Podniky nehornické, jež byly do dne vyhlášení zákona přičleněny k některé bratrské pokladně podřízené dozoru báňských úřadů, lze zbaviti této příslušnosti k souhlasné žádosti 2/3 členů Ústřední bratrské pokladny, zaměstnaných v takovém podniku, a podnikatele. O podmínkách a způsobu zrušení tohoto poměru a o případné výplatě kapitálového podílu rozhodne dozorčí úřad příslušné revírní bratrské pokladny, který se před rozhodnutím pokusí o dohodu mezi zúčastněnými stranami. Zrušení pojistné příslušnosti lze provésti buď vyloučením všech přítomných a budoucích zaměstnanců aneb ustanovením, že všechny osoby vstupující po určitém dni do zaměstnání již nebudou členy bratrské pokladny.

Žádá-li však za zrušení příslušnosti nehornického podniku k bratrským pokladnám jen prostá většina v tomto podniku zaměstnaných členů Ústřední bratrské pokladny nebo podnikatel sám, obmezí se svrchu dotčená příslušnost na ony členy, kteří vstoupili do zaměstnání až do dne rozhodnutí o zrušení příslušnosti podniku a nežádají sami za vyloučení ze svazku bratrských pokladen za podmínek v rozhodnutí ustanovených (vyplácení odbytného a pod.).

Do rozhodnutí může se odvolati bratrská pokladna Ústřední a revírní, podnikatel a každý pojištěnec. Pravoplatné zrušení příslušnosti k bratrské pokladně podle předchozích ustanovení nelze vůbec odvolati aneb změniti.

Vystoupení podniku z pojištění u bratrské pokladny netýká se dávek již napadlých a - pokud část zaměstnanců zůstane i nadále členem pokladny - ani povinností zákonem uložených těmto zaměstnancům a podnikateli. O zajištění napadlých dávek musí býti náležitě postaráno.

Dozorčí úřady zjistí ve smyslu §§ 15 a 19 zákona pro obvody jednotlivých bratrských pokladen revírních v prvním čtvrtletí každého roku průměrné výdělky jednotlivých kategorií dělníků v roce minulém. Toto zjištění lze při podstatné změně průměrných výdělků v témže roku jednou opakovati. Pro roztřídění dělníků na kategorie jsou směrodatné služební (pracovní) řády, po případě kolektivní smlouvy.

Při roztřídění dělníků na kategorie pro výpočet průměrného výdělku ve smyslu §§ 15 a 19 zákona jest toho dbáti, aby rozpětí mezi průměrným výdělkem kategorie a skutečným výdělkem jednotlivců bylo co nejmenší.

Pojištěnci, který dle § 23 zákona si zachoval čekatelství aneb pokračoval v pojištění, náleží důchod invalidní, je-li neschopen jak zaměstnání podléhajícího pojištění u bratrské pokladny tak svého posledního aspoň rok vykonávaného povolání.

Na důchod starobní má nárok pojištěnec, který dokonal buď 60. rok věku a dobu příspěvkovou (§ 24 zákona a § 20 tohoto nařízení) aspoň 15letou aneb 65. rok věku a dobu příspěvkovou aspoň 5letou.

Zaopatřovací plat podle zákona náleží vedle případného zaopatřovacího platu z jiného zaopatřovacího pojištění, neupravují-li zákonné předpisy o tomto jiném pojištění tuto otázku jinak.

Nárok na invalidní zaopatřovací důchod nevzniká, pokud pojištěnec práce neschopný požívá nemocenského od revírní bratrské pokladny.

Působnost Ústřední bratrské pokladny u plnění úkolů přikázaných svazům nemocenských pokladen článkem IV. zákona ze dne 20. listopadku 1917, č. 457 ř. z., opatření potřebných prostředků a řízení těchto záležitostí vůbec upraví zvláštní jednací řád, který stejně jako pozdější změny podléhá schválení ministerstva veřejných prací.

