Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

233/1923 Sb. znění účinné od 17. 12. 1923

233

 

Vládní nařízení

ze dne 6. prosince 1923,

jímž se stanoví volební řád pro volby v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech).

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 3. července 1923, č. 217 Sb. z. a n., jímž se upravuje způsob provádění voleb v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotách (svazech):

Článek I.

Volby, na něž se vztahuje volební řád.

Dle předpisů tohoto volebního řádu konají se veškeré volby v živnostenských společenstvech a společenstevních jednotkách (svazech) a to:

a)

představenstva společenstevního (§ 119d živnostenského řádu); výboru rozhodčího (§ 122 ž. ř.); výboru pro sprostředkování práce (§ 116 ž. ř.); delegátů valné hromady pokladen mistrovských (§ 115 ž. ř.); zástupců společenstva do valné hromady jednoty (svazu) (§ 130e, odst. 2., ž. ř.); delegátů hromady společenstevní (§ 119, odst. 3., ž. ř.);

b)

starosty a náměstka, jakož i výboru hromady pomocnické (§ 120, odst. 1., ž. ř.); delegátů hromady pomocnické (§ 120, odst. 5., ž. ř.);

c)

starosty, náměstka a výboru jednoty (svazu) (§ 130e, odst. 3., ž. ř.);

d)

jiné volby konané na základě stanov.

Výbory, zástupcové a delegáti uvedení pod lit. a), b), c), musí býti zpravidla voleni v plném počtu stanovami předepsaném jednou kandidátní listinou ve zvláštním volebním shromáždění nebo v řádné hromadě.

Článek II.

Právo hlasovací a volitelnost.

O právu hlasovacím a volitelnosti platí předpisy §§ 118 a 120, odst. 3. a 4., živnostenského řádu.

Článek III.

Způsob volení.

Volby konají se osobním odevzdáním hlasů v příslušném volebním shromáždění dle zásady poměrnosti na základě kandidátních listin, podaných volebními skupinami.

Volební skupinou ve smyslu tohoto volebního řádu rozumí se skupina voličů, jež předložila kandidátní listinu, vyhovující předpisu článku VI․

Článek IV.

Vypsání volby.

Volby konají se v sídla společenstva (jednoty, svazu); vypisuje je starosta, případně jeho náměstek (článek V.) tím způsobem, že vyžádav si od příslušného úřadu živnostenského stanovení lhůt, uvedených v čl. V., oznámí témuž úřadu a současně členstvu způsobem, určeným stanovami pro svolání hromady, den konání voleb; tento musí býti určen tak, aby mohla volba býti provedena před uplynutím funkčního období. Oznámení toto musí dále obsahovati údaje o místě a času volby, kolik členů se volí, kolik podpisů musí míti platná kandidátní listina (čl. VI.), konečně lhůtu stanovenou úřadem živnostenským pro podávání návrhů na jmenování členů volební komise a jich náhradníků.

Počet volených funkcionářů ve smyslu článku I., lit. a) až d) stanoví se takto:

Při počtu voličů volí se funkcionářů:

 

 

nejvýše

 

do 50

5

od 51

do 200

7

od 201

do 300

13

od 301

do 500

15

od 501

do 700

20

od 701

do 1000

25

od 1001

do 1500

30

nad 1500

35

Ustanovení o počtu volených funkcionářů neplatí při volbách delegátů, zmíněných v čl. I., lit. a) a lit. b), pro jichž počet je směrodatným předpis §u 119, odst. 3. a 5., §u 115, lit. o), a §u 120, odst. 5. a 7., živnostenského řádu.

Článek V.

Zřízení a složení volební komise.

