Aby zabezpečeno bylo zachovávání ustanovení 2. a 3. odst. č. II. finančního zákona, musí při poukazu výdaje v příslušném spise býti odůvodněno, že výdaj v případě 2. odst. čl. II. odpovídá skutečné potřebě a že nepřesahuje jedné dvanáctiny celoročního obnosu tohoto úvěru, a v případech 3. odst. čl. II., že požadavek v tomto případě nepřesahuje pro správní rok částku 50.000 Kč. Bylo-li třeba vyžádati si předchozího svolení ministerstva financí, buďtež číslo jednací a den příslušného rozhodnutí tohoto ústředního úřadu ve spise poznamenány.
Aprobanti spisu jsou osobně za to zodpovědni, aby nařízení předcházejícího odstavce bylo vyhověno.
Správnost uvedených údajů přezkouší orgán obstarávající službu účetní neb finanční, dbaje při tom přísně platných účetních instrukcí pro zkoušení platebních poukazů, pokud se týče referát rozpočtový; jsou-li údaje správné a tudíž rozpočtový úvěr v daném případě dle finančního zákona použitelný, provede se poukaz.
V opačném případě opatří orgán obstarávající službu účetní nebo finanční podle platné účetní instrukce spis příslušnými námitkami a vrátí jej poukazovacímu, po případě rozpočtovému referentu k dalšímu jednání.
Nesouhlasí-li poukazovací, po případě rozpočtový referent s námitkami orgánu obstarávajícího službu účetní nebo finanční, jest přednost podřízeného úřadu poukazovacího, pokud se týče poukazovací referent (u ministerstva) povinen předložiti věc s odůvodněným vyjádřením svému nadřízenému ministerstvu, pokud se týče ministrovi k rozhodnutí.
Jednotlivým ministerstvům a nejvyšším ústředním úřadům jest vyhrazeno, aby v dohodě s ministerstvem financí vydaly v rámci tohoto nařízení podrobnější předpisy, pokud toho jejich organisace vyžaduje.