Jednací řád obsahovati má obzvláště i ustanovení o podmínkách závaznosti usnesení Ústřední bratrské pokladny týkajících se úkolů v předchozím odstavci uvedených pro jednotlivé revírní bratrské pokladny, o opravných prostředcích revírních bratrských pokladen do takových usnesení, jakož i vůbec o urovnání sporů vzniklých mezi Ústřední bratrskou pokladnou a některou revírní bratrskou pokladnou aneb mezi revírními bratrskými pokladnami ve příčině plnění úkolů svazových ve smyslu čtvrtého článku zákona ze dne 20. listopadu 1917, č. 457 ř. z.

Pokud revírní bratrské pokladny obstarávají jako úřadovny Ústřední bratrské pokladny jejím jménem věci jim zákonem nebo stanovami přidělené (4. odstavec §u 28 zákona), jsou povinny jednati podle pokynů Ústřední bratrské pokladny.

V případě sporu podá revírní bratrská pokladna dohlédací stížnost ministerstvu veřejných prací do 8 dnů od doručení výzvy Ústřední bratrské pokladny za současného uvědomení Ústřední bratrské pokladny o tomto podání, čímž nabývá stížnost ta odkladného účinku.

při první volbě ve smyslu § 32 zákona volí se na 1000 členů revírní bratrské pokladny k volbě oprávněných po dvou delegátech pojištěnců a po jednom zástupci zaměstnavatelů, při čemž se k zbytku až do 500 nepřihlíží; větší zbytek se čítá za plný tisíc.

Při počtu pojištěnců k volbě oprávněných menším 15.000 volí se po dvou delegátech a jednom zástupci zaměstnavatelů na počet členů odpovídající výsledku dělení počtu členů k volbě oprávněných číslicí patnáct.

Pro další volby upraví stanovy počet delegátů, se zřetelem na ustanovení § 32 zákona.

Z volebního práva jsou vyloučeni zaměstnavatelé, jakož i zástupci zaměstnavatelů, kteří podle § 3 zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n., jsou vyloučeni z volebního práva do obecního zastupitelstva.

Z volebního práva jsou také vyloučeni pojištěnci, kteří vystoupivše ze zaměstnání zakládajícího členství u revírní bratrské pokladny, zůstali pro případ nemoci dobrovolně pojištěni u bratrské pokladny podle zákonných ustanovení o nemocenském pojištění dělníků.

Bratrská pokladna jest povinna dáti volební komisi seznam všech členů, který obsahuje jméno a příjmení, rok, měsíc a den narození, kategorii zaměstnání, byt, dobu trvání členství (datum vstupu do zaměstnání) a státní příslušnost. Při první volbě stíhá tato povinnost držitele závod neb jeho zástupce.

Volební komise rozhodne pak podle těchto seznamů o aktivním volebním právu členů, a sice vyloučí ty,

Státní příslušnost nemá významu pro aktivní volební právo, je však předpokladem volitelnosti.

Ve volební vyhlášce jest oznámiti:

Vyhláška volební podepsané předsedou volební komise jest vyvěsiti tak, aby si je každý volič včas mohl přečísti.

Volba se koná podle vázaných kandidátních listin.

Skupiny voličů, které chtějí navrhnouti kandidáty, mají svoje návrhy odevzdati předsedovi volební komise do 10 dnů po vyhlášení volby. Kandidátní listina musí býti podepsána nejméně 25 oprávněnými voliči. V kandidátní listině buďtež označeni navržení delegáti a jejich náhradníci řadovými čísly.

Jako kandidáti mohou býti navrženy osoby, oprávněné voliti, které jsou státními příslušníky, překročily 24. rok svého věku a jsou členy dotyčné pokladny aspoň půl roku před rozhodným dnem.

Z osob, které podepsaly kandidátní listinu, označí se jedna jako zástupce návrhu. Bylo-li toto označení opominuto, ustanoví zástupce návrhu volební komise. Sdružování kandidátních listin není dovoleno.