K řízení voleb v článku I. uvedených zřídí příslušný úřad živnostenský volební komisi, skládající se z předsedy, z přísedících a ze zástupce živnostenského úřadu, který má hlas poradní. Předsedou volební komise jest starosta korporace, v níž mají býti volby provedeny (článek I.); starostu zastupuje jeho náměstek. Přísedící volební komise a jich náhradníky jmenuje příslušný živnostenský úřad z členů společenstva, a to po jednom zástupci za každou kandidující volební skupinu podle návrhu té skupiny. Zároveň ustanoví týmž způsobem za každého člena náhradníka z téže skupiny. Za tím účelem vyzve úřad prostřednictvím starosty korporace, ve které volby mají býti provedeny, členstvo k volbě oprávněné k podání kandidátních listin, vyhovujících předpisům článku VI., a návrhů na jmenování členů komise a jich náhradníků a určí lhůtu. Návrhy na jmenování členů komise a jejich náhradníků zašle starosta úřadu živnostenskému. Neučiní-li volební skupina podavší kandidátní listinu návrhu na jmenování členů komise, případně náhradníků, jmenuje úřad sám pravoplatně člena a náhradníka obraz tu kterou skupinu. Členy volební komise mohou býti i kandidáti, nepřevyšuje-li počet k volbě oprávněných cifru 100.

Článek VI.

Obsah kandidátní listiny.

Kandidátní listina musí obsahovati:

1.

seznam kandidátů opatřený pořadovými čísly arabskými;

2.

označení zmocněnce volební skupiny a jeho náhradníka, kteří jsou povoláni podávati úřadu i volební komisi potřebná vysvětlení o kandidátní listině; zmocněncem může býti i člen volební komise, jmenovaný za tu kterou skupinu (článek V.). Není-li zmocněnec označen, považuje se první podepsaný volič za zmocněnce a volič na druhém místě podepsaný za náhradníka. Oprávnění zastupovati volební skupinu trvá, i když zmocněnec byl vyškrtnut z volebního seznamu nebo ztratil volební právo;

3.

dostatečný počet podpisů voličů k volbě oprávněných. Dělením počtu všech voličů počtem osob, jež voleny býti mají do představenstva, dáno jest číslo dostatečného počtu podpisů pro veškeré volby, při čemž zlomky nepřicházejí v úvahu. Vždy však musí býti nejméně tolik podpisů, co kandidovaných.

Úmrtí, odvolání podpisu neb mezitímní ztráta volebního práva podpisovatelova nepůsobí na platnost kandidátní listiny; volič, který podepsal více než jednu kandidátní listinu, nepočítá se na žádné z nich.

Článek VII.

Řízení o kandidátních listinách.

Kandidátní listiny musí býti odevzdány nejpozději 4 týdny přede dnem volby do 12. hodiny posledního dne ve dvou stejnopisech úřadu živnostenském, který je označí dnem a hodinou, kdy byly doručeny, a zašle je předsedovi volební komise. Volební komise označí kandidátní listiny pořadovými čísly římskými dle doby jich podání.

Komise volební zkoumá, jsou-li osoby kandidované volitelny, neb není-li táž osoba uvedena na několika listinách, a oznámí výsledek zmocněnci, který jest povinen odstraniti vady v listině shledané nejpozději do 10 dnů přede dnem volby. Zůstane-li i potom táž osoba uvedena na několika kandidátních listinách, škrtne ji volební komise ze všech listin. Jestliže kandidát se vzdá, zemře, ztratí volitelnost neb jest škrtnut, může zmocněnec volební skupiny nejpozději 10. den přede dnem volby doplniti kandidátní listinu jmenováním jiného kandidáta. Do téže lhůty mohou zmocněnci volebních skupin předsedovi volební komise předložiti společné prohlášení, že listiny navzájem sdružují. Sdružení listin značí, že při rozvrhu mandátů se k nim hledí jako k celku (článek X.).

Osm dní před volbou nesmí na kandidátních listinách žádné změny býti prováděny.

Článek VIII.

Kdy odpadne volba.

Byla-li podána jediná kandidátní listina, volba se nekoná a volební komise prohlásí na schůzi členstva k volbě oprávněného, po případě jiným způsobem, stanovami předepsaným, za zvolené osoby, uvedené na kandidátní listině.

