prospěšným stavebním sdružením s finanční podporou podle § 27, odst. 1., čís. 1 a 3, zákona, musí býti, nebrání-li tomu vážné důvody, po konečném vyměření podpory převedeny pokud lze nejdříve do vlastnictví čekatelů za trhovou cenu rovnou skutečnému nákladu domku zvýšenému o výlohy prodávajícího spojené s prodejem domku.

Trhová cena budiž zapravena tím způsobem, že kupující převezme na domě zástavním, právem zajištěné pohledávky k zastoupení, zúrokování a vlastnímu zaplacení a že zbytek trhové ceny, pokud jej již neuhradil podle § 26 z vlastních prostředků, zaplatí hotově.

Mimo to musí býti v trhové smlouvě umluveno, že:

K zajištění povinností vlastníka stavby podle § 42, 43, 45, 46, 48, 49, odst. 2., 51 a 53 musí se stavebník vůči státu zavázati, že nesplní-li některou z těchto povinností zcela nebo z části, zaplatí k žádosti zemského politického úřadu konvenční pokutu ve výši 20 zaručené zápůjčky, nebo, jde-li o stavbu, na kterou byla udělena podpora podle § 27, odst. 1., č. 2, nebo § 38 zákona, ve výši 10 % stavebního nákladu, podle kterého se konečně vyměřila podpora.

Obecně prospěšné stavební sdružení musí se zavázati, že zaplatí mimo případy v předchozím odstavci jmenované konvenční pokutu ve stejné výši, odvolá-li ministerstvo sociální péče uznání jeho obecné prospěšnosti.

Konvenční pokuta budiž v knize pozemkové zajištěna zástavním právem.

Žádost za finanční podporu může býti podána jako žádost za zásadní přislíbení podpory nebo jako žádost za udělení podpory.

Nejsou-li po ruce doklady v § 58 jmenované, může býti podpora pouze přislíbena s podmínkou, že ustanovení zákona o stavebním ruchu a tohoto nařízení budou splněna ve lhůtě ministerstvem sociální péče stanovené.

osobu žadatelovu a její adresu, se zvláště jméno a povolání u osob fysických, jméno nebo firmu a předmět podniku u osob právnických,

stavbu, pro kterou se žádá o podporu, zvláště kolik domů, kolik a jak velkých bytů zamýšlený projekt obsahuje, a jak veliký jest rozpočtený náklad na pozemek a na stavbu,

způsob financování podniku, zvláště který ústav a za jakých podmínek jest ochoten poskytnouti hypotekární a stavební úvěr, a jakým způsobem bude uhrazen zbývající náklad,

způsob žádané podpory,

jaké přípravy žadatel již učinil k provedení projektu, zvláště zda má již stavební pozemek, a nemá-li ho, jakým způsobem hodlá ho nabýti.

Žádost za udělení podpory musí obsahovati přesné označení skutečností uvedených v § 57, lit. a) až d), a býti doložena.

Jde-li o žádost osob právnických, vyjímajíc veřejnoprávní korporace, musí žádost obsahovati mimo to udání, kolik mají členů, jakého jsou členové povolání, a jaké jest jejich vlastní a svěřené jmění.

Žádost musí býti mimo doklady v odstavci 1. pod č. 1 - 9 jmenované doložena ještě:

jde-li o žádost obcí, okresů a žup a jiných veřejnoprávních korporací a obecně prospěšných stavebních sdružení, doklady uvedenými v § 16, a

jde-li o žádost obecně prospěšných stavebních sdružení, potvrzením o uznání jejich obecné prospěšnosti.

Jde-li o žádost obcí, okresů, žup a jiných veřejnoprávních korporací a obecně prospěšných stavebních sdružení na podporu na stavbu rodinných domků, jest mimo to předložiti prohlášení čekatelů rodinných domků, že jest jim znám přibližný celkový náklad rodinných domků pro ně stavěných a že jsou jim známy roční výlohy s vlastnictvím domku spojené, a že jsou vzhledem k svým majetkovým a výdělkovým poměrům s to, aby je ze svých příjmů hradily.

Stavební plány jest vyhotoviti dvojmo v měřítku 1:100 a složiti je ve formátu 21 x 34 cm. V půdorysech jest vepsati plošné výměry obytných místností (pokojů a kuchyní) a plošné výměry příslušenství právo osvětleného.

K stavebním plánům budiž připojen:

Rozpočet budiž sdělán podrobně a řádně tak, aby žádná práce neb dodávka nebyla opomenuta, a aby stavby vypraveny byly sice úsporně, ale účelně, a aby bylo dbáno požadavků jak technických tak i zdravotních.

Rozpočet jest doložiti výkazem o ostatních výlohách, které podle § 22 lze započítati do stavebního nákladu za účelem vyměření finanční podpory.

Dále budiž k rozpočtu připojen výkaz zastavěné plochy a obestavěného prostoru s výpočtem ceny za 1 m2 zastavěné plochy a 1 m3 obestavěného prostoru. Obestavěný prostor jest součin zastavěné plochy půdorysné v úrovni přízemí nad soklem měřené a výšky od regulovaného terénu až na vršek půdní dlažby, k němuž se připočítá vnější kubatura místností sklepních pod terénem od povrchu dlažby sklepní měřená a vnější kubatura místností podkrovních, počínajíc vrškem dlažby půdní.

K projektu připojen budiž situační plán stavby i stavební parcely v měřítku 1:720 s výpočtem plochy stavební parcely a plochy zastavěné.

Při celých koloniích jest předložiti mimo to ještě obdobně sestavený a doložený celkový plán situační ve vhodném měřítku, provedený v takovém rozsahu, aby byla zřejma souvislost kolonie s ostatní obcí a nejbližším okolím, všechny komunikace, jakož i poměry výškové, a aby z něho bylo patrno, jak jest postaráno o vodu a kanalisaci.

Navrhuje-li zemský politický úřad, aby bylo žádosti vyhověno, předloží ji k rozhodnutí v důležitějších případech ministerstvu veřejných prací, v jiných případech ministerstvu sociální péče.

Nejsou-li splněny podmínky stanovené pro udělení podpory zákonem a tímto nařízením, může zemský politický úřad žádost zamítnouti nebo vrátiti k doplnění; opis zamítavého rozhodnutí zašle ministerstvu sociální péče a veřejných prací.

Ze zamítavého rozhodnutí zemského politického úřadu není opravného prostředku.

Výlohy řízení spojené s doplněním žádosti, jmenovitě výlohy místního šetření a dále výlohy spojené s kvantitativní kolaudací podle § 24, odst. 1. a 4., hradí stavebník, a mohou býti započítán do stavebního nákladu.

Ostatní výlohy spojené s prováděním tohoto nařízení mimo výlohy vzešlé stavebním řízením podle § 14 hradí se podle § 59 zákona.

Působnost zemského politického úřadu podle tohoto nařízení vykonává na Slovensku úřad ministra s planou mocí pro správu Slovenska a v Podkarpatské Rusi civilní správa.

Působnost okresní politické správy (magistrátu) vykonává na Slovensku okresní úřad, v Bratislavě a v Košicích městský notářský úřad a v Podkarpatské Rusi slúžnovský úřad (magistrát), v jejichž správním obvodu jest stavba.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi budiž o přislíbení neb udělení podpory osobám uvedeným v § 1 zákona ze dne 3. března 1921, čís. 102 Sb. z. a n., vyrozuměno mimo obec také finanční ředitelství, v jehož obvodu má stavebník bydliště nebo sídlo.