Volební komise přezkouší zavčas podané kandidátní listiny a oznámí svoje námitky bezodkladně zástupcům návrhů.

Je-li kandidát na několika listinách, dotáže se ho předseda (ústřední) volební komise (§ 53) písemně, kterou kandidaturu přijímá. Neodpoví-li do 48 hodin, škrtne ho volební komise na listině později došlé. K odstranění ostatních nedostatků jest určiti lhůtu pěti dnů od doručení námitek zástupci návrhu; dni dopravy poštovní se do lhůty nepočítají.

Volební komise označí platné kandidátní listiny řadovými čísly.

Nejpozději 3 dny před volbou jest vyložiti připuštěné kandidátní listiny na ustanoveném místě k všeobecnému nahlédnutí. Dokud se tak nestalo, může býti kandidátní listina odvolána podáním podepsaným všemi navrhovateli.

Neplatnými jsou kandidátní listiny opožděně podané, pak kandidátní listiny, které neobsahují potřebného počtu podpisů aneb žádaného volitelného kandidáta, pak ty, které nemohly býti aneb nebyly včas opraveny podle druhého odstavce §u 38 tohoto nařízení.

Kandidáty nemající volitelnosti vyškrtne volební komise z platné kandidátní listiny. Též jest škrtnouti jména osob, jež jsou tak nedostatečně označeny, že jsou pochybnosti o jejich identitě.

Rozhodnutí volební komise o platnosti kandidátních listin mohou býti brána v odpor pouze námitkami proti volbě.

Připustí-li se jenom jedna kandidátní listina, odpadá volba, pokud návrh obsahuje úplný počet členů a náhradníků, kteří se mají voliti.

Nebyla-li předložena nebo připuštěna žádná kandidátní listina, anebo neobsahuje-li kandidátní listina dostatečného počtu kandidátů, obnoví se volební řízení neprodleně.

Přípravy k volbám a volby jest provésti tak, aby provoz neutrpěl jinak poruchy.

Volba provede se v době ustanovené ve vyhlášce na určeném místě, a to mimo pracovní dobu.

Volbu prováděti v hostinci není dovoleno.

Do volební místnosti mají přístup pouze voličové, kteří jsou zapsáni ve voličských seznamech příslušného volebního obvodu.

Odevzdav hlasovací lístek má volič místnost ihned opustiti.

Agitovati ve volební místnosti neb jejím bližší okolí mezi voliči není dovoleno.

Každému voliči přísluší jeden hlas. Volič obdrží bezprostředně před volbou od volební komise jednotně upravený hlasovací lístek, který vyplní v prostoru tak odděleném, aby nemohl býti pozorován, a pak složený před volební komisí vloží do volebního osudí. Odevzdání hlasovacího lístku poznamená se ve dvou stejnopisech voličských seznamů. Svou identitu jest volič povinen na požádání komise prokázati listinami nebo svědky.

Hlasovací lístky rozbalí se, až když bylo skončeno odevzdání hlasů. Není dovoleno jakýmkoli způsobem zjišťovati, jak volič volil. Volič může odevzdati svůj hlas jenom pro některou z připuštěných kandidátních listin tím, že napíše její číslo na hlasovací lístek.

Každý jinak vyplněný hlasovací lístek jest neplatný.

Když bylo hlasování skončeno, vyjme volební komise hlasovací lístky z osudí, spočte je a srovná počet hlasovacích lístků se záznamy ve voličských seznamech. Na to vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky dle volebních skupin a zjistí volební výsledek dvojím písemným poznamenáním.

Objeví-li se, že bylo sbaleno do jednoho více různých hlasovacích lístků, prohlásí se veškeré v jedno sbalené lístky za neplatné.

Po té rozdělí volební komise počet mandátů na jednotlivé volební skupiny dle poměrů hlasů, pro skupiny ty odevzdaných, a to tím způsobem, že vypočte nejprve volební číslo.