Článek IX.

Provedení voleb.

K provedení voleb svolá starosta (čl. V.) jakožto předseda volební komise členstvo k volbě oprávněné způsobem předepsaným ve stanovách pro konání schůzí a oznámí současně konání voleb živnostenskému úřadu. Při korporacích čítajících přes 200 členů zasílají se členům pozvánky k volbě, které musí obsahovati jméno a příjmení člena, jakož i řadové číslo členského seznamu. Tyto pozvánky jsou voličskou legitimací.

Hlasovacími lístky jsou kandidátní listiny volební komisí připuštěné (čl. VII.), jež volební skupiny svým nákladem na papíru bílé barvy opatří a před konáním voleb volební komisi předloží, která je vydá před volbou členstvu k volbě oprávněnému.

Hlasování děje se osobním odevzdáním složeného hlasovacího lístku v obálce do neprůhledné schránky před volební komisí po předložení volební legitimace, pokud je předepsána. Nejprve odevzdají hlasy členové komise volební a potom členstvo na presenční listině podepsané, na níž komise vyznačí odevzdání lístku hlasovacího.

Volič smí odevzdati jen jednu kandidátní listinu.

Článek X.

Zjištění a prohlášení volby.

Po skončeném hlasování vyjme komise volební za účasti zástupce živnostenského úřadu a bez účasti členstva volbu konajícího obálky s hlasovacími lístky z osudí, spočte je a srovná počet odevzdaných hlasů s počtem členstva na listině presenční podepsaného, vyloučí lístky neplatné, rozdělí hlasovací lístky podle volebních skupin a zjistí volební výsledek písemným zápisem, který všichni členové komise podepíší. Ve prospěch celé kandidátní listiny určité volební skupiny čítají se i hlasovací lístky, na nichž jména jednotlivých kandidátů jsou škrtána nebo měněna.

Platnost hlasovacích lístků posuzuje se takto:

1.

Neplatné jsou hlasovací lístky, jsou-li všechna jména na kandidátní listině škrtnuta.

2.

Je-li v obálce několik kandidátních listin různých volebních skupin, jsou všechny hlasy v obálce neplatny; je-li v obálce několik kandidátních listin téže volební skupiny, počítají se za hlas jeden.

3.

Hlasovací lístky, znějící na neplatnou kandidátní listinu, jsou neplatny.

Přidělení mandátů děje se takto:

1.

Součet všech platných hlasů dělí se počtem mandátů, zvětšeným o jeden; celé číslo nejblíže vyšší výsledku dělení jest číslem volebním.

2.

Volebním číslem dělí se počet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu; volební komise přikáže každé skupině tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro listinu odevzdaných. Kandidátní listiny stran sdružených (čl. VII.) sečtou se každá zvláště, avšak při rozdílení mandátů čítají se jako jediná listina a přikáží se jim mandáty společně.

3.

Nebyly-li takto obsazeny všecky mandáty, přidělí se zbývající mandáty postupně skupinám, pro něž vyšel největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u více listin sobě rovny, přikáže se mandát listině, která dosáhla většího počtu hlasů, při rovnosti rozhoduje los. Kandidátní listina, která nedosáhla ani tolik hlasů, kolik činí číslo volební, nemá nároků na mandát, kteréž ustanovení však neplatí pro jednotlivé listiny, jež jsou sdruženy (čl. VII.).

4.

Když volební komise přidělila všechny mandáty volebním skupinám, rozvrhne mandáty mezi jednotlivé listiny sdružené a postupuje při tom dle zásad uvedených v bodu 1. až 3.

5.

Mandáty připadající na kandidátní listinu přidělí se osobám na ní vyznačeným dle pořadu.

6.