Součet všech platných hlasů všem skupinám odevzdaných rozdělí se počtem mandátů, které se mají obsaditi, zvětšeným o jednu; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

Volebním číslem dělí se počet hlasů, odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež volební komise přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikráte je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro skupinu odevzdaných.

Nebyly-li způsobem v § 48 tohoto nařízení uvedeným obsazeny všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně skupinám, které při dělení podle § 48 tohoto nařízení provedeném vykázaly největší zbytek dělení.

Jsou-li zbytky dělení u více skupin sobě rovny, přidělí se mandát skupině, která dosáhla většího počtu hlasů; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los.

Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároku na mandát.

Po skončeném skrutiniu volební komise zjistí výsledek skrutinia za podpisu všech členů komise a důvěrníků stran. Zápis o volbě a o výsledku skrutinia budiž s hlasovacími lístky předložen dozorčímu úřadu, který vyhlásí výsledek volby veřejnou vyhláškou na jednotlivých závodech.

Mimo to oznámí volbu zvoleným ihned po volbě. Zvolený má právo prohlásiti do 3 dnů, zdali volbu odmítá. Neučiní-li tak v této době, platí za zvoleného. V případě odmítnutí nastoupí na jeho místo náhradník.

Zjistí-li dozorčí úřad o námitkách rozhodující takové vady řízení volebního, které mohou míti vliv na výsledek volby, zjistí-li zejména, že byla vážně porušena svoboda, čistota nebo tajnost volby, zruší buď celé volební řízení, nebo příslušnou část jeho a nařídí po případě volbu novou určením dne této volby.

Byl-li zjištěn pouze nesprávný výsledek skrutinia, opraví úřad výsledek ten.

Rozhodnutí dodá se volební komisí stěžovatelům a osobám, jejichž volba byla zrušena.

Rozhodnutí, jež má býti vydáno nejdéle do 6 týdnů ode dne, kdy byly námitky předloženy, má platnost konečnou.

Náhradníci nastupují podle pořadí, v kterém byli uvedeni na kandidátní listině.

Zmenší-li se počet zvolených delegátů i náhradníků o více než polovinu, vypíše se nová volba.

Volbu představenstva a dozorčího výboru, která se koná současně, řídí (ústřední) volební komise. Skupina členů a skupina zástupců zaměstnavatelů volí odděleně.

Aktivní právo volební do představenstva a dozorčího výboru přísluší delegátům členů a zástupcům zaměstnavatelů, jakož i náhradníkům, kteří jsou přítomni na valné hromadě jako jejich zástupci.

Volební komise určí podle zásad poměrného zastoupení počet členů představenstva a dozorčího výboru připadající každé z volebních skupin, při čemž počet náhradníků té které volební skupině přikázaných se rovná počtu jí přikázaných členů představenstva (dozorčího výboru).

Volební komise užije při tom obdobně §§ 48 až 50 tohoto nařízení. Volbu samou provedou členové příslušné volební skupiny nadpoloviční většinou hlasů. K platnosti volby jest zapotřebí, aby přítomno bylo více než polovice členů volební skupiny.

O nastoupení náhradníků platí obdobně ustanovení § 57 tohoto nařízení.

Orgány bratrské pokladny jsou k usnášení způsobilé za přítomnosti starosty neb náměstka starostova a polovice ostatních jejich členů.

K usnesení o změně stanov jest zapotřebí 2/3 většiny hlasů valné hromady. Jinak děje se usnášení orgánů bratrských pokladen prostou většinou hlasů, pokud zákon, po případě stanovy usnášení neupravují jinak. Předseda hlasuje naposledy; při rovnosti hlasů rozhoduje názor předsedy.

Valnou hromadu řídí starosta bratrské pokladny nebo jeho náměstek.

Správce kanceláře rozhodčího soudu sestaví v prosinci každého roku rozpočet pro tento soud na rok příští, jejž schválí dozorčí úřad po slyšení revírní bratrské pokladny. Do rozhodnutí dozorčího úřadu o rozpočtu mohou podati jak správce kanceláře rozhodčího soudu tak revírní bratrská pokladna do 14 dnů po doručení námitky, o nichž rozhodne ministerstvo veřejných prací konečně.

Do dvou měsíců po konci roku podá správce kanceláře rozhodčího soudu účet příjmů a výdajů za rok minulý dozorčímu úřadu. O rozhodnutí dozorčího úřadu a o případných námitkách platí obdobně ustanovení odstavce předchozího.

Lhůty pro placení pravidelných nákladů do rukou správce kanceláře rozhodčího soudu určí dozorčí úřad zároveň při schválení rozpočtu.

Úhradu mimořádných výdajů vyžádá správce kanceláře rozhodčího soudu prostřednictvím dozorčího úřadu od revírní bratrské pokladny. Jinak platí ustanovení prvního odstavce obdobně.

Předsedu rozhodčího soudu a jeho náměstky jmenuje ministr veřejných prací ve shodě s ministrem spravedlnosti ze soudců z povolání na dobu neurčitou až do odvolání.

Kancelář jest podřízena předsedovi rozhodčího soudu.

Ministr veřejných prací určí v dohodě s ministrem spravedlnosti paušální odměnu předsedy rozhodčího soudu a jeho náměstků pololetně pozadu podle vykonaných prací.

Valná hromada revírní bratrské pokladny volí přísedící a náhradníky rozhodčího soudu zároveň při volbě představenstva, a to po dvou přísedících a čtyřech náhradnících odděleně ve skupině pojištěnců a ve skupině zaměstnavatelů většinou hlasů na volební období představenstva.

Volitelny jsou osoby, které překročily 24. rok svého věku, jsou státními příslušníky a nejsou vyloučeny z volebního práva do obecního zastupitelstva.

Volbu může odmítnouti

Před nastoupením svého úřadu složí přísedící a jejich náhradníci do rukou předsedy aneb jeho náměstka slib, že budou vykonávati svůj úřad podle nejlepšího vědomí a svědomí, v souhlasu s platnými zákony a nařízeními a že zachovají úřední tajemství.

Přísedící rozhodčího soudu mají nárok pouze na náhradu skutečných výloh a přísedící ze skupiny pojištěnců vedle toho na náhradu ušlého výdělku.

Tuto náhradu určí předseda rozhodčího soudu podle pravidel vydaných čas od času dozorčím úřadem.

O odmítnutí aneb vyloučení předsedajícího aneb přísedících a zapisovatele platí obdobně ustanovení §§ 19 až 27 zákona ze dne 1. srpna 1895, č. 111 ř. z. (jurisdikční normy), pokud se týče §§ 59 až 69 zák. čl. I. z roku 1911.

O odmítnutí přísedících a zapisovatele rozhoduje předseda rozhodčího soudu, o odmítnutí předsedy rozhodčího soudu rozhoduje předseda vrchního rozhodčího soudu a o odmítnutí tohoto ministr veřejných prací v dohodě s ministrem spravedlnosti.

Spor před rozhodčím soudem zahajuje se podáním stížnosti. Stížnost lze podati buďto písemně ve dvou stejnopisech nebo protokolárně u rozhodčího soudu. Stížnost buď doložena příslušnými doklady a obsahujž stručné vylíčení věci, označení průkazních prostředků a návrh, který se činí. Předseda doručí jede stejnopis straně žalované s výzvou, aby do lhůty tří neděl podala svou případnou odpověď ve dvou stejnopisech. K odůvodněné žádosti může předseda tuto lhůtu prodloužiti o 14 dnů.

Po podání odpovědi aneb když vypršela udělená lhůta, nařídí předseda veřejné ústní líčení. Zároveň s obesláním k ústnímu líčení doručí předseda straně žalující případnou odpověď strany žalované.

Ve všech sporech, vzniklých z poměru pojišťovacího mezi bratrskou pokladnou a pojištěncem, dlužno případnou stížnost podati proti příslušné revizní bratrské pokladně jako straně žalované.