Nezvolení kandidáti uvedení na listině jsou náhradníky a postupují pořadem na místo uprázdněné pro tu kterou skupinu a pro to které volební období. Nebylo-li za jednu volební skupinu zvoleno tolik náhradníků, kolik činí jedna polovice mandátů této skupiny nebo při počtu mandátů dvěma nedělitelném celé číslo nejblíže vyšší, nebo klesne-li po volbě počet náhradníků jedné volební skupiny pod uvedenou hranici, doplní počet náhradníků osoby za tu kterou skupinu zvolené tímto způsobem: Byl-li za dotčenou skupinu zvolen pouze jeden člen, jmenuje náhradníka sám v písemném prohlášení, předloženém předsedovi volební komise ve lhůtě od něho stanovené. Je-li dotčená skupina více než jedním členem zastoupena, vykonají zvolenci této skupiny za řízení předsedy volební komise neb jeho náměstka volbu doplňovací hlasovacími lístky, při které platí za zvolena ten, kdo obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. Doplnění počtu mandátů způsobem zde uvedeným nastane i tenkráte, kandiduje-li volební skupina méně členů, než by jí podle poměru odevzdaných hlasů příslušelo; i tu provedou doplňovací volbu zvolenci téže skupiny. O volbě sepíše se protokol, který podepíše předseda neb náměstek volbu řídící i osoby volbu vykonavší.

Po skončení skrutinia ohlásí předseda komise volební výsledek volby a odevzdá zápis i s lístky hlasovacími zapečetěný přítomnému zástupci úřadu živnostenského; není-li přítomen, zašle jej témuž úřadu.

Článek XI.

Volba starosty a jeho náměstka.

Po skončení volby do výboru společenstva, pokud se týče hromady pomocnické, provede se za řízení nejstaršího člena výboru před touže volební komisí volba starosty a náměstků.

Nejpočetnější volební skupině přísluší nárok na úřad starosty, skupině, případně skupinám ostatním podle jejich početnosti na úřad prvního, případně druhého náměstka. Mezi stejně početnými skupinami rozhodne los. Starostu a náměstky zvolí ze sebe členové výboru té které volební skupiny většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhodne los.

Nepoužijí-li volební skupiny, které mají nárok na úřad starosty, případně náměstků, tohoto práva, volí se starosta i náměstkové nadpoloviční většinou členů výboru. Nebylo-li této většiny docíleno, koná se užší volba, při rovnosti hlasů rozhodne los.

Volba starosty a náměstků v jednotách (svazech) koná se obdobně dle předcházejících předpisů.

Volba starosty a náměstků ve výboru rozhodčím koná se dle ustanovení §u 122, odst. 4., živnostenského řádu, volba starosty a náměstků ve výboru pro sprostředkování práce dle ustanovení §u 116, odst. 5. a 6., živnostenského řádu.

Článek XII.

Námitky proti volbám.

O námitkách proti volbám podaných ve lhůtě 14denní rozhoduje příslušný úřad živnostenský podle §§ů 119 a 120c živnostenského řádu.

Článek XIII.

Úprava stanov.

Stanovy veškerých korporací (článek I.) musí býti uvedeny v soulad s předpisy tohoto volebního řádu. Za tím účelem vydá ministerstvo průmyslu, obchodu a živností vzorné stanovy, odpovídající ustanovením tohoto nařízení.

Článek XIV.

Prvé volby.

Prvé volby v článku I. uvedené buďtež provedeny do šesti měsíců od účinnosti tohoto nařízení, jinak vypíše volbu příslušný úřad živnostenský.

Článek XV.

Účinnost.

Nařízení toto nabude účinnosti dnem vyhlášení.

Článek XVI.

Provedení.

Provésti toto nařízení náleží ministru průmyslu, obchodu a živností.

Švehla v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Franke v. r.

Stříbrný v. r.

Bečka v. r.

Malypetr v. r.

Dr. Hodža v. r.

Novák v. r.

Bechyně v. r.

Udržal v. r.

Habrman v. r.

Tučný v. r.

Srba v. r.

Šrámek v. r.

Dr. Markovič v. r.