Rozhodčí soud může jednat i a rozhodovati i v nepřítomnosti stran, byly-li řádně obeslány.

Bylo-li zmeškáno ústní líčení nebo lhůta k podání odpovědi, nelze vynésti nález pro zmeškání.

Uzná-li rozhodčí soud z úřední povinnosti nebo na námitku strany žalované jednomyslně, že jest nepříslušný, že věc byla již pravoplatně rozhodnuta anebo že jest zahájen o téže věci již spor, odmítne stížnost v neveřejném zasedání.

Porada a hlasování jsou neveřejné. Rozhodování děje se prostou většinou hlasů. Předseda hlasuje naposledy. O neveřejném zasedání buď sepsán zvláštní protokol, v němž se vyznačí výsledek porady a hlasování. Podepíše jej předseda senátu a zapisovatel.

V nálezu rozhodčího soudu buďtež uvedena jména všech členů senátu. Prvopis nálezu podpisuje předseda senátu.

Nález jest stranám doručiti písemně se stručným odůvodněním, nevzdaly-li se po ústním vynesení nálezu jeho doručení.

Nálezy a vyhotovení rozhodčího soudu podpisuje předseda nebo jeho náměstek; k podpisu jest připojiti pečeť rozhodčího soudu.

poněvadž nález rozhodčího soudu jest zmatečný pro některou z vad v § 477 c. ř. s., pokud se týče §§ 504 a 505 zák. čl. I. z roku 1911 uvedených;

poněvadž řízení rozhodčího soudu trpí vadou, která třeba nezpůsobujíc zmatečnosti, byla způsobilá zameziti úplně vysvětlení a důkladné posouzení rozepře;

poněvadž v nálezu rozhodčího soudu jest v některé podstatné části za základ položen skutkový předpoklad, který jest v odporu s příslušnými spisy;

poněvadž nález rozhodčího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

označení nálezu, proti němuž stížnost čelí;

určité prohlášení, pokud se nález bere v odpor, v určité krátké označení důvodů odporu;

skutkové okolnosti a průvodní prostředky, kterými má býti dokázána pravda důvodů stížnostních;

návrhy, které se činí.

když stížnost jeví se býti podána nikoli včas;

když v stížnosti není udán nález, proti kterému stížnost se děje, když stížnost neobsahuje nižádného nebo žádného určitého návrhu, anebo když stížnostní důvody nejsou ani výslovně ani zřetelným poukazem uvedeny;

když je stížnost podle § 85 tohoto nařízení nepřípustna.

Dozorčí úřad vykonává své povinnosti buď sám anebo delegováním podřízeného úřadu.

Dozorčí úřad není oprávněn zasahovati do jednání a rozhodování rozhodčích soudů. Jen tehdy, jsou-li stvrzeny nedostatky nebo nepravidelnosti v řízení rozhodčích soudů aneb vrchního rozhodčího soudu, jest báňské hejtmanství, pokud se týče ministerstvo veřejných prací oprávněno nahlédnouti svým orgánem do řízení věci a odstraniti případné závady nebo, je-li odstranění závady mimo jeho působnost, učiniti návrhy příslušnému úřadu.

Rozhodčí soudy a vrchní rozhodčí soud dodávají ministerstvu veřejných prací roční výkazy o své činnosti, a to do 2 měsíců po konci každého roku.

V pochybných případech platí právní domněnka, že zaměstnanec je povinen pojištěním u bratrské pokladny.

Popírá-li zaměstnanec aneb zaměstnavatel příslušnost k bratrské pokladně, zastaví se vybírání příspěvků teprve, když odporu proti pojistné povinnosti bylo pravoplatně vyhověno. Neprávem vybrané příspěvky se vrátí s příslušným úrokem, avšak po srážce pojistných dávek případně poskytnutých.

Hotovými penězi ve smyslu třetího odstavce §u 81 zákona rozumějí se peníze, jež je dlužno míti pohotově anebo které k tomu účelu do měsíce mohou býti učiněny pohotovými pro běžné výdaje (3. odstavec §u 83 zákona).

Zálohy podle třetího odstavce §u 81 zákona poskytnuté buďtež po neprodleném uvolnění potřebné hotovosti vráceny vždy bez jakéhokoli průtahu. Přispívání jednotlivých zaměstnavatelů k těmto zálohám upraví blíže stanovy.

k úhradě zaopatřovacích platů napadlých před účinností zákona a zaopatřovacích nároků vdov a sirotků po pojištěncích, nabyvších nárok na zaopatřovací plat před účinností zákona,

k úhradě zaopatřovacích platů, které napadnou po účinnosti zákona (čekatelství členů v den účinnosti zákona ještě činných).

Složka příspěvků k úhradě potřeby uvedené v § 108, lit. a), budiž vypočtena takto:

Především budiž zjištěno, jaká částka kapitalisovaných hodnot nároků v § 108, lit. a), uvedených jest uhrazena jměním sloučených bratrských pokladen a ústředních zaopatřovacích fondů bratrských pokladen. Rozdíl mezi ročním úhrnem těchto nároků a jejich částkou, krytou jměním zaopatřovacích oddílů sloučených bratrských pokladen a Ústředních zaopatřovacích fondů bratrských pokladen, rozvrhne se buď na základě rozpočtu rok od roku sdělaného na přihlížení k druhému odstavci §u 86 zákona podle průměrného počtu činných členů Ústřední bratrské pokladny v roce předcházejícím roku účetnímu anebo rozvrhnou se podle týchž zásad úhradní jistiny uvedeného rozdílu buď najednou nebo postupně.

Dnem, kdy nabývá toto nařízení účinnosti, přechází jmění Ústředních zaopatřovacích fondů bratrských pokladen, které se zároveň zrušují, na Ústřední bratrskou pokladnu.

Složka příspěvků k úhradě potřeby uvedené v § 108, lit. b), budiž zatímně, t. j. v prvním roce ode dne, kdy nabude celý zákon účinnosti, uhrazena rozvrhem půlletně vypočteným podle průměrného počtu aktivních členů Ústřední bratrské pokladny v pololetí předcházejícím účetnímu období.

Ministr veřejných prací určí způsob pojistně technického výpočtu úhrady potřeby uvedené v § 108, lit. b), s platností od prvního dne druhého roku účinnosti celého zákona.

Nestačí-li jmění, které tu jest, ku krytí závazků Ústřední bratrské pokladny, připojí pokladna k bilanci návrh o způsobu potřebné sanace, a to zvýšením příspěvků a jen v případě nevyhnutelné potřeby zkrácením požitků na zákonnou sazbu nejnižší. Převyšuje-li jmění úhradu potřebnou, podá pokladna návrh na použití tohoto přebytku, především změnou způsobu vypočítání úhrady, pak snížením příspěvků, konečně zvýšením dávek.

Tyto bilance a případné návrhy pokladny předloží se ministerstvu veřejných prací k schválení na základě pojistně technického dobrozdání ministerstva sociální péče, po případě k nařízení dalších opatření.

Uložení jmění pokladen (§ 83 zákona) určí blíže stanovy.

Ústav, u jehož mohou býti deponovány hotovosti až do výše šestiměsíční potřeby, určí představenstvo, proti jehož usnesení přísluší dozorčímu výboru právo odporu ve smyslu § 47 zákona.

v území inkorporovaném do dne inkorporace,

v části území Těšínského Slezska přikázané republice Polské do rozdělení Těšínska,

v jiných částech bývalé rakousko-uherské monarchie do dne 28. října 1918.

Toto nařízení a zároveň celý zákon, pokud jeho platnost nenastala již jeho vydáním, nabudou účinnosti dnem ukončení likvidace sloučených bratrských pokladen. Tento den vyhlásí ministr veřejných prací ve Sbírce zákonů a nařízení.

Nařízení to provede